MMJMNJ - 4. kapitola

Autor: Tsukiko Haruka

Milé dámy…takže samozřejmě v první řadě děkuji, že mě čtete. Omlouvám se, za delší prodlevu (důvod toho jsem vysvětlila v komentářích u předešlé kapitoly), abych Vám to vynahradila, můžete očekávat kapitoly nějakou dobu častěji. Myslím, že zhruba obden.

Elena

            Jakmile jsem stihla veškeré ranní aktivity od cvičení po snídani - pro tentokrát se zpožděním, podařilo se mi se dostat k uklízení. Většinu prací dělám sama, kromě těch, které mě nebaví. Ty nechávám naší služebné. Stírání podlah a prachu se všemi těmi prostředky na drahé povrchy mě většinou štve, ale tentokrát jsem se rozhodla služebné ušetřit práci a sobě zkrátit dlouhou chvíli. Během pohybu ve všech místnostech dolního patra jsem ke konci úklidu našla vzkaz.

Milá mamino, zapomněl jsem ti říct, abys mi prosím nechala v lednici večeři. Dal bych si hamburger. Dlouho jsem ho neměl a chutná fajn i studený. Pokud mě budeš chtít zase zvát do svojí postele jako včera večer, tak bych ti radil si vzít něco víc sexy, než cos měla na sobě, pak o tom třeba začnu aspoň přemýšlet. XOXO

Přečetla jsem ho asi třikrát. Mezitím jsem se zvládla docela uklidnit, i když mi to dalo hodně práce a sebeovládaní. Pomalu jsem se vydala zpátky nahoru do ložnice. Podívala jsem se do zrcadla, abych zhodnotila svůj domácí úbor. Fajn, asi poslední dobou nechodím nejlíp oblíkaná, ale kdo z normálních lidí chodí nastrojenej doma? Většinou jsem nosila vysoké džíny a velká trička. Ty novější na sobě měly vtipné nápisy. Vzhledem k Jessově vzkazu, když už jsem přemýšlela o oblečení, tak jsem si oblékla jedno s nápisem „Jen moje tričko se smí dotýkat mého sexy těla“. To se k dané situaci perfektně hodilo, pokud se tedy s Jessem ještě dneska uvidím. Vsadím se, že se vrátí dost pozdě.

S chladnou hlavou se mi povedlo vymyslet plán na večeři. Pokud bych mu k jídlu nic neudělala, tak by to bylo chabé a přiznala bych tím prohru. Na druhou stránku, kdybych mu večeři udělala, bude to znamenat skoro to samé. Nakonec mě napadl velmi provařený žertík. Do jídla se dají přidat různé věci od projímadla po viagru. Takhle odvážná nebo spíš hloupá jsem nebyla. Každopádně mi Ren ráda kupuje různé potraviny z ciziny. Ona hodně cestuje. Z Mexika mi přivezla pálivou omáčku, která se prakticky nadá jíst. Zdá se, že tentokrát najde svoje uplatnění.

Nadšená svým nápadem jsem si lehla do postele spolu s časopisem o ekonomice a snažila si rozvzpomenout na včerejšek. Jess si rozhodně nic nevycucal z prstu. Myslela jsem si, že se mi o něm zdálo. Zkrátka klasický sen, který napůl zapomenete. Všechno bylo zamlžené a moc mi to nemyslelo. Zvlášť protože tak krásně voněl. Zase mu povyrostly vlasy. Čím je má delší, tím je hezčí. Achjo! Liama miluju, sice ne vášnivě, ale miluju. Jedná se o takovou tu moudrou lásku, která z vás nedělá pitomci pod vlivem chemie. Dokonce mi není nepříjemné, když se mě intimně dotýká. Což by mi mohlo nejspíš vadit po všem, co se mi v životě stalo. Na moji obranu to nedělá moc často, a proto mi kontakt určitě chybí a pak mám potřebu se ve snech plazit po sexy týpcích. No holka, teď budeš naříkat, když sis to způsobila sama. Řekla jsi mu, že tě málem znásilnili. Nejspíš na tebe bere ohledy. Takže co teď? Do hlavy jsem si postupně začala sepisovat seznam, který jsem si později napsala i do svého diáře.

