Uncontrollable - 23. kapitola

Překlad: Markéta

Samantha

Stojím před zrcadlem velikosti od stropu po zem, zatímco mi Holly tiše šněruje záda. Jakmile dosáhne knoflíku, zaváže mi tam hezkou mašli a podívá se na mě do zrcadla. „Jsi připravena,“ říká tiše.

„Děkuju Holls.“ Usměju se na ni a ona se otočí, a vychází ze dveří.

Dívám se na sebe ve svých svatebních šatech, připravena jít uličkou, abych se provdala za Slada. Vlasy mám ve velkých kadeřích na zádech, právě tak, jak se mu to líbí. Ofinu mám vytaženou nahoře a sepnutou sponou, umístěnou za ní, aby držela můj závoj. Šaty jsou bez ramínek a dlouhé jsou až po kolena. Vypadají jako od mořské panny s malou vlečkou. Má malou krajku nahoře a zbytek je čistě bílý satén.

„Dále,“ zavolám, když uslyším zaklepání na dveře.

Vzhlédnu a zachytím Tatea stát ve dveřích, dívajíc se na mě. Otočím se k němu čelem. „Co to děláš?“ Neměli už by být seřazeni? Říkala jsem jen, že chci pět minut.

Vejde dovnitř a zavře za sebou dveře. Podívám se na něj a usměju se. Nikdy jsem ho neviděla v ničem jiném, než v obnošených džínách, těsném tričku, a černé kožené bundě.

Na sobě má černé oblekové kalhoty, spolu s černým tílkem s dlouhým rukávem, s tmavě modrou vestou, která perfektně zvýrazňuje jeho oči. Vypadá krásně.

Tře si nervózně dlaně o sebe, zatímco jde ke mně. „Jen jsem chtěl vidět svou ……“ Zastaví se a zatřese hlavou, jako by to nebylo to, co chtěl říct. „Chtěl jsem vidět nevěstu, než projde uličkou,“ říká pomalu, jako by si promýšlel každé slovo, než promluví.

Usměju se a jdu k němu. „Jsem tak ráda, že jsi tady, Tate.“

Obejme mě a já přísahám, že cítím, jak se jeho tělo třese. Drží mě déle, než by mě, ale nemyslím na to. Dnešek byl velmi emotivním dnem. K sakru, nemyslela jsem si, že bych někdy upokojila Courtney, aby přestala plakat. Poslala jsem Missy s make-upem v její podprsence, aby si mohla smazat skvrny z její tváře po slzách.

Když se nakonec odtáhne, má na tváři zamračení, ale oči se mu smějou. „Za nic na světě bych si nenechal tento den ujít, Sam,“ říká, dívajíc se na moje svatební šaty. „Vypadáš nádherně.“ Pak sáhne do přední kapsy svých černých kalhot a vytáhne modrý safírový prsten na stříbrném kroužku. „Našel jsem ho a myslel si, že bys ho dneska měla mít,“ říká nervózně. „Znáš všechny tyhle ženské věci. Něco modrého, a použitého….“ Mávne rukou ve vzduchu,

Usměju se. „Myslel jsi něco starého, něco nového, něco půjčeného, něco modrého,“ opravím ho.

„To je to, co jsem myslel.“

„To je krásné. Kde jsi ho sehnal?“

„Od tvé mámy,“ zašeptá. Moje oči k němu vystřelí a moje první myšlenka je, kde ho dostal? Dala mu, aby mi to předal, když jí pomáhal? Rozhodla jsem se, že na tom nezáleží. Jediná věc, na které záleží je, že je tady a dává mi něco modrého, co jí patřilo.

Natáhnu pravou ruku a nechám ho nasadit mi ho na prst. Usmívá se, když vidí, že mi sedí perfektně.

„Děkuju ti, Tate,“ říkám snažíc se zadržet slzy.

Vezme mě do dalšího těsného objetí a pak se odtáhne, než vyjde ze dveří, aniž by cokoli řekl.

Otočím se naposledy a podívám se na sebe do zrcadla. Dveře se otevřou a vejde Mark. „Připravena jít, princezno?“

Hned ztuhnu. Řekl mi princezno. Můj táta mi vždycky říkal princezno.

„Vypadáš nádherně,“ říká tím druhem úsměvu. Ten však klesá, když mu ho neopětuju. „Je všechno v pořádku?“

„Řekl jsi mi princezno.“ Nikdy mi neříkal jinak, než Samantho.

Ten druh úsměvu se vrátí. „To proto, že dneska jsi. Je mi jedno, kolik ti je. Každá nevěsta je princezna ve svůj svatební den.“

Usměju se na něj a jeho úsměv se rozšíří. Je to jako bych se dívala na starší verzi Slada – záblesk mé budoucnosti. Vypadá přesně jako jeho otec.

Popadnu květiny a zavěsím se do něj. „Nervózní?“ ptá se dívajíc se dolů na mě, když uslyším začít hrát hudbu pro družičky.

„Ne,“ a jsem upřímná. „Ještě jednou děkuju, že mě provedeš.“

Poplácá mě po ruce. „Potěšení je na mé straně. Jsem si jistý, že Vivian by našla způsob, aby mohla být po tvém druhém boku se mnou.“ Zasměje se.

Zasměju se i já. „To je pravda.“

„Připravena?“ ptá se, když zazní moje hudba, dávajíc nám zelenou.

Přikývnu. Uděláme první krok a já cítím přívěsek proti mému kotníku na pravé straně. Usměju se pyšně vědomím, že moji rodiče mě dneska sledují.

Jdeme dolů do haly a zastavíme před dvojitými dveřmi. Zhluboka se nadechnu a přikývnu dvěma mužům, čekajícím, aby nám otevřeli dveře.

Dveře se otevřou a mě se dostává dobrý pohled na žluté lilie, které lemují cestu k oltáři. Máme malou svatbu, pozváno bylo jen okolo třiceti lidí.

Jdeme uličkou a já mám konečně první výhled na Slada – a moje srdce se zastaví. Má ten největší úsměv na tváři, jaký jsem kdy viděla. Zkousnu si spodní ret nervózně, když slyším Parkera naklonit se k Micahovu uchu. Micah pomalu, ale rázně bodne loktem Parkera do žeber, aby ho uklidnil. Podaří se mi udržet smích.

Slyším lidi okolo tiše mluvit a taky můžu slyšet několik popotáhnutí. Už vím, že patří Vivian a Courtney, ale ignoruju všechno okolo mě. Vše, co můžu sledovat, je ten muž, kterého si budu brát.

Když dojdeme na konec, Mark se ke mně otočí.

„Kdo předává tuto ženu?“ ptá se kazatel.

„Moje žena a já.“ Skloní se a dá mi jemný polibek na tvář. „Tví rodiče by na tebe byli hrdí, kdyby viděli tak nádhernou ženu, která z tebe vyrostla.“ Pak se odtáhne a vloží moje ruce do Sladových.

Blbost. Totálně budu stejná jako Courtney – která je teď za mnou naprosto ztracená.

Podívám se na Slada a ten říká tiše jen, abych to slyšela já. „Jsi ta nejnádhernější žena, jakou jsem kdy viděl.“

Usměju se vzpomínajíc, že mi tu samou věc řekl, když mě vzal tu první noc u Larryho, když jsme se seznámili. Je to šílené, kam jsme se pohli od té doby, že tady teď stojíme, abychom se vzali a začali žít naše životy společně.

Kazatel začne obřad, a když se dostaneme ke slibům, Slade si odkašle. „Rád bych něco řekl.“

Kazatel přikývne v souhlasu.

Zhluboka se nadechne a popadne moje ruce a můj srdeční tep se zdvojnásobí. „Není tajemství, že ti říkám Anděli.“ Usměju se, když se dívám do jeho dětsky modrých očí. „Vzpomínám si na to, jak jsi mi poprvé řekla, že mě miluješ.“ Usměje se a já cítím, jak se moje oči zalívají slzami. „Já jsem byl do tebe zamilovaný od prvního dne. A vědět, že nakonec cítíš to samé.“ Povzdechne si. „Nic se tomu nevyrovná. Řekl jsem ti, že ti chci dát celý svět.“ Přistoupí ke mně blíže. „Ale tys byla první, kdo mi dal celý svět.“ Jeho oči poklesnou k mému břichu a já se snažím udržet slzy na uzdě. „A já přísahám před Bohem a před našimi blízkými, že ti budu svou lásku ukazovat každý den víc, než bych kdy mohl vyjádřit slovy. Jsi moje spřízněná duše a naše navždy začíná dnes.“ Pustí mi ruce a položí své ruce na mou tvář. Pomalu mi utírá slzy, které mi stékají po tvářích a říká, „Miluju tě, Anděli.“

******************

Všichni stojíme před kostelem v trávě, pózujíc pro fotky. Začíná být horko a slunce na nás praží. Samozřejmě jsem si vybrala rekordně horký den na svatbu.

