MMJMNJ - 5. kapitola

Autor: Tsukiko Haruka

Ahoj všem! Moc děkuji za komentáře. Nakopávají mě ke psaní. Trošku kratší kapitola je tu, doufám, že se zalíbí. Odteď si myslím, že můžeme oficiálně vyhlásit tým Liam a tým Jess, co říkáte? :D A jaký jste tým? :D

Překlad písně PapaRoach - Burn

Nevěděl jsem, že jsi předstírala.
Každá lež vmetená přímo do tváře.
Já příliš slepý, abych si všiml,
jak mě bodáš přímo do zad.
Měl jsem vědět, jaká jsi byla kurva,
drž hubu, je mi z tebe zle.
Jsi nic, nesaháš mi ani po kotníky.
Lhaní, podvádění, tolik klamů…
Věřil jsem ti, zlomila jsi mě.
A vykašlala se na mě.

Nezkoušej to popřít!
Nemůžeš to skrýt!
Budu rozpálený,
až tě konečně uvidím hořet.
Shoř! Shoř!
Chci se dívat, jak hoříš!
Shoř! Shoř!
Chci tě sledovat hořet!
Dostaneš, co ti patří.
Chci tě vidět hořet…

Obracíš mě naruby.
Můj svět je vzhůru nohama.
Ty nejsi zraněná, jsi teď šťastná?
Ohlížíš se přes rameno a sereš na mě.
Věřil jsem ti, ty jsi mě zradila.
Tohle ještě není konec…

Nezkoušej to popřít!
Nemůžeš to skrýt!
Budu rozpálený,
až tě konečně uvidím hořet.
Shoř! Shoř!
Chci se dívat, jak hoříš!
Shoř! Shoř!
Chci tě vidět hořet!
Shoř!
Chci tě pozorovat, až budeš hořet!
Dostaneš, co ti patří.
Stejně se nikdy nepoučíš…

Tvůj čas nadešel.
Jsi na řadě.
Uvidím tě hořet!
Shoř! Shoř! Shoř!
Chci vidět, jak hoříš!
Shoř! Shoř!
Chci tě vidět hořet!
Dostaneš, co ti patří.
Stejně se nikdy nepoučíš…

Přišel tvůj čas.
Jsi na řadě.
Chci tě vidět hořet!
Shoř! Shoř!
Chci se dívat, jak hoříš!
Shoř! Shoř!
Chci tě kurva vidět spálenou…

Elena

Vyšla jsem z koupelny s trochu pochmurnou náladou. Dneska se mi ani nechtělo jít běhat, tak jsem se na to vykašlala. Musela jsem se zarazit uprostřed cesty k posteli, protože na ní ležel rozvalený Jess oblečený v bílé košili a béžových kalhotách. V ruce držel můj diář a vůbec se mi nelíbil jeho úsměv.

„Už vím, co ti koupím k narozeninám.“ oznámil mi veselým hlasem. Do prkenný ohrady! Musel číst můj poslední zápis. Já blbá ten diář včera neschovala zpátky do šuplíku, ale nechala ho ležet na nočním stolku.

„Kdo ti dovolil číst moje osobní věci?“ zeptala jsem se ho.

Mluvil a mezitím přehazoval diář z jedné ruky do druhé: „Nudil jsem se, když jsem na tebe čekal a bylo to tu na ráně.“ Nasadila jsem svůj nejvražednější výraz a on pokračoval v mluvení. „No tak, nemrač se, vždyť ani ještě nevíš, jestli ti chci koupit to štěně nebo vibrátor. Och nebo obojí.“

Zhluboka jsem vydechla, abych se uklidnila, protože jsem měla chuť mu zakroutit krkem. „Proč na mě čekáš?“

„Řekněme, že se táta už vrátil domů a jelikož nejedl, tak se rozhodl sníst můj hamburger.“ Na moment jsem zbledla a přestala dýchat. On mě pozoroval, jakoby se mě snažil analyzovat. „Taková iniciativa kvůli mně? Víš co? Ani nemusím podnikat věci proti tobě v naší malé sázce. Zvládneš to sama. Přece sis nemyslela, že bych ho snědl od specialistky na jedy, když jsem neviděl přípravu. I když popravdě, nepředpokládal jsem, že bys to vážně udělala.“