·         Zavolat terapeutce

·         Promluvit si s Liamem

·         A když to nepomůže koupit si vibrátor nebo štěně (nebo taky obojí)

Většinou si do diáře nic nepíšu, kromě důležitých termínů a narozenin, ale občas mě chytne tovejrapl napsat nějakou myšlenku a zároveň tak zajistit, že si ji budu lépe pamatovat. Ne, že bych ten poslední bod myslela vážně, ale za pár měsíců se nad tím možná pobavím.Najednou mi začal vyzvánět telefon. Položila jsem diář na postel a vzala ho.

„Ahoj holčičko!“V pozadí jsem slyšela rámus z restaurace.

„Mami?“

„No to je mi ale nadšení.“

„Promiň, jsem překvapená. Většinou, když už zavoláš, tak pozdě večer a ne z restaurace.“

„Zastavil se tu tvůj otec.“ Aha, to leccos vysvětluje.

„Táta?!“

„Taky jsem byla překvapená“

„Co chtěl?“

„Chce tě vidět. Stěhuje se a zdá se, že bude bydlet jen pár hodin od tebe.“ Cože?

„Aha.“

„Plánoval tě překvapit, ale já ti radši volám. Nepovažuju to za nejlepší nápad. Nebude ti to vadit? Jestli ano, tak mu to zakážu.“ Moje máma je prostě zlatá.

„Díky mami. Jsi hodná, ale jestli mě chce vidět, tak ať. Je mi to jedno. Ale nevrhnu se mu kolem krku. On se o mě taky doteď nezajímal.“

„Nejsem si jistá, jestli nemá i vedlejší úmysly. Znáš ho. Mimochodem, stavovala se tu Ren…prý se k vám nastěhoval Liamův syn.“

„Ano, ale nemusíš si dělat starosti. Bere mě dobře. Neříkala ti náhodou, kdy by se tu mohla zastavit?“

„Prý ti to napsala.“

„Aha. Budu si muset zase zkontrolovat zprávy.“

„A kdy přijedeš ty za mnou?“

„Brzy. Stýská se mi po tobě. Jen jsem teď myslela, že by nebylo dobré někam odjíždět, když je tu Jess teprve pár dní.“

„Mohli byste přijet všichni, až se to urovná.“

„Chceš si hrát na babičku?“

„No-o...kolik je mu vlastně let?“

„Ach jo, mami, zase začínáš? A je o rok starší než já.“

„Řekni mi, kdo by nechtěl vnoučátka. Budeš mi muset udělat nějaké mladší. Tenhle už asi moc na sladkosti nebude.“

Zasmála jsem se. „Můžu se ho zeptat. Třeba je. S vnoučaty počkej pár let, teď na to nejsem připravená.“ Hlavně chci dodělat školu.

„Ale svatbu jsi uspěchala.“ A jéje vyčítavý tón.

„Potřebovala jsem to.“

„Nebo jsi spíš potřebovala utéct. Hlavně před sebou.“

„Co tím myslíš „před sebou“?“

„Před tím, kdo jsi.“

„Jen stárnu.“

„Ne. To není o stárnutí. Vždyť potlačuješ, kdo opravdu jsi, jen protože si myslíš, že ti to zajistí dokonalý a spokojený život. Žiješ s někým, koho víc obdivuješ, než že bys ho milovala.“

„Mami, ty nejlíp bys měla vědět, že život není pohádka. Láska a manželství není takové jako v knížkách a filmech.“ Většina lidí dopadne mnohem hůř. Tak bych nejspíš dopadla i já, kdybych dál zkoušela chodit s dalšími muži, co mi připadali sexy. Byla jsem magnet na grázly.

„Samozřejmě, že city po letech trochu ochladnou, ale nemělo by to tak být hned od začátku. Zvlášť když je ti teprve přes dvacet.“

„Já ho miluju. Zamilovávala jsem se postupně. Vlastně je to čím dál lepší, takže je to právě naopak.“ Alespoň doufám.

