FRY - 15. kapitola

Překlad: Tynare

Kacie 15

Ležela jsem v posteli a poslouchala chichotání holek ve vedlejší místnosti. V duchu jsme si pořád dokola přehrávala uplynulý večer. Dlouho jsem se takhle nezasmála a bylo to úžasné. Den začal mizernými smskami a skončil ležením vedle sebe na mole, ruku v ruce  a pozorováním hvězd. Hlava se mi pořád točila a to byl ten hlavní problém.

Brody byl jako droga. Když jsem byla s ním, vznášela jsem se v mlhavě euforickém stavu, ale jakmile se vzduch vyčistil, uvědomila jsem si, že se na mě řítí katastrofa. Kolik červených vlajek mě ještě musí upozornit?

Byl profesionální sportovec.

Žil hodinu a půl odtud, když náhodou nebyl na cestách.

Včera v noci připustil, že nikdy neměl vážný vztah.

Všechny tyto věci ukazovaly, že je přesným opakem než jsem potřebovala. Mezi mnou a Brodym byla chemie, o tom nebylo pochyb, ale potřebovala jsem ho udržet na délku svým paží. Byl mým kryptonitem.

Vylezla jsem z postele a zdráhala se opustit bezpečí pokoje. Když se na mě Brody podíval změnila jsem se v hromadu roztavené břečky, a takto to bude ještě další dva dny. Musela jsem se snažit zůstat co nejvíce netečná.

Můj mobil zazvonil. Podívala jsem se na hromadu učebnic, která ležela na mém stole a úplně nahoře ležel telefon. Který na mě volal. Bála jsem se, že je to další očarující smska od Brodyho, kdyby ano, nic by mě nezastavilo od běhu do jeho pokoje a odhazování oblečení za běhu. Šla jsem k mobilu a mrkla na něj jedním okem. Bylo to od Lauren. Díky bohu!

L: AHOJ! CO DNES MATE S HOLKAMA V PLANU?

NIC VELKEHO.

L: SUPER! U JEZERA JE POUT. BERU TAM NETER. NECHCETE JIT TAKY?

ANOOOOOOOO!!

L: PARADA! BUDEME U VAS TAK ZA HODINU.

Být celý den na pouti, to je přesně to, co jsem potřebovala, abych byla pryč z domu. Běžela jsem říct holkám o našich plánech.

******

Lucy s Piper byly ve svém pokoji a strkaly si plyšáky do batůžků a dohadovaly se na jakou atrakci půjdou jako první, já jsem zatím vyplenila kuchyň a zabalila plnou tašku preclíků, náplastí a dezinfekcí na ruce.

Zadní dveře vrzly jak je někdo otevřel, nemusela jsem se otáčet, abych zkontrolovala, kdo přišel. Já už jsem to věděla. Cítila jsem to.

“Dobré ráno!” Řekl vesele Brody.

“Ahoj,” odpověděla jsem mu, aniž bych se otočila.

“Jak se dneska máš? Já jsem utahaný.” Zívl.

“Jsem v pohodě.”

“Co jsem udělal? Jsi odměřená.”

Otočila jsem se a podívala se na něj. Měl na sobě tričko Minnesota WIlda, která ukazovalo jeho obrovská ramena a dokonale se tisklo k jeho bicepsům. Znovu měl na sobě Wild kšiltovku, tentokrát kšiltem dozadu. Lovecká zelená dělala jeho zelené oči ještě zelenějšími a výraznějšími. Byly hypnotizující. Musela jsem se podívat jinam, abych získala zpátky svojí vyrovnanost.

“Jsem? Promiň, nechtěla jsem.” Šla jsem do ledničky a popadla několik krabic džusu a hodila je do tašky.

“Jsem jen trochu ve spěchu. Chceme jít dnes s holkama na pouť která je v Lake County.”

“Pěkné, to bude zábava. Chcete společnost?”

Srdce mi spadlo do žaludku a odrazilo se na podlahu a pak skočilo až do hlíny před domem. Nechtěla jsem mu říct ne, ale nemohla bych se mu vyhýbat kdyby byl se mnou.

“Hm, víš, já asi dneska potřebuju s holkama nějakej čas o samotě. Prosím, nebuď naštvaný.”

Usmál se na mě a naklonil hlavu na stranu.

“Kacie, nikdy bych se na tebe nemohl naštvat jen proto, že chceš trávit čas o samotě s tvými dcerami. Běžte. Bavte se. Sejdeme se později na mole?”