„Pánové, co bych za to dal, mít teď kbelík studené vody,“ říká Parker, zatímco se utírá ubrouskem.

Kyblík vody? Pravděpodobně to nechci vědět.

Podívám se na pravo a vidím Slada mluvit s Tatem, zatímco si svlíká sako, snažíc se dostat na hruď nějaký vzduch. „Sundej si sako,“ říkám otáčejíc se k Parkerovi.

Nemusím mu to říkat dvakrát. Sako už si sundal a vytahuje si rukávy jeho tmavě šedé košile, když Slade promluví.

„Oblíkni si to. Ještě jsme neskončili.“

„Říkala jsem, že je to v pohodě.“ Pokrčím rameny. „Je horko a kluci mají na sobě tři vrstvy oblečení.“

„Jsi si jistá?“ ptá se zamračeně.

Přikývnu. „Absolutně.“

Fotograf se přesune před nás, zatímco všichni kluci shazují saka a vytahují si rukávy. Udělám krok vpřed a moje podpatky se zaboří do trávy, díky čemuž padá na stranu. Slade se natáhne a chytí mě, když vyjeknu. Zvedne mě a otočí, když se směju nahlas. 

Takhle bude většina našich snímků vypadat. Parker jak má hozenou Holly přes rameno. Všechny holky jak máme naše ruce na rostoucím bříšku Courtney, což mimochodem vyrostlo přes noc. Vypadá už jako by měla v břiše basketbalový míč.

Po téměř hodině focení, jdeme všichni dovnitř na recepci. Jsme představeni jako muž a žena, než se posadíme k dlouhému stolu na konci parketu, který je v čele svatební párty.

Zavrhla jsem první svatební tanec se Sladem; on říká, že neumí tančit a já nechci, aby se cítil nepříjemně. A není to, jako by tady byl můj táta, aby si se mnou taky zatančil. Mark už mě odvedl k oltáři. Nežádala bych ho, aby pro mě dělal ještě něco víc.

Jakmile se posadím, uvědomím si, že bych měla jít na toaletu, než budeme dělat cokoli jiného. Rozhlídnu se, abych se podívala, kdo by mi s tím mohl pomoct, když uvidím Missy sedět na konci našeho stolu. Dívá se na podlahu.

Vstanu a dojdu k ní. „Ahoj Missy?“ Podívá se na mě a já se zamračím, když vidím, že pláče. Rychle si utře oči a vstane.

„Ano?“

„Pomůžeš mi na toaletě?“ prám se usmívajíc se na ni.

Přikývne a následuje mě z recepce. „Je všechno v pořádku?“ ptám se, když vstoupíme do koupelny.

Přikývne rychle hlavou a pak trošku vzlykne. Neztrácím další vteřinu. Vtáhnu si jí do náruče a pevně jí obejmu. „Můžeš se mnou mluvit, Missy.“

„Prosím, odpusť mi,“ vzlykne mi do ramena.

Odtáhnu se, abych se na ni podívala. „Odpustit ti? Missytys nic neudělala,“ říkám jemně.

Znovu vzlykne, než si utře obličej od slz. „Nebyla jsem tu pro tebe.“

To je pravda. Byla mimo od té doby, co se to všechno stalo s Jaxem. Posílala do nemocnice květiny a pak do domu. Zjistila, že jsem těhotná přes esemesku, kterou jí poslala Courtney, protože neodpovídala na naše telefony. Nakonec přišla a vyzvedla si šaty pro družičku, ale nebyla jsem schopná se s ní v tu dobu setkat.

„To je v pohodě. Rozumím.“ Nejsem si jistá, co ji drželo od toho, aby přišla. Hádala jsem, že je to kvůli Tateovi a těm dívkám, které si brával. Pro ni možná bylo tvrdé být okolo něj. Nebo možná je to kvůli Braxtonovi, Slade mi řekl, že spolu trávili veškerý volný čas a ona si ho sebou přivedla jako svoje rande na svatbu.

„Jen jsem potřebovala nějaký čas o samotě,“ zašeptá.

Znovu jí obejmu. „Jsem tady, dobře? Kdyby sis potřebovala o čemkoli promluvit. Můžeš mluvit se mnou.“

Přikývne, než se odtáhne. „Děkuju ti.“

Popadnu jí za ruku a vtáhnu jí do velkého boxu na konci. „No tak. Pojďme se podívat, jak komplikovaně to můžeme udělat,“ říkám, díky čemuž se trochu rozesměje.

