Elect - 21. kapitola

Překlad: Mili

Abyste nešly spát bez Nixonova pohledu na věc(i), tak tady máte ještě kapču na dobrou noc, děvčata má zlatá ♥

Nixon

Nejvíc na hovno na tom bylo, že jsem nemohl nijak reagovat. Chase mi neodpovídal na poslední smsku a znal jsem Tracin rozvrh jako své boty.

Říct, že se mé srdce rozpadlo na milion kousíčků, by bylo velice skromné vyjádření. Nikdy jsem nepocítil takovou bolest, když jsem viděl strach v Traciných očích, jak vzala Chase za ruku a odcházeli chodbou. Sledoval jsem, jak je Luca pozoruje a věděl jsem, že je to zlé. Ve skutečnosti tak zlé, že jestli Chase něco brzy nepodnikne, abychom Lucovi dokázali, že si s ním jen nehrajeme... No, nedopadlo by to dobře.

Natlačil ji na zeď.

Moji přítelkyni.

Vzal její ruku, moji ruku, a přidržoval ji nad její hlavou, zatímco použil druhou ruku k tomu, aby se s ní zabořil do jejích hustých nádherných vlasů. Jeho ústa byla na jejích.

Její ústa byla na jeho.

Jazyk. Oh, kurva, jo, viděl jsem jazyk. Její jazyk, abych byl přesný, takže jsem nemohl být ve skutečnosti nasraný na Chase. Do prdele, vím, čeho je ten jazyk schopný. Srazí jakéhokoliv chlapa na kolena. Takže mě překvapilo, když jsem viděl, že s ní Chase jedná tak surově.

Žádné něžnosti. A možná to byl ten problém. Musím si s ním o tom promluvit. Byl agresivní; a ona se snažila mu to vracet ve stejné agresi. V tom, co dělali, nebyli tým. Každý, kdo má dvě oči, může vidět, že vypadají jako nadržení teenageři. Ale zamilovaní? Vůbec.

Zároveň mě to uklidnilo i vyděsilo.

V té chvíli jsem si uvědomil, že si musím s oběma promluvit, ale hlavně s Trace. Zatraceně, nicméně musím udělat to, co jsem si slíbil, že nikdy neudělám.

Ale jestli ji mám ochránit? Jestli mám zachránit její život tím, že ji předám do náruče jiného chlapa? Můžu se tím na konci toho všeho vykoupit? Nebo nás všechny prokleju do pekel?

„Už se nedívá.“ Smutně jsem se usmál na Trace, jejíž oči se s mihotáním dívaly do země. Mohl jsem říct, že byla dvě sekundy od toho, aby propukla v pláč. Chase vypadal, jako by si dal dávku heroinu, tak byl bledý.

„Oba dva. Jáma lvová, hned.“ Pro show jsem se zakřenil, tvrdě udeřil Chase do zad a kývnul směrem k Trace.

O deset minut později jsme všichni v tichosti seděli.

„To bylo...“ - zapískal jsem - „to nejhorší divadýlko, které jsem v celém svém životě viděl.“

„Cože?“ Zvolali zároveň.

„Jo.“ Zakýval jsem. „Vy dva byste nemohli hrát ani v pornu, tak hrozný to bylo. Jste oba... prostě špatní.“

„Špatní?“ Chase vstal a začal se producírovat po místnosti. „Dělal jsem to nejlepší, co jsem uměl - “

„Vím, co jsi dělal a oceňuju to. Vy dva děláte dobrou práci v tom, že si hraje na teenagery, kteří do teď neměli sex.“

Trace se začervenala a Chase vypadal uraženě.

„On je sakra chytrej chlap.“ Pročísl jsem si vlasy rukou a díval se z jednoho na druhého. „Jestli na to ještě nepřišel, tak brzo přijde.“

„Tak co chceš, abychom udělali?“ Zakňučela Trace. „Říkala jsem ti, že jsem hrozná herečka - “

„Přestaň lhát,“ řekl jsem klidně. „Trace, ty ho miluješ. Je v pořádku, že ho miluješ, nejsem blbej, víš.“

„Cože?“ Několik slzí jí steklo po tváři. „O čem to mluvíš?“

„Nechci tě ztratit. Ale tím, co děláte, nás všechny zabijete, protože nebudeme mít čas se dostat hlouběji. Všechno je na vás, musíte tento vztah prodat. Jasný?“

„Ale - “ Tracin spodní ret se začal chvět. „My se snažíme!“

„Ne.“ Zakroutil jsem hlavou. „Kdo ti koupil boty, Trace?“

„Co to s tím má co dělat?“ Zařval Chase.

„Trace,“ zopakoval jsem. „Kdo ti koupil ty zatracený boty?“

„Chase,“ zašeptala.

„Kdo tě zachránil od zesměšnění na tom uvítacím večírku, když jsem tě vyzval přede všemi studenty?“

Zavřela oči a jedna slza jí padala dolů po tváři. „Chase.“

„Kdo tě zachránil před Phoenixem?“

Trace neřekla nic.

„Kdo tě sakra nikdy neopustil, když jsem poslouchal příkazy tvého dědy a odstrčil tě od sebe?“

Znovu ticho.

