Sizzle - kapitola 22 - 24

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Kapitola 22

Thalia

„Přestaň s tím,“ prakticky zařval vedle mě Liam, znějíc frustrovaně.

„Zastavit to, co?“

„Ty zatraceně dobře víc co. V uplynulých dvou týdnech co se Jack nastěhoval k Donovanovi, nemůžeme nikam jít, aniž by ses po něm nerozhlížela. Několikrát jsme byli na večeři a tys ho vyhlížela. Kdykoliv jsme šli nakupovat, dívala ses po něm. Thalia, to musí přestat. Jack si za čtyři týdny bere Miu. Kurva!“

Oddupal do kavárny, zatímco já seděla venku na okenní římse, nemajíc ponětí jak odpovědět na jeho výbuch.

Protože to co řekl, byla pravda. Přála jsem si, abych to co řekl, mohla popřít, ale nemohla jsem. Od našeho společného brzkého rána na verandě mi Jack chyběl.

Věděla jsem, že bydlí ode mě kvůli svému zasnoubení a protože si myslel, že jsem Liamovo holka.

Část mne si přála ho opravit, ale to by nevyřešilo problém se zasnoubením. Žárlím jen při přemýšlení o Jackovi s Miou a toho co budou mít.

Liam mě udržoval zaneprázdněnou tím, že ukazoval turistické věci v různých městech, kudy jsme projížděli, byl skvělý a pomáhal trávit čas. Byl dobrý společník a k mé velké úlevě přestal být po prvních několika dnech blbec.

„Tady.“ Liam mi vrazil moje vanilkové latte, zřejmě stále na mě rozzlobený.

„Podívej se, omlouvám se okej. Nevěděla jsem, co jsem dělala, dokud jsi na to nepoukázal. Přestanu to dělat, pokud přestaneš trucovat.“ Podívala jsem se na něj a sledovala, jak se usmál.

„Přestal jsem trucovat, ale nemyslím si, že to pro tebe bude tak snadné přestat vyhledávat mého bratra.“

Zamračila jsem se. Po pravdě já taky ne.

„Thalie, já jsem jediný kdo na tebe myslí. Víš to, že jo? Jo, jsem naštvaný, protože když jsi se mnou, nedokážeš přestat vyhlížet jinýho chlápka.“

„Liame…“

„Vím, že mezi námi není nic takovýho, ale je to stále tvrdé pro mužské ego víš.“

Byl natolik vážný, že jsem vybuchla smíchy a díkybohu, stejně tak i Liam.

Sedl si vedle mě a šťouchl mě do ramene. „Vím, že se odstěhoval kvůli tobě.“

Rychle jsem se mu podívala do očí.

„Neřekl nic. Ve skutečnosti to bylo jen tak mimochodem. On jen řekl, že potřebuje prostor dříve, než udělá něco, co by neměl a mám pocit, že tím myslel na tebe.“

„Nedokážu vysvětlit svou přitažlivost k němu. Je to víc než chtíč.“ Povzdechla jsem si.

Zakuckal se. „Raději bych neznal žádné podrobnosti.“

„Cítím přitažlivost – spojení. Bože, zním jako idiot, že jo?“

„Ne. Ne, ne. Jen si dej pozor, jo,“ odpověděl.

„Dám. Děkuji za tvůj zájem.“

„No tak, pojďme se projít k jezeru, není to odsud daleko.“

Liam mě chytil za ruku a táhl mě z římsy. Rychle jsme přešli silnici a šli po chodníku, když se Mia přiřítila z butiku s jinou dívkou.

„Liame a, ach ty,“ řekla Mia, jako bych byla nějaký hmyz na podlaze.

„Ano já,“ odpověděla jsem a cítila jak Liam utáhl sevření na ruce.

Zřejmě si vzpomněla na dobré vychování, otočila se ke své kamarádce.

„Rebecco, to je Liamova malá přítelkyně, Thalia. Thalie, to je moje nejlepší kamarádka, Rebecca.“

Chtěla jsem křičet. Čubka měla chlapa, kterého jsem nemohla dostat ven z hlavy a byla také jedním z nejomalenějších lidí, které jsem kdy potkala.

