TYL - 30. kapitola

Překlad: Verča

MÉ ŠATY BYLY mokré. Měla jsem tedy jen dvě možnosti: chodit po domě v mokrých a průhledných šatech, nebo zůstat nahá. Ve skutečnosti v tom vlastně žádný rozdíl nebyl.

„Výborně.“ Rozhlédla jsem se kolem sebe, v naději, že bych mohla něco najít, abych ochránila svou skromnost. „Mohl jsi mě varovat předtím, než si mě strčil do bazénu.“

„Říkal jsem, že jsem tě potřeboval mokrou.“Jeho tón byl ležérní, ale neušel mi pobavený záblesk v jeho očích. „Vlhko je dobré, bejby. Líbí se mi, jak je to cítit.“

Svatá matko dvojitých významů!

Mé tváře hořely jeho narážkami a jako na povel se vlhkost začala shromaždovat mezi mýma nohama. Vždy mě dělal mokrou, ať chtěl nebo ne. A bohužel to věděl.

Sledovala jsem ho vklouznut do džínů, které si nechal rozepnuté, odhalující tak řadu tvrdých svalů a bronzovou pleť. Ukázala jsem na jeho košili, kterou zvedl z podlahy. „Dobré pro tebe. Alespoň někdo z nás je suchý.“ Pohlédla jsem na jeho hodiny. „Jaký je tvůj další plán?“

„Jdeme ven.“

Zúžila jsem oči. „Kam?“

Naklonil hlavu. „Na pláž.“

„Žádná přestávka?“

„Ne.“ Jeho pohled byl neúprosný. „Nebudu ztrácet ani jednu minutu.“

Sklonila jsem se pro mokré šaty a zachytila Jetta jak se mi dívá na nahý zadek. Nebylo překvapením, že jsem ho našla s úsměvem na tváři.

„Doufám, že si to na sebe neoblékneš.“ Ukázal na mé šaty v ruce. „Miluji způsob, jak jsi právě teď.“

„Nahá?“

Zacukaly mu koutky úst. „ Jo, tak přirozeně. Bez žádných přísad, bez make-upu.“ Usmál se jeho nejvíce zvráceným způsobem. „Jen syrová čistota.“

„Prosím, nežádej mě abych tu pobíhala nahá, Jette.“

„Nechtěl jsem tě žádat.“ V očích mu zajiskřilo. „Chystal jsem se prosit.“

„V žádném případě.“ Vklouzla jsem do mokrých šatů. Bylo to k ničemu. Byly tak průhledné, že jsem mohla vidět obrys mých bradavek. A soudě podle Jettova úsměvu, to bylo celou dobu jeho plánem. Zkřížila jsem ruce na prsou a dala mu svůj nejvážnější výraz. To jen ale nafouklo jeho ego. Ve skutečnosti se zubil, určitě myslíc na to jaké by mi dělal nemravné věci.

„Můžeš si vzít tohle, zlato.“ Strčil mi suchou košili do rukou. Přitiskla jsem si ji proti hrudi, a uvědomila si, že je pravděpodobně kratší než mé šaty a určitě nebudou zakrývat můj zadek.

„Vážně?“

Stál přede mnou polonahý, měl na sobě jen džíny a svaly. Zachytil můj uznalý pohled a na mou reakci napjal svaly na hrudníku. Jeho svaly byly tvrdé a definovány. Jeho tělo bylo tak sexy, chtěla jsem ho celé prozkoumat jazykem.

„Jsi stydlivá? Nebo to jen předstíráš?“ Sundal ruce z mé hrudi a zvedl je. Cítila jsem se pod jeho pohledem příliš vystavená.

„Není co skrývat, bejby. Jsi sexy a krásná. Miluju každý kousek tvého těla.“ Díky jeho pohledu jsem se červenala. Položil mé ruce na jeho tvrdé břicho. „Mám rád, když se mě dotýkáš. A to není jediná věc, kterou chci abys mi dělala.“

Jeho oči se setkaly s mými a nemohla jsem se dočkat až ho budu zase mít v sobě.

„Začínám si myslet, že jsi nenasytný, Jette,“ zamumlala jsem. „Buď to nebo jsi závislý na sexu.“

„Možná jsem.“ Usmál se. „Anebo se tě jen nemůžu nabažit.“

Odtáhl se kousek ode mě, jen aby mě mohl políbit.

„Myslím, že bychom měli přeskočit procházku po pláži a podívat se na film. Uvědomuješ si, že jsme to ještě nikdy nedělali?“ Na rtech se mu objevil zlý úsměv. „Ve tmě, jen ty a já.“

„To zní lákavě.“ Líbila se mi myšlenka temnoty a Jetta a také způsob, jakým to řekl. Znělo to nemravně.

Přidržel mi otevřené dveře. „Ty první.“

Vešla jsem dovnitř, otočila se a uviděla, že se má oči opět přilepené na můj zadek.

„Pěkný výhled.“ Uznale přikývl. Zavrtěla jsem hlavou a pokračovala v chůzi. Boční pohled na jedno z velkých zrcadel mi připomněl, jak hrozně musím vypadat. Moje vlasy byly v naprostém nepořádku. A můj make-up, ten úplně zmizel. Když jsme došli k dlouhé hale, udělala jsem si v duchu seznam všech věcí, které jsem potřebovala udělat.

Převléct se do něčeho vhodnějšího.

Vyfénovat vlasy.

Nanést make-up.

Dokonce jsem uvažovala nad tím, jak dlouho by mi trvalo vyfénovat si šaty. A hlavně jsem musela trvat na úklidu domu před odjezdem. V žádném případě tu nehodlám nechat stopy po našem vloupání. Poslední věc, kterou jsme potřebovali, bylo naše DNA, otisky nebo jiné tekutiny rozptýlené po celém tomto místě.

„Můžeš mi dát dvacet minut?“ Zeptala jsem se ho na cestě do obývacího pokoje.

„Deset minut.“ Políbil mě na tvář a otevřel dveře. „Máme jen dvacet dva hodin.“ Usmál se a pak mě hravě plácl přes zadek. „Nenechávej mě příliš dlouho čekat, ženo.“

Zase ten jižní přízvuk.

Chichotala jsem se a zamířila ke schodům, ale pak jsem si uvědomila, že to není náš dům. Nebyli jsme ani hosté. Zastavila jsem se uprostřed schodiště. Jett se ze svého místa vůbec nepohnul.

„A co ten dům?“ Ukázala jsem na mokré stopy na mramorové podlaze. „Musíme uklidit.“

„Nelámej si s tím svou hezkou hlavu,“ řekl Jett. „Uklízečky sem chodí každý týden. O vše se postarají. Kromě toho, Kim to ví.“ Zamrkal. „Dokonce nám dala požehnání.“

***

Tak konečně jste dostaly odpověď na to, zda Jett vilu koupil nebo ne :D