Chase#2 - 5. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

V závěrečné 5. kapitole 2 dílu, se dovíme jak se Dean rozhodl ohledně Trentovo nabídky. A taky proč se Trent začal chovat jako debil ;)  No bude to zajímavé !

Blair

Probudil mě vzdálený zvuk zavíracích dveří. Jak jsem pomalu otevírala oči, mé tělo zaregistrovala sladkou bolest a citlivost, kterou po sobě zanechal z minulé noci.

„Deane?“ Mnula jsem si spánek z očí, když jsem vstala z postele.

Když jsem vešila do kuchyně, zavrčel mi žaludek jak vůně belgických vaflí, míchaných vajec a slaniny, udeřily mé smysly.

Místo nálezu Deana, jsem našila vzkaz vedle snídaně, kterou pro mě udělal.

Blair, moje spící krásko,

Poslední noc byla neuvěřitelná. Už teď mám chuť na naší další společnou pauzu na kávu. Doufám, že to bude brzy a doufám, že bude ještě silnější.;)

Mezitím, jsem myslel, že by sis dala nějakou snídani, aby ti dodala nějakou energii na naše další setkání. Sněz všechno, takže budeš připravená na cokoliv co příjde. Nepodceňuj mě.

Musel jsem odejít za brzké setkání, ale zavolám ti později.

Hugs,

Tvoje vynikající káva

Znovu a znovu jsem se usmívala nad vzkazem, který jsem četla několikrát, když jsem si pomalu vychutnávala chutnou snídani, kterou pro mě Dean udělal. Jedna moje část se bála věřit, že by to mezi mnou a Deanem mohlo skutečně fungovat, ale bylo na něm něco, čemu jsem nemohla odolat. Bylo na něm něco, co mě vzrušovalo, a já věděla, že chci víc toho, co jsem cítila – za každou cenu.

***

Když jsem vcházela do kanceláře, cítila jsem vzácnou radost a vzrušení, které jsem necítila tak dlouho, že jsem si ani pamatovala jak.

Vzduch byl více svěží a čerstvý, než jsem si pamatovala. Zdálo se, že slunce září jasněji, než jsem si pamatovala. Vše se zdálo být trochu růžovější, než jsem si pamatovala.

Usmála jsem se, když jsem přemýšlela o Deanovi, jak jsem jel výtahem nahoru do patra mé kanceláře.

„Pan Parker, je připraven vás vidět,“ Slyšela jsem říct recepční, když se dveře výtahu se otevřely.

„Děkuji.“

Ztuhla jsem, když jsem slyšela jeho hlas na chodbě.

Proč je tady Dean? Proč má schůzku s Trentem?

Mé srdce závodilo, jak jsem přemýšlela o všech možných důvodech proč je tady, a každá možnost, která přišla mi na mysl, nebyla dobrá.

Je možné, že mě chce prozradit? Chce něco říct Trentovi?

Nějak se mi vytrhla z mého dočasné ochrnutí a rozhodla se následovat Deana. Chvíli jsem počkala, abych se ujistila, že už je v blízkosti Trentovy kanceláře, než jsem postupovala od výtahu a ke kanceláři Trenta.

Rychle jsem prošla kolem Trentovy kanceláře a vplížila do malého konferenčního sálu na druhé straně jeho kanceláře.

Zavřela jsem za sebou dveře, popadla skleněný pohár a přiložila ho ke stěně kanceláře Trenta.

„Nemohu to udělat,“ slyšel jsem Deana říkat tlumeným hlasem.

„O čem to kurva mluvíš?“

„Nemohu zradit Blair.“

Zakryla jsem si ústa, jak zalapání po dechu uniklo z mých rtů, když jsem uslyšela Deanova slova. Nebyla jsem si jistá, co se děje, ale bylo jasné, že se můj bratr a poslední milenec společně tajně dohodli a já tak nějak byla terčem.

Zaťala jsem zuby, když jsem si uvědomila, jak hloupá a naivní jsem byla, a jak snadno jsem Deanovi dovolila, aby se vplížil do mého života.

„Už jsi jí ošukal?“ Slyšel jsem, jak se Trent zeptal.

Proč to chce vědět? Co se děje?

Nastalo ticho, zadržela jsem dech a čekala, až mě Dean zradí.

„Jsem tu jen proto, abych ti řekl, že tvou nabídku nepřijímám. Nejsem tady, abych ti řekl něco jiného.“

„Děláš zasraně velkou chybu, Deane.“

„No, tuhle zasraně velkou chybu dělám já, a ne ty.“

Nemohla jsem uvěřit svým uším. Nemohla jsem uvěřit, že Dean neřekl Trentovi nic.