„Vymluvila bych ti tu svatbu, kdybych mu lásku neviděla v očích. To mě ujistilo, že se o tebe alespoň postará. Jenže ty se tak na něj nedíváš a zavíráš se v jeho domě, protože se bojíš, že potkáš někoho, do koho se zamiluješ opravdu a pak už přestaneš snášet doteky svého manžela. Budou ti odporné. Vždyť sis dřív doma neustlala ani postel a teď zkoušíš dělat ženu v domácnosti. “

„Já se nezavírám doma! A náhodou jsem nebyla až tak hroznej bordelář!“

„Kdy jsi byla naposledy venku? Myslím opravdu venku. Někde kam chodí mladí lidé, jako jsi chodila s Ren.“

Rozesmála jsem se. „A dost! Zavěšuju.“

„Nechám tě, jen protože se musím vrátit do práce.“

„Já si myslím. Mám tě ráda, mami. Ahoj.“

„Taky tě mám ráda, holčičko. “

Jess

Zrovna, když si James dával sprchu, ozval se zvonek. Služebnou jsme pustili domů, takže jsem tam musel jít já. Jak jsem předpokládal, byl to poslíček s pizzou, kterou jsme si objednali k obědu. Zaplatil jsem a dal mu slušný dýško. Otevřel jsem krabici. Vonělo to skvěle. Poslední dobou jsem si jídlo užíval víc než kdy předtím. Dřív než jsem stihl zavřít vchodové dveře, vetřela se dovnitř Serena.

„Co ty tady děláš?“ zeptala se s opovržením v hlase. Tvářila se, jako bych byl ta nejhnusnější a nejhloupější věc na světě. Popravdě, možná jsem se na ni zatvářil stejně. Naše sympatie vždycky byly vzájemné.

„Mohl bych se ptát na to samý.“ Zavřel jsem krabici a odložil pizzu stranou.

Chvíli si mě prohlížela a pak se její škleb obrátil o 180 stupňů. Věnovala mi ten nejfalešnější úsměv, co jsem kdy viděl. „No, vlastně, ráda tě vidím.“

Na oplátku jsem jí věnoval falešný smích. „Nepovídej.“

„A víš, docela náhoda. Zrovna jdu od Summer.“ Můj úsměv zamrzl při tom jméně.

„Netušil jsem, že vy dvě jste kamarádky.“ odsekl jsem chladně. Ty dvě se nikdy nemusely. Zejména protože Serena je mrcha a Summer je relativně normální holka.

„Ona mě podporuje, teď když ví, že jsem těhotná. Soucítí s mojí situací.“ Rozhodila rukama. Věnovala mi pohled ve stylu, že už jsem jí dávno měl pozvat dál si sednout a nabídnout jí občerstvení.

„S kým, že jsi těhotná?“ Usmál jsem se na ni.

„James ti to neřekl?“ dělala hloupou.

„Řekl, ale já se ptám, čí to je?“

Zašklebila se. „Alespoň, že mi věříš, že vůbec těhotná jsem. To on ne. Musela jsem mu přinést papír od doktora.“

„Nezjistila jsi to nějak brzy?“ Tahle otázka ji zdá se vykolejila. Na chvíli jsem viděl nejistotu. James jí určitě nepokládal všetečný otázky. Na to je moc hodnej a možná trochu hloupej. Jak se to vezme.

„Ne i testy, co se dají koupit normálně, už dokáží těhotenství určit brzo.“ odpověděla opatrně.

„No, ale jak jsi věděla, že si ho máš udělat, když jste to neplánovali?“ Překřížil jsem si ruce na prsou.

„Neplánovala jsem, že se spolu vyspíme. Brala jsem ten měsíc nějaké prášky, co to mohly vyrušit, tak jsem si nebyla jistá.“ řekla nepříjemným tónem. Pomalu ale jistě jsem se dostával za její přetvářku.

                „Není snad nějakej ten prášek po? Proč sis ho pro jistotu nevzala?“

                „Víš, jak to rozhodí organismus!?“ vykřikla naštvaně tónem, který říkal - ty máš mezi nohama ptáka a ničemu takovýmu nerozumíš.

                „Prosím tě, přestaň už kecat. Můžeš dělat blbce z Jamese, protože on je přehnaně hodnej, ale já ti to nesežeru. Věděla jsi, že se s tebou chce rozejít už delší dobu. Vždycky sis našla nějakou výmluvu.“

                „Ani jsem netušila, že jste spolu tak v kontaktu. Nemusíš se obtěžovat. Stejně to nic nezmění na tom, že na potrat nejdu a on si mě vezme.“ Šťouchla do mě svým pěstěným prstem s gelovou manikúrou.

                „Proč jsi vůbec přišla?“

                „Zkontrolovat ho, protože jsem ho poslední dobou nachytala dvakrát ožralýho jako prase a chci se s ním domluvit na večeři s jeho rodiči.“ Samozřejmě, že chceš mluvit s jeho rodiči, abys mu už konečně dojebala život úplně.