Dáváme mě dohromady a vycházíme z koupelny. Missyina hlava je dole a já nesnáším ten pocit bezmoci, který cítím. Je to horší než ve Vegas, je to jako by byla po velkém zhroucení.

„Ach,“ vypísknu a rozhodím rukama do vzduchu. „Moc mě to mrzí,“ řeknu, když narazím rovnou do někoho, zatímco jsem byla příliš zaneprázdněná sledováním Missy.

„Samantho.“ Nádherná žena s tyrkysově černými vlasy po ramena mě pozdraví s vřelým úsměvem.

„Lauro?“ ptám se a rozpažím, abych jí mohla obejmout. Neviděla jsem jí od té doby, co mi bylo deset, kdy odešla z Tulsy, berouc svého syna sebou na Aljašku, když se snažila zmizet před Jonathanem, Tateovým otcem.

Říkám s úsměvem, „Jsem tak ráda, že jsi to byla schopna udělat.“

Slade i já jsme se jí rozhodli pozvat. Nemyslela jsem si, že bude schopná to udělat, ale říkala, že by si to nenechala ujít za nic na světě. Když jsem řekla Tateovi její odpověď, jen se otočil a odešel z našeho domu. Jednou mi řekl, že se často vracel na Aljašku, ale začínám si myslet, že tady byly jiné důvody jeho cest na Aljašku, protože ho zřejmě nezajímá vidět svou matku.

„Já taky.“ Směje se a pak jí na tváři vyvstane vážný výraz. „Slíbila jsem tvé mámě, že mě nic nezastaví, abych tě viděla ve svatební den.“

„Mé mámě?“

„Po tvé vysokoškolské promoci mi volala. Ona a Tate byli na zpátky na cestě do Texasu. Řekla mi, že tě viděla s tvým přítelem. Řekla mi, že může říct, že to pro tebe nebyl ten pravý. Vypadalas šťastná a zamilovaná, ale ona prostě věděla, že to není ten, za kterého se vdáš,“ říká smějíc se. „Pak mi volala poté, co jste se Sladem odjeli z Tulsy. Řekla mi, že jsi našla toho pravého. Takového, který se ti chystá přinést tolik radosti, jako kdysi přinesl tvůj otec jí.“

Dám jí obrovský úsměv. „No to měla pravdu.“

Slyším Missy povzdechnout si a podívám se na ni, abych zjistila, na co se dívá. Moje oči přistanou na Tateovi, jak tančí s nějakou brunetkou, kterou jsme dokonce ani nepozvali.

Laura se podívá z Tatea na Missy. „Musíte to už skončit.“

Podívám se na Lauru s očima dokořán. Je Missyino zhroucení tak zřejmé i pro lidi, kteří jí vůbec neznají?

Missyina hlava se k ní otočí se stejným výrazem překvapení. „Promiňte?“ ptá se Missy.

Laura se na ní usměje. „Každý člověk tady může vidět, jak moc milujete mého syna. A taky všichni mohou vidět, že je mu to jedno.“

„Lauro,“ nadávám jí. Tate už tak dost ublížil Missy.

„Ne. To je v pořádku,“ říkám Missy tiše. „Máte pravdu. Nezajímám ho.“

„To není to, co jsem řekla.“ Missy a já na ni pořád zmateně hledíme. „Řekla jsem, že je mu jedno, že ho milujete. Neřekla jsem, že se o vás nezajímá.“

„Je v tom nějaký rozdíl?“ ptá se Missy.

„Samozřejmě. Vaše láska k němu ho nemůže změnit. Ale zná lásku, kterou by k vám mohl mít. Tate potřebuje někoho silného, Missy. Tate velmi dobře skrývá věci. Drží věci pod pokličkou a snaží se se všemi svými démony bojovat sám.“

Missy zavrtí hlavou a říká, „Nic se mezi námi nestane.“

Laura se usměje a já mám pocit, že Laura ví něco, co my ne. „Jen zůstaňte silná. Zvířata požírají ty slabé,“ říká s vážnou tváří.

Stojím tady dívajíc se na Lauru totálně šokovaná. Tak moc se změnila od té doby, co si ji pamatuju. Ale vím, že mluví ze zkušenosti. Byla už jednou zvířecí kořistí. Zvířete, které by jí rozkousalo a vyplivlo.

Missy přikývne, než odejde, vypadajíc ještě víc zmatená než rozrušená. 

„Ještě jednou děkuju, že jsi přišla,“ říkám a znova jí obejmu, než se vracím ke stolu. Usměju se, kdy se posadím vedle Slada.