„Ve skutečnosti to pro tebe znamená hodně, skutečně jsi přemýšlel o tom, že se vzdáš této příležitosti pro tebe a vaši firmu? Musím ti připomenout, jak moc je v sázce?“

Co je v sázce? Přemýšlela jsem. O co Trentovi jde?

„Ne. Neplýtvej dech při snažení se mi to připomínat.“ Nastala krátká pauza.

„A abych odpověděl na tvou otázku. Ano. Opravdu je to pro mě tak důležité. Pokud to opravdu musíš vědět, předtím jsem nevěděl jak se mám vůči tvé sestře cítit. Ale když jsi mi v ten den učinil nabídku, přinutil jsi mě konfrontovat mé nejhlubší pocity, ty které jsem měl v sobě pohřbené a uzamčené téměř deset let. Nevěděl jsem, jak moc mi na ní záleží, dokud jsi mě k tomu nedotlačil. Ale díky tobě, já teď vím pravdu.

Možná se stane jedním z nejdůležitějších lidí v mém životě. Díky ní se cítím živější a šťastný, ani si nevzpomínám, že bych se tak někdy cítil. Nikdy bych neudělal nic, co by jí ublížilo. Takže děkuji za, že jsi mi tuto realitu vhodil přímo do obličeje.“

Slzy mi tekly po tváři, když jsem vstřebávala Deanova slova. Chtěla jsem věřit, že ke mě skutečně něco cítil, ale část mě si tomu nedovolila věřit. Ale teď, když jsem slyšela jeho slova, jeho skutečné city byly potvrzeny, a cítila jsem příval štěstí rostoucího ve mně.

„Opravdu jsi mě zklamal, Deane. Myslel jsem, že máš velký potenciál. Ale ty jsi jen další hloupá spráskaná kundička. A teď vypadni z mé kanceláře! Dej vědět svým partnerům ve firmě, která poté, co bude tato akviziční dohoda udělána, aby od nás neočekávali žádnou další zakázku.“

Slyšel jsem Deana vylítnout z kanceláře.

„Do prdele!“ Vykřikl Trent, jak hromádka papírů letěla přes celou místnost. Pak zvedl telefon.

„Jane, zruš na dnes všechny mé schůzky. Beru zbytek dne volno a mířím na golfové hřiště. Musím se dostat pryč. Můžete si vzít zbytek dne volno poté, co odbavíte můj kalendář.“

***

Čekala jsem extra třicet minut poté, co jsem slyšela Trent odejít, před tím než jsem otevřela konferenční místnost. Prošla jsem kolem Janeniny kóje, který byla v přední části Trentovy kanceláře, a zjistila, že ona také již pro tento den odešla.

Proti svému přesvědčení jsem otevřela dveře Trentovy kanceláře a vplížila se dovnitř. Po tomto rozhovoru, který jsem náhodou zaslechla mezi Trentem a Deanem jsem věděla, že tam bylo něco, co mi Trent neřekl, a chtěla jsem zjistit, co to bylo. Potřebovala jsem vědět, proč se snažil naverbovat Deana aby semnou spal.

Začala jsem se přehrabovat v každé zásuvce a skříňce, hledala jsem něco – cokoliv – co by mi řeklo, co proti mě Trent má.

V době kdy už jsem to chtěla vzdát, moje ruka zasáhla velkou obálku v zadní části spodní jeho skříňky. Okamžitě jsem vytáhla obálku ven. Byla to papírová obálka s vnitropodnikovým označením, která byla uzavřena červeným provázkem. Jediná věc, napsaná na obálce tučným písmem byla „Trent Parker.“

Věděl jsem, že je to invaze do Trentova soukromí, ale po tom všem co jsem před chvílí zaslechla, věděl jsem, že se tomu potřebuju dostat na kloub. Potřebovala jsem zjistit pravdu. V této chvíli to pro mě byla ta nejdůležitější věc.

Než jsem si to mohla rozmyslet, otevřel jsem obálku a vyndala její obsah. Bylo tam jen několik málo dokumentů, ale dva, které zachytily můj pohled, byl dopis a rodný list.

Nejdříve jsem se podívala na rodný list.

„Co to sakra?“ Zašeptala jsem.

Můj otec a Beth byly uvedeny pod „jméno rodiče“ a 12. března 1983 bylo uvedeno jako „datum narození“. Tento dokument vypadal, jako by byl Trentův rodný list, s výjimkou, že tam byl jeden problém.

Pod „pohlavím“ v rodném listě, nebylo muž. Ale, žena.

Co to znamená?

Mísil se ve mě zmatek a šok, když jsem nalistovala na jiný dokument, který upoutal mou pozornost – dopis. Byl to psaný dopis od Trentovy matky.

Můj nejdražší Trente,

V době, kdy budeš číst tento dopis, budu už po smrti. Prosím, nebuď kvůli mě smutný.

