Evoke - EPILOG

Překlad: Mili

Holky, tak máme padla, to bylo rychlejší, než jsem si myslela :D !

Nixon

Našel jsem Chase, jak sedí u stolu a kroutí se sklenkou Jacka, jako by se snažil sám sebe zhypnotizovat.

„Hej,“ Sevřel jsem si rty a vytáhl jednu židli. „To musíš teda vážně přemýšlet, když vytahuješ Jacka tak brzo.“

„Je deset.“ Bránil jsem se.

S povzdechem jsem do placu přihodil další skleničku a čekal, až se naplní hnědou tekutinou až k okraji.

Málokdy jsme pili.

Ale když už, tak jsme pro to měli důvod.

Nebyl jsem si jistý, jestli pijeme na úspěch nebo na potencionální nezdar.

„Co se stane teď?“ Zeptal se Chase, ale pořád se na mě nepodíval, „Co budeme dělat?“

Ptal se mě na tu samou otázku, na kterou jsem se ptal sám sebe celý večer.  Nepomohlo by nám ani, kdybychom všechny nachytali na to, že ukryjeme Trace tak, jako jsme ukryli jejího dědu. Potřebuje mít normální život – chtěl jsem jí ho dát.

„Trace se zapíše do školy.“

Chase odfrkl.

Chudák kluk, už si své čtyři roky odstudoval, ale protože jsem vlastnil školu, nafingoval jsem to tak, že vypadal, že má o několik kreditů míň, abych ho tam mohl pořád držet. Tex, Chase a já jsme měli vůbec to nejlepší vzdělání. Každý z nás měl zkombinovaných víc seminářů, než většina studentů. Kromě toho jsme mohli mít připsané kredity za náš způsob života.

„Jak ji budeme ochraňovat, když budeme všichni v jiných třídách?“ Upil hluboký doušek a se zaduněním položil prázdnou skleničku na stůl.

„Vtipné, že se ptáš,“ zakřenil jsem se, „Co si myslíš o společenských vědách?“

„Co si o nich myslím?“ Přimhouřil oči, „Perfektně mi stačí je studovat mimo třídu, díky za optání.“

„Potřebuju tě, kámo.“ Zvedl jsem skleničku ke rtům a usrkl si, „Nemůžu ji ochraňovat sám – ztratil bych hlavu. Potřebuju, abys to dělal ty. Potřebuju, aby ses zapsal do výuky.“

Chase se suše zasmál, „Co? Chceš taky mého prvorozeného? Ledvinu? Moje zatracené srdce na podnose?“

„Chasi…“ Zabručel jsem.

„Fajn.“ Vyprskl. „Budu dělat chůvu.“

„Věřím ti.“ Připomněl jsem mu, „Se svým vlastním životem – ale hlavně s jejím.“

Chase odstrčil svou židli, stoupl si a s úšklebkem došel ke mně, aby mi tichým hlasem odