FL - 38. kapitola

Překlad: Hannah
Kor.: Maxi

Rachel

Nejistě jsem stála a čekala, až se mi vrátí do nohou cit. Pak jsem se sklonila, přiložila špičky svých prstů ke rtům a prsty pak přiložila k náhrobkům. „Sbohem, mami a tati.“ zašeptala jsem a otřela si slzy z tváří, když jsem se vracela ke Candicinému autu, které jsem si od ní půjčila.

Trvalo mi téměř čtyři a půl roku, než jsem se konečně vzchopila a navštívila hrob svých rodičů. Ale konečně jsem to udělala. Byla jsem ráda, že jsem tady šla a hodiny s nimi mluvila, aniž bych jim to psala do deníku. Bylo to, jako kdybych to konečně uzavřela, aniž bych věděla, že jsem to potřebovala. Přejela jsem svou pravou rukou po opotřebovaném deníku, který ležel na sedadle spolujezdce, a usmála se. Vždycky budu ráda, že jsem se přes to konečně dostala. Ale moje deníky byly to, co jsem potřebovala. Pomohly mi spojit se s rodiči, tak, jak by se mi to u hrobu nikdy nepovedlo.

Jakmile jsem přijela na příjezdovou cestu domu Jenkisnů, vypnula jsem motor, vylezla z auta a zapnula si bundu, když mě zasáhl studený lednový vzduch. V severní Kalifornii mrzlo daleko víc než v Texasu, když jsme odtamtud odcházeli. Ale byla jsem za to vděčná. Díky tomu jsem byla víc schopna zakrýt svoje jizvy před Candice a její rodinou.

Eli otevřel dveře ještě předtím, než jsem k nim dorazila a blýsknul na mě pokřiveným úsměvem. Zrychlila jsem krok a obalila ruce kolem jeho pasu. „Candice mi řekla, kam jsi šla.“ Bylo vše, co mi řekl, než mě políbil na vrchol hlavy. A věděla jsem, že víc neřekne, takový on byl vždycky. Usmála jsem se a zavedla nás dovnitř.

„Jo, a bylo to dobré. Jsem ráda, že jsem to udělala. Přivedl jsi sebou Paisley? 

(jen pro informaci, novela Changing Everything je právě o Elim a Paisley)

Eliho tvář se rozzářila, jakmile jsem zmínila jméno jeho přítelkyně a já ten pohled na něm milovala. Vždycky randil s hodně holkami, ale poznali jsme jen málo z nich. A vždy to bylo jen nějakou náhodou. Ale Paisley s ním chodila poslední dobou na všechny slavnostní a nebylo těžké poznat, jak ji Eli zbožňuje.

„Přivedl. Máma se ji teď snaží naučit vařit…. Takže se snažím být mimo kuchyň.“

Zasmála jsem se a bokem do něj strčila. Sundala jsem si bundu a ujistila se, že mi mikina s dlouhým rukávem zakrývá zápěstí.

„Stěhuje se ke mně, jakmile jí příští měsíc vyprší pronájem bytu.“ řekl poněkud rozpačitě.

„Opravdu? Eli, to je skvělé!“

Jeho oči prolítly přes kuchyň a znovu se usmál. „Jo, já si to taky myslím. Víš, jednoho dne jsem si konečně uvědomil, že pokud si ji nevezmu pro sebe, tak to udělá někdo jiný. A vím, že bych nebyl schopný zvládnout myšlenku, že by byla s někým jiným kromě mě.“

Čelo se mi zkrabatilo, když mě zavedl zpátky do ložnice. Už jsem slyšela vše o něm a Paisley a jak se dali dohromady. Ona do něj byla zamilovaná roky a on byl příliš hloupý na to, aby si to uvědomil. Až do nedávna. Ale proč mi to říká znovu?

„Neuvědomil jsem si, jak prázdný jsem bez ní byl. Až do okamžiku, kdy mi došlo, že bych nezvládl, kdybych s ní nemohl být až do konce svého života.“

„Já vím, Eli...“ mluvila jsem pomalu, když jak jsem šli dál. „Jsem za tebe opravdu šťastná.“ Bude mě vyzvídat? Tiše jsem se zasmála a snažila jsem se odlehčit rozhovor „Jsem ráda, že jsi konečně vytáhl tu tvou tvrdou hlavou ze svého zadku.“

„Jsem rád, že to tak cítíš, sestřičko.“ Řekl s velkým, vážným výrazem, položil mi ruce na ramena a tlačil mě před sebou.“

Otočila jsem se a uviděla Candice, která se na mě dívala s očekáváním. Otevřela jsem pusu s otázkou, co se děje, když jsem byla natlačena do židle u Candiciného stolu. „Ježíš Eli, co je s tebou?“

Jeho ruce se na mých ramenou trochu uvolnily, ale nedal je pryč. Candice přišla ke mně a položila na stůl napůl otevřený laptop. Jakmile jsem se zaměřila na obrazovku, chtěla jsem se postavit, ale Eli mě přitlačil zpátky do židle. Ani se nesnažil být jemný.

