Status - 14. kapitola

Překlad: Jilyan

Grace@OplzlýModrýPtáček

#VždyJeČasNaKundičku

Let zpátky do Denveru je příliš krátký a když přistaneme na letišti Centennial, dojde mi, že můj pohádkový víkend je u konce. Tohle je mnohem horší, než přílet domů ze Saint Thomas. Tenkrát jsem si byla jistá, že už Vaughna Ashera nikdy neuvidím. Ale teď je mi zatěžko si přiznat, že nechci, aby odešel.

Nesnáším, jak jsem k němu přilnula. Nikdy jsem se nevázala ráda na muže a i když vážně, vážně, vážně mám Vaughna ráda, pořád ten pocit nesnáším. Vím, že v momentě, co odejde, budu myslet na to, kdy ho zase uvidím. Budu kontrolovat telefon kvůli zprávám, nebo Twitter kvůli šanci na nějaký sexy Tweet.

Čeká na nás limuzína, takže cesta ke mně je plná kecání, telefonátů pro Vaughna a v mém případě explozi lítosti.

Lituji toho, že jsem k němu nebyla upřímnější. Že jsem s ním včera v noci nebyla odvážnější. Potom, co NM2 skončil, dívali jsme se na další film a já usnula. My jsme usnuly. Přímo na tom gauči. A tam jsme zůstali celou noc. Žádný sex na rozloučenou. Žádná deklarace...čehokoliv. Žádné plány na příště.

Takže lítost. Vlastně hodně lítosti.

Podívám se na Vaughna a ten mně zaujatě pozoruje, když po telefonu mluví o schůzce, kterou dnes ještě bude mít. Je neděle, ale jeho další projekt je režírování pokračování NM a z toho, co jsem slyšela, jedná se o celotýdenní záležitost. Co se děje? Naznačí

Usměji se a zavrtím hlavou. A pak se podívám z okýnka. Zrovna sjíždíme z dálnice poblíž Pepsi centra a míříme k LoDo, kde žiji. Limuzína není dlouhá, díky Bohu, protože jakmile zamíříme na ulici Wazee ulice se zúží. Má budova je na šestnácté ulici u obchoďáku a není před ní parkoviště. Chystám se říct řidiči, že by mohl zajet do uličky, ale je o krok přede mnou. Vmanévruje limuzínu mezi auty a konečně zaparkuje na malé místo, které patří k budově. Mé auto je přímo tam, kde jsem ho nechala.

Jakmile zastavíme, Vaughn zavěsí telefon. „Dobře, připravena?“ zeptá se, beroucí mně za ruku.

„Na co?“

Dveře se zvenku otevřou a Vaughn mně zatáhne za ruku, když vyjde z auta, táhne mně za sebou. Vyjdu na známé místo a zamrkám ze slunce. Někde zvoní kostelní zvony. „Cítím se, jako bych byla pryč celou věčnost.“

Vaughn se jenom zeširoka usměje, když mně vede k zadním dveřím.

„Do prdele,“ řeknu. „Ani nevím, kde mám klíč. Myslím, že jsem ho nechala ve Vegas!“

„Nechal jsem ti sbalit věci, Grace. Je nahoře. Ale nebudeš ho potřebovat.“

„Potřebuji ho, abych se dostala do budovy!“ Ale jakmile to řeknu, Vaughn přede mnou zatřese klíčenkou. „Máš klíč k mé budově?“

Zavrtí hlavou a vloží klíč do zámku. „Máš na mysli“-otevře dveře a já vejdu dovnitř, zmatená- „mé budovy?“

„Co. Kurva?“

„Grace, pozor na jazyk, prosím.“

Ale já ze sebe setřesu jeho paži, když se snažím vstřebat, co vidím. „Kde to jsem?“

Zasměje se. „V tvé budově.“

„Ne,“ odpovím. „Má budova nemá dveřníka a ochranku.“

„Teď má, Grace“ řekne, vede mně k muži za stolem, který tam minulý týden nebyl, „Tohle je Bigmy. Leo Bigmy. Má na starosti zabezpečení budovy.“

Pan Bigmy má jedno z těch vypovídajících jmen. Je to velký muž, který vypadá spíš jako vyhazovač, než jako dveřník. Má tmavý oblek, který mu sekne, ale nemůže zakrýt svaly pod ním. „Rád vás poznávám,“ řekne v silném východoevropském akcentu, „Paní Asher.“

„Kinsella. A můžete mi říkat Grace.“ Podívám se na Vaughna, s otázkou ve tváři, protože začne vysvětlovat, když mně vede ke schodům.

„Bigmy je nový. Místní, neúplatný, alespoň za správnou cenu. A má cena byla správná, že Bigmy?“

„Ano, pane. Nikdo se nedostane přes dveře bez přístupové karty.“

A pak Vaughn vytáhne přístupovou kartu a položí mi ji do ruky. „Ta je tvoje. Je to jediný způsob, jak se dostat do budovy. Musíš taky zadat kód. Dvojstupňová ochrana.“

Na moment se podívám kole. Vstupní hala byla předělána. Ke stolu je tu navíc nová dřevěná podlaha, nové záclony na oknech, které čelí ulici, v krbu, který vypadal, že v něm nikdo nezapálil oheň po staletí, plály plameny a útulné posezení před ohněm. „Nerozumím tomu.“

„Koupil jsem tuto budovu, Grace. Ten den, kdy jsem musel zrušit naše první Twitterové rande. Za to se omlouvám, mimochodem. Conner mně upozornil na novináře čmuchající kolem Sam a já udělal jeden krok napřed a zahrnul jsem tě do mého zvýšeného zabezpečení.“

„Koupil jsi tuhle budovu?“ Docela mně to šokovalo.

