AY - 25. kapitola

Překlad: Tanulka

Lámání…

Cam

„Tak tahle je poslední,“ zařval jsem, když jsem procházel mými předními dveřmi s poslední krabicí Ambeřiných věcí. Trvalo nám celé dva dny přestěhovat všechny její zkurvené věci ke mně a ona mi nepomohla ani s jednou věcí.

Jak jsem se mohl nechat k tomuhle přemluvit?

„Můžeš jí položit v naší koupelně?“ zeptala se ze shora na schodišti. „Je to můj vlasový arzenál.“

„Tahle krabice váží dobrých čtyřicet zkurvených liber. Kolik toho do prdele na ty vlasy potřebuješ?“ Nadhodil jsem si krabici a odnesl ji na podlahu do koupelny. Protáhl jsem se kolem krabic v mé ložnici, našel si postel a lehl si. Byl jsem vyčerpaný.

„Co to děláš?“ zeptala se, stojíc ve dveřích ložnice. Zvedl jsem hlavu z polštáře a zíral na ni.

„Jsem kurva unavený z toho tahání tvých podělaných věcí a nedostalo se mi ani trošky pomoci, takže jsem si na chviličku lehl. Souhlasíš s tím?“

Ťukala nohou a paže měla zkřížené na hrudi. „Zapomněl jsi na naše plány, jít dnes večer na večeři?“

Hledal jsem svůj pomoc k odpovědi, ale jen jsem na ni zíral. Byla to poslední neděle v měsíci a to znamenalo rodinnou večeři u jejího otce.

Kurva! To bylo to poslední místi, kde jsem chtěl být.

„Já nejdu.“ Nechal jsem hlavu padnout znovu na polštář a zakryl si oči svou rukou.

Chtěl jsem jen spát.

„Ano, ty jdeš,“ oznámila mi.

„Nezačínej si se mnou, Amber, nebo ti zabalím všechny tvoje sračky, které sis právě přistěhovala a odvezu ti to všechno zpátky do tvého bytu, kurva.“

Její telefon začal zvonit. „To by ses neodvážil,“ řekla a zvedla telefon.

„Dívej se,“ vyhrožoval jsem jí.

Ani jsem se nemusel dívat, abych věděl, jak na mě zírala. S těžkým povzdechem vyšla z pokoje a zvedla hovor. „Amber Murphy, prosím.“

Otevřeným oknem foukal chladný vítr a vůně podzimu naplnila místnost. Tento týden byl Halloween a už to byly skoro čtyři měsíce, co jsem naposledy viděl Caru – čtyři měsíce, co jsem slyšel její hlas. Stále jsem myslel, na každý ten den, ale bolest nebyla zdaleka už tak hrozná. Bolelo to pouze tehdy, když jsem byl sám. Když jsem byl sám, tak jediné, co jsem dělal, bylo vzpomínání. Vzpomínání na všechno, co jsem udělal. A tak jsem dělal všechno proto, abych nebyl sám.

To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si sem Amber nastěhoval. Samozřejmě to byl její nápad, ale jakmile s ním přišla, tak jsem nebyl proti. Měli jsme sice před tím dlouhý rozhovor, ale nakonec jsem souhlasil. Nechtěl jsem jí dávat v ničem falešnou naději. Můj postoj k našemu vztahu byl stále stejný. Žádná láska, jen sex a ona souhlasila. Věděla, že je moje druhá volba, protože první volba už pro mě nebyla možná.

„Uff! Nesnáším hloupé lidi,“ zařvala Amber, odhazovala ze sebe oblečení a kráčela do šatny.

Není to zrovna jednoduché…tak si Came nech ten komentář.

„Co se stalo?“ zeptal jsem se a posadil se. Hodil jsem nohy z postele a naklonil se dopředu, ruce opřel o kolena.

Ona vykoukla ze šatny. „Tvůj otec!“

„Uf, je to snad jediný šéf, který pracuje v neděli?“ dobíral jsem si ji a ona na mě vyplázla jazyk.

Vyšla ze šatny oblečená v černých jednoduchých šatech.

Začala otevírat krabice a odhazovat je na stranu. „Ano! Nemůžu uvěřit, že to nemůže počkat do pondělí. On mě prostě teď potřebuje,“ křičela. Našla krabici, kterou potřebovala a vytáhla pár černých bot na vysokém podpatku.