„Co je to?“

Candice a Eli si odfrkli. Ti dva byli tak identičtí, až to bylo strašidelné. A Skype verze Masona na laptopu se usmála. „Jen druhá část našeho zásahu.“ Když jsem na něj zúžila oči, jeho úsměv se změnil na rozpačitý. „Ahoj, srdíčko.“

Oči mě začaly pálit a v krku se mi něco stáhlo. Panebože, co se to se mnou děje? Rychle jsem zamrkala a zkřížila si ruce na hrudi, když jsem se snažila udržet svůj výraz. „Co chceš, Masi?“

„Já jen chci vědět, jestli jsi stále zamilovaná do mého přítele?“

„Nejsem.“

„Lhářko.“ řekly všechny tři hlasy najednou.

„Jsi nešťastná.“ řekl Eli, zatímco se Candice rozzlobila. „Zrovna minulý měsíc jsi mi řekla, že ho budeš vždycky milovat!“

„Zrádci.“ zašeptala jsem a podívala se zpět na Masona, který byl pořád zticha.

Jen na mě pár dalších minut zíral, než znovu promluvil. „Můžu to vidět ve tvých očích, Rach. Jsou stejné, jako má Kash. Prázdné.“

„To je tou obrazovkou na laptopu.“ pokrčila jsem rameny. Ale bylo to divné, jelikož mě Eli pořád držel za ramena na židli. „Ta způsobuje, že tak vypadá každý.“

„Blbost. Takže další otázka…“

„Ha. Ne, jedna byla víc než dost. Skončili jsme, Masone.“ Snažila jsem se postavit, ale kvůli Elimu jsem se ani nehnula. Snažila jsem se rukama zavřít laptop, ale Candice mě po nich plácla a posunula ho mimo můj dosah.

„Proč to sobě pořád děláte? Je bez tebe nešťastný. Víš, že se snažil odejít z práce? Takhle zkurvený teď je, Rach.“

„To není můj problém!“ vyštěkla jsem. „On mi lhal. Nechal mě věřit všem těm lžím o vás dvou a víš co, Masi? Na tebe jsem naštvaná taky. Chtěl jsi, abych si ho vzala, i když jsi věděl, že o něm nevím vůbec nic? Řekl jsi mi, že ti připomínám svoji sestru. Udělal bys něco takového své sestře? Počkej… Máš vůbec nějakou sestru?“

„Mám. Je o rok starší než ty. Řekli jsme ti tolik pravdy, kolik jsme mohli, Rachel. Byl jsem nasraný, když jsem se dozvěděl, že jste se zasnoubili... Ne proto, že bych vás nechtěl spolu,“ dodal rychle, „ale proto, že jsme pořád byli v utajení a ty jsi doopravdy nevěděla, kdo jsme. On se do tebe zamilovat tak rychle a tak hrozně moc, že pro něj nemohlo být dostatečné nic míň, než že budeš kompletně jeho. A zamotal se do toho. Nevzal by si tě, dokud bys nevěděla úplně všechno. Vím, že je to pravda. Přísahám, že ho zabíjelo, že to před tebou musel skrývat.“

Chtěla jsem odseknout něco jako „fajn“, ale nemohla jsem. Nesnášela jsem, že byl Kash nešťastný. Nenáviděla jsem to, co mi udělal, ale skutečnost že byl raněný.... mně bolelo víc.

„Ale nechápeš to, Rachel. Když jsme přišli do Austinu, tajili jsme, odkud jsme, kvůli práci v utajení, kterou jsme měli dřív tady na Floridě. Neměli jsme na výběr ohledně falešných jmen a se stěhováním do Austinu. Museli jsme odejít hned tu noc, co jsme to zjistili. Z případu, na kterém jsme pracovali, jsme hned přešli znovu do utajení, abychom našli Karafiátového vraha. Zařídili naše krytí, aniž bychom mohli něco říct. Ale to je to, co jsme já a Kash poslední roky dělali. Šli jsme do utajení, a dělali cokoliv, co po nás potřebovali. A jakmile jsme byli nasazení, věděli jsme, že nemůžeme dovolit, abyste se vy holky dozvěděli pravdu. Bylo by to nebezpečné. Očividně.“

Trhla jsem sebou a Mason se ušlíbl.