Musím to ze sebe dostat. Musím to udělat. Nebyla žádná jiná možnost. „Takže, jak se tak obávám, vždycky to byl Chase. Nikdy jsem to nebyl já, Trace. Celou tu dobu to byl on, jedině on. Od teďka jsem já ten druhý, jsem ten čůrák, co tě ztrapnil před všemi tvými vrstevníky, chlap, který ti vyhrožoval, že tě zničí. Já jsem nic, a Chase? Ten je tvůj zachránce.“

Vyšel jsem z místnosti a ani jsem se neohlédl. Nemohl jsem. Věděl jsem, že kdybych to udělal, tak bych buď padl na kolena a omlouval se, že jsem byl tak krutý, nebo brečel poprvé od svých dvanácti let.

Zrovna jsem předal lásku svého života svému nejlepšímu příteli - na stříbrném podnose, se třpytivou mašlí.

A bylo by mi jedno, kdybych umřel, ale kdyby umřela Trace? Kvůli mně? Kvůli mé pýše a neschopnosti se přes to přenést? Modlil bych se pro smrt. Takže jestli to znamená, že se mám vzdát jediné věci, pro kterou žiju? Stálo by to za to. Kdyby byla v bezpečí. Opakoval jsem si to celý zbytek večera, a taky když Trace přišla domů a neřekla u večeře ani slovo. Říkal jsem si to pořád dokola a znovu, a když jsem otevřel láhev whiskey a seděl ve svém pokoji, nepřestával jsem si to opakovat.

Dokud jsem nevytuhl.

***

Probudil jsem se s totální kocovinou. Moje vina. S bručením jsem se osprchoval a sešel dolů si dát snídani, než se stavím na Místo, abych se přesvědčil, jestli Phoenix nezačne zpívat.

„Ahoj.“ Trace seděla u stolu a pojídala toast.

„Ahoj.“ Zamával jsem. Idiot. Seděla přímo přede mnou.

Nepřestávala mě sledovat. Na místě jsem ztuhl a doslova jsem v tom tichu slyšel každé zabušení svého srdce.

„Mýlíš se, víš.“ Stoupla si a přešla ke mně. „V hodně věcech - ve všem, vlastně. A jsi blbec.“

„Já - “

„Já mluvím, ty posloucháš.“ Ušklíbla se, popadla mě za košili a tlačila směrem ke spíži. Praštila se mnou o dveře, celkem silně, pokud můžu dodat, a potom je otevřela a strčila mě dovnitř. Mohl bych s ní bojovat, ale byl jsem na to příliš vzrušený a zvědavý, než abych dělal cokoliv, kromě zírání na ni.

„Já. Chci. Tebe.“ Sundala si tričko. Co to k čertu? „Jenom tebe.“ Její džíny následovaly.

Tahle komora se okamžitě stala číslem jedna mezi oblíbenými místnostmi v celém domě.

Stojíc přede mnou v ničem, kromě skandálního krajkového spodního prádla, mi zašeptala do ucha. „Tohle. Co vidíš? Co je před tebou, to nejsem jenom já, toužící po tobě. Chci z tebe všechno. Chci s tebou být zranitelná, odhalená. Ale musíš mě nechat... možná důvod, proč nechci ukázat tuhle svou část Chasovi, je proto, že on není ty, Nixone. On nevlastní toto.“ Umístila mou dlaň na její nahou pokožku přímo nad prsy. Do háje, pomalu umírám. Uvědomuje si vůbec, co mi to dělá?

„On nemá naši historii, naši minulost, naše drama. Miluju ho, to máš pravdu. Miluju ho tak zatraceně moc, že si bez něho nedokážu představit život. Ale on a já - my nejsme tohle. Tak mi řekni, Nixone. Řekni mi, jestli chceš, abych zapomněla. Zapomenu, co máme, jestli to opravdu chceš. Jestli chceš, abych skočila do jeho náruče bez toho, aniž bych se ohlédla zpátky, udělám to. Ale musíš vědět, že tě budu navždycky nenávidět za to, že ses mě vzdal.“

„Ne,“ přerušil jsem ji. „Nemůžeš se vzdát něčeho, co jsi nikdy neměla.“

Udeřila mě silně do tváře. „Přísahal jsi, Nixone. Přísahal jsi mi.“

Tvrdě jsem ji políbil na rty, sevřel jsem rukama její zápěstí a přitiskl ji na dveře. „Máš pravdu,“ zavrčel jsem a odtáhl se. „A omlouvám se, že nás oba zraňuji, že zraňuji tebe, ale Trace... až mě příště zatáhneš do kumbálu a budeš na sobě mít jen spodní prádlo, tak toho využiju. Ojedu tě tak, že zapomeneš, jak se jmenuješ. Nehraj si s ohněm a nezahrávej si se mnou. Jsem pro tebe pořád špatný; on je lepší, a já zůstanu tam, kde jsem byl. Teď mi běž z cesty, než se opravdu přestanu ovládat a vezmu ti tvé panenství zároveň s tím zatraceným Cheerios.“

Zkřížila paže na hrudníku a zírala na mě, když jsem prošel kolem ní a vyšel ze spíže, abych vrazil přímo do Texe.

„Teda!“ Tex se mi zadíval do obličeje a potom níž. Zeširoka se zasmál. „Staráš se o kšefty v komoře nebo jsi jenom nadrženej z paní Butterworth?“

„Drž hubu.“

„To je v poho! Je nahá, chápu to!“ Zavolal za mnou Tex, zatímco jsem vyběhl schody, popadl telefon a klíče a následně vyběhl z domu. Pryč od Trace, pryč od všeho.