„No, platí ti velké peníze, takže jsem si jistý, že ať potřebuje cokoliv, tak je to důležité.“ Snažil jsem se skrýt úsměv.

Osobně jsem zjistil, že se bavím, když ji zavolal do práce můj otec. Udělal to nejméně jednou za měsíc a pokaždé Amber pracovala déle než předtím.

Vběhla do koupelny s vlasy v rukách. „Nikdy bych se už znovu nerozhodla pro něho pracovat.“

Můj hrudník se zastavil. „Co tím znovu myslíš?“

Ztuhla. Viděl jsem v zrcadle její tvář a byla bílá jako duch. Měla zavřené oči a vypadala, jako by se duševně snažila zformulovat omluvu za její slova.

„Amber,“ zavrčel jsem a její oči se prudce otevřely. „Odpověz mi! Mé oči se na ni zaměřily. „A nelži mi.“ Otočila se ke mně a kráčela ke mně. Můj hněv rostl s každým jejím krokem.

Amber vypadala nervózně, když otevřela ústa, aby promluvila. „Když jsem byla v Kalifornii, tak jsem začala a taky skončila pracovat pro GTA. Dělala jsem vedlejší pracovní pozici, jako recepční a tak vůbec. Skoro půl roku jsem byla osobní asistentka tvého otce.“

„Děláš si ze mě kurva srandu?“ zajel jsem si rukama do vlasů. Nemohl jsem tomu, co jsem slyšel, uvěřit. „Proč jsi mi to neřekla?“

„Miláčku, nezlob se na něj. Řekla jsem mu, aby ti to neříkal,“ řekla a položila ruku na moje záda. „Udělala jsem to, protože když jsem odešla, nechtěla jsem, abys na mě musel myslet. Myslela jsem, že to tak pro tebe bude lepší, pokud o mě nebudeš vědět.“

„Myslel jsem na tebe stejně!“ Křičel jsem na ni. „Vždyť jsi mě kurva opustila. Co jsem měl se svým životem dělat? Dělat jakože si neexistovala? Ty jsi mě kurva zničila Amber.“

Vstal jsem a začal jsem přecházet po místnosti, kopajíc do krabic, na které jsem narazil.

„Miláčku, je mi to líto. Nechtěla jsem, abys to zjistil takhle.“

„Ne, ty jsi nechtěla, abych to zjistil kdykoliv,“ vyštěkl jsem, kopajíc do krabic.

Z jedné z nich vyletěl obrázek a rozbilo se na něm sklo, protože dopadl na podlahu.

Sklonil jsem se, abych ho zvedl a viděl jsem na něm fotku Amber. Byla na pláži v bílo černých bikinách. Její ruka na vyčnívajícím boku, zatímco druhá ruka byla zasunutá v jejích blond vlasech. Vypadala šťastně. Mé oči sjely po snímku dolů na stříbrný rámeček, kde byl nápis.

První práce v Modelingu – 8.září 2010 – Venus plavky

Posíval jsem se na Amber. Její ruka zakrývala ústa a oči měla dokořán. Její vyděšený výraz v tváři mi odpověděl na každou další otázku, kterou jsem měl. Obrázek v ruce se začal třást, jak se moje svaly začaly chvět hněvem.

„Proč ses přestěhovala do Kalifornie, Amber?“ Zeptal jsem se a můj hlas byl nečekaně klidný.

Těžce polkla. „Tvůj otec mi nabídl smlouvu s GTA, ale pouze pro Kalifornskou kancelář. Tak jsem odešla.“

Hodil jsem fotku na zem a zamířil ke dveřím. Ona mě kurva využila jako všechny ostatní.

„Came, počkej,“ zavolala a já se neotočil. Běžela za mnou po schodech dolů. „Je mi to líto, necháš mě to vysvětlit? Prosím…počkej.“

Zastavil jsem se u dveří a otočil se. „Máš jednu minutu.“

„Ještě měsíc před tím jsem s tvým otcem o modelingu vůbec nemluvila, dokud jsem neabsolvovala. Narazila jsem na něho jeden den v obchoďáku. Říkal, že hledá nové talenty.“ Založila si ruce na hrudi. „Povídali jsme si a on mi řekl, že jsem skvělý vzhled pro modeling. Řekl, že mu můžu pomoci otevřít kancelář v LA a že by mi to pomohlo zaplatit školné.“

Vyndal jsem klíčky z kapsy. „Takže sis vybrala jeho než mě?“ Obrátil jsem se k odchodu.