„Thalie, to jsem já. A teď pokud nás omluvíte, zrovna jsme byli na cestě najít si, nějaké odlehlé místo v lese, abychom to mohli dělat venku.“

S tou poznámkou jsem odtáhla Liama ve směru kam jsme již mířili, zanechávajíc Miu a Rebeccu na chodníku v šoku. Usmála jsem se, protože jsem se cítila zatraceně dobře.

Liam se mračil, když jsem se na něj podívala.

„To bylo dobrý. Nemůžu si vzpomenout, kdy naposledy s Miou někdo takhle mluvil,“ řekl s úsměvem.

„Byl to dobrý pocit. Budeš muset zaujmout vedoucí pozici, protože nemám ponětí, kam jedeme.“

„Přímo skrz mezeru mezi stromy před námi.“

Poté, co jsme začali jít lesem, pustila jsem smrtící sevření Liamovy ruky.

„Promiň.“

„Jsem v pořádku, ale měla by sis uvědomit, že půjde a řekne Jackovi, co jsi řekl o tom, že tady budeme dělat.“

Kecy.

Nedala jsem mu žádnou záminku, aby se vrátil zpátky k Jackovi. Kousla jsem se do rtu a zajímalo by mě, jak by reagoval, kdyby si myslel, že jsem to šla dělat s jeho bratrem.

Tím myslím, že mé myšlenky v posledních pár týdnech nekontrolovatelně běžely, když jsem si ho představovala s ‚ní‘. Možná, že by se přestal kontrolovat a šel by za mnou.

 Mohla bych snít.

Kapitola 23

Jack

Byly to dva týdny a deset hodin, co jsem seděl na verandě s Thalií v náručí, a k zbláznění mi chyběla, což bylo naprosto šílené, když zvážím, že ji znám jen krátkou dobu.

Poté, co odešla nahoru, aby se oblékla, tak jsem spěchal do svého pokoje a sbalil si tašku. Na cestě ven, jsem narazil na Liama a když jsem mu řekl, že budu chvíli bydlet s Donovanem, zavrtěl hlavou.

Znal důvod, proč jsem odcházel, ačkoli to mezi námi zůstalo nevyřčené.

Vrhl jsem se do práce, což mi dalo díky páru, který chtěl rozvod jeden den a žít šťastně až do smrti další den, jinou bolest hlavy. A následující den to bylo znova od začátku.

V podstatě mě doháněli k šílenství a táta jim řekl, aby nevstupovali do jeho kanceláře znovu, dokud si nebudou jistí, že to opravdu chtějí.

Donovan, Reece a naše hudba mi zabránily, abych nezešílel úplně. Ryder usoudil, že mu vyděláváme dost peněz, takže nám nechal středeční a sobotní večery, což nám vyhovovalo.

Pár dní poté, co jsem se nastěhoval k Donovanovi, mě přišla Mia k němu navštívit a chtěla vědět, co se děje. Mia vypadala – neobvykle – a já stále nemohl přijít na to, co s ní bylo špatně.

Do svatby zbývaly skoro čtyři týdny a bylo to blíž a blíž ke dni-D. Potřeboval jsem jednou provždy zastavit, ale jo, pořád jsem to odkládal.

Donovan řekl, že u něj můžu zůstat tak dlouho jak chci, takže alespoň ubytování nebyl problém.

Kdybych byl upřímný, bez ohledu na to, jak moc jsem je občas nenáviděl, nechtěl jsem svou rodinu ztratit.

S mámou by nemělo být příliš špatné, ale můj táta by byl nasranej do pekla a zpět a nebyl jsem si moc jistý, jestli by mi dál platil školné.

„Sedím tu před tebou asi pět minut a ani jednou jsi mě nezaregistroval.“

Překvapeně zamrkám, projedu si rukama vlasy a podívám se na Donovana.

„Můj život je tak zatraceně posranej. Máte nějakou představu, jak špatně bude Mia reagovat, až jí řeknu, že šaráda je u konce a svatba se nekoná? Ona bude tak naštvaná. Jen se modlím, že můj táta nebude reagovat tak, jak řekl, když si tím neprojdu.“

Posadil jsem se dozadu a díval se do lesa, všiml jsem si veverky a chvíli jí sledoval, jak chroustá nějaký bobule.

„Chceš poradit?“ Donovan prolomil mlčení.

„Mám na výběr?“

„Nos neprůstřelnou vestu,“ navrhl Donovan, jak jsme slyšeli zastavit auto.