„Kash se snažil bojovat s city k tobě už od začátku. Přísahám, že mě neustále poučoval, proč nemůžeme mít vztahy, a vím, že si tím spíš připomínal sobě, proč by neměl být s tebou. Ale nikdy nepotkal nikoho, jako jsi ty. Nemohl se od tebe držet dál.... Vím, že jediné co vidíš je to, že ti lhal. Ale neviděla jsi, jak moc ho ty lži zabíjely, během té doby, co jste byli spolu. Jak jsem řekl, byl jsem naštvaný, když mi řekl, že jste zasnoubení a vím, že je to věc, která tě bolí nejvíc. Zkus se na to podívat z jeho pohledu. Práce v utajení, kterou máme, neustále vymáháme zákon a všude vidíme smrt. Víme, že život je krátký. Takže jím nemrháme.“

„Ale on neměl....“

„Vydrž, Rach.... Nechej mě to dokončit. Byla tu jedna holka, se kterou Kash před nějakou dobou chodil. Řekl mi, že se ji chystal požádat o ruku, když jsme pracovali na našem prvním případu v utajení. Než jsme ho však dokončili, zasnoubila se s někým jiným. Ani jednou se nepodíval na Megan tak, jako se dívá na tebe. A když se dozvěděl o jejím zasnoubení, popřál jí to nejlepší s vědomím, že ten druhý chlap jí dá to, co potřebuje. Samozřejmě, byl naštvaný. Ale je to nic v porovnání s tím, co se s ním děje za ty poslední měsíce bez tebe. Takže se na to zkus podívat z jeho strany a věz, že našel holku, která pro něj znamená celý svět. Chtěl s tebou úplně všechno. Jestli měl počkat s tou žádostí o roku, než ti řekne pravdu? Jo, to měl. Ale neudělal to, protože byl do tebe tak zamilovaný, že nemohl čekat.“

Tiché slzy mi stékaly po tváři, a i když jsem se snažila je setřít, bylo to k ničemu. Nepřestaly téct.

Polkla jsem knedlíku v krku a tiše promluvila. „Já nevím, Masone. On... to jak mi ublížil, bylo horší než cokoliv v mém životě. A klidně by to mohl udělat znovu.“

Sledovala jsem jak se přiblížil a hádala jsem, že se snaží dotknout mého obrazu na obrazovce. „To ti můžu slíbit jak je den dlouhý, že to nikdy neudělá. Ale ty musíš být ta, která mu bude věřit. Vím, že jsi raněná, srdíčko… On je taky. Nikdo z nás už nemůže vydržet to, co si děláte. Snažil jsem se ho donutit, ať za tebou zajede, ale neudělá to. Myslí si, že ti ublížil už dost a že jeho práce je pro tebe moc nebezpečná. Upřímně věří, že ti nemůže dát život, který si zasloužíš. Vždycky si bude vyčítat věci, které se ti staly.“ skončil s šepotem.

Vyšel ze mě vzlyk a zabořila jsem si obličej do rukou.

„Rach, jeden z vás to už musí skončit a on si myslí, že tě chrání tím, že se drží dál.“

Bolest v hrudníku se utáhla a vlna, která přese mě přejela, by se dala popsat jako ten nejhlubší smutek. Tahle bolest mi byla za poslední čtyři měsíce dost známá, ale nikdy nebylo lehké se s tím vypořádat. Pokaždé je to, jako kdybych měla vyražený dech, a pokaždé trvá o trochu déle, než bolest začne ustupovat.

Můžou lidé umřít na zlomené srdce?

Nemyslím si. Ale vím, že když jste sami a držíte se dál od osoby, která drží vaše srdce, vaše tělo trpí s vědomím, že není a nebude celé, dokud s tou osobou znovu nebudete.

Zatímco jsem byla zamyšlená, minuty ubíhaly. V nějakém bodě mě Eli vytáhnul z židle, sedl si na ni a přitáhl si mě k sobě na klín. „Rach.“ zašeptal „Konečně jsem vytáhnul svou hlavu ze svého zadku.... Jsi připravená udělat to samé?“