Courtney sebou plácne vedle mě s hrstí kapesníčků v rukou, zatímco Holly se posadí vedle Slada.

„Dobře, nezlob se,“ říká Josh se smíchem, když se dívá na Slada.

„Co jste udělali?“ Dívá se z Joshe na Micaha skepticky.

„Uzavřeli jsme sázku,“ říká Holly, čímž mě překvapí.

Všichni se k ní otočíme. „Sázku na co? Že Slade uteče?“ ptám se pobaveně.

Ona se zasměje. „Ne. Vsadili jsme se, že se s tebou ožení,“ říká konstatujíc skutečnost. „A já jsem vyhrála.“ Zahýbá obočím, než se podívá na Micaha a Joshe. „Takže zaplaťte, pánové,“ říká s úsměvem na tváři.

„Vsadili jste se, že se vezmeme?“ ptá se Slade znějíc zmateně.

„Ano,“ odpoví Josh.

„Proč by mě to mělo rozzlobit?“ ptá se potom.

„No, protože to bylo jaksi zařízeno,“ říká Holly s úsměvem.

Zamračím se. „Která část?“

Zhluboka se nadechne. „Všechno.“

„Jsem zmatená,“ říkám se smíchem.

„Ta první noc u Larryho. Zařídili jsme vaše seznámení.“ Usmívá se hrdě. „A to všechno.“

Sedím tu poslouchajíc jednu z mých nejlepších kamarádek, jak mi vypráví, že měla v plánu nás spárovat. Nevím, jestli se mám zlobit, nebo jí políbit.

Rozhodně políbit!

Její oči se obrátí ke mně. „Vzpomínáš, jak jsem ti pomohla přestěhovat se do tvého podnájmu a Micah mi volal, zatímco jsi ukládala oblečení do šatníku?“ Přikývnu. „To mi Micah říkal, že jde ven taky Slade. A pak když jsem odešla, jsem ti volala a řekla ti, aby sis oblíkla ty bílé šaty.“

„Tys jí řekla, aby si oblíkla ty bílé šaty?“ ptá se Slade překvapeně. Pak se otočí, aby se podíval na mě. „Miluju ty šaty,“ říká bez dechu, jako by si na ně pamatoval.

Směju se. „Co nechápu je proč ta sázka?“ dívám se na kluky. „Vy chlapi jste se vsadili proti ní?“ Nemysleli si, že bychom se do sebe mohli zamilovat?

„Ne. Věděli jsme, že se to stane. Jen jsme se vsadili o to, jak dlouho to bude trvat, než se to stane. Ale my všichni jsme věděli, že nakonec skončíte spolu.“ Josh se usměje. „Ačkoli jsem věděl, že Sam na tom zapracuje.“

„Je to to, cos myslel, když jsi nás spolu našel na chodbě u koupelen?“ ptám se, vzpomínajíc, že k nám přicházel chodbou. Poplácal Slada po zádech se slovy ‚S tímhle hodně štěstí, Slade.‘

„Jo,“ říká s úsměvem. „Věděl jsem, že to s tebou skončí katastrofou a požárem na první pohled, jen co ses několikrát odmlčel,“ připomíná Sladovi. Všichni se začnou smát. „A já chtěl sedadlo v první řadě.“

Slade se ode mě odtáhne a otočí se ke mně. Položí své ruce na mou tvář a usmívá se. „Jsem si zatraceně jistý, že jsem se do tebe zamiloval tu první noc, co jsi mi zavolala,“ přiznává. „I kdyby mě naši přátelé neinstruovali tu první noc u Larryho, pořád bych tě hledal.“

Usměju se a začnu se smát, když slyším Courtnyino vzlykání za mnou.

Josh se zamračí a podívá se na ni. „Co se děje zlato?“ projde kolem stolu a všichni sledujeme, jak si sedá vedle ní.

Ta si drží hlavu v dlaních, zatímco jí vrtí. „Nenávidím tyhle zkurvené těhotenské hormony. Hrají si se mnou,“ pláče. Josh zadrží svůj úsměv úšklebkem, zatímco jí jemně hladí po zádech.

„Řekl jsem jim to,“ říká jí potichu.

Zamračím se, když její hlava vystřelí nahoru, aby se na něj podívala. Dává mu smrtící pohled. „Proč? Proč?“ pláče. „Rozhodli jsme se, že počkáme.“

Usměje se na ni. „Nemůžeš čekat, že to udržím v tajnosti, zlato.“

„O čem to tady mluvíte?“ ptám se. „Řekl jsi nám co?“

„Měl bych to zopakovat. Řekl jsem klukům,“ dodává.

