Chase#1 - 4. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

„Neser, kde jíš… můžeš získat vyhazov…“ Moje slova z předešlého dne se mi ozývala v hlavě, když jsem si uvědomil, kdo B. Parker doopravdy je. Nemohl jsem pořádně dýchat, jak jsem se snažil strávit tuto novou realitu-realitu, kde se mi dva světy se srazily, takovým způsobem, jakým bych si to jen těžko představil.

Jak může žena, kterou chci nejvíce, být ta, kterou nemohu mít?

„Deane? Je tu nějaký problém?“ Bill prorazil mé myšlenky a prudce mě vtáhl zpět do reality.

„Jo, jsem tady. Ž-žádný problém.“ Odkašlal jsem si.

Nastala krátká pauza. Poté na mě Bill pohlédl. „Nechceš se představit?“

Hovno!

„Ano, samozřejmě. Omlouvám se.“ Natáhl jsem ruku k Trentovi.

„Pane. Parker. Dean Chase. Těším se na práci s vámi.“

„Ten pocit je vzájemný, pane Chase.“ Trent mi potřásl rukou s výhradou, když mě sledoval tázavě.

Pak jsem se, otočil k Blair, a pocítil vlnu nervového zvratu v mém žaludku, když jsem nabídl svou ruku.

„Slečno Parker. Dean Chase.“

Naše oči se setkaly a sáhla po ruce.

V další vteřině se naše ruce dotkly, a já cítil nahromaděnou touhu, kterou jsem po ní měl, jak se rozpoutala po celém mém těle, takže bylo obtížné myslet. Jediné na co jsem se mohl soustředit, byly její hluboké zelené oči, když sledovala, jak se před ní kroutím.

„Je to tak skvělé, že vás konečně poznávám.“ Její rty přešly do širokého úsměvu, a já viděl v jejích očích jiskru, jako kdyby se mě snažily vyzvat. Pták mi zaškubal v kalhotách, jako by se mi snažil říct, něco, co bych už věděl: chtěl jsem ji víc než kdy jindy.

„Ano. N-nápodobně.“ Slyšel jsem zakoktat a nemohl uvěřit, že měla na mě takový vliv.

„Slyšel jsem nějaké velké věci od Blair o tvé oddanosti k práci.“

Trentova slova mě překvapila. Podíval jsem se na něj a on opravdu mluvil ke mně, a ne k někomu jinému v místnosti.

„Opravdu?“ Vyhrkl jsem. Nebyl jsem si jistý, jak se to stalo, ale stalo se to.

Jak jsem se pustil Blair ruku a posadil se do své židle, rukou jsem srazil mou téměř netknutou kávu, což způsobilo, že se celý obsah zřítit na můj oblek a kalhoty.

„Do prdele!“ Vyletěl jsem ze židle, protože se teplá káva dosáhla na mojí rostoucí erekci.

„Deane! Co to do tebe dnes ráno vjelo?“ Bill se na mě díval a viděl jsem rozpaky a vztek v jeho tváři.

„Musím se opravdu omluvit za mého společníka. Normálně takový není.“

„Opravdu se moc omlouvám,“ zamumlal jsem konečně.

„Já…“ Snažil jsem se utírat kávu, ale jen způsobil, že se kapalina vsákla hlouběji do tkaniny, což způsobilo, že se mi kalhoty přilnuli na mou erekci, která se tlačila ven z mých kalhot. „… Jestli mě omluvíte, půjdu se očistit a hned jsem zpátky.“

„Jasná věc, prostě jen začneme pracovat dopředu,“ řekl Trent a obrátil svou pozornost k ostatním.

Vstal jsem a všiml jak její oči hledí na můj rozkrok. Když jsem viděl, její oči rozšířit se touhou, a když si olízla spodní ret, nemohl jsem si pomoci, ale cítil jsem vítězství.

Přichytila mě, jak jí pozoruju, a její výraz se okamžitě změnil. Posadila se rovně, když se podívala dolů na její složky dokumentů a předstírala, že se zaměřila na diskusi, která už začala mezi Trentem a zbytkem mého právního týmu.

Ušklíbl jsem se na její průhlednost, když jsem šel ke dveřím. Ale právě když jsem se chystal projít dveřmi, její velitelský hlas mě zarazil.