„Padej odsud. Za chvíli přijdu dolu.“ Vzala jsem mu z rukou to, co bylo očividně moje, a ukázala jsem směrem ke dveřím. Rozchechtal se tím nejvíc chlapeckým smíchem, co jsem od něj slyšela. Chvíli jsem přemýšlela, jestli mě tím zvukem ještě víc naštval nebo obměkčil, když jsem ho automaticky pleskla do zad tvrdými koženými deskami notýsku, tak jsem se rozhodla, že spíš naštval. Zvedl pomalu ruce do vzduchu, jakože se vzdává a odešel pryč. Otočila jsem se, abych uklidila diář na místo, ale zarazila jsem se, ve chvíli, když jsem slyšela někoho otevřít dveře. Nechtěla jsem, aby ten někdo věděl, kam svoje tajemství schovávám. Překvapení! Byl to Jess. Zase. Do místnosti prostrčil jen svoji hlavu.

„Zapomněl jsem říct, že je táta pořád v kuchyni.“ Dřív než jsem ho stihla vytlačit, tak se odklidil sám. Tentokrát už jsem bez přerušení udělala, co jsem udělat chtěla. Fajn!  A jdeme dolu.

Celou cestu po schodech jsem přemýšlela, jak Liamovi vysvětlím tu záležitost s hamburgerem. Nic mě nenapadlo ani ve vchodu do kuchyně, odtud jsem už viděla manžela sedět u stolu se sklenicí vody v ruce. Když jsem přišla blíž, všimla jsem si, že má zarudlý obličej.

„Ahoj, lásko.“ pozdravil mě trochu chraplavým hlasem.

„Ahoj, Liame.“ Lehce jsem ho políbila na tvář. Dřív než jsem se stihla odtáhnout, tak mě chytil kolem pasu a něžně políbil na rty. Ta omáčka byla fakt extrém, protože jsem z jeho rtů stále mohla cítit její ostrost. Pak jsem uslyšela, jak si Jess potichu odkašlal. Ani jsem nezaznamenala, jeho příchod. Liam pustil můj pas a chytil mě za ruku.

„Ty se tady radši neukazuj!“ zavrčel Liam. „nechápu, jak bys mohl něco takového jíst. Co tě napadlo si udělat tak pálivý burger a nechat ho v ledničce. Co kdyby si ho vzala Elena?“ Cože? Jess to svedl na sebe a kryl mě?

„Občas mám zkrátka chuť na pálivý. Naučili mě to v armádě. Možná jsem to tentokrát trochu přehnal. Ale to víš, snažím se jít s dobou. Masochisté jsou teď hodně v módě.“ Mrkl na mě a já zamrzla. Už jsem ani nevnímala Liamovi doteky. Bála jsem se, co z Jesse dál vypadne. Dával mi najevo, že balancuje na tenkém laně. „Sním o tom, že si najdu dívku, co mě bude mlátit a říkat mi zlobivej kluku.“ Boha, to je kretén!

„Uvědomil sis, že je tu v místnosti taky Elena? Můžeš si laskavě ten svůj zvrhlý humor nechat, alespoň na dobu, kdy tu nebude?!“

„Já jsem si naprosto vědom toho, že tu je, ale ty nevypadáš, že by sis toho všimnul, když už dvě minuty mluvíš za ni.“ Jess stále udržoval lehký konverzační tón, který nenaznačoval jakékoliv pocity.

„Prosím, nechte toho. To je všechno v pořádku.“ Snažila jsem se strhnout pozornost na sebe, protože můj manžel začal vypadat hodně naštvaně. „Liame? Potřebovala bych si s tebou promluvit.“

Liam vstal. „Samozřejmě, lásko.“ Chvíli jsme se oba dívali na Jesse, jakoby tu byl v místnosti navíc.

„Fajn, já už jdu.“ řekl Jess po chvíli. Pomalu odešel a přitom mi věnoval zvláštní intenzivní pohled.

„Copak jsi chtěla?“ zeptal se mě Liam.

„Hodně si mi chyběl.“ začala jsem.

„Ty mě taky, ale to snad není nic nového, ne?“ Chytil obě moje ruce do svých. Připadala jsem si jako školačka. Tenhle typ doteků jsem neměla ráda, ale tentokrát mi to přišlo celkem příjemné. Poslední dobou bych byla vděčná za jakýkoliv kontakt s mužem.