“Možná.” Usmála jsem se na ně a přála si, aby nebyl tak sladký a pozorný. Bylo by to mnohem jednoduší, kdyby to byl kretén a chtěl mi v tom zabránit.

Ozvalo se hlasité zaklepání na dveře.

“Budu hned zpátky.”

Když jsem vyšla z kuchyně,cítila jsem jeho oči přilepené na mně. Otevřela jsem dveře a Lauren vtrhla dovnitř a objala mě, skoro mě tím srazila na zadek. Ustoupila a Tommy řekl. “Teď jsem na řadě já.”

Vtáhl mě do medvědího objetí a zvedl mě ze země.

“Dlouho jsem tě neviděla Tommy. Blahopřeji!” Dal mi pusu na tvář.

“Díky Kacie. Jsem šťastný muž.” Natáhl ruku a s tiskl Laureninu, když se na sebe usmáli.

“Ok lidi, jestli tohle to budete dělat celý den, donutíte mě zvracet,” dobírala jsem si je a dřepla jsem si před Laureninu neteř Molly.

“Ahoj Molly, Piper s Lucy se těší, jak si spolu dnes budete hrát.”

Plaše se na mě usmála a schovala se za Laureniny nohy.

“Takže, kdo všechno jde? Volala jsi Alex a Derekovi?” Zeptala jsem se Lauren.

“Jo, je líná. Měla dlouhý týden a dnes ji ještě onemocněl poslíček, takže musela vstávat brzy a všechno dodělat. Došla domů a odpadla.

“Otrava. Tak vyrážíme!” Zatleskala Lauren vzrušeně.

“Jdu pro holky a tašky do kuchyně.” Otočila jsem se a vyrazila chodbou a oni mě následovali.

Brody stál před lednicí a škrábal se na bradě. Podívala jsem se na něj a cítila se provinile.

“Už odcházíme. Uvidíme se později?”

“Jo, budu tady.” Otočil se a sladce se na mě usmál a kývl na pozdrav mým přátelům.

“Do prdele. Ty jsi Brody Murphy!” Vykřikl Tommy.

Brody se díval jak Lauren plácla Tomyho přes paži a přikryla Molly uši.

“Tommy, pozor na pusu!”

“Promiň zlato, ale to je Brody Murphy.” Tommy jen zíral na Brodyho s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima.

“Ahoj, rád tě poznávám.” Brody přistoupil k Tommymu a potřásl mu rukou. Tommy mu třásl rukou jako dychtivé dítě.

“Počkej……co tady děláš?”

“No…jsem tu na víkend. Kacie a já jsme….přátelé.” Brody se na mě koutkem oka podíval.

“Kacie! Jak to, že jsi mi kurva neřekla, že se přátelíš s Brodym Murphym?”

“Tommy!” Lauren a já jsme ho pokáraly ve stejnou dobu.

“Chystá se jít s námi? Jdeš s námi?” Vyhrkl Tommy a očima kmital mezi mnou a Brodym.

“Jéžiši, uklidni se Tommy. Doufám, že budeš stejně vzrušený až se nám narodí první dítě.” Řekla Lauren otráveně.

“No, pokud se naše dítě narodí jako držitel Hart Memorial Trophy (ocenění pro nejužitečnějšího hráče sezony NHL), tak ano.

“Dobře, můžeme toho nechat  a vyrazit, prosím? Holky! Jdeme!” Zařvala jsem do chodby. Lucy a Piper přiběhly a okamžitě obklopily Molly a chudinku ji zahrnuly otázkami.

“Ano….a Brody jde?”

“Ano, Brody jde taky. Pojďte už.” Zvedla jsem ruce do vzduchu a popadla tašku z pultu a přehodila si ji přes rameno.

“Jdu?” Podíval se na mě Brody zmateně.

“Ano, jdeš. Pojďme.” Začala jsem všechny popohánět ke dveřím.

“Jsem cítit rybinou.” Tvrdil a otočil se směrem ke mně.

“Voníš, dobře. Ticho.” Popadla jsem ho za ramena a otočila ho zpátky, důkladně jsem si ho zezadu prohlédla.

Jakmile jsme byli venku, Lauren se na mě obrátila.

“Do mého auta se všichni nevejdeme. Budeme muset vzít dvě.”

“V pohodě, můžu vzít své.” Pokrčila jsem rameny.

“Mami, můžeme jet v autě s Molly?” Zeptala se Lucy a vystrkovala spodní ret. Piper si stoupla vedle ní a dala ruce k sobě.

“Proooosíííím?”