Ani jeden z nás pohnul, ale slyšel jsem pípnutí zámku a podle Donovanova pohledu jsem věděl, že je to Mia. Byla jediná, o kom jsem věděl, že zamyká auto.

„Jsem uvnitř, pokud mě budeš potřebovat. Skonči to, než bude příliš pozdě.“ S tím zmizel za dveřmi.

„Jacku, co to sakra děláš s bydlením v týhle díře?“ Zeptala se pochodujíc po schodech.

Proč vždycky nazývala Donovanův domov dírou, nechápu, protože byl vždy bez poskvrny.

Jeho rodiče se zabili při automobilové nehodě před dvěma lety, a z nějakého důvodu Donovan musel vždy udržovat místo čisté, stejně jako to udržovala jeho máma.

„Taky jsem rád, že tě vidím.“ Snažil jsem se ji ignorovat, ale žádný takový štěstí. Stála opřená zády o zábradlí verandy, poté co ho otestovala, aby se ujistila, že je to bezpečné.

Jo, jsem skryl úsměv.

„Musíme si promluvit o svatbě a skutečnosti, že nechci, ty víš koho, aby pro tebe stál.“ (zřejmě svědek)

Polkl jsem zbytek svého piva a pomalu položil prázdnou láhev na podlahu u mých nohou, když jsem ji sledoval.

„Musím s tebou o svatbě mluvit.“

„Čekám.“

S povzdechem jsem se zeptal: „Miluješ mě, Mio?“

Otevřela ústa, aby odpověděla a po chvíli je zavřela.

„Co je to za otázku?“ Zeptala se nakonec, vstala a nervózně třepala s klíči.

„Jednoduchý ano nebo ne bude stačit.“

„Dobře, a ty miluješ mě?“ Zeptala se mě s jedním ze svých pojď-sem pohledů, což jak se zdálo, že jsem proti tomu imunní.

Bylo to teď nebo nikdy. „Ne, nemiluju.“

Její tvář poklesla a začala se hrabat v kabelce.

„Ještě jsi mi odpověděla.“

„Začneme milovat navzájem. Na co je láska? Nyní o tvých… přátelích.“

Kurva.

„Nebudeme diskutovat o mých přátelích; nejsou předmětem další diskuse. Jsou víc než přátelé; oni jsou jako moje rodina. Chceš si mě vzít?“

Zaváhala. „Jacku, přestaň se ptát na hloupé otázky. Samozřejmě chci si tě vzít. Jenom se chováš teď hloupě.“

Posadil jsem se, opřel jsem si lokty o kolena a zíral na ni.

„Nemůžu si tě vzít Mio.“

Konečně jsem to řekl, na celou hubu.

„Ano, dobře, my oba víme, že ta svatba bude, takže ti navrhuji, aby sis vyhnal z hlavy nějaké představy, které tam máš, protože svatba se bude konat v průběhu čtyř týdnů. Měl bys být ochoten spolupracovat, co se hostů týče, především těch dvou které chceš, aby byli součástí svatební party. Teď tě nechám o samotně dělat to, co tady děláš,“ řekla bez zaváhání, a ohromeného mě zanechala na verandě.

„Neseď tady jen tak, jdi za ní a dokonči to,“ řekl Donovan, jak vyšel na verandu.

Hovno.

Vystřelil jsem ze židle a vrhl se za ní, jen aby se díval, jak dupla na plyn a vystřelila z místa.

Byl jsem idiot. Ze všech reakcí na mé „nemůžu si tě vzít“ prohlášení, nečekal jsem, že bude zcela ignorovat to, co jsem řekl.

Stojící na Donovanově příjezdové cestě jsem si nebyl si jistý, kdo z nás dvou je ten největší idiot. Já protože jsem nereagoval dřív a nechal jí odejít nebo Mia za to, že nebrala na vědomí tu zatracenou věc, kterou jsem řekl.

Donovan přistoupil ke mně a přehodil ruku kolem mého krku.

„Ty, můj příteli jsi to zmrvil. Co bylo tak špatného na tom říct „Mio svatba nebude, dostaň se přes to?“ Jak si tam kurva mohl zůstat sedět a nechat ji odejít. Co je s tebou?“ Pustil mě a oddupal dovnitř.