Zadívala jsem se mu do očí. „Víš, přemýšlela jsem, když jsi byl pryč a napadlo mě…chci říct, že moc se mě nikdy nedotýkáš, akorát když se vítáme. Napadlo mě, jestli se mi nevyhýbáš kvůli tomu, co se mi stalo v minulosti.“

Chvíli mlčel. „Tak to není, řekl bych. Jsem trochu starší škola. Co by sis představovala jako dostatek kontaktu?“

„Já nevím. Možná hlavně večer v posteli, když jsme sami. Prakticky hned usneš.“ Boha! Vážně jsem to řekla takhle?

„Promiň, lásko, ale mám hodně práce, takže domů chodím unavený. Také jsem starší, takže moje chutě se poněkud omezují. Navíc víš, že jsem katolík a byl jsem tak vychovávaný. Neměl jsem sex, dokud jsem se neoženil. Je to pro mě trochu choulostivé téma.“

„Já vím. Tedy nevím přesně. Tyhle náboženský věci, jdou trochu mimo mě. Promiň, že jsem s tím začala.“ Úplně jsem zapomněla, že katolíci i masturbování považují za hřích. Nemívají sex před svatbou a dokonce ho snad i omezují jen na pokoušení se o dítě.

„To nevadí. Možná je to i tím, že by sis určitě přála dítě a nepochybuj, já také. Časem, až bude méně práce, tak určitě něco vymyslíme.“ Do háje, na tohle téma jsem vůbec nechtěla narazit. Co všichni pořád mají se mnou a rozením dětí? Raději jsem mu na to nic neřekla. Chvíli mi zíral na rty. „Pojď sem.“ Nahnul se ke mně a políbil mě. Opravdu políbil i s jazykem. Vždycky mě líbal jen mělce bez otevřených rtů. Bylo to příjemné a správné, ale teď mi to připadalo i eroticky podmětné. Jeho rty mě něžně pohladili. Naše jazyky se střetly jen dvakrát. Chtěla jsem trošku víc, ale on se odtáhl.

Prudce jsem vydechla. „Teda, tohle jsem nečekala.“

„Nevyšel jsem ze cviku?“

„Ne nevyšel.“

Usmál se. „Něco jsem ti přivezl.“ Vytáhl z kapsy saka podlouhlou semišovou krabičku. Když jsem ji otevřela, vevnitř ležela nádherná stříbrná spona do vlasů zdobená několika drobnými diamanty a perličkami. Vypadala nádherně a draze.

„Děkuju. To je moc pěkný.“ řekla jsem, ale nevěděla jak správně reagovat. Od kluka jsem zatím dostala maximálně kytku nebo za mě zaplatil jídlo. Nikdo mi nikdy nekupoval drahé šperky.

„Vím, jak moc ráda nosíš vyčesané vlasy. Mimochodem moc se mi to líbí. Vynikne tak tvůj krásný krk.“ Přejel mi palcem lehce přes pulz. Zavřela jsem krabičku a lehce se zachvěla pod jeho dotekem.

„Liame, chtěla jsem se tě ještě na něco zeptat.“

„Do toho.“ Dál mě hladil.

„Jak umřela tvoje bývalá žena?“

Zarazil se. „Lásko, co tě to najednou popadlo, řešit tolik závažných témat? Teď jsem se vrátil. Za celý rok ses na to nezeptala. Ponoukl tě k tomu Jess?“

„Ne, prostě mě to napadlo kvůli tomu, jak se k sobě chováte. Je mezi vámi napětí a já nedokážu přijít na to proč.“ Možná jsem tohle téma neměla vytahovat hned teď.

„Sama si vzala život.“ zašeptal, tak potichu, že jsem ho skoro neslyšela.

„Cože?“

„Zasebevraždila se a Jess mi to dává za vinu.“ Teda, myslela jsem, že byla nemocná nebo něco podobného. V životě bych si nepředstavovala něco takového. Navíc tuším, že katolíci věřili, že sebevrazi jdou do pekla. Muselo to být pro něj hodně těžké. Pro Jesse taky, ale proč by to dával za vinu otci? Ublížil jí snad nějak?

„Proč?“

„S jeho matkou jsme se k sobě nehodili. Celé manželství mezi námi panovaly neshody. Napětí a zlá krev narůstaly. Jess si myslí, že se zabila kvůli mému chování k ní.“

„A zabila?“

„Ne, ona byla hodně labilní žena. Neudělal jsem jí nic tak hrozného, aby se musela zabít.“ Proč se mi nedíval do očí, když to říkal?