“Já s tím nemám problém.” Otevřela Lauren dveře a mávla jim.

“Mohu jet s Brodym?” Tommy napodoboval dívky, vystrčil spodní ret a sepjal ruce. Lauren přimhouřila oči a podívala se na něj.

“Jen pokud se chceš do Itálie stěhovat s ním místo se mnou.”

Tommy obrátil oči k nebi a předstíral, že o tom uvažuje. Lauren si povzdechla a nasedla do auta, Tommy hned za ní.

“Chceš řídit můj truck?” Usmál se Brody na mě.

Než jsem stačila odpovědět, hodil mi klíče a šel u svého auta ke dveřím spolujezdce. Zachvátila mě panika, když jsem se podívala na klíče v mé ruce.

“Tvoje auto? V žádném případě. Nemůžu řídit truck.” Prudce jsem zavrtěla hlavou.

Podíval se na mě přes zadní korbu a usmál se.

“Dostaň se do auta a otoč klíčem.”

Vlezla jsem do auta, srdce mi bušilo proti hrudníku, tak hlasitě, že jsem si byla jistá, že to slyšel i on.

“Co mám dělat?” Snažila jsem se tvářit vyrovnaně, ale uvnitř jsem se třásla. Brody natáhl ruku a stiskl mi koleno.

“Heej, podívej se na mě.” Jeho tvář byla uvolněná a s lehkým úsměvem se mu objevily jeho sexy dolíčky. Oči měl naprosto klidné.

“Klid, je to jen auto. Je to automat. Víš co dělat. No tak, nastartuj, ať neodjedou bez nás.”

Nevím jestli to bylo díky jeho teplé ruce na mém koleni nebo jeho uklidňujícím hlasem, ale cítila jsem se o mnoho lépe. Moje důvěra k němu rostla každým dnem. Dala jsem klíč do zapalování a nastartovala motor. Trvalo mi pár minut si zvyknout na větší auto a motor, který byl mnohem silnější než u mého malého SUV.

“Takže, proč si změnila názor?” Zeptal se Brody a opřel si nohu o palubní desku.

Otočila jsem hlavou směrem k němu, aniž bych oči spustila ze silnice.

“Změnila názor?”

“O mně, že jedu s vámi.”

“Ach, já opravdu nevím.” Pokrčila jsem rameny. “Myslela jsem, že by bylo zábavné…. přátelé chodí společně na poutě.”

“Trefa.” Brody se ušklíbl a podíval se z okna.

Posledních deset minut jsme spolu jeli v tichu. Nebylo to trapné ticho, kdy se cítíte nepříjemně, bylo to spokojené ticho. Věděla jsem, že přemýšlí o mně a on věděl, že zase já přemýšlím o něm. Toto mlčení bylo hlasitější než všechna slova, která bychom si řekli.

Jeho ruka neopustila mé koleno a to se mi líbilo.

******

Procházeli jsme branami poutě a vůně cukrové vaty a nadívaných koláčů naplnila vzduch.

“Páni! Je tu dneska narváno, musíme zůstat pohromadě,” říká Lauren a snaží se, aby jí holky slyšely.

“Jdu koupit lístky, hned jsem zpátky.” Brody mě rukou pohladil po zádech, když procházel kolem a způsobil mi mrazení po páteři.

“Hej, Tommy, můžeš vzít holky napřed a dát jim trochu vody, než začneme s jízdami?” Zeptala se Lauren.

Tommy chytil Molly za ruku, která byla propojená s Lucy a Piper a šli pryč.

“Co to do pekla je?” Vyhrkla Lauren a otočila se čelem ke mně. “Umírala jsem než jsem mohla být s tebou chvíli sama. Kdy to začalo? Proč jsi mi včera nic neřekla?”

Smála jsem se.

“Není co říkat. Jsme přátelé.”

“Jo jasně, cokoliv. Vážně, co je mezi vámi dvěma. Pospěš si, než se vrátí.”

Podívala jsem se směrem k pokladně na Brodyho, kterého zastavila skupinka teenagerů. Dával jim autogramy a fotil se s nimi a každému z nich věnoval trochu pozornosti.

“Opravdu, není co. Nic mezi námi není. Seznámili jsme se minulý víkend, když se nemohl kvůli záplavám dostat přes most a zůstal u nás a stali jsme se přáteli. To je vše.”

“Nejsem idiot, Kacie. Pozorovala jsem vás v kuchyni. Sledovala jsem ho, jak se na tebe dívá. Tommy se na mě takhle nikdy nedívá, snad jedině kdybych šla k němu nahá a nesla vrchovatý talíř slaniny.”