„Nechtěla jsem jít do LA. Chtěla jsem zůstat s tebou, ale neměla jsem peníze na vysokou školu. Musela jsem jít, Came.“

„Už nikdy nebudeš muset dělat, co nechceš Amber.“ Odešel jsem a zabouchl za sebou dveře.

***

Zastavil jsem auto přímo na ulici u mého domu a položil si hlavu na volant. Nemohl jsem uvěřit, že jsem opravdu věřil tomu, že Amber byla jiná. Byla stejná jako všechny ostatní. Zbytečné čtyři roky mého života se topily ve vzpomínkách na ženu, která mě nikdy opravdu nemilovala. Byl jsem takový idiot.

Chtěl jsem mluvit s tátou, ale věděl jsem, že by to skončilo pěstí v obličeji. Tak jsem namísto toho jezdil po městě. Věděl jsem, že se nakonec budu muset s Amber vypořádat, ale určitě to kurva nebude dnes večer.

Vytáhl jsem telefon a poslal textovku Blakeovi.

Jsi doma?

Na jeho odpověď jsem čekal asi vteřinu.

Jo, pánská jízda. Přijedeš?

Rychle jsem mu odpověděl.

Jsem tam za 10 minut.

Blake věděl o všech mých sračkách, kterými jsem v minulosti prošel. Nenáviděl jsem o tom mluvit, ale po tom, co se 4.července stalo jsem to už nemohl odkládat. Řekl jsem mu všechno o Amber, mém otci, to jak odešla a všechno co se stalo od té doby, co jsem potkal Caru – a kurva mi to pomohlo. Konečně jsem se pro jednou cítil jako bych mohl dýchat, když jsem ze sebe všechno dostal, namísto toho, abych to v sobě držel zamčené před explozí.

Když jsem přijel k Blakovi nečekal jsem, že uvidím Adamovo auto zaparkované před domem. Měl jsem ho dost už na stanici. Bouchnutím jsem zavřel dveře mého náklaďáku a vykročil k Blakovým dveřím. Než jsem stačil zaklepat, dveře se otevřely – na druhé straně byl Adam.

Na tváři měl poloviční úsměv, okamžitě mě sral. „Do prdele, ta blonďatá čubka tě konečně pustila ven z klece.“

„Jdi do prdele, Adame,“ řekl jsem, tlačíc si přes něj cestu dovnitř. Necítil jsem se na vyrovnání všech sraček právě teď.

Pokaždé, když mluvil, tak mě tlačil blíž k okraji a bylo jen otázkou času, než ten kraj překročím.

„Ahoj, Came,“ řekl Blake, když jsem vstoupil do místnosti. Seděl u pokerového stolu s Mattem a Brentem. „Přidáš se?“

Vytáhl jsem svou peněženku. „Jasně. Kolik je vklad?“

„Stovka,“ řekl.

Hodil jsem dvě padesátky na stůl a posadil se. Adam se svalil do křesla na opačné straně, zíral na mě a hrál si se svými žetony.

Matt se podíval mezi nás s pozvednutým obočím. „Vy dva vypadáte, že si chcete vzájemně nakopat prdel.“

„Nepopírám to,“ zamumlal jsem.

„Nech toho,“ vložil se do toho Blake. „Nechci vás kurva celý večer hlídat jak párek oslů. Mám toho dost už na stanici.“

Z Adamovým úst vyšel arogantní smích a zavrtěl hlavou. Jeho oči skenovaly Blaka.

„Když už mluvíme o oslech, Blaku, co dělá Cara? Dlouho jsem ten její sexy zadek neviděl a rád bych ho obrousil. Myslíš si, že bych na ni mohl dostat číslo?“

Zabiju ho.

Každý sval v mém těle ztuhl a vyletěl jsem ze židle, zatímco mi hlavou prolítla myšlenka na Adama lízajícího Cařin krk. „Drž hubu, Adame, nebo tě chytím a nakopu ti prdel.“

Adam vyletěl ze židle a tím ji shodil. „Opravdu, Came?“ výhrůžně praskajíc klouby.

„Nemám z tebe kurva strach! Cítil jsem už bolest dvacetkrát horší, než bude tvoje nakopání zadku!“

Oběhl stůl a můj adrenalin se vyšplhal na úroveň, o které jsem ani nevěděl, že existuje.