„A upgradoval tvé zabezpečení. A taky tvůj byt. Ten zmrd naproti přes chodbu je pryč.“

„Pryč?“ Pořád se dívám do haly, ale on mně teď vede ke schodům.

„Chtěl jsem sem dát výtah, ale tyhle staré budovy. Musíš mít povolení. Musel jsem podplatit dost lidí, aby se to tu dodělalo, zatímco jsi byla mimo město. Možná později sem můžeme dodat výtah?“

„Později?“

Vyjdeme schody a on pokračuje. „Úplně nový byt, Grace. Všechno nové, ale samozřejmě jsem zachoval tvé staré věci. Dekoratérka říkala, že máš dobrý vkus, ona...“

Přestanu poslouchat, protože jsem ohromená a snažím se pochopit, co se to děje. Když dojdeme na mé patro, ani nevím, kde jsem. Bývala tu malá chodba. Stejná chodba, kde jsem před sousedem dala Vaughnovi kuřbu. Ale teď je pryč. Na jejím místě jsou dveře.

„Tady je tvůj nový byt.“

Vaughn naťuká bezpečnostní kód aveře zapípají. Stojí tu muž, který vypadá jako tajný agent, s jeho mikrofonem na zápěstí a tmavými slunečními brýlemi.

Dveře se otevřou a paprsky světla mi ozáří obličej, na což si ho zakryji dlaní. Vejdu dovnitř a přesunu se ze světla. Můj byt je obrovský. Jako by měl být, když někdo zbourá stěny a zkombinuje dva byty do jednoho. „Mám celé tohle patro?“ Byly tu jen dva byty a teď je tu jen jeden. „Prádelna?“

„Ou,“ řekne Vaughn, ukazující do chodby. „Teď je uvnitř. Nesnesu myšlenku na to, že bys musela opustit byt, když půjdeš prát. To je bezpečnostní riziko, které nestrpím.“

Vyjdu dopředu a konečky mých prstů jedou po hladkém stříbrném žulovém pultu v mé zbrusu nové kuchyně. Skříňky jsou černé a nádobí je z nerezu. Je tu tolik detailů, které na této kuchyni miluji, téměř je nemůžu všechny naráz pojmout.

Podívám se na nový obývák. Je zařízený v neutrální šedé s akcentem růžové. Změkčuje to moderní barvy v kuchyni a dělá ho mnohem víc ženským.

„No.“ Zhluboka se nadechnu a řeknu. „Nejsem si jistá, co říct.“

A pak uvidím kočku. Sedící na okenním parapetu, olizující si packu, aby si mohla očistit obličej.

„Řekla jsi, že máš ráda kočky, vzpomínáš si? Tenkrát na pláži v Saint Thomas? Ale budova měla zakázaná zvířata.“

Přimhouřím oči. Řekla jsem to? Jak si to všechno pamatuje?

„Je z útulku, Grace. Adopce je naše věc, že?“

A pak se usměji. A trochu se uvolním. „To ano.“ Přejdu ke kočce. Je velká a oranžová a má slabé tygří pruhy. Přestane se svým čištěním, aby se na mně podívala a pak se vrátí ke své práci.

„Říkali jí Layla, ale můžeš ji pojmenovat jakkoliv budeš chtít.“

„Layla,“ zašeptám. „Mám vlastní kočku.“ Otočím se a podívám se na Vaughna. „Proč jsi to udělal?“

„Chci tě udělat šťastnou a udržet tě v bezpečí.“ Řekne to bez rozmyslu, takže to musí být pravda.

Chci mu položit mnohem víc otázek. Proč? Všechny jsou proč. Většinou proč já. Co sakra ten chlap ve mně vidí? Vážně to nechápu. A není to tak, že bych si nemyslela, že si nezasloužím skvělého chlapa, nebo být takhle rozmazlována. A prostě a jednoduše to to je. Rozmazlování. Tohle to není. Prostě...mohl mít kohokoliv. A já jsem tak otravná. A mám tolik problémů. A vlastně ani nejsem hodná. Jsem na něj docela zlá.

„Moc nad tím nepřemýšlej, Grace. Jen to nech plout.“

Přejdu k oknu, ne k tomu s kočkou a podívám se ven. Tahle část je bývalého souseda a ten má výhled. Já mám výhled. A je skvělý. Dívat se přímo dolů na Wazee. Autobus obchoďáku jede po šestnácté ulici a mně to začne docházet.

Vaughn Asher mi postavil dům snů za pět dní. Vlastně čtyři, když nepočítáte dnešek.

Otočím se zpátky k němu a usměji se. „Já vážně...nemám slov, Vaughne. Jenom děkuji, ale to se nezdá dostatečné.“

Jenom pokrčí rameny a usměje se. „Dělá tě to šťastnou?“

Přikývnu. „Dělá. Ale-“

„Ale? Ach prosím, nebuď jedna z těch žen, které nedokáží přijmout dar, Grace. Prosím.“

Ne, to jsem se nechystala říct. Na tom nezáleží. Zbožňuji to.“ Dojdu k němu a on otevře náruč a vezme mně do ní.

„Měli bychom pokřtít tu novou postel?“

„Máš čas před tvou schůzkou v LA?“

„Srdíčko, na kundičku je vždycky čas.“