Courtney si povzdechne, jako by nenáviděla to, co má říct. „Zjistili jsme, že budeme mít…..“

„Holčičku?“ přeruší jí Holly nadšeně.

Courtney zavrtí hlavou, zatímco jí slzy stékají po tvářích. „Je moc brzy poznat pohlaví. Budeme mít dvojčata,“ oznamuje.

„V žádném případě,“ říkám dívajíc se z Courtney na Joshe. Otočím se na Slada. „Tys to věděl?“

„Hele, zjistil jsem to teprve minulou noc,“ říká v obraně.

„Chtěli jsme počkat o trochu déle,“ říká Courtney získávajíc mou pozornost. „Chtěli jsme se ujistit, že je to v pořádku.“

„Proč? Máš snad problémy se svým těhotenstvím?“ ptám se starostlivě.

Zavrtí hlavou. „Jen jsme se chtěli ujistit.“

„To je úžasné,“ říkám, když se mi oči znovu zaplní slzami.

„Proč tady všichni brečí?“ přijde Parker ke stolu s rukou přehozenou okolo Hollyiny sestřenice. Ona se usmívá a Holly se zamračí.

„Co to děláš?“ ptá se své sestřenice zúženýma očima.

Je to ta samá sestřenice, se kterou ho načapala na její svatbě.

„Jen jsme dokončili……tancování.“ Začervená se při své lži.

„Viděl jsem každého tady brečet, takže jsem myslel, že bych zjistil, co se děje,“ říká Parker, odtahujíc se od ní.

„Mluvili jsme o tom, že Courtney s Joshem budou mít dvojčata,“ informuju ho.

„Aha, tohle?“ Mávne rukou ve vzduchu. „Tohle jsem říkal minulou noc,“ dodává, jako by to nebyl velký problém – a pro něj to asi opravdu není.

„Ehm. Dokonce Parker to věděl dřív, než já?“ zakňučím.

Popadne dívku za ruku a táhne jí pryč, pravděpodobně jít najít nějakou nejbližší skříň. Jakmile si k nám přijde sednout Tate, sleduju, jak jeho oči rychle zaletí k Missy.

Ta sedí na konci stolu s nejsmutnějším pohledem v její krásné tváři. Dívá se na taneční parket, jako by byla ztracená ve snách. Braxton sedí vedle ní, rukou pomalu pohybuje nahoru a dolů po její paži. Tiše k ní mluví, ale ona ho nevnímá.

Tate na ni zírá s bezvýrazným pohledem. Sleduje, jak ona pomalu zvedne svou sklenici bílého vína a trošku upije. Pokračuje v zírání do dálky a moje srdce se pro ni láme.

Tateovy oči se toulají po její tváři a pak se zamračí. Může to vidět. Čímkoli si ona prochází, on to vidí. Očekávám, že něco udělá, dokonce i když Braxton sedí vedle ní. Tate není ten typ chlapa, který by se staral o to, jestli tady Braxton je nebo není. Když chce něco říct, řekne to – možná se jí zeptat na tanec – ale neudělá to. Místo toho se otočí a podívá se přímo na mě. Mohla bych se odvrátit, předstírat, jako bych ho nesledovala dívat se na ní, ale proč? On ví, že jsem ho sledovala.

Zvedne obočí, jako by se mě ptal ‚co je?‘ a já jen zavrtím hlavou se zamračenou tváří.

Oni už nikdy nebudou přátelé, a já doufám, že jsem jí neztratila i jako kamarádku kvůli tomu.

SLADE

Stojím na konci tanečního parketu s jednou rukou v kapse svých kalhot a ve druhé držím sklenici skotské, kterou mi podal můj táta. Dívám se na taneční parket a usměju se, když vidím Tatea otočit mou ženu dokola. Nenávidím, že ona neví, kdo on ve skutečnosti je. Co pro něj opravdu znamená. Je na čase, aby se to dozvěděla. Je na čase, aby si s ní sedl a řekl jí pravdu. A jakmile se vrátíme z našich líbánek, řeknu jí to sám.

„Wooo,“ přijde ke mně zadýchaný Parker. „Miluju svatby,“ říká narovnávajíc si límeček na jeho zapnuté košili.

„Zažil sis nějakou akci?“ ptám se přibližujíc si sklenici k ústům.

„Samozřejmě,“ odfrkne. „Co by to bylo za svatbu bez dostání pořádné prdelky?“

Zasměju se a pak na vteřinu zvážním. „Jak to probíhá v práci?“ ptám se.

