TD - 13. kapitola

Překlad: Marťa

Druhý den ráno, čekalo před domem auto, jak slíbila Summer. Všichni už byli vzhůru a dělali svou práci. SLuAnnejsem se viděla krátce po snídani, ale ráda bych viděla před svým odjezdem iJasona. Začala jsem mít pocit, že dva dny bez něho se mi budou zdát, jako celý život.

Po snídani jsem čekala v kuchyni. Tak pomalu, jak to jen šlo, jsem si snesla zavazadla ze schodů dolů, ale nebyl nikde k nalezení.

Když řidič dvakrát zatroubil, věděla jsem, že už nemám čas. S povzdechem jsem otevřela dveře, smířená se skutečností, že ho neuvidím do té doby, než se za dva dny vrátím.

Těsně předtím, než jsem vyšla ven, jsem uslyšela své jméno.

„Brook,“ zavolal na mě. Otočila jsem se a uviděla ho, jak stojí v kuchyňských dveřích, se šedými pyžamovými kalhotami, spadenými nízko na bocích. Neměl tričko, ani boty a vlasy měl ještě rozcuchané od spánku. Nešel ke mně, ale pokynul mi hrnkem s kávou. Odpověděla jsem mu malou úklonou, čímž jsem si vysloužila jeho smích.

„Vrať se v pořádku,“ řekl a otočil se zpátky ke kuchyni. Obraz toho, jak stojí ve dveřích, se mi vypálil do paměti, když jsem za sebou zavírala hlavní dveře.

***

„Už jsi hotová?“ Zavolala na mě Summer ze druhé strany dveří. Bylo to moje první focení toho dne. Toho, o kterém jsem nevěděla, že na sobě budu muset mít pár provázků, vydávající se za plavky.

Zasténala jsem. „Ano, ale jen abys věděla, myslela jsem si, že dnes budu fotit kampaň na plavky.“

S posledním povzdechem směrem k zrcadlu, jsem zatlačila do dveří a vešla do své šatny, kde seděla Summer a listovala papíry, položenými na klíně. Bylo devět hodin ráno a ona měla na obočí nový piercing a na očních víčkách tmavé, třpytivé stíny. Při pohledu na ně, mi začalo cukat moje oční víčko.

„Říkala jsem ti o tom,“ řekla, aniž se obtěžovala zvednout ke mně pohled. „No, ale dobré je to, že jsi byla nedávno na vosku. Nemusí se alespoň tolik retušovat,“ řekla Summer, čímž mě vrátila zpět k aktuální situaci.

 „Eh, bože. V tom to není. Včera večer jsem se cpala italským jídlem a teď bych se měla fotit na billboardy a do časopisů,“ stěžovala jsem si a otáčela se dokola, abych se mohla celá prohlédnout ve velkém zrcadle. Čert tě vezmi, pečivo. Proč musíš chutnat, jako mana nebeská?

Zaznělo zaklepání na dveře šatny, a vzápětí se ozval tichý hlas: „Brooklyn, my jsme připravení!“

***

Po focení jsem měla jednu schůzku za druhou, až jsem se nakonec přestala starat, o čem jsou. Nezajímalo mě, na co se mě ptají, se vším jsem souhlasila. Chcete, abych se účastnila dětských průvodů? Skvělý. Chcete, abych v Hlase tancovala hula tanec? Úžasný.Všechno jsem vnímala, jako šmouhu a spoléhala na Summer, že nedovolí, abych souhlasila s něčím příliš směšným.

Když skončilo naše poslední setkání, bylo krátce po šesté hodině a já jsem měla takový hlad, že bych klidně snědla kus auta.

„Co kdybychom se šly osvěžit do hotelu a pak si zašly na večeři?“ Zeptala se Summer, ze zadního sedadla vozu.

Myšlenka na jídlo mě okamžitě nadchla a tak, když jsem měla chvilku času, zkontrolovala jsem si nepřijaté hovory a zprávy. Měla jsem jich dost, nechápejte mě špatně. Od mého agenta, mého manažera a Cammie byla obvykle ta, která mi zaplnila hlasovku, ale tentokrát jsem hledala konkrétní osobu. Člověka, který mě předchozí noci políbil, a který stál ráno ve dveřích kuchyně a vypadal hříšně sexy. Říkala jsem si, že když nebudu myslet na jeho jméno, pak jím ve skutečnosti posedlá nejsem.

Jason.

Ne!

Jason-Jason-JASON! Jason-Jason-JASON! Můj zrádný mozek si jeho jméno spároval s rytmem ča-ča-ča.

„Tak, jaké to je, žít s JasonemMonroem?“ Zeptala se Summer, a obrátila ke měsvé pronikavé oči.

Že bych řekla jeho jméno nahlas?

„Ty jsi vědma?“ Zeptala jsem se s vyklenutým obočím.

