Elect - 12. kapitola

Překlad: Mili

Nixon

Zlomí? Už jsem byl zlomený! Zděšeně jsem se díval do země, ramena jí klesla porážkou.

„Nixone.“ Položila dlaň na můj hrudník. „Potřebuju, abys pro mě něco udělal.“

„Cokoliv.“ Hlas jsem měl nakřápnutý emocemi.

„Věř mi. Věř v nás. Nezáleží na tom, co řeknu, ani na tom, co udělám - a udělám hrozné věci - pamatuj si, že tě miluju. Ať už se stane cokoliv.“

„Zní to tak trochu jako proslov, který jsem před několika týdny dal já tobě.“ Povzdechl jsem si.

„To naštve, co?“ Trochu se zasmála a opřela si hlavu o místo, kde před chvíli měla dlaň. „Bez ohledu na to, co udělám, musíš vědět, že tě miluju, Nixone. Volím si tebe a jenom tebe. Budu ti lámat srdce každý den, když budu držet jeho ruku namísto tvé. Bude mě zabíjet, když se budu smát jeho vtipům a zároveň u toho vědět, že uvnitř o trochu víc umíráš. A když mě políbí - budu mu polibky oplácet, Nixone. Chystám se ti zlomit srdce - protože mi nedáváš jinou možnost.“

„Já vím.“ Zatraceně, byl jsem kousek od toho, abych se rozbrečel. Věděl jsem, že to bude těžké - ale ne takhle těžké. „Jen mi prokaž laskavost, Trace?“

„Cokoliv.“

„Mysli na mě...“ - culil jsem se - „ne na něho. Když ho budeš líbat, udělej mi tu laskavost a prostě měj zavřený oči, aby sis mohla představovat, že to není můj a tvůj nejlepší kamarád. A přísahám na všechno, co je ti svaté, že jestli ti strčí do pusy jazyk, zatraceně mu ho vyříznu.“

Trace se zasmála do mých prsou. „Dohodnuto, Kmotře.“

„Slyšel jsem o tom... Chtěly jste mé muže snad pobavit?“

„Pro mě to spíš bylo něco jako lekce historie.“ Ztuhl jsem, když mluvila dál. „Mo říkala, že scénáristé toho filmu dokonce mluvili s opravdovými členy mafie, aby to vypadalo reálně. Dokonce od nich museli mít souhlas, aby ho mohli natočit. Šílené, že?“

Ne, vůbec to nebylo šílené. Byl to svět, do kterého lidé moc neviděli, a kdyby jo, tak by buď oslepli nebo si přáli, aby jim bůh dopřál smrt. Protože žít v permanentním strachu nebyl život - bylo to peklo na zemi.

„Neznesvěcuj si svou mysl hollywoodskou verzí naší reality, jasný, Trace?“ Políbil jsem ji na hlavu. „Teď si pojďme dát pár sušenek, než je Chase všechny sežere.“

Odtáhla se ode mě a zaklínila svou paži do mé. „Nixone.“ Zastavila se a vzhlédla na mě. „Řekni, že to skončí dobře.“

„Trace, já - “

„Lži,“ navrhla Trace. „Lži, jestli musíš. Potřebuju to prostě slyšet.“

„Trace.“ Natočil jsem si pramen jejich vlasů na prst. „Pro nás? Pro nás to skončí vždycky dobře. Vždycky.“

Narovnala ramena a jednou na mě tiše zakývala, než mě vytáhla ven z ložnice. Do háje, jako bych se už tak necítil, že mi svět doslova leží na ramenou - její svět, abych byl přesný.