Neujde mi ztuhnutí jeho těla. „Dobře,“ říká stroze. „Nedělej si starosti. Žádná imunita pro Jaxe.“ Udělal nějaké věci, které to zaručí.

Podívá se na mě. „Jak se jí daří?“ Kývne k tanečnímu parketu na Anděla.

Zakroužím svou sklenicí skotské. „Má se skvěle.“ Přestala se probouzet uprostřed noci s křikem. Myslím, že svatba a dítě jí odvedli od toho, co se stalo. Pořád se mi snaží ukázat, že naše budoucnost nenese bolest ze vzpomínek z naší minulosti.

„Jak se daří tobě?“ Jeho oči klesnou k mé skotské a pak zpátky ke mně.

Pokrčím rameny. „Nechci už nikoho zabít,“ říkám popravdě.

„No, to je začátek,“ odpoví vážně.

„Už jsi zjistil nějaké informace o tom člověku, J?“

Zavrtí hlavou. „Ten Dallas ti lhal.“

Myslel jsem si to. Ten bastard. Taky by měl mít zlomené nohy.

Udělá ke mně krok a tiše promluví. „Dnes ráno jsem měl telefon, že ten dům je registrovaný na muže jménem White. Neexistuje žádný záznam o tom, že tam žije nějaký muž jménem J.“

Nakloním hlavu na stranu. „Možná bych měl jít navštívit Jaxe,“ nabízím

Pokrčí rameny. „Můžeš. Ale řekne ti něco?“

„Pochybuju,“ odpovím, než se napiju skotské.

„Pak bych měl říct zapomeň na něj.“ Otočí svoje tělo, aby se podíval na Anděla, která teď tančí s mým tátou a ten se usmívá. „Ona je pro tebe vážně dokonalá,“ konstatuje, čímž mě překvapí. „Máš štěstí.“

„Já vím,“ říkám s úsměvem. „Kdybys mě omluvil – “ Hodím do sebe zbytek skotské, ignorujíc to pálení. „Půjdu si zatančit s mou ženou.“

Podám mu svou sklenici a jdu za ní na taneční parket. Vidím jí teď tančit s mým tátou. On vzhlédne, všimne si mě a ustoupí od ní. „Je celá jen tvoje.“

Ta se ke mně otočí a usměje se, ale všimnu si slz, které jí pomalu stékají po tvářích. „Ty netančíš.“

Jemně jí je setřu palci. Vím, že jsou kvůli tanci s mým tátou a nenávidím to, že ten její tady pro ni nemůže být. Díky Bohu, že mému tátovi nevadí se zhostit téhle role.

Zabalím svou ruku okolo jejího pasu a nemůžu si pomoct, ale myslím na to, jak bude vypadat za tři měsíce od teď. Pořád si musím připomínat, že čekáme miminko.

„Za nic bych si nenechal ujít tenhle tanec,“ říkám sklánějíc se dolů, abych jí políbil. Je pomalý a jemný, jako by ho ovládala. Pořád jsme se nelíbali tak, aby to vedlo k sexu. Vůbec jsem se nesnažil a ani ona od toho incidentu tu noc v naší kuchyni.

„Miluju tě,“ zašeptá, když odtáhne své rty z mých.

„Taky tě miluju, zlato.“ Nechávám své čelo na jejím, zatímco se pomalu pohybujeme na tanečním parketu na píseň, kterou jsem nikdy předtím neslyšel. Ale teď je to skladba, na kterou nikdy nezapomenu.

Otočím se, když uslyším někoho poklepávat na mikrofon. „Ahoj všichni,“ říká Holly s úšklebkem, zatímco stojí na pódiu na konci tanečního parketu, kde stojí nástroje pro kapelu.

Najali jsme si Missyina bratra a jeho kapelu, aby nám zahráli na svatbě. Už si to nachystali, ale nepřijdou dřív, než skončí recepce.

Viděli jsme je hrát tu noc mých narozenin, po hře Rams. Když Anděl řekla, že je chce, s radostí jsem je najal. Je to úžasná kapela.

„Ahoj,“ odpovíme jí všichni zpátky.

Zasměje se. „Doufám, že to Sam a Sladovi nebude vadit, ale mám pro vás trošku zábavy lidi.“ Usmívá se tak moc, až jí musí z toho bolet tvář.

„Ach Bože,“ chichotá se vedle mě Anděl.