Rozesmála se. „Ne, pokud vím. Proč?“

„Zrovna jsem na něj myslela,“ odpověděla jsem, záměrně hledíc na černý lak na jejích nehtech.

Její nehty mě nemohly soudit tak, jako její oči.

Summer odložila telefon a věnovala mi plnou pozornost. „Jo, ty a polovina žen na západní polokouli. Pokračuj.“

Zasmála jsem se. „Není co dodat. Přemýšlela jsem o něm.“

„O jaké konkrétní části jeho těla přemýšlíš? Jeho pažích, zadku, nebo jeho velkém p…“

„Summer!“

Řidič se na svém místě ošíval a pravděpodobně se snažil co nejvíc ignorovat náš rozhovor. Proboha.Summer by tomu člověku způsobila infarkt, a pak bychom se na silnici zabilivšichni.

„Nepřemýšlela jsem o žádných jeho tělesných částech. Jen jsem si říkala, že se z něj stal dobrý přítel.“

Summer zasténala a opřela se o sedadlo. „Ach, prosím, přestaň plácat kraviny.“

„To nejsou kraviny!“

„Má na těch svých sexy břišácích véčko, nebo mu ho na billboardy přidělali ve photoshopu?“

„Je tam.“

„Případ je uzavřen, ty malá couro,“ řekla Summer v okamžiku, kdy naše auto zastavilo u našeho hotelu. Jako obvykle, tam byli paparazzi, ale díky pomoci hotelu, byli odsunutí na druhou stranu ulice. Přední vstup byl zřízen tak, aby poskytoval co nejvíc soukromí. Podél přední části ulice byl zasazený živý plot a široká markýza dodávala hotelu francouzský nádech.

Summer a já jsme se vrhly dovnitř a okamžitě se uvolnily, jakmile se za námi zavřely hotelové dveře. Když jsme jeli výtahem do nejvyššího patra, o Jasonovijsme nemluvily, ale to bylo pravděpodobně jen proto, že jsem předstírala, že celou dobu s někým volám. Nejsem na to pyšná, ale Summer byla jediná, kdo dokázal vidět skrz můj obranný systém.

Ne, tyhle bylo ve mně uzamčené. JasonMonroe byl pohřbený hluboko. Tam, kde držím všechny další chutě. Hluboko, hluboko, hluboko pod povrchem. Hned vedle mátové zmrzliny s čokoládovými hoblinkami.

Usmála jsem se a věřila ve své, nově nalezené odhodlání. Jakmile se náš výtah zastavil v našem patře, tleskla jsem rukama a vykročila vpřed.

„Pojďme se rychle připravit. Mám hlad!“

***

O dva cykly suši a láhev saké později, jsem seděla na zadním sedadle auta a mířila, se Summer,do klubu. Trvala na tom, abychom šly do „top klubu“ v Montaně, kam se mi vůbec nechtělo. Nicméně, když jsem začala protestovat, otočila ke mně své velké oči a stěžovala si, jak moc jsem jí v posledních několika dnech chyběla.

„Dobře, fajn,“ řekla jsem jí. „Pojďme.“

I kdyby mě chtěla protáhnout veškerými podniky v Montaně, tak bych jí nechala. Navíc, kdybych šla do hotelu, tak bych jen přemýšlela o J-A-S-O-N-O-V-I. (Usoudila jsem, že když jeho jméno budu hláskovat, tak se to bere tak, že o něm nepřemýšlím. Někdy jsem vážně geniální).

„Kolik saké jsme měly?“ Zeptala jsem se, když mě Summer protáhla dveřmi do klubu, kde vládlo tlumené osvětlení. Rychle jsem zamrkala a snažila se přizpůsobit zrak novému prostředí. Džíny. Všude kolem byly džíny. A dřevo. Všechno v Montaně bylo vyrobené z džínoviny a dřeva.

„Kdybych psala píseň o Montaně, mohla by se jmenovat „Džíny, džíny a dřevo,“ řekla jsem Summer, když nám udělala místo u baru. Všimla jsem si několika lidí, kteří nám věnovali druhý pohled, hlavně proto, že jsme za sebou měly bodyguarda milého, asi jako bolavý palec, oblečeného v černé a se vzteklým zamračením na tváři. (Jednou jsem z něj vyloudila úsměv. Nejlepší den mého života). Nebyl se mnou na Jasonově ranči, ale přiletěl na těch pár dní, co budu v Billings, se Summer. Sepjal ruce, opřel se o bar a sledoval dav, kolem nás.

Není nic lepšího, než si myslet, že díky Paulu Hogenovi mě lidé nepoznají. Díky šerému osvětlení a stylu celého zařízení bylo vyloučené, že by tam byli nějací mí fanoušci. Libovala jsem si v anonymitě a Summer nám mezitím objednala dvě vodky se sodou. Byla jsem už trochu opilá ze saké, které jsme měly k večeři, a začínala jsem vidět dvojitě, ale nechtěla jsem kazit zábavu.