„Pane Chase. Nevezmete si sebou na toaletu svůj smartphone? Z toho, co jste mi včera řekl, mělo by to být pro vás od nynějška běžné.“

Cítil jsem, jak rudnu v obličeji, když se na mě partneři s odporem dívali. V tu chvíli jsem tuto ženu chtěl uškrtit.

Také jsem ji chtěl udělit lekci a vyšukat ji mozek z hlavy.

„Pravda. Jak jsem mohl zapomenout?“ Držel jsem tón svého hlasu, přičemž jsem, po ní blýskl rychlý úsměv, a popadl svůj telefon ze stolu.

Když jsem se dostal do koupelny, v hlavě mi vířilo milion myšlenek, když jsem se snažil zpracovat své emoce. Snažil jsem se vzpomenout na všechno, co jsem B. Parker řekl e-mailem a vše, co už se stalo s touto ženou v posledních dvaceti čtyřech hodinách předtím, než jsem zjistil, kdo to je.

Zděsil jsem se, když jsem si vzpomněl na všechno, co jsem ji e-mailem napsal. Vaječné a srací komentáře včera. Komentář o ústní práci dnes ráno! Cítil jsem, jak mi žaludek stísněně škubl, že to bylo jí, komu jsem to emailem posílal. Pak jsem si vzpomněl na všechno, co jsem jí řekl osobně – věci které bych jí provedl.

Takže mi v hlavě poletovalo mnoho nezodpovězených otázek. Věděla celou tu dobu, kdo jsem? Věděla to v obchodu s potravinami? Nebo až poté? Nebo dnes ráno v kavárně?

Chtěla semnou šukat? Byl to důvod, proč nereagovala na můj e-mail dnes ráno, že právě získávám kuřbu?

Ale jedna otázka, která, jak se zdálo, uvnitř mě hoří nejvíc, už jsem u ní zničil své šance?

Pak se ozval můj telefon, který označuje nový e-mail a přerušil mé myšlenky. Najel jsem mé e-maily. K mému překvapení to byl email od ní!

Komu: Dean Chase

Od: B. Parker

Re: Mnoho radosti z kávy

Pan Chase:

Tak jsme se konečně poznali.

Musím říct, že si myslím, že jsem objevila něco co je příjemnější než jen kávu pít – vidět jí na tobě. Nyní je to teprve podívaná pro bolavé oči, jak jsi uvedl.

Nyní nejsi rád, že jsem ti připomněla tvůj telefon?

Blair

Acting Vice President

Parker, Inc.

Díval jsem se na svůj e-mail, a nedokázal pochopit, co to znamená. Bylo to vůbec možné, že by semnou bezostyšně flirtovala? Nebo se mi takto posmívala? Mé oči přistály na jejím podpisu. Podepsala se jako „Blair,“ ne „B. Parker.“

Najel jsem na odpověď a začal odepisovat e-mail zpět.

Komu: B. Parker

Od: Dean Chase

Re: Káva ti ukázala osm palců

Paní Parker:

Musíš uznat, že káva přináší lidem jen to nejlepší. Jsem samozřejmě k dispozici zajít si někdy brzy na kávu a tyto kvality prodiskutovat.

Dobrý nápad s telefonem. Věděla jsi, že má funkci fotoaparátu? Chceš, abych ho vyzkoušel?

Dean

Associate

William & Sutter LLP.

Zírala jsem na e-mail, diskutoval sám se sebou, jestli ho mám nebo nemám, poslat. Pro nevědomého pozorovatele by tento e-mail zněl neškodně, ale ona by věděla, o čem mluvím.

Věděl jsem, že to bylo překročení hranice, věděl jsem, že to bylo prolomení mého jediného základního pravidla, když to přišlo na šukání žen, nenechávej hovna, kde jíš, ale z nějakého důvodu mi na tom nezáleželo.

Vše na čem mi teď záleželo, byl ten stejný nával pocitu, který jsem cítil minulou noc, když jsem inhaloval její vůni, když se prohnula dozadu proti mně, ten, který jsem cítil dnes ráno v kavárně, když se dotkla mého hrudníku, ten který jsem cítil před chvílí, když se naše ruce dotkly.

