Chloe - 6. kapitola

Překlad: Simča

Slova, která se navždy zakořenila do její duše

Elle byla jedna z prvních, kteří se posadili s jídlem v jídelně. Neotálela ke konci matikyse svým příkladem a utíkala po opuštěných chodbách. Pro hlavní řadu to byl taky tacos den, což znamenalo, že druhá řada kuřecích placiček a hamburgerů, byla prázdná a ona si vybrala tuhle možnost.

Byl to její první den od zbití, a nechávala si to pro sebe, ale to nebylo o moc jiné než to, co dělala předtím.

Při pohledu na její prázdnýstůl a na další stoly, které se začaly zaplňovat studenty, si vzpomněla, jak měla ve zvyku cítit se trapně, že sedávala sama. Ale teď to není nic v porovnání s krvácením za školou.

Prostě potřebovala dokončit školní rok. Její otec už nebyl schopný platit její školné. To bylo jedno malé požehnání z toho všeho.

Od chvíle, kdy vešla do školních dveří úplně poprvé, Elle cítila, že nezapadala do této přípravné školy. Byla šťastná na veřejné škole, a přála si, aby její rodiče jí nikdy tuhle nezaplatili. Dětem tam jen záleželo na cedulkáchvšitých v jejích oblečení, zatímco vše na čem Elle záleželo, bylo, jestli vůbec přežije její první a poslední rok zde naLegacy střední.

Pochybuju.

Jídelna pomalu podezřele utichla, jak zvolna začalo šeptání. Podívala se kolem rušné místnosti a uviděla všeobecnou pozornost na dveřích za ní.

Otáčejíc se aby viděla, co získalo tolik pozornosti, Elle oči spočinuly na kdysi krásné dívce, kteráměla nejvíce nádherné pozoruhodné šedé oči. Nyní na jejím místě stála dívka s červenýmiranami přes obličej a zmučenýma šedýma očima.

Co se jí stalo?

"Zasraná zrůda!" Bylo řečeno a následováno smíchem vyplňujícím prostor s plynulou ozvěnou slova

"zrůda."

Elle srdce kleslo, když sledovala, jak dívka se otočila a opustila jídelnu. Nevěděla, kdo to řekl, ale byla si jistá, že Chloe to viděla.

Dívala se dolů na svůj talíř, než uchopila tác po obou stranách a rychle vstala, zbavila se jeho obsahu a zamířila ven ze dveří, kterými právě odešla zjizvená dívka.

Viděla zavření dveří od dívčích záchodů a šla dovnitř, koupelna se zdála být prázdná, ale nohy pod jedné z kabinek odhalily jinak.

Elle položila ruku na zabranou kabinku pociťujíc, že nebylazavřená. "Chloe?"

Otevírajíc dveře uviděla poprvé tuto novou verzi jí samé zblízka.

Kdysi krásná dívka tam seděla, tiše roníc červeně zářící slzy po tvářích. Měla pravdu, že Chloe bylakdysi krásná, ale teď její krása byla opravdu úchvatná. Mysleli byste si, že rudé rány zničily její vzhled. Nicméně, to byl úplný opak. Díky nim jste viděli její opravdovou krásu: její sílu.

Elle mohla vidět mučení, které Chloe vydržela. Nemyslela si, že by mohla přežít, kdyby utrpěla Chloenin osud.

* * *

Chloe vzhlédla k Elle přes rozmazané oči a čekala, že jí nazvezrůdou, stejně jako ostatní. To by tak nebolelo.

Zasloužím si to od ní.

"Jsi v pořádku?"

Co? Mohla vidět skutečnou starost ve tváři a nemohla to pochopit.

"P-proč by ses starala po tom, co jsem ti u-udělala?"

"Obě víme, že bys to neudělala, kdybych ti to neřekla."

Chloe zírala na Elle ještě víc zmateně.

"To nezlehčuje to, co jsem udělala."

"Myslím, že najít pomoc u panaFredrickato dělá."

Elle se na ni dívala a čekala, jestli potvrdí, že ona byla právě ta, kdo jí ve skutečnosti sehnal pomoc.I když nic neřekla, její mlčení odpovědělo na otázku.

"Myslíš, že Sebastian, Cassandra, nebo ostatní by mi poslali pomoc? Jak dlouho myslíš, že bych tam ležela, dokud by mě někdo našel?"

"Promiň, že jsem to neudělala dřív. Omlouvám se za všechno,"zašeptalaChloe.

"Neviním tě. Sebastian a Cassandra jsou jediní, komu to vyčítám."

Chloe na ni nevěřícně zírala. Chtěla, aby ji Elle nenáviděla, nebo přinejmenšímjí to vyčítala. Ona si to vyčítala.

Proč ne ona-

"Tohle ti oni neudělali, že ne?"

Chloerychle zavrtěla hlavou a začala lomit rukama.

"Co se stalo?"

Když Chloe neodpověděla, Elle se posadila na zem před ní.

"C-Co to děláš?"

Elle si zkřížila ruce na prsou. "Chystám se tady sedět a čekat, dokud nebudeš připravená mi to říct."

"Ale sedíš na podlaze v koupelně."

"A vy sedíš na záchodě." Chichotajíc se pokračovala, "řekla bych, že obojí je docela nechutný."

Mírný úsměv zvedl Chloeniny rty poprvé, co se zdála být věčnost. "To je pravda."

"A teď, řekneš mi to, nebo mě přiměješ tu sedět celý den?"

Chloe se zhluboka nadechla, aniž by vzhlédla od svých rukou. "Já b-byla při autonehodě."

Hledíc na ni upřeně, Elle si ji prohlížela chvilku předtím, než odpověděla: "Ne, nebyla. To je lež."

"C-Co! A-ano byla-"

"Opět platí, že je to lež," odpověděla Elle. "Jsi hrozná lhářka, víš."

Jak by mohla vědět?

"Proč myslíš, že l-lžu?"

Elle pokrčila rameny. "Protože lžu svým rodičům mnohem víc, než bych chtěla, a když jsi profesionální lhář, jako jsem já, je snadné říct, když mi někdo lže přímo do obličeje. Taky… jsi opravdu, ale opravdu špatná lhářka."

Chloe se podívala dolů na své ruce, jak se Elle lehce zasmálajejích dovednostech. Nevěděla, co

říct jiného, ​​než to, co její otec do ní hučel od té chvíle, co se vzbudila v nemocnici.

"Dobře, dobře." Vstávajíc z podlahy, Elle si začala otírat špínu, která se mohla přilepit nazadní část džínů. "Měla jsi autonehodu. Pro tuto chvíli, dokud se nerozhodneš podělit. "

BRRRING.

Polední zvonek zazvonil přímo na zavolanou.

Elle natáhla ruku, aby pomohlaChloe ze sedadla, a jak se její ruka přiblížila, Chloevypustila malý výkřik.

Elle rychle stáhla ruku zpátky. "Promiň, jen jsem ti chtěla pomoci."

Chloe zakryla ústa a zoufale se snažilazahnat slzy, které začaly vyplňovat oči, ale nebyla úspěšná.

Jsem tak podělaná. Co se to se mnou děje? Jak mám teď pokračovat se školou nebo životem?

Elle si sedla zpátky na zem, a bylo to jako by mohla číst její mysl. "To je v pořádku. Počkáme, dokud nebudeš připravena se tam vrátit. "

Tiše plakajíc, Chloe mohla jen opakovat slova, která byla navždy zakořeněná v její duši.

Byla jsem při autonehodě; To je všechno, co vím. Měla jsem autonehodu. Nikdo mi neublížil…