Faktem bylo, že jsem zasadil semínko v Miině hlavě, takže doufám, modlím se, že začne přemýšlet o tom, co jsem řekl, jinak budu muset projít celou touto šarádou.

Neviděl jsem z toho žádnou jinou cestu, aniž by Mia spolupracovala. Kdyby spolupracovala, věci by se mohly usadit docela rychle, ale co mě nejvíc trápilo, proč si mě chce vzít, když mezi námi není žádná láska?

Potřeboval jsem jít domů, protože už nemám žádné oblečení a chyběl mi můj kůň. Kayne, jeden z trenérů Triggera mě hledal. Také jsem doufal, že vidím Thalii, a že uvidím její úsměv.

„Buď jdi a ošukej ji, nebo se přestaň usmívat jako idiot.“

Reece se objevil, nemám tušení odkud, ale stál asi deset stop ode mne a čekal, až se vrátím. Bude zklamán.

„Řekni Donovanovi, že jedu na chvíli domů.“

Vlezl jsem do auta a věděl, že dělám chybu tím, že jdu zpátky, ale byl jsem pryč příliš dlouho a moje tak zvaná snoubenka snad brzy přijde k rozumu a uvědomí si, že toho život nabízí víc.

Kapitola 24

Thalia

Bylo pět třicet ráno a nemohla jsem usnout. Potřebovala jsem na záchod, ale nechtěla probudit Jacka.

Jack.

Přišel domů včera v noci, když jsem seděla na verandě s Liamem. Kdyby tam Liam nebyl, běžela bych k němu. Vystoupil ze svého vozu a šel ke mně s úsměvem, který odpovídal mému, dokud se Liam nepřipomněl, že tam sedí se mnou, a byl svědkem toho, jak jsme oba rádi, že se opět vidíme.

Nemohl jsem se ho nabažit a mé oči ho jedly zaživa.

Přitáhl si mě k sobě a vzal nás oba do domu. Celou dobu jsem ho neviděla, a nebyla jsem si jistá co má jeho chování znamenat.

Pokud jsem věděla, svatba se měla stále konat, a byla jsem si jistá, že by celé město vědělo, kdyby byla zrušená.

Pokaždé, když jsem přemýšlela o Jackovi, srdce se mi rozbušilo a v břiše mi třepotaly motýli.

Můj měchýř zoufale potřeboval vyprázdnit, takže jsem odhodila přikrývku a pomalu šla do koupelny v naději, že Jack ještě spí. Dal mi dost žhavý pohled, když jsem byla úplně oblečená. Měla jsem na sobě své oblíbené pytlovité šortky na spaní s medvídky; které mi visely na bocích a růžové tílko. Takže v podstatě můj outfit moc představivosti nepotřeboval.

Pomalu jsem otevřela dveře a vydechla úlevou, když jsem Jacka neviděla, i když jsem cítila mírné zklamání, což bylo hloupé.

Naštvaná sama na sebe, jsem rychle přešla do koupelny a zamkla Jackovy dveře – jsem si jistá jako peklo, že nechci, aby mě zastihl na záchodě.

Když jsem konečně ulevila mému močovému měchýři, umyla jsem se a pak odemkla dveře.

Než jsem se stačila pohnout, jeho dveře se rozlétly a tam stál v podstatě nahý, tetovaný a s piercingem.

Oh můj bože.

Nemohla jsem odtrhnout oči od tetování na hrudi nebo těch na pažích, ale moje oči stále vraceli zpět k jeho propíchnuté bradavce.

Nebylo na něm píď tuku. Jeho kraťasy visely nízko na bocích a tím myslím opravdu, ale opravdu nízko.

Byl nahý a jeho erekce, která se drala na svobodu, stahovala jeho šortky. Polkla jsem a přesunula oči zpátky na jeho tělo, vznášející se kolem jeho propíchnuté bradavky, s kterou by mi nevadilo si hrát, a nakonec jsem se setkala s jeho očima.

Jeho oči byly jako roztavená kapalina. Vypadal připraven mě sníst zaživa. Dýchal asi tak trhané jako já s rukama zaťatýma u boků.

Olízla jsem si rty.