Blake, Matt a Brent vyskočili ze židlí. Měl jsem pěsti připravené udeřit, když se zastavil těsně před mým obličejem.

Čekal jsem jakýkoliv pohyb, jakýkoliv náznak, že mě udeří, ale nikdy k tomu nedošlo. Jen na mě vyzývavě zíral, nosní dírky planoucí. No tak, kurva, už mě udeř, jen jednou.

Blake přišel k Adamovi a položil mu ruku na rameno. „Adame, no tak, chlape, uklidni se.“

Adam udělal pár kroků dozadu. „Jsi tak zatraceně hloupý, Came.“

Nevěděl, že má držet hubu? Vykročil jsem k němu, ale Blake mě zatlačil zpátky.

„Dost!“ zavrčel. „Brente, Matte vezměte Adama ven, aby mohl vychladnout. Came posaď se kurva, musíme si popovídat.“

Brent táhl Adama za rameno a on ho následoval. Jeho oči se do mě propíjely, až zmizel za dveřmi.

Blake si přitáhl ke mně židli a posadil se. „Co to sakra mělo znamenat?“

„Já ho kurva nenávidím!“ Řekl jsem skrz zaťaté zuby.

„Proč? Protože se ti dostal pod kůži nebo proto, že flirtuje s Carou…kdo…mohu říci, že není tvoje.“

Střelil jsem po něm pohledem. Snažili se mě dneska všichni naštvat?

Koutkem oka jsem uviděl Adama, jak se loudá zpátky do místnosti. Blake byl okamžitě na nohách.

„Adame, vypadni odsud,“ řekl a ukázal ke dveřím.

Adam zvedl ruce na znamení kapitulace. „Chci s ním mluvit.“

„Dobře, ale já nikam nejdu. Nevěřím vám dvěma,“ řekl Blake a sedl si.

Adam zatlačil ruku do vlasů a prohrábl si je, když začal přecházet. „Do prdele! Dobře, jak to jen mám říct?“ zavřel oči a hledal správná slova. „Je mi to líto, dobře. Neměl bych tě tolik srát. Jen nesnáším to, že musím sledovat, jak budeš mít to, co považuješ za samozřejmost.“

Mé oči se tlačily k sobě.

O čem to sakra mluví?

„Jsem v tvojí kůži, Came. Našel jsem ženu, s kterou jsem chtěl strávit zbytek svého života.“ Zastavil se a podíval se na mě. „A taky jsem ji ztratil.“ Posadil se přede mě. „Viděl jsem, jak se ti dva na sebe podívali. Míval jsem to, ale teď jsem z toho v prdeli. Nebyl jsem na to připraven a ztratil jsem ji.“ Jeho oči se začaly zavírat. „V době, kdy jsem si kurva uvědomil, že ona je to, co jsem kdy chtěl, bylo už pozdě. Musím žít každý den svého života bez ní. Nikdy se nedozvím, jak se cítí a ona se nikdy nedozví, že byla celý můj svět.“ Sklonil hlavu. „Nepřál bych takovou bolest nikomu. Ani tobě.“ Zíral jsem na něj a neměl žádnou představu o tom, co na to říct. Vylil mi tu celou svou duši u pokerového stolu a já jsem nemohl sebrat svou čelist ze země a mluvit.

„Řekni mi něco.“ Naklonil se dopředu a opřel se o kolena. „Pokud by Cara právě teď prošla těmahle dveřma, co bys udělal?“ Zeptal se mě vážně.

„Asi bych pravděpodobně zasraně uhnul, protože by přišla až po mém oběšení.“ Snažil jsem se v nést do situace trochu zábavy. Bylo to tam hodně morbidní.

Sklopil ke mně oči. „Vážně, co bys udělal?“

Věděl jsem přesně, co bych udělal. Přemýšlel jsem o tom každý den, kurva, od té doby, co mě opustila. Zhluboka jsem se nadechl. „Vzal bych jí kurva do náručí a nikdy bych jí nenechal odejít. Ale to nevadí, protože to se nikdy nestane. Nenávidí mě.“

„Jak tohle víš? Mluvil jsi s ní? Už ses jí zeptal, jak se cítí?“ Zavrtěl jsem hlavou a opřel se do židle. „Nikdy to nebudeš vědět, dokud to neuděláš. A věř mi, pokud budeš čekat, můžeš toho nadosmrti litovat.“