I když jsem neměl tušení, jakou hru hrála, byla tam jedna pozitivní věc: Každá část mého těla ji tak moc potřebovala, a je-li tu pro mě nějaká naděje ji mít, ať se propadnu, jestli mě nějaké pravidlo zastaví, šukat ji, vzít si vše co měla v nabídce.

Odhodlaný vidět, jak daleko by to s ní mohlo dojít, jsem poslal e-mail.

Během několika sekund reagovala a můj pták ztuhl vzrušením ve vteřině, kdy jsem slyšel zvukový signál z mého telefonu.

Komu: Dean Chase

Od: B. Parker

Re: Už jsem měla lepší kávu

Deane:

Osm palců je působivě silný šálek kávy…

… Tak nějak.

Ale musím přiznat, že už jsem v mém životě měla pěkně silné šálky kávy, které mě udržovaly vzhůru co celou noc.

Jsem si jistá, že tvůj telefon má foťák, protože v dnešní době je má mnoho z nich. Takže stejně, jak oceňuji tvou nabídku, tak opravdu není třeba ho kvůli mě vyzkoušet. Já vím, jak vypadá fotografie. Ve skutečnosti už mi bylo některými baristy řečeno, že opravdu vím, jak zacházet s kamerou v telefonu.

Blair

Acting Vice President

Parker, Inc.

V době, kdy jsem dočetl e-mail, byla moje ústa otevřená a zíral jsem na to, co mi napsala. Žárlivost a vztek projelo skrze mě, když jsem si představil, jak jí muži celou noc šukají, dotýkají se jí, ochutnávají ji, buší do ní. Pták mi skálopevně ztvrdl při pomyšlení, že je v ní, a že cítí, jak se na něm udělá.

Podíval jsem se na hodinky. Byl jsem v koupelně dobrých deset minut. Spěchal jsem usušit si kalhoty, co nejvíce to šlo, jak jsem přemýšlel o Blair. Než jsem zamířil zpátky do konferenční místnosti, poslal jsem Blair další e-mail.

Komu: B. Parker

Od: Dean Chase

Re: Silná Káva

Blair,

Měřítkem skutečně silné kávy nemá nic společného centimetry. Jen se prostě snažím, abys měla představu, dokonce jsem se nabídl udělat fotku, pokud bys potřebovala názornou ukázku. U někoho tak výkonného jako jsi ty, nemám pochyb o tom, že jsi měla mnoho silných šálků kávy, aby tě udržely v činnosti.

Ale ujišťuji tě, že káva, kterou nabízím já, je pravděpodobně nejsilnější šálek jaký kdy budeš mít. To není, jen udržet tě vzhůru do nočních hodin, ale udrží tě vzhůru celou noc. Dokonce, i když bys chtěla spát, byla bys příliš vzhůru, abys tak učinila.

Dej si šálek semnou. Jsem si jist, že budeme mít velmi produktivní diskusi o této dohodě.

Dean

Associate

William & Sutter LLP.

Prošel jsem dveřmi konferenční místnosti minutu poté, co jsem poslal e-mail. Blair okamžitě zvedla hlavu. Usmál jsem se na ni a všiml červených tváří a touhy v jejích bystrých očích.

Pořád jsem se díval na ni, když jsem se dostal na své místo a posadil se. Kousla se do spodního rtu, když držela můj pohled. Věděl jsem, že si ten ret skousla záměrně, vysmívajíc se mi – s jakoukoli jinou dívkou by mě to odradilo, ale když jsem se díval na zuby, jak jemně koušou hebkou kůži jejích růžových rtů, můj penis v odezvě ztvrdl.

Když jsem se posadil, viděl jsem ji odvrátit zrak a dívat se dolů směrem do klína, kde asi byl její telefon.

O několik vteřin později mi zavibroval telefon a přišel mi od ní e-mail. Okamžitě jsem ho vytáhl, přičemž se mi vnitřnosti kroutili očekáváním.

Komu: Dean Chase

Od: B. Parker

Re: Máš pravdu

Deane:

Jsem v pohodě s tím, jak silná moje káva v tuto chvíli je. Nemám potřebu se snažit o tu tvou.

Máš pravdu v jedné věci: Moje je mnohem šťavnatější než ty broskve.

Blair

Acting Vice President

Parker, Inc.