Vím, že tě budu milovat navždy. Věz, že od chvíle, kdy ses dostal do mého náručí v den, kdy ses narodil, všechno co jsem udělala, bylo pro tebe. Na světě není nikdo, koho bych milovala víc než tebe. Prosím, nikdy na to nezapomeň. Prosím, zkus si uvědomit, až budeš číst tento dopis.

Takže existuje tajemství, které jsem před tebou tajila.

Doufám, že porozumíš tomu, jak obtížná ta situace pro mě byla, a opravdu doufám, že mě nebudeš nenávidět, protože jsem to před tebou tajila. Je to tajemství, které jsem od tebe držela od tvých sedmi let. Byla to poslední věc, kterou matka chtěla slyšet, a musela jsem se rozhodnout a vybrala si tebe.

Je to tajemství, které si část mě chtěla vzít s sebou do hrobu. Ale po hodně přemýšlení jsem si uvědomila, že si to zasloužíš vědět. Máš právo znát pravdu.

Tvůj otec toto tajemství neví. Byli jsme již rozvedení a v té chvíli žili odděleně a byl příliš zaneprázdněn Parker, Inc. a jeho péčí o novou dcerou Blair.

Říkám ti to nyní prostřednictvím tohoto dopisu, protože chci, abys to věděl. Sděluji to jen tobě a jen na tobě je rozhodnutí co s těmito informacemi uděláš. Ať už se rozhodneš udělat cokoli, vím, že jsem v tom 100% s tebou.

Trente v den, kdy ses narodil, bylo tam hodně komplikací a já ztratila hodně krve. Musela jsem být rychle přesunuta na chirurgické oddělení hned poté, co jsem porodila. Toho večera se narodily dvě děti ve stejnou dobu.

Ve všem tom chaosu, udělali obrovskou chybu. Byla to chyba, která navždy změnila naše životy.

Když ses narodil, bylo ti špatně. Řekli nám, že jsi moje dítě. A to bylo, až do doby dokud jsi neměl nehodu na kole, kdy ti bylo sedm, a potřeboval jsi chirurgický zákrok, a oni objevili nesrovnalosti v tvých souborech.

Po nějakém důkladném vyšetřování v nemocnici mi řekli, že nejsi můj syn. Řekli mi, že jsi byl při narození vyměněný a patřil k jiné rodině. Byla jsem v šoku a tou zprávou zdevastovaná. Dali mi číslo na druhou rodinu.

Čekala jsem několik týdnů, než jsem zavolala, a s tou rodinou jsme po dlouhých diskusích po telefonu, udělali rozhodnutí.

Byla to velmi těžká volba, ale věřím, že byla správná. Rozhodli jsme se, že si necháme dítě, které jsme sedm let měli za své a milovali ho. Rozhodli jsme se udržet to v tajnosti a udržet to od tebe i toho druhého dítěte.

Z nemocnice nám poslali opravený rodný list, stejně jako dokument s informacemi druhého dítěte. Přiložila jsem oba dokumenty do tohoto dopisu v případě, že jsi někdy chtěl odhalit toto tajemství.

Trente, tak moc tě miluju. Prosím, věř tomu. Bez ohledu na to, odkud jsi přišel, budu vždy tvoje matka, a ty vždy budeš moje dítě.

S láskou navždy,

Tvoje matka

Beth Preston

Přečetla jsem si ten dopis třikrát, než mě to došlo.

Trent nebyl můj nevlastní bratr. Nebyli jsme si vůbec nic. Nyní vše vypadalo, že dává smysl.

Ten den na pohřbu – ten den, kdy se Trentův a můj vztah změnil, v ten den, kdy se mi úplně odcizil, byl ten den, kdy zjistil pravdu o tomto tajemství a o jeho životě.

Byl to důvod, proč byl ke mě tak chladný od její smrti? Byl to důvod, proč se mě tak usilovně snaží zbavit?

„Byl při narození vyměněn,“ zašeptala jsem.

Tělo jsem měla napjaté, když jsem listovala zbývajícími papíry a našla dokument, který jsem hledala: dokument obsahující údaje druhého dítěte. Slyšitelné zalapání po dechu opustilo mé rty, když jsem ten dokument četla.

Po tom všem jsem neměla nevlastního bratra. Měla jsem nevlastní sestru.

„Mám sestru.“ Můj hlas byl jemný šepot, a zněl cize.

Cítila jsem směs šoku, vzrušení a štěstí jak mě pohltila myšlenka na to, že mám velkou sestru. Melancholický úsměv se šířil mé tváři, když se můj pohled zaměřil na jméno uvedené v rodném listu.

To bylo jméno mé sestry.

Katherine Fox.