RFY - 17. kapitola

Překlad: Tynare

Kacie 17

“Vypadáš hůř než peklo.” Dívala jsem se široce otevřenýma očima na Brodyho, který zavřel zadní dveře a vlekl se přes halu až se zhroutil u kuchyňského stolu.

“Cítím se tak,” odpověděl a jeho hlava mu padla na složené předloktí.

“Byl ji s Fredem celé dopoledne?” Šla jsem směrem k němu a postavila se přes stůl naproti němu. Zvedl hlavu a promnul si oči.

“Jo, od šesti.”

“Asi bychom tam ještě byli, ale začalo trochu pršet.”

Podívala jsem se z okna a viděla že už pršelo pořádně. Holky budou zklamané, že musí být celý den doma.

“Chytil jsi něco?”

Zasmál se, pobaven mou otázkou.

“Co?” Zeptala jsem se na svou obranu.

“Nic,” řekl a potřásl hlavou, mírný úsměv mu tančil po obličeji.

“Jo, chytili jsme několik ryb a mluvili jsme…..hodně.”

Vzplála ve mně panika. “Ach, co to znamená?”

Beze slova se na mě díval a jeho oči mi jezdili po obličeji. Když se takhle díval, měla jsem pocit, jako bych byla pod mikroskopem. Namísto kovovými pacičkami mě držely dvě pronikavé oči.

“To znamená, že Fred se o tebe opravdu stará. Jsi štastná holka.” Vzal mě za ruku a jemně ji políbil. Moje kůže se v místě kam dopadla jeho ústa chvěla a to dokonce i poté, co se zase narovnal.

“Mami, co je k snídani?”

Rychle jsem dala ruku zpátky k tělu, když Lucy přišla do místnosti. Podívala jsem se na Brodyho. Ulevilo se mi, když se usmál a mrkl na mě. Vůbec nebyl uražený, že jsem nechtěla aby Lucy viděla jeho náklonnost ke mně.

“Nevím. Co bych měla uvařit?” Zvedla jsem Lucy a posadila ji na kuchyňský ostrůvek, takže měla oči ve stejné výšce. Hnědé oči po otci zvedla ke stropu, jak přemýšlela, na co má chuť.

“Čokoládové pačinky!” Odpověděla mi nadšeně.

“Pojďme na to!”  Zavrtěla se, aby se dostala dolů, ale chytila jsem jí za koleno, předtím než se jí podařilo sklouznout pryč. “Uh…zaplať mýto.”

Zachichotala se a dala mi velkou pusu předtím než seskočila z ostrůvku a mizela zpátky do chodby. Vyndala jsem směs na palačinky a čokoládové lupínky ven ze skříňky a položila je na pult. Ohlédla jsem se přes rameno na Brodyho, který stále seděl u stolu s lokty ohnutými a dlaněmi spojenými a díval se na mě.

“Na co se díváš?”

Nepohnul rukama ale zvedl obočí v reakci na můj sarkastický tón. Potom vstal od stolu a pomalu šel ke mně a zastavil se jen pár centimetrů od mé hrudi. Jeho levá ruka spočívala na pultu po mé pravici, zatímco druhou rukou mě chytil za loket a zaklonil. Chytil sáček s lupínky a přitiskl mé boky ke kuchyňskému pultu.

“Jen mě napadlo, že bych ti pomohl s palačinkami.” Jeho hlas byl jemný a zároveň trochu zhrublý. Když se sehnul téměř se svými rty dotýkal těch mých.

“Moje specialita je olizování……lžičky, když budeme hotoví.”

Srdce mi bušilo proti hrudnímu koši, můj puls byl úplně mimo veškeré grafy. Okraj žulové desky mě tlačil do spodní části zad a jediné na co jsem se mohla soustředit bylo zpomalení dechu, ale byla jsem neúspěšná. Bylo to trochu zastrašující, když si se mnou hrál jako kočka s myší, ale nechtěla jsem se vzdávat bez boje.

Naklonila jsem se k němu a bříška prstů si opřela o jeho hruď. Jemně jsem ho políbila na rty a snažila se o co nejmenší kontakt a pak jsem se odtáhla. Když se ke mně natáhl pro další polibek, otočila jsem s chichotáním hlavu.

“Smrdíš rybinou a nenechám páchnoucího muže mi olizovat lžíci. Dej si sprchu, pak si promluvíme.”

Zasténal a položil si hlavu na moje rameno.

“Kaci Jensen, jsi nebezpečná, víš to?”

Když se otočil, aby zamířil nahoru do sprchy, ještě mě stačil poplácat po zadku.

Nebezpečná? Cože? Nikdo mi předtím neříkal, že jsem nebezpečná. Docela se mi to líbilo.

******

Po snídani jsem uklízela kuchyň, zatímco mamka byla vepředu a vyprovázela hosty. Fred chrápal na gauči ve svém po palačinkovém kóma. Lucy a Piper byli v obývacím pokoji s Fredem a potichu si vybarvovali omalovánky koně, které si včera na pouti. Brody se šel nahoru balit. Jednalo se o tu část, která tohle všechno dělala na hovno. Rozloučení. Méně než dvacet čtyři hodin od našeho prvního polibku a už jsem měla pochybnosti. Tam kam jel bylo tolik věcí, které se mohly pokazit. Bylo to takhle možné? Chtěli jsem to takhle?

Otřela jsem prostírání a odnesla je do spíže. Natáhla jsem se, abych je dala na polici a lekla jsem se, když Brodyho silné paže se omotaly kolem mého pasu a přitáhl si mě blíž. Rychle jsem se podívala ze dveří spíže do kuchyně.

“Uvolni se, pořád si malují,” zašeptal mi do ucha a naklonil se a zlehka kopnul do dveří a spíž nohou zavřel.

Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Vdechovala jsem jeho vůni. Voněl čistě a mužně. Relaxovala jsem v jeho objetí a ztrácela jsem se v tom pohodlí. Jeho silné paže mě objímali jako teplý svetr, takže jsem se cítila chráněná a malička. Uvolnl sevření natolik, abych se k němu mohla otočit tváří. Propletla jsem si prsty a položila je za jeho krk. On mě chytil za boky.

“To byl zajímavý víkend, co?” Zeptala jsem se nesměle a zírala do jeho fascinujících očí.

Usmál se a blýskl po mně úsměvem.

“Přinejmenším. Nechci odjet, ale mám nějaké věci, které musím během týdne udělat.”

“To je v pořádku, je asi dobře, že odjíždíš. Musím si pročistit hlavu.” Povzdechla jsem si.

Obavy mu přeběhly po obličeji a jeho obočí se stáhlo, když mě pevně sevřel kolem pasu.

“Váháš?”

“Ne, nic takového. Jen se to prostě všechno děje moc rychle, musím se nadechnout.” Usmála jsem se a snažila se ho uklidnit.

“Kacie, mám tě rád. O tom nepochybuj. Když jsem se minulý týden vrátil domů, nemohl jsem na tebe přestat myslet. To je důvod proč jsem se vrátil. Čím víc tě znám, tím víc tě ještě chci poznat.” Kousl se do spodního rtu a na chvíli se zastavil a přemýšlel o tom, co chce říct dál.

“Já nespěchám. Neplánuju se zítra oženit. Sakra, neměl jsem v plánu ani vážný vztah, dokud jsem tě nepotkal. A teď, když jsem tě potkal, nemůžu odsud odejít bez možnosti, že tě znovu uvidím. Můžeme to vzít tak pomalu, jak chceš, stačí nám dát šanci.

Mé srdce silně bušilo do mé hrudi, pravděpodobně se snažilo vyskočit z mého těle a skonči na podlaze u našich nohou. Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla, aby mohla reagovat.

“Mám tě tak ráda, Brody. Ve skutečnosti tě mám ráda, víc než chci. Nejsem zvyklá na tento pocit. To mě děsí i vzrušuje zároveň. Jsme tak odlišní, naše světy jsou tak odlišné. A jenom přemýšlení o tom, mě bolí.”

“Počkej.” Přerušil a mě a vzal můj obličej do obou rukou, podřepl si, abychom měli oči ve stejné výšce.

“Ty pro mě nejsi jen nějaký úlovek a já nehraju tyhle hry. Říkal jsem ti, že ještě nikdy jsem neměl opravdovou přítelkyni a tys neměla přítele dlouhou dobu. Pojďme na to všechno přijít společně?”

Jeho vytrvalost mě lákala. Způsob jak mluvil….byl si tak jistý….možná by to fungovalo.

Usmála jsem se a položila své ruce na jeho.

“Máš pravdu, je blbost to nezkusit. Ale….mám pár podmínek.”

Pustil mou tvář, narovnal se a zkřížil ruce na prsou.

“Podmínky, jo? Zajímavé. Pojď do mě.”

“No….za prvé, holky o tom nebudou vědět. Vždycky jsem si říkala, že když budu s někým randit, pozná holky až to bude mezi námi vážné. V žádném případě nechci spoustu můžu, kteří vcházejí do jejich života a zase odcházejí. Vím, že to, co bylo mezi námi nebylo přesně plánováno a  už ses s nimi potkal. Trávení času s nimi je v pohodě, ale žádné líbání, držení za ruce nebo něco podobného, když jsou nablízku. Ujednáno?”

Chřípí se mu zvětšilo a přimhouřil na mě oči, jak uvažoval o tom, co jsem právě řekla.

“Ujednáno. Ale…znamená to, že když jsem s tebou sám, můžu být extra….pozorný. Dvakrát ujednáno?”

Každá žíla v mém těle málem vybuchla pod náporem vzrušení, které se ve mě rozběhlo s jeho větou. Neměla jsem ponětí, co tím myslel, ale chtěla jsem to. Možnosti byly nekonečné.

“Platí,” odpověděla jsem se se vztyčenou hlavou, můj hlas zněl zdánlivě silně.

“Je to všechno?”

“Ještě jedna podmínka,” odpověděla jsem a kousla se do rtu.

“Žádný tlak.”

Vypadal zmateně a zvedl na mě obočí.

“Žádný tlak?”

“Jo, jak si řekl budeme to brát pomalu a já jsem s tím v pohodě.” Podívala jsem se mu do tmavě zelených očí a přemýšlela jsem jestli jsem to sama schopná dodržet.

“Nic vážného. Budeme se bavit. Žádný tlak. Chápeš?”

“Mám to. Žádný tlak.” Ušklíbl se na mě.

Spolkla jsem knedlík v krku a najednou jsem potřebovala trochu vzduchu. Brody byl tak blízko a vyzařoval tolik energie, že mě to ochromovalo.

“Tak jo, musím zkontorlovat Piper a Lucy.”

Šla jsem ke dveřím špíze a ve stejnou chvíli jako moje ruka stiskla kliku, Brodyho paže vystřelila před mým obličejem a chytila se rámu dveří na druhé straně, tak že mi blokoval cestu.

Bezradně jsem se na něj podívala a roj motýlků poletoval v mém žaludku.

Olízl si rty a usmál se sexy úsměvem.

“Zaplať mýto.”

Motýlci v žaludku se okamžitě přeměnili v pterodaktyly.