Jess

Volal mi James. Včera se dohodl se Sereninými rodiči, že s nimi půjde na schůzku. Podle jeho slov to proběhlo neutrálně. Budou se snažit do ní nalít rozum, ale chtějí od něj, aby se pokusil dát jí další šanci. Neřeknou to prý jeho rodičům, ale chtějí, aby s ní nějakou dobu žil než se rozhodne, jestli ji nechá nadobro nebo se s ní ožení. V pozadí jsem během hovoru slyšel, že Jamesovi hraje písnička Burn od PapaRoach. Hned jsem si ji po dotelefonování pustil, protože jsem byl naštvaný. Sakra, připadalo mi nechutný se na ně dívat, jak se líbají. Elena a můj otec. Kdo by se na něco takovýho chtěl dívat. Doufám, že neplánujou dupat jak králíci. Musel bych si pak koupit ucpávky do uší.

Pověsil jsem si na hák svůj boxovací pytel a začal do něj šít pěstmi v rytmu hudby. Boxování pomáhá na vztek.

„No teda, co ti ten pytel udělal?“ ozvalo se za mnou.

Zasadil jsem poslední ránu. „Ty vážně neumíš klepat, že?“

„Jen, když dotyčnému hraje hudba, takže by mě stejně neslyšel.“ odvětila mi s úsměvem Elena. Všiml jsem si, že v ruce drží krabičku.

„Dostala jsi dáreček?“ Mámě taky kupoval dárky, potom co jí něco provedl.

„Jo a děkuju ti za to, že jsi mě kryl.“ Na chvíli se odmlčela. „Mluvila jsem s ním o tvojí matce. Je mi to vážně líto. Z toho, co o ní Liam řekl, myslím, že jí trochu nějakým způsobem ublížil. Věřím ale, že to nebylo nic závažného a doufám, že se to mezi vámi s otcem urovná. Byla bych šťastná, kdybyste si odpustili.“No ne. Pár minut s ním a už zas mluvíš jako o třicet let starší.

„Proto jsem se taky vrátil.“ Překřížil jsem si ruce na prsou. „A co? Probrala jsi i ty intimnější problémy?“

Zamračila se na mě. „Ach můj bože! Ty jsi vážně oplzlej kus vola!“

Zasmál jsem se. „Kdy že máš narozeniny?“

„Víš co? Nech to být.“ Obrátila se k odchodu.

„Počkej!“ Chytil jsem ji za ruku. Otřásla se z toho kontaktu a otočila se. „Co jsi chtěla?“

„Zítra sem přijede na návštěvu moje kamarádka, tak abys o tom věděl. Mimochodem, co se týče naší hry. Mám novou podmínku. Když vyhraju, chci vědět všechno, co mi tvůj otec ještě neřekl.“

Usmál jsem se. „Hm, je zadaná ta tvoje kamarádka?“

„Ne, proč?“

„Jestli ji sbalím, tak jsem vyhrál a ty jsi prohrála.“ Vytrhla ruku z mého sevření. Skoro jsem zapomněl, že jsme se pořád drželi.

„Nemáš šanci.“ odsekla naštvanějším tónem, než bych očekával.

Opřel jsem se o zeď vedle jejího ramene a trochu se k ní naklonil. „Pochybuješ o mém kouzlu osobnosti?“

„Ne.“ Usmála se. „Ty totiž žádný nemáš.“

„Au, to bolelo.“

Znovu zvážněla. „Musím jít. Jdeme s Liamem na oběd a pak na návštěvu k jeho obchodním partnerům. V lednici jsou naložené steaky, takže si můžeš nějaký udělat, až budeš mít hlad.“ Takže romantické setkání, na které nejsem pozvaný?! Cítím se tak odstrčený! Samozřejmě ironicky. Dokonce si budu muset uvařit sám.

„Díky, užijte si to.“

„Zatím se měj.“

Začal jsem znovu bušit do pytle a Elena potichu odešla. Tentokrát jsem si zkoušel dva druhy Muaythai kopů. Přemýšlel jsem o tom, že bych tu nezůstal zavřený a šel si konečně koupit nějaké oblečení. Kdybych měl rád nákupy, tak bych nejspíš šel, ale dneska nemám náladu. Raději si dám den voraz bez mého otce, nevlastní matky a blbých přítelkyň kamarádů.