Zatímco jsme čekaly na nápoje, znovu jsem se podívala na svůj telefon. Čekala na mě zpráva od Cammie.

Cammie: Jak jde dobývání Divokého západu?

Usmála jsem se a odpověděla jí.

Brooklyn: Právě se opíjím se Summer.

Cammie: To schvaluji.

„Na zdraví!“ Řekla mi Summer a podala mi jeden z nápojů, když jsem telefon schovala do kapsy.

Když jsem vzhlédla, viděla jsem, jak k nám míří dva chlapi s úsměvem na tvářích a v oblecích, které křičeli: JSME PRÁVNÍCI. Zatímco obleky jim seděly skvěle, kravaty měli povolené a byla vidět část jejich hrudi. Nevypadali špatně. Vůbec nevypadali špatně.

„Chtěli jsme vám, dámy, koupit pití, ale zdá se, že jste nás předběhly,“ řekl ten vlevo a ukázal na skleničku v mé ruce. Ve svém podnapilém stavu jsem je rozeznala jen podle toho, že jeden byl blond a druhý brunet. Možná, že byli příbuzní. Možná, že byli dvojčata!

„Jste dvojčata? Oblékali vás vaši rodiče od malička stejně?“ Zeptala jsem se, abych přeskočila úvod. Nechtěla jsem, aby věděli, jak se jmenuju a nechtěla jsem lhát a říkat jim falešné.

Smáli se a vyměnili si pohledy. Summer si odfrkla. „Oni nevypadají podobně, Opilá Tino.“

Kluci se zasmáli a blondýn postoupil o krok blíž ke mně. „To je tvé jméno? Tina? Jsem Collin.“

Měla jsem jen několik vteřin na to, pokusit se vymyslet odpověď, ale v těch několika vteřinách jsem se soustředila na upíjení svého drinku. Jejda.

„Jo, to jsem já. Tina je jméno… které mám.“

Smál se, jako by mi úplně nevěřil. Možná, že přesně věděl, kdo jsem, ale byl ochotný hrát hry stejně, jako já.

„Tino, až dopiješ, měli bychom si jít zatančit.“

Collin mluvil s jistotou, že to tak bude. Bod pro něj. A já si nemohla vzpomenout, kdy naposledy jsem s někým tančila v klubu. Obvykle jsem byla příliš rozpačitá.

„No, tak bys měl možná zmlknout, abych mohla dopít rychleji,“ promluvila jsem nezřetelně s tím, o čem jsem si myslela, že byl nedbale svůdný úsměv. Šance tu byla, tak proč ne.

Zasmál se a otočil se na blonďáka. Nestarala jsem se, o čem mluví, a tak jsem znovu vytáhla svůj telefon. Až na to, že namísto toho, abych odepsala Cammie, přišla jsem s nejlepším nápadem, který kdy kdo vymyslel. Posílání opileckých zpráv.

Měla bych rozhodně napsat Jasonovi, aby věděl, že jsem na něho nezapomněla. Vsadím se, že by určitě chtěl vědět, že jsem v pořádku, protože jsme tak trochu… tak nějak… přátelé. Dobře, pojďme na to takhle: kdybych byla uvnitř hořící budovy, on by pravděpodobně byl ten, kdo by přišel na to, jak mě zachránit. To je něco. O dva dny dřív bych nejspíš volala hasiče. Pokrok.

Celou jednu sekundu jsem přemýšlela o tom, co mu napíšu. Chtěla jsem, aby to bylo přímé a ne příliš strukturované. Přímé, jo, tak jsem chtěla, aby to vyznělo.

Brooklyn: Jsem v montanském honky-tonk baru a budu tančit s mužem jménem Cullen. Není to dvojče ani příbuzný toho druhého, který s ním přišel. Není to divné?

Usmála jsem se na zprávu, hrdá na to, co jsem vymyslela. Zdálo se mi to přiměřeně lhostejné, půvabné a svůdné. Ale jen pro jistotu, jsem připojila selfie, kde držím zvednutou skleničku a mrkám. Jen aby věděl, jak rozkošná jsem.

„Ty jsi tu fotku někomu poslala? Protože jsi vypadala, jako bys měla něco v oku a na bradě ti tekla slina,“ řekla Summer a snažila se mi ukrást telefon.

Hloupá Summer nevěděla, o čem mluví.

„Jak ti to pití chutná?“ Zeptal se Cullen.Počkat, bylo to jeho jméno? Zdálo se mi, že tak znělo, ale současně to bylo nějak špatně.

„Fantastico,“ odpověděla jsem v okamžiku, kdy mi v ruce zazvonil mobil.