Holly si olízne rty a pak začne mluvit. „Prostě jen řekněme, že jsem vyhrála sázku.“ Mrkne na nás. „A je čas, aby to Josh s Micahem splatili.“ Ukáže na Courtney, která zmáčkne tlačítko na stroji Karaoke, na kterém moje máma trvala, že tady musí být. Bál jsem se toho, že ho tady chce proto, že až se opije, bude chtít zpívat. Teď si myslím, že to bylo jen kvůli téhle sázce.

„Teď, zvedněte svoje telefony a ujistěte se, že to nahráváte. Protože to budete chtít použít na vydírání.“ Směje se svému vlastnímu vtipu.

Pak seskočí z pódia a přijde se postavit vedle mě.

„Co jsi je přiměla udělat?“ ptá se Anděl, dívajíc se na ni.

„Jen sleduj. Bude to k nezaplacení,“ říká připravujíc svůj telefon na natáčení.

Naše hlavy se otočí zpátky k pódiu, když lidé začnou jásat a křičet. Začnu se smát, když vidím přicházet Micaha a Joshe ve starých, vybledlých, roztrhaných džínách, postříkaném tričku a s parukou. Josh má tmavě hnědou paruku s malými copánky a Micah má blonďatou paruku, která mu padá do očí.

Micah na nás ukáže. „Gratuluju mému bratru Sladovi a jeho nádherné ženě, Samanthě.“ Pak se podívá na svou ženu. „Už nikdy víc se s tebou nevsadím, miláčku.“

Holly se zachichotá, díky čemuž se všichni začneme smát.

Pak promluví Josh do mikrofonu. „On si to tajně přál udělat.“ Ukáže očima na Micaha a usměje se. Pak se podívá zpátky na nás. „Gratuluju lidi. Doufám, že se vám bude líbit ta písnička, kterou pro nás vybrala Holly.“ Pak se podívá na Courtney. „Pusť to, zlato.“

Courtney zmáčkne knoflík a místnost se zaplní těžkým rytmem. Hodím hlavou dozadu a směju se, jakmile si uvědomím, co je to za písničku. New Kids on TheBlock, „Hangin´Tough.“  ( https://www.youtube.com/watch?v=OB7sB11qnz8 )

Micah začne zpívat, zatímco za ním Josh skáče.

„Ty jsi ďábelská žena.“ Směje se Parker, když se přijde postavit vedle nás, mluvíc k Holly.

„Já vím,“ ona souhlasí s úsměvem, zatímco sleduje kluky na pódiu prostřednictvím svého telefonu.

„Ale miluju to.“ Pak do sebe hodí svůj drink, než mi podá svou prázdnou sklenici. Otočí se a vyskočí na pódium. Položí si ruku na Joshův mikrofon a začne zpívat s ním.

Všichni se smějeme tomu, jak jsou nekoordinovaní. A skutečnosti, že ničí zpěv to nedělá lepším.

Micah sklouzne dolů na kolena a hodí hlavou dozadu, zatímco křičí verš, že kdybyste neznali tu písničku, nerozuměli byste jim.

Josh narazí hlavou, zatímco jde přes malé pódium. Připomíná mi malé kuřátko, které klove do země. Dám si ruce na břicho, zatímco se směju.

Parker si sundá svou košili a začne jí točit ve vzduchu, zatímco ženy křičí. 

„Obleč si ji,“ křičí Holly, ale směje se.

Mrkne na ni a pak si položí svoje ruce na knoflík u svých kalhot.

„Ne,“ zakřičí Anděl společně s Holly.

Parekr mrkne, pak hodí rukama do vzduchu, seskočí dolů se zkříženými kotníky předtím, než se otočí a trošku zatřese svým zadkem.

„Ach můj Bože.“ Otočí se Anděl do mě a položí si svou hlavu na moji hruď. Směje se, pak se otočí zpátky a dívá se k pódiu.

„Smutné je to, že jsou střízliví,“ říká Tate, přicházejíc k nám.

„No, Micah a Josh jsou,“ říkám. „Nejsem si tak jistá Parkerem.“

Všichni křičíme a tleskáme, když píseň skončí. Parker si vezme od Joshe mikrofon a ztěžka do něj dýchá. „Vy dva dostaňte svoje zadky tady nahoru.“ Ukáže na mě a Tatea.

Zavrtím hlavou, zatímco se Tate směje.

Holly s Andělem se na nás podívají.

„Pojď,“ běduje Tate.

Pak mě Tate popadne za ruku a začne mě tahat k pódiu dřív, než můžu protestovat. Hádám, že to uděláme.