Zhluboka jsem se nadechl. „Bože, ty jsi vážně kráva, viď? Až se to narodí, tak akorát budeš kráva se striema a vytahanejmaprsama, ale máma z tebe nikdy nebude. Zkus někdy myslet na někoho jinýho než jen na sebe. Vezmi ten svůj nafoukanej zadek a padej odsud. Promluv si nejdřív se svojí mámou, ať pořádně víš, do čeho jdeš. Nemáš ponětí, co všechno těhotenství a mateřství obnáší stejně tak jako já. Udělej mi tu laskavost. James tady pro tebe vždycky byl. Jinej by se na tebe už tisíckrát vysral. Kurva. Já bych tě už dávno poslal do prdele.“

Vrazila mi facku, ale dostal jsem ji jen, protože jsem ji nechal mě trefit. „Debile!“

„Už ti je líp!?“ Věnoval jsem jí intenzivní pohled. „Běž! Stejně se ti teď nemůže věnovat. Zavolá ti, až bude chtít.“

„Budeme dokonalá rodina. Já, dítě i James. Ty to nezničíš.“ Její hlas začínal znít panicky.

„Chápej, zlato, já nic neničím. Už ani není co. Dávno sis to posrala sama.“ řekl jsem naprosto klidným a tichým hlasem.

Probodla mě pohledem a práskla za sebou dveřmi. Zavřel jsem oči a prohrábl si vlasy. Kurva! Vzal jsem pizzu a vydal se nahoru. První hrozba odvrácena. To by mohlo Jamesovi získat čas to probrat s jejími rodiči. Možná jí její máma naleje do hlavy trochu moudrosti. Doufám v to. Jestli se jí to povede, tak jí koupím velkou kytici růží. Sedl jsem si na postel a vzal si kus pizzi. Zvuk sprchy mezitím ustal. James vyšel s ručníkem obmotaným kolem boků.

„Koukám, pizza už dorazila. Co jsem ti dlužnej?“

Podíval jsem se mu krátce do očí. „Metál za to, že jsem poslal Serenu domů.“

„Byla tady?“

„Jo.“ Přikývl jsem.

James vzal láhev a nahnul do sebe minimálně tři panáky. „Budu jim muset zavolat.“

„Jo a taky bys měl přestat tak pít. Ničemu to nepomůže, akorát jí tím dáváš možnost, jak tě pomluvit.“

„Já vím, jenže…sakra. Chci se probudit a dozvědět se, že..ksakru! Potkal jsem skvělou holku. Neřekl jsem o ní ani tobě. Serena se to dozvěděla a poštvala ji proti mně. Byli jsme na sebe se Serenou nasraný. Já se poprvé v životě zhulil. Nevím, co mě to popadnulo. Byl jsem tak mimo a vyspal jsem se Serenou. Teda v půlce jsem pak nechtěl, ale ona mě donutila to dotáhnout do konce.“

„Udělala to schválně.“ oznámil jsem mu naprosto pevným hlasem, potom co se mi povedlo trochu pochopit jeho zmatený proslov.

„Jseš si jistej? Já to nevěděl jistě.“

„Jo. Trochu jsem si s ní promluvil.“ Lehce jsem se usmál. „A co ta holka?“ Změna tématu by mu mohla trochu pomoc dát se dohromady, než zkusí zavolat. Snad.

„Opak Sereny.“

„Už teď ti ji schvaluju, jestli to teda mezi sebou urovnáte.“

„Já nevím, jsem kus hovna. Možná bych měl prostě zůstat se Serenou a dítětem. Možná si to zasloužím.“ Podíval jsem se na něj. On se snad zbláznil. Nakonec veškerou vinu svalí na sebe. Jestli se to dozví jeho rodiče, tak mu v tom ještě pomůžou. Nasadí mu oblek a pošlou ho do kostela.