Pták mi šel do plného pozoru v reakci na její poslední větu. Ostře jsem se nadechl a podíval se na ni. Listovala v některých dokumentech, zdánlivě ponořená v tom, co bylo k přezkoumání. Díky jejímu úsměvu na tváři jsem věděl, že viděla mou reakci. Věděl jsem, že si užívá, to jak si mě dobírá.

Další dvě hodiny jsem měl problém, zaměřit se na skupinovou diskuzi o dohodě. Pořád jsem se díval na ni, a pokaždé, když jsem to udělal, vyhýbala mému pohledu.

Vzhledem k tomu, že schůzka dospěla k závěru, Bill vstal, opět zatřásl rukou Trentovi a Blair.

„Díky moc za dnešní příchod. Váš pohled a návrhy byly velmi užitečné, a budeme mít lepší představu o tom, co vaše firma chce, jak budeme pokračovat s vypořádáním se s potenciálními zahraničními společnostmi.

„Bylo nám potěšením, Bille.“ Blair se na Billa usmála a pak se na mě poprvé podívala od chvíle, kdy poslala její poslední e-mail. „Vaše firma na mě učinila velký dojem.“

„Ano?“ Bill pyšně zářil.

„Ano, tyto návrhy smlouvy obsahovaly všechno, co jsme potřebovali. A musím říci, že pan Chase má rozhodně nějaké koule. Je odvážný, agresivní, a nestoudný. Jeho připomínky v e-mailech byly velmi zřetelné.“

Tělo se mi při jejích slovech napjalo a hledal jsem její oči, a ty mě navedly k místu, kam šly spolu s jejím prohlášením. Ale nedala je pryč.

Bill se nervózně zasmál a střelil po mě pohledem.

 „Je to určitě ostrý střelec, a někdy neortodoxní v jeho přístupu k věci. Takže prosím, neberte jakékoliv útoky –“

„Nebojte se. Žádné urážky. Jeho e-maily a komentáře byly přinejmenším bystré, a dalo mi to hodně k přemýšlení.“ Odmlčela se a setkala se Billovýma starostlivýma očima.

„To je něco, co tento obchod potřebuje, a to je něco co naše společnost cení.“

Byl jsem jejími slovy zaskočen. Vždycky jsem si myslel, že po mých mnoha dobytí, umím ženy odhadnout. Ale Blair mě hodila do nějakou časovou smyčkou zpět. Byla jako špatný křivý míč, který jsem nemohl odhadnout, a v každé akci s ní, mě vyhodila z rovnováhy. A stejně jak mě frustrovala, tak mě i vzrušovala, víc než cokoliv předtím. Nevím proč, ale chtěl jsem víc toho, co by mi mohla ještě naservírovat. Byl jsem oficiálně závislý.

Když všichni z konferenční místnosti odešli, zůstal jsem a sledoval Blair balit si své věci.

„Sejdeme se opět v kanceláři, Trente.“ Mávala na Trenta, který už vyšel ze dveří.

„Žádný spěch. Udělala jsi toho tento týden hodně. Proč si nevezmeš na zbytek dne volno?“ Nabídl Trent.

Všiml jsem si, jak se Blair trochu zamračila, předtím než se usmála. „Jsem šťastná, když pracuji. Neboj se o mě.“ Než domluvila, Trent už byl na půl cesty chodbou k výtahům.

V následující minutě jsme byli v opuštěné místnosti jen my dva. Sledoval jsem ji a čekal, až se na mě podívá. Ale nepodívala se.

„Víš, že se na mě nakonec budeš muset podívat.“

„Opravdu?“ Její hlas zněl pobavením a flirtováním.

„Ano, opravdu.“ Přesunul jsem se na její stranu konferenčního stolu a postavil se za ni. „

Teď vstaň ze své židle a podívej se na mě,“ rozkázal jsem.

Neotočila se. A nedívala se na mě. Křivolaký malý úsměv se jí rozšířil na tváři. „Musím ti připomenout, že jsem tady klient? Že jsem tvůj šéf?“

Než stačila zareagovat, otočil jsem jí židlí, přinutil ji obrátit se čelem ke mně.

„Potom mě šéf bude brát na vědomí,“ odvážil jsem se. Zpevnil jsem ruce na obou stranách opěrek, a připnul ji na svém místě.

Nakonec se na mě podíval se zvednutým obočím a úsměvem, kterým mě tiše nabádala, abych pokračoval.