“Lauren, spolu jsme o tom mluvily. Ty víš, co já hledám. On nezapadá do formy a já potřebuju hrát bezpečně.”

“Vykašli se na nějakou formu. Vytvoř novou. On je do tebe kompletně udělaný a ty jsi zase do něj.”

S rostoucí frustrací jsem si povzdechla.

“Můžeme dneska přestat mluvit o pocitech, budoucnosti a dalších svinstvech? Jen se chci bavit a nechat svůj mozek na chvíli odpočinout. Bojování sama se sebou je vyčerpávající.”

Neměla čas se se mnou znovu hádat, protože Brody se už vracel.

“Co jsi koupil?” Zavolala jsem na něj a dívala jsem se na lístky, které měl v ruce.

“Hmm…asi třicet listů. Doufám, že to bude stačit.”

Lauren otevřela pusu dokořán. “To jako šest set lístků!?”

“Měli bychom si pohnout.” Brody se sehnul a popadl mě za ruku a táhl mě k Tommymu a holkám.

Strávili jsme dalších šest hodin jezením parků v rohlíků a nachos a ježděním na jednotlivých atrakcích…každou dvakrát. Nebyla jsem velký fanoušek vysokých atrakcí. Měla jsem ochromující strach z výšek, který mě držel na zemi po celý den. Byla jsem naprosto spokojená, když jsem seděla na lavičce, zatímco ti blázni se točili a jezdili.

“Tak lidi, ještě jedna jízda a pak si myslím, že budeme mít dost. Tetička Lauren není na tohle zvyklá. Budu muset použít lahvičku Tylenolu a perličkovou koupel.” Lauren se svalila na lavičku vedle mě.

“Čí to byl nápad, vzít si roztomilé boty na vysokém podpatku?” Strčila jsem do jejího ramene.

“Můžeme jet znovu?” Lucy ukázala na bizarní atrakci, která měla místo sedaček autíčka a čtyři minuty se točila různými směry. Raději bych měla zánět zubu, než absolvovat tohle.

“Vy běžte kam chcete, já budu tady.” Stáhla jsem si Lucy do klína a políbila ji na tvář.

“No tak.” Vyskočila z mého klína a rozběhla se k atrakci s Piper a Molly v závěsu za ní.

“Lauren vyrazila za nimi. Tommy se otočil k Brodymu.

“Jdeš?”

“Ne díky, tohle kolo vynechám.”

“Uvidíme se za chvíli.” Tommy běžel dohnat ostatní.

Brody se posadil vedle mě na lavičku. “Bavíš se?”

Otočila jsem se a usmála jsem se. “Jo, bavím. Je to fantastický den. Jsem ráda, že jsi taky šel.”

Brody zíral do prázdna a jeho obočí se stáhlo v hlubokém zamyšlení.

Moje zvědavost mě předběhla. “Co?”

“Věříš mi?”

Nervózně jsem se na něj dívala. Chloupky na krku se mi postavily. Váhala jsem s odpovědí.

“Věříš mi?” Zopakoval, předklonil se a zadíval se mi do očí.

“Ano.”

Vzal moji ruku pevně do svých a kývl napravo. “Následuj mě.”

Šli jsme za stánek se zmrzlinou a já si uvědomila, že jsme šli přímo k Smrtícímu Ruskému Kolu. Dobře, ve skutečnosti se to takhle nejmenovalo, ale mělo by. Vytrhla jsem mu svoji ruku a prudce se zastavila.

“Brody, v žádném případě.” Všechny buňky v mém těle byly citlivější a začaly mě brnět ruce i nohy. Měla jsem sevřený hrudník a nemohla jsem se plně nadechnout.

Otočil se ke mně čelem a jemně mě uchopil za ramena.

“Kacie, podívej se na mě. Zvládneš to. Věř mi.”

“Nemůžu.” Myslela jsem to doslova. Nebyla jsem schopná přimět své nohy se pohnout ani o centimetr, i když jsem chtěla.

“Podívej se mi do očí. Ano, můžeš. Říkala si, že mi věříš, tak pojď. Skákej se mnou v kalužích.”

Podívala jsem se mu do očí a snažila se pochopit slova, která říkal, ale můj mozek se zastavil. Kaluže? O čem to sakra mluví?

Najednou mi to došlo. Minulý týden při bouřce, kaluže před domem. Vzpomněla jsem si na ten den, ve skutečnosti jsem se tam s ním cítila dobře. Ale to bylo jiné. Tady nahoře jsem neměla žádnou kontrolu.

“Nemyslím si, že můžu.” Můj hlas se třásl a strach mi znemožňoval jakýkoliv pohyb.

“Ano můžeš. Jednu nohu před druhou. No tak, držím tě. Jen se dívej na mě.” Brody šel pozadu a stále mě držel za ramena. Nikdy neuhnul pohledem, kromě rychlého otočení, aby se ujistil, že do nikoho nenarazí.

Když jsme došli ke vstupu, všechno ve mně začalo křičet. Brody mě stále pevně, ale zároveň jemně držel za ramena a nehodlal mě nechat odejít. Sjel mi z mých ramen k dlaním, aby se mnou neztratil kontakt. Stiskl pevně mé ruce. Otočil se a kývl na mladého tetovaného kluka, který obsluhoval atrakci. Ten otevřel stříbrnou branku a nechal nás projít. Brody nepustil mé třesoucí se ruce a vedl mě ke kabince. Sedla jsem si a vyděšeně jsem se na mé straně podívala ven, zatím jsme byli na zemi. Pustil moji ruku a vystoupil. Okamžitě jsem zpanikařila.

“Já nikam nejdu, slibuju. Jen sekundu.” Ujistil mě, zřejmě vycítil, že jsem se chystala přelézt zadní sedadlo a sprintovat rovnou k parkovišti. Poodstoupil a něco zašeptal do dětského ucha a pak mu ještě něco podal. Byla jsem příliš zaneprázdněná přemýšlením o smrti, tak mi bylo jedno, co to bylo.

Přišel zpátky a sklouzl na sedadlo vedle mě. Okamžitě jsem se k němu přitulila a on položil svoji pravou ruku kolem mých ramen. Přitulila jsem se tak blízko jak jen to šlo. Svoji hlavu jsem si opřela o jeho hrudník. Levou rukou vytáhl z kapsy mobil.

“Co to děláš?” Vyhrkla jsem, nechtěla jsem aby vůbec dělal nějaké pohyby.

“Tommy mi předtím dal jeho číslo. Jen jim dám vědět, kde jsme.” Uchechtl se.

Jeho smích vibroval celým mým tělem a trochu uklidnil mé nervy. Můj klid byl narušen, když chlapec od kolotočářů před námi zadělal kovovou tyč. Trhla jsem sebou a Brody mě objal pevněji.

“Jsme v pořádku,”zašeptal mi do vlasů a palcem mi třel rameno.

Kabinka se zhoupla, jak jsme se rozjeli a já zabořila obličej hlouběji do jeho hrudi. Jeli jsme velmi pomalu a asi za deset sekund jsme zastavili. Předpokládala jsem, že je to pro to, aby lidé mohli vystoupit a další nastoupit. Své oči jsem se ale neodvážila otevřít.

Toto jsme udělali asi dvacetkrát, než jsme zrychlili. Čím rychleji jsme jeli, tím pevněji jsme držela zavřené oči a můj obličej byl pořád pohřben v Brodyho košili, která smrděla rybinou. Každé zhoupnutí se můj žaludek dostal z mých nohou do hlavy a já se modlila, aby to už brzy skončilo. Nahoru, dolů. Nahoru, dolů.

Brodyho ruka se přesunula z mého ramene na krk a hladil mě ve vlasech a snažil se mě udržet v klidu. Celou jízdu nemluvil a byla se mu za to vděčná.

Zastavili jsme, ale já jsem se odmítala pohnout. Cítila jsem, že jsme jeli nahoru, ale ne dolů. Věděla jsem, že jsme úplně na vrcholu.

Jaké jsme měli zasrané šance na přežití?

“Dobře, Kacie. Otevři oči,” řekl tiše Brody.

Neodpověděla jsem mu. Jen jsem zavrtěla hlavou.

"No tak, prosím?"

Znovu jsem zavrtěl hlavou.

“Slibuji, že jsme v bezpečí. Je to dech beroucí. Jen rychlý pohled?”

Zhluboka jsem se nadechla a otevřela jedno oka, aniž bych zvedla hlavu z jeho hrudníku. Všechno, co jsem viděla, byly naše nohy. Otevřela jsem druhé oko, ale stále jsem hlavu nezvedla.

“Dej si na čas. Udělej to, až budeš připravená.” Pokračoval v hraní si s mými vlasy.