Vstal jsem a poklepal ho po rameni. „Kecy! Zavolej jejím rodičům. Už to neodkládej. Pak si dáme pizzu a zahrajem si ještě nějakou hru. Uvidíš, že všechno dobře dopadne.“

Elena

Ren mi napsala, že se staví za dva dny. Taky mi volal Liam, že se vrátí zítra ráno a bude mít zbytek dne volno. Zrovna jsem nakupovala, takže jsem pořádně neslyšela, jestli mi řekl, že jsem mu chyběla. Poprvé za naše manželství mi to bylo docela jedno a nelíbilo se mi, že mi na tom nezáleží. Strávila jsem hodinu přípravou dvou hamburgerů. Jeden s pálivou omáčkou jsem nechala v lednici Jessovi. Nejsem taková mrcha, takže jsem se přesvědčila, že máme v zásobníku dostatek mléka, protože ho nejspíš bude hodně potřebovat, až hamburger ochutná. Mléko z mé zkušenosti neutralizuje ostré chutě velmi dobře dokonce lépe než voda. Později jsem se najedla, udělala si kafe a sedla si na gauč k filmu. Ke konci příběhu, když už jsem klimbala, se vrátil Jess. Prošel místností jako duch. Vypadal dost ustaraně.

Opatrně jsem ho pozdravila: „Ahoj.“

„Ahoj.“ odpověděl a nepoužil u toho slovo mamina, což mě překvapilo. Pomalu si sedl vedle mě v upjaté póze.

„Stalo se něco?“

„Kamarád má problémy. Dělá mi to starosti.“ řekl stručně. „Na co koukáš?“ Za normálních okolností bych se zeptala, jestli mu nemůžu nějak pomoc, ale jelikož to hned zamluvil, tak jsem to nechala být.

„Dávali pána prstenů, ale teď jsem zjistila, že má být nějaký horor. Myslím, že se to jmenuje „Plivu na váš hrob“.

Usmál se a trochu se uvolnil. „Aha, velmi hlubokomyslnej název.“

„Taky myslím.“ Zasmála jsem se.

„Pěkný tričko.“ Kývnul bradou směrem k nápisu. „Beru to tak, že nechceš pusu na dobrou noc.“

„Správně.“ Ušklíbla jsem se. Moc dlouho mu ta skleslost nevydržela. „Nemáš hlad?“

„Copak? Udělala jsi mi otrávenej hamburger?“

Našpulila jsem rty. „Taková nedůvěra.“

„Stejně teď nemám na jídlo myšlenky, ale možná bych se s tebou podíval na horor. Můžu tě držet za ruku, když se budeš bát.“

„Dal by sis popcorn? Byla jsem nakupovat a vzala jsem nějaký do mikrovlnky.“ ignorovala jsem jeho narážku.

Opřel se o opěrku a přitáhl si kolena k hrudníku. „Popcorn jsem neměl ani nepamatuju.“

„To beru jako ano.“ řekla jsem a odešla do kuchyně. Popcorn byl hotový za pár minut. Vzala jsem s sebou i nějakou limonádu, takže jsme měli občerstvení skoro jako v kině.

Položila jsem kyblík s popcornem vedle něj a podala mu plechovku s pitím. „O co jsem přišla?“

„Znásilnili tu holku. Teď ji zdrogovali.“ odvětil a otevřel plechovku s tichým pss. Já trochu zamrzla, protože mi děj filmu až moc připomněl moji vlastní zkušenost. Trvalo dlouho, než jsem ze sebe dostala nějakou odpověď.

„Aha.“

„Copak?“ zeptal se a začal si mě prohlížet.

„Nic.“

„Celá jsi najednou ztuhla.“

„To nic. Jen nemám ráda horory.“ lhala jsem.

„Můžeme zapnout něco jinýho na DVD.“ navrhl, ale přesto vypadal podezřívavě.

„Ne. To je v pohodě. Jsi tu přece se mnou.“

„Nemáš mě ráda.“ Hrábli jsme do kyblíku ve stejnou chvíli. Oba jsme taky ve stejnou chvíli ucukly.

Odkašlala jsem si a dala mu přednost. „Spíš jen nemám ráda tvůj humor.“

„Co máma umřela, je to jediná věc, co mě drží nad vodou. Vlastně pokaždý, když se něco posere. Tak prostě začnu bejtdrzej a vtipkovat.“

„Ještě ses s tím nesrovnal?“ Myslela jsem s máminou smrtí, ale pochopil mě, aniž bych to musela dodat.

„Ne, tak to není. Spíš jen…dlouho jsem byl pryč a najednou spousta vzpomínek.“ Přesně jsem věděla, jak to myslí. Často se mi vybavila spousta špatných vzpomínek, když jsem se jela podívat za mámou.