„Thalie,“ zašeptal, „Já z tebe zešílím.“

Bradavky se mi tlačily proti tílku, zatímco mi v břiše třepotalo potřebou. Zhluboka se nadechla, když si všimla – jeho třesoucích rukou. Jeho oči se konečně přestěhovaly z mých vztyčených bradavek dolů na břicho. Ztuhl, klesl přede mnou na kolena a dal mi ruce na boky.

„Máš tetování?“ Zeptal se mě na tuto otázku, na níž znal odpověď.

Mám tetování jahod kolem pupíku, moje nejoblíbenější ovoce. Hloupé, ale milovala to a podle zvuku úžasu v Jackově hlase, že on také.

Naklonil se dopředu a políbil jednu z jahod. Bez přemýšlení jsem mu vjela rukama do vlasů – zachvěl se a sevřel mě silněji.

Mezi mými stehny jsem byla mokrá a pulzující, tam kde jsem chtěla jeho rty.

„Tohle není správné.“ Přestěhoval se z jedné jahody na další zanechávaje za sebou stopu polibků.

V době, kdy skončil, jeho ruce byly na mém nahém zadku, ke kterému se dostal hlazením mých nohou až ke spodní část mých šortek. Tvář měl opřenou o mé břicho.

Propadala jsem tomu klukovi.

Pohladil jsem ho po krku a horní části ramen. Povzdechl si, jak jsem pokračovala – uklidňovala ho, myslím. Jack vypadal, že potřebuje nějakou útěchu. Zatraceně, zřejmě to nikdy nedostal od nikoho z jeho rodiny nebo dokonce jeho snoubenky. Ve skutečnosti to spíš vypadalo jako dohodnutý sňatek než z lásky.

Jack se začal odtahovat, postavil se, a setkal se mýma očima, pak natáhl ruku a pohladil mou tvář.

„Ty jsi mě k sobě připoutala. Tak zatraceně moc jsi mi ty poslední týdny chyběla. Já nevím, co s tím mám kurva dělat.“

Zhluboka se nadechl.

„Snažil jsem se udržet si odstup, ale tady jsme. Žením se, Thalie, mezi námi se nemůže nic stát. – na konci by nám to ublížilo.“ Zasmál se. „Sakra, co to říkám? Jsi holka mýho bratra. Neměl bych tu s tebou být ani se tě dotýkat. Existuje prostě něco… „ Zavrtěl hlavou a opřel čelo o moje.

Ruce se mi chvěly, když jsem je položila na jeho boky.

„Nejsem jeho holka,“ zašeptala jsem.

Jeho oči se setkaly s mými.

„Několikrát jsme si vyšli, ale dává přednost tomu být kamarádi. Požádal mě, abych předstírala, že je jeho dívka, když budu tady.“

Usmál se. „Pravděpodobně tak mu tak máma nezačne dohazovat všechny ženy. Ona může být taková osina v zadku. A zřejmě si mi to neměla říkat.“

Zhluboka jsem se nadechla a natáhla ruku, abych ho pohladila po tváři a bradě.

„Raději se vrátím do ložnice.“

„Jo,“ souhlasil Jack.

Ani jeden z nás se nepohnul.

Moje ruka začala sledovat vnější okraje orla na prsou, pomalu se pohybující k jeho kroužku na bradavce. Zvedl ruku a zastavil tu mou.

Dotkni se mě tam a já nebudu schopen zastavit sám sebe od odtáhnutí tě zpět do postele, mojí postele. Mám dost těžké, už teď.“

Ustoupila jsem – neochotně.

„Musíš se vrátit dovnitř a zamknout dveře.“ Mírně do mě zatlačil.

U dveří jsem se k němu otočila. Stál s rukama na umyvadle, svíral ho jako o život, zatímco mě sledoval skrz přivřená víčka s napjatou čelistí.

Těžce vydechl. „Prosím jdi.“

Prošla dveřmi, zavřela jsem je za sebou a otočila klíčem v zámku a pak se proti nim zhroutila.

Co to sakra stalo?

Jack mě tak zatraceně rozpálil. Stále jsem vzrušená. Klitoris pulzoval a prsa bolela. Potřebovala jsem rozptýlení, tak jsem běžel zpátky do postele, popadla můj mobil a chystala se vytočit Callie, když jsem si uvědomila kolik je hodin.

Do prdele, budu muset chvíli počkat.

Místo toho jsem najela na Facebook a snažila se ztratit v mých zprávách.