ALELUJA. J-A-S-O-N mi odepsal. Ne. Sakra. Byla to jen moje sestřička.

Cammie:Opilá raději nikomu nepiš. To je varování. Opilá netextuj.

Brooklyn:ttttttttrrrrrhhhhhnnnnnnííííísssssssííííííí

Cammie: Bože, už máš dost, ne? Jsi v pohodě?

Připojila jsem svojí fotku, aby věděla, že jsem naprosto v pořádku a je mi skvěle.

Její odpověď byla jednoduchá: hahahahahaha

Myslela jsem, že se směje, protože jsem řekla něco zábavného, ale nemohla jsem si vzpomenout, co jsem řekla. Vždycky jsem říkala vtipné věci.

„Myslím, že slečna Tina je na tanec příliš opilá,“ řekla Summer, jak se na mě dívala s veselými jiskřičkami v očích.

„Ale, no tak. Bude to zábava,“ řekl Callum. Proč ho tak rodiče pojmenovali? Je těžké si jeho jméno zapamatovat.

„Jo, poslechni ho, Summer. Jdu tancovat a nikdo mě nezastaví. Viď, ne Hanku a ne Callume.“

„Jmenuju se Collin,“ řekla se smíchem.

„Nikdo se tě neptal, Callume,“ řekla jsem, vzala ho za ruku a zamířila na taneční parket.

Šel za mnou a ponechal mi vedení. Neměla jsem ponětí, co hraje za song, ale snadno se na něj tancovalo a já houpala boky dopředu a dozadu, zatímco se na mě díval.

„Jsi trochu divoká,“ řekl a přistoupil blíž. „Líbí se mi to.“

Nezněl, jako J-A-S-O-N, takže jsem prostě ignorovala všechno, co řekl, když jsme spolu tancovali. Country song ustoupil rockové písni, a pak začala hrát jedna z mých. Samozřejmě to nebylo poprvé, co jsem slyšela svou píseň v rádiu nebo klubu. Ale z nějakého důvodu, bylo to, že lidé v Montaně hrají mé písničky v honky-tonky barech, nesmírně vzrušující.

„Ach můj bože! To je moje písnička!“ Křičela jsem a toužila jsem zjistit, jestli je Summer stejně nadšená, jako já. Pusou byla přilepená ke Callumově dvojčeti, ale nemohla jsem nevidět, že je nadšená vnitřně.

Callum pokrčil rameny a snažil se chytit mou ruku tak, aby si mě k sobě mohl přitáhnout. „No jo, je dobrá. Myslím, že jí zpívá Brooklyn Heartová.“

„To jsem já!“ Řekla jsem se smíchem a ukázala na svá prsa, jako malý kluk, který se snaží dokázat, že mluví pravdu.

Callum na mě na vteřinu vytřeštil oči, ale pak se mu zúžily, jak si mě prohlížel.

„Jasně, dobře. Je to tvoje píseň,“ řekl žertem, když ke mně opět přistoupil.

Nevěřil mi a z nějakého důvodu mě to neskutečně rozesmutnilo.

Jak to, že mi nevěřil? Kousla jsem se do spodního rtu a oči se mi zalily slzami.

„Hej, jsi v pořádku?“ Zeptal se Callum, když ucítil, jak mi slzy stékají po obličeji.

Tehdy mi to došlo. Byla jsem opilá, a to nejen roztomile opilá, ale totálně nadraná a navíc jsem tam bulela, jako troska.

„Ani mi neodepsal zpátky,“ řekla jsem a rozvzlykala se ještě víc. Carl se mě snažil utěšit, když mě vedl z parketu zpět k mé kamarádce. Chudák kluk, myslel si, že prožije normální večer a místo toho se dostal do Slzavého údolí v USA.  Počet obyvatel:Opilá Tina alias Brooklyn Heartová.

„Myslím, že by tvoje kamarádka měla jít domů,“ řekl Carl Summer, když mě dovedl k baru. Hank vykročil vpřed a zdvořile požádal Carlose, aby sundal ruce z mých ramen.

„Uh, oh, vypadá to, že Opilá Tina měla na dnešní noc zábavy až až.“

Stále jsem plakala. „Nejmenuju se Tina!“

Hank přišel blíž a obalil mi ruku kolem lokte. „Brooklyn, je čas jít. Nechám přistavit auto.“ Viděla jsem ho vrhnout přísný pohled na Summer, která ztěžka polkla a přikývla.

Noc byla u konce.

„Do prdele. Nelhala. To byla Brooklyn Heartová,“ řekl Carlos, když mě Summer a Hank vedli z baru. „Tancoval jsem s Brooklyn Heartovou! Plakala na mě!“

Drž hubu, Carlosi. Chtěla jsem plakat na Jasona. Ne, nechtěla jsem plakat, ale dělat na něm něco docela jiného.