„Řekni mi jednu věc.“

„Jen když budu chtít.“

„Od kdy to víš? Věděla jsi, kdo jsem předtím, než jsem na tebe včera narazil v obchodě? Nebo věděla jsi to v kavárně?“

Široce se na mě usmál.

„Řekněme, když se dívám na potenciální advokátní kancelář, která by měla reprezentovat mou společnost, první etapa v mém prověřovacím procesu, je podívat se na profily právníků na firemních internetových stránkách, abych zjistila, kdo by byl schopen zvládnout naši společnost.“

„Věděla jsi to celou dobu?“ Nemohl jsem věřit tomu, co řekla. Šokován, že si se mnou hraje od okamžiku, kdy se na mě usmála v obchodě s potravinami.

„Jup.“ Rty jí mlaskly, když zdůraznila slovo.

„Takže sis semnou celou tu dobu hrála?“ Dotáhl jsem sevření kolem opěrek.

„Ne. Nehrála jsem si s tebou.“ Odmlčela se a usmála.

„Vzala jsem si prostě zadní sedadlo a nechala tě, převzít vedení. A musím říct, že to bylo docela zábavné.“

Klekl jsem si na kolenou, odtlačil její kolena od sebe a přiměl ji, aby zalapala po dechu překvapením. Její sukně se vyhrnula na stehna, když jsem přitáhl její tělo k okraji židle, takže se její kalhotky přitiskly na mé svaly.

„Znamená to, že se bavíš? To je to, o čem jsi před několika minutami mluvila, když jsi řekla, že oceňuješ moje koule.“

„Jsem tvoje klientka,“ zaprotestovala, ale nepokusila se mě odstrčit.

„Takže jako mého klienta tě můžu potěšit.“ Přestěhoval jsem ruce na její kolena, přejel s nimi až ke stehnům, a položil palce na její kalhotky, pocítil jsem teplo jejího vchodu. Cítil jsem, jak jí ztuhlo tělo, když ji moje palce jemně škádlily, jak se pohybovaly nahoru a dolů po tkaniny.

„Jste přes čáru, pane Chase,“ laxně mě varovala, když se jí oči se zachvěním zavřely.

Naklonil jsem k ní a zašeptal: „Pojďme rovnou k věci, paní Parker. Se všemi svými narážkami na mé dnešní e-maily, přesně víte, co ode mě chcete. Bylas to ty, kdo mě od prvního dne tlačil, tu čáru překročit.“

„Jsi plný sebe,“ vypustila.

„Nechci od tebe nic.“ Kousla se do rtů, když se snažila vydržet, moje neustávající škádlení.

„Z toho jak mokrá jsi z mých prstů, jsem si jistý, že to není pravda.“

Vypustila ostrý vzdech, jak jsem přes látku, palcem kroužil po jejím pulsujícím klitorisu.

„Já – já jsem tvoje klientka, a… všechno, co chci dělat, je mluvit o případu. N-nic víc.“ Přerývaně dýchala, když se snažila soustředit na něco jiného než na to, co s ní dělá moje ruka.

„Pokud by tomu tak bylo, neseděla bys stále tady, nekroutila se pod mýma rukama a neprosila o víc.“

„Neprosila jsem,“ vystřelila ze sebe.

„Ne svými ústy, ale děláš to svým tělem.“

„Neoddám se ti.“ Hlas měla nakřáplý a oba jsme věděli, že nevěřila svým vlastním slovům.

„Dobře, pokud se cítíš lépe. Nemusíš se mi oddávat.“ Odmlčel jsem se a ušklíbl se.

„Přinejmenším ne dnes. Ale slibuji ti toto: až tě příště uvidím, budu tvoje nejlepší zkurvená káva, jakou si kdy ve svém životě ochutnala.“

Zhluboka se prudce nadechla, já se smál nad její reakci.

Srovnal s ní tvář a držel ústa jen o píď od jejích mírně-pootevřených rtů.

„Příště až tě vidím, ukážu ti, jak tě dokážu udržet vzhůru po celou noc. Až budu s tebou, budeš prosit o víc, a ne jen svým tělem.“

Bez dalšího slova, jsem vstal a vyšel z konferenční místnosti, a zanechal jí funící a zírající za sebou.