Elect - 26. kapitola

Překlad: Mili

Chase

„Nixon nás potřebuje.“ Vzal jsem Tracinu tašku a dotlačil jsem Trace do auta. „Jakože hned.“

Jeho smska zněla šíleně. Některá slova ani nedávala smysl.

V tichosti jsme vyjeli ze školního pozemku. Moc jsme spolu nemluvili od toho polibku ani od toho setkání v kutlochu Vyvolených. Zatraceně, přál bych si vědět, na co myslí.

Natáhl jsem se přes řadicí páku a vzal ji za ruku.

Stiskla mi ji a nepustila.

Ani když jsme vjeli na Nixonovu příjezdovou cestu.

Snažila se.

A za to jsem ji miloval ještě víc.

„Zlato, jsem doma!“ Oznámil jsem, když jsme vešli do dveří. Nixon byl potřísněný od krve a popíjel skotskou. Co to k čertu?

Vedle něho byly nějaké zakrvácené hadry a kabelka a - pohledem jsem zavadil o dívku. Skoro nahou dívku, ležící na zemi. Byla celá ovázaná.

„Kdo je sakra tohle?“ Ukázal jsem na ni.

Otočila se ke mně obličejem a oči se mi rozšířily hrůzou. Ve mžiku popadla  Nixonovu zbraň ze stolu a namířila ji na moji tvář.

Já už měl zbraň namířenou na ni.

Nixon se zakřenil.

Trace pustila mou ruku a ukročila.

„Chasi, seznam se s Emilianou De - “

„Vím, kdo ta děvka je!“ Zařval jsem.

„Chasi.“ Ušklíbla se. „Dej si pohov, musíš nechat minulost minulostí.“ Její kaštanové vlasy jí ve vlnách pokrývaly její zavázaná, ale jinak nahá, záda. Musel jsem odvrátit pohled, než udělám něco hloupého.

Zaplavily mě vzpomínky. Kurva. Už je to tak dlouho. Nikdy bych si nepomyslel, že ji někdy znovu uvidím - že ji vůbec někdo uvidí.

„Ne.“ Hořce jsem se zasmál a znovu jsem svou zbraň namířil na ni. „Jediné, co musím, je prohnat ti hlavou kulku.“

Nixon vyprskl smíchy. „Chasi, sedni si a dej si drink. Ty taky, Trace. Připijeme si na naše neštěstí.“ On už zničeně vypadal.

„Ztratil jsi kurva rozum?“ Stoupl jsem si před Trace, abych ji zablokoval před oběma šílenými lidmi v místnosti. „Je to Phoenixova nevlastní sestra a proč je kurva skoro nahá?“

„Já vím.“ Ušklíbl se Nixon a upil další doušek skotské. „Řekni mi, Chasi. Jaký byl večírek na tvé šestnáctiny ve Vegas?“

„Čůráku.“ Mávnul jsem zbraní ve vzduchu. „Vážně, Mil? Ty jsi mu to řekla?“

Zakřenila se. „Nech to být, Chasi. Bylo to jednou a nikomu jsem to neřekla...“

„Až do teď,“ zamumlal jsem a položil zbraň na stůl. V jediném záchvatu svojí debility jsem se vyspal s Phoenixovou sestrou. Vinil jsem z toho Vegas. V tu dobu jsem nevěděl, že je jí čtrnáct. Což znamená, že se na to vrhly dvě děcka. Všechno, co se mohlo posrat, se totálně, ale totálně, posralo. Bylo to kurva tak trapný, že jsem ji donutil slíbit, aby to nikomu neřekla. Což by fungovalo skvěle do té doby, než to zjistila její máma a poslala ji hned poté do polepšovny.

Nepomohlo tomu ani to, že na to přišel Phoenix. Odnesl jsem to modřinou pod okem a krvácejícím rtem. Skončili jsme ve rvačce, zatímco Mil zatáhli do auta, aby ji už nikdo nikdy neviděl. Phoenix a já jsme si slíbili, že si to vezmeme do hrobu. Hádám, že tajemství je ta tam.

S mrknutím položila zbraň na stůl a sedla si.