Zvedla jsem hlavu, tak abych už nebyla zabořená v jeho hrudníku, ale stále jsem se o něj opírala a podívala jsem se přímo před sebe. Sotva jsem viděla přes přední část kabinky, ale viděla jsem dost na to, abych mohla říct, že jsme byli vysoko, hodně vysoko.

“Nedívej se dolů, dívej se před sebe.”

Slunce zapadalo za vysoké borovice. Obloha byla nádherně zbarvená do několika odstínů růžové, oranžové a fialové. Ohromný západ slunce rámovala stopa po letadle.

“Pokud můžeš, podívej se vpravo.”

Nechtěla jsem otočit hlavu, ale napínala jsem tím směrem aspoň oči. V dálce bylo velké jezero poseté plachetnicemi a bójkami. Slunce se lesklo ve vodě jako ohňostroj.

Čím déle jsem seděla a kochala se výhledem, tím více jsem se uvolňovala. Posadila jsem se zpříma kousek od Brodyho, abych si mohla všechno lépe prohlídnout. Měl pravdu, bylo to tady úžasné. Mohla jsem vidět na kilometry daleko.

Po několika minutách, co jsem se jen dívala po okolí, jsem se k němu obrátila. Pozoroval mě, na rtech měl slabý úsměv.

“Děkuji.” Tentokrát jsem mu já stiskla koleno.

“Víš, proč jsem trval na tom, abychom šli sem?” Opřel se v křesle.

Neodpověděla jsem, jen jsem mu zírala do očí.

“Byla jsi tak vyděšená Kacie, stejně jako jsi v životě. Chtěl jsem, abys viděla, že i když nás něco děsí a dáme tomu šanci může to být absolutně neuvěřitelné.”

Oči se mi zalily slzami. Tento muž byl úžasná a já jsem byla…….idot.

Nechtěla jsem ztrácet už ani jednu vteřinu, sehnula jsem se a položila své rty přímo na Brodyho ústa. On mi dychtivě odpověděl a vzal můj obličej do dlaní. Pomalu mě políbil zpátky, přičemž si dával na čas a ochutnával mé rty. Jemně tahal za každý zvlášť. Vsál můj spodní ret do jeho úst a mně unikl sten, který podporoval jeho vášeň. Jazykem obkroužil i horní ret a já jsem otevřela ústa a umožnila mu lepší přístup. Narovnal se a palci mi začal třít lícní kosti. Jeho teplý jazyk začal podrobněji zkoumat moji pusu. Perfektně jsem se doplňovali, jako bychom se líbali celá léta, ztráceli jsme se v sobě navzájem.

Náš perfektní okamžik byl přerušen, když se ruské kolo dalo znovu do pohybu. Mé pěsti sevřeli ze strachu jeho košili a hned jsem se odtáhla a zavrtala svoji hlavu zpátky na jeho hruď. Zasmál se a začal si znovu hrát s mými vlasy.

“Kacie, udělej mi laskavost a nech otevřené oči, jo?”

Sledovala jsem, jak jsme se pomalu dostávali blíž a blíž k zemi. Když jsme zastavili mé tělo bylo vyčerpané z kombinace napětí a chtíče, které právě zažilo. Nevěděla jsem, jestli vůbec ještě budu moci umět chodit. Potom co se železná tyč zvedla jsme vstali a já si uvědomila, že nikdo jiný na ruském kole nebyl. Byli jsme tam jediní. Podívala jsem se na Brodyho, který mě držel za ruku a sladce se na mě usmál. Potřásl si rukou s klukem od ruského kola, když jsme kolem něho procházeli.

“Díky.”

“Taky děkuju, pane Murphy.”

Šli jsme několik minut ruku v ruce, když jsem konečně sestoupila ze svých výšek.

“Co se to právě stalo? Jak jsi…” Nemohla jsem nalézt slova.

“Eh, je mladý. Většina teenagerů udělá cokoliv za stodolarovku.”

Mé srdce vyletělo prudce jako raketa a já mu stiskla ruku, když mě zasáhla realita.

“Ach můj bože, holky. Musíme je najít.” Rozhlížela jsem se po nedalekých lavičkách a stáncích s občerstvením, ale nikdy jsem je neviděla.

Brody vytáhl telefon.

“Píšeš znovu Tommymu?” Zeptala jsem se a stále se dívala skrz davy lidí.

“Uh, za okamžik mu napíšu.” Podíval se na mě s ďábelským úsměvem na tváři. “Po tom co jsi tam nahoře udělala. Nechávám zítra postavit ruské kolo i u domu tvé matky.”