„Chápu. Vlastně ti musím ještě poděkovat, že ses se mnou tak rychle smířil. Nevím proč ti Liam neřekl kolik mi je let. Bylo toho opravdu hodně, s čím ses musel tak najednou srovnat.“

„Můj táta není žádnejupřímnej svatoušek. To snad už víš.“

Jess

Zatvářila se překvapeně, jakoby můj táta byl ta nejvzornější a nejhodnější osoba, co v životě potkala.

„Ty tátu nemáš moc rád, že? Proč? Moc tomu napětí mezi váma nerozumím.“ Ehm? To je snad jasný nebo ne?

„No asi chápeš, že je v tom moje máma, špatný dětství a můj útěk odsud.“

„Předpokládala bych, že vás smrt mámy spíš dá dohromady.“Cítil jsem její pohled na svém profilu, i když jsem sledoval film.

Rychle jsem odvrátil hlavu od obrazovky. „Co? Víš vůbec, jak zemřela?“

„Ne, já –“

„Řekl ti otec, proč zemřela a co se dělo dřív?“

„Ne.“ Cože? On jí nic neřekl. Kurva! To snad nemyslí vážně.

„Aha.“ Vlastně mi do toho nic není. Raději jsem si nacpal pusu popcornem, abych nic nemusel vysvětlovat. A nebo jí to mám říct? Zasloužila by si upozornění. Co kdyby se s tátou něco zvrtlo?

„Aha? Všechno, co dostanu je aha?“

„Podívej, tohle si musíte vyříkat s tátou. Já se mezi vás nechci plést.“ Pokud se ti nepokusí ublížit, pak tě ochráním. Budu na tebe dávat pozor. Nesnesl bych, kdyby něco provedl další bezbranné ženě. Teď jsem starší i silnější. Můžu tomu zabránit. „Navíc ty mi nevěříš. Nejsi ke mně úplně upřímná. Proč mám být já?“

„Fajn, chceš můj životní příběh? Máš ho mít. Vždycky jsem přitahovala grázly a oni mě. Už od základky. Ten poslední byl drogový dealer. Udělal ze mě splátku jeho věřitelům. Skončila jsem zavřená v nějaký díře bez jídla a pití několik dní. Byla tam tma, smrad, pavouci a krysy. Stálo mě veškerý úsilí si udržet zdravej rozum. Ale–.“

„Občas máš divný stavy, co vyvolávají určitý události.“

„Jo, ale pomáhá mi terapeutka.“ řekla naštvaně. Nejspíš se bála, že ji budu litovat nebo považovat za něco, co rozhodně není.

„Já…promiň, nemyslím si, že jsi cvok nebo tak. Ví to táta?“

Věnovala mi prázdný pohled. Až teď jsem si všiml, že se celá klepe. Stejně tak se klepal i její hlas. „Ano, řekla jsem mu to.“

„Třeseš se. Jsi v pořádku?“

„Ano. Jen se s tebou cítím tak odhalená. Vidíš člověku až úplně dovnitř dokonce víc než odbornice, ke které chodím, a já nedokážu ani poznat, že mi Liam lže nebo něco zatajuje. Jsem na sebe naštvaná.“

Usmál jsem se a pokusil se napravit její náladu. „Vidím ti až pod oblečení.“

Rozesmála se. „Je mnohem snazší, když se chováš jako idiot.“

„Pro mě je taky snazší, když se nechováš až tak moc dospěle.“ Vzal jsem hrst popcornu a hodil ho po ní. „Dej si popcorn.“

Vyjekla. „Ty!“

„Ano, mamino?“
                Zamračila se. „Neříkej mi tak!“

„Nebo co?“ Mrštila po mně polštářem. „No tak. Polštářový bitvy jsou pro holky.“

„Polib mi!“ Pomalu vstala a začala se oprašovat.

„S radostí.“

Zašklebila se na mě. „Dej mi pokoj.“

„Můžeš si vzít můj, když tam budu moct být i já.“

„Jdi do prdele.“

„Už se párkrát stalo.“

Zamračila se. „Ty máš odpověď na všechno, viď?“

„Samozřejmě a ty musíš mít vždycky poslední slovo, co?“ Vydala nějaký zvuk podobný vrčení. „Snad jsi to nevzdala?“

„Moudřejší ustoupí. Hádám, že se nechystáš mi říct nic dalšího o Liamovi, tak jdu spát.“ řekla a otočila se k odchodu.

„Dobrou noc, mamino.“ Ohlédla se a věnovala mi další úšklebek. Já se usmál.