„Kdo je ta čůza?“ Zeptal se Tex, když vpadl do místnosti s namířenou zbraní.

„Co je to s vámi a se zbraněmi, lidi?“ Mávla Trace rukama ve vzduchu. „Slož ji dolů, Texi.“

Zíral.

Mo ho hned následovala a podívala se na scénu. „Jdeme někoho zastřelit či co?“

„Či co.“ Zakýval Nixon. „Prostě řekněme ‚či co‘. Jestli Chase doopravdy nemíní zastřelit Phoenixovu nevlastní sestru.“

„Věděl jsem, že jsi mi povědomá!“ Tex se praštil do stehen a zařval smíchy. „Co se stalo ve Vegas, zůstane ve Vegas, eh, Chasi?“

Zasténal jsem do dlaní a na chvilku přemýšlel nad tím, že otočím zbraň proti sobě, jestli by to znamenalo, že budu schopný uniknout vzpomínkám, lítosti a ztrapnění.

Mo se za Texem zahihňala. No skvělý. „Všichni to víte? Vážně?“

„Já to nevěděl.“ Nixon zvedl pravou ruku. „Přísahám. Nevěděl jsem to, dokud mi to neřekla a byl to rozhodně zabijácký proslov.“

„Na základě pětky se nebudu zodpovídat, proč máte v domě drogy.“ Povzdechla Trace a zacpala si uši. (pozn. pátý odstavec Ústavy USA, který říká, že žádný občas není nucen v jakékoliv trestné věci svědčit proti sobě)

Zakoulel jsem očima a vyndal jí prsty z uší, když jsem se podíval na Nixona. „Jsou tři odpoledne. Proč do háje chlastáš?“

Pokrčil rameny a loknul si, přičemž celou dobu sledoval Trace. Co má k čertu v plánu?

„Potřebuju, abyste věděli, že musíte ochraňovat Emilianu.“ Položil skleničku a sepnul ruce. „Nezávisle na tom, co se mi stane, musíte slíbit, že ji budete chránit.“

Trace si odrkla. „Ehm, uvědomuješ si, že ještě před pěti sekundami na ni Chase mířil zbraní.“

„Ach, tohle.“ Zakřenil se Nixon. „Pokaždé se mine cílem, pochybuju, že by se tentokrát trefil, co, Chasi?“

Stiskl jsem stůl tak silně, že jsem se podivoval nad tím, že se mi nerozpadl v rukou. „Vážně? Co je to sakra s tebou?“

„Hodně věcí.“ Nixon upil další doušek a očima klouzal po místnosti, dokud se nedíval ven z okna. „Prostě mi to slibte.“

„Fajn.“ Tex mezi nás napřáhl ruce. „Budeme ji chránit. Něco vymyslíme.“

Něco se chystalo. Nixon nebyl sám sebou, choval se jako... kurva, já nevím, jako by končil svět, jako by byl mimo, jako by se chystal umřít nebo co.

„Je to všechno?“ Zeptal jsem se. „Co jsi od nás potřeboval.“

„Jo.“ Polkl další dávku skotské. „Zůstane tady na chvíli s námi.“

„Okej.“ Trace vypadala zmateně. Pátrala mezi mnou a Nixonem.

„Perfektní.“ Nixon se odrazil od stolu. „Já, eh, musím něco zařídit. Trace, můžu s tebou na moment mluvit?“

„Jistě.“ Hodila po mně okem, než se podívala zpátky na Nixona.

„Moje ložnice,“ řekl. „O samotě.“

Lhal bych, kdybych řekl, že jsem ji tam chtěl nechat jít. Neměl jsem ponětí, o co tady do čerta jde, ale poprvé v životě jsem nevěřil Nixonovi, že neudělá nějakou kravinu. Měl ten pohled v očích, ten samý pohled, který měl, když byl dítě a sledoval, jak mu otec mlátí mámu.

Neochotně jsem sledoval, jak ho Trace následuje do chodby a zavřela dveře.

„Vsadím se, že bys chtěl být moucha na zdi,“ zabrblal Tex.

„Drž hubu, Texi.“ Vzal jsem Nixonovu prázdnou skleničku a láhev skotské a nalil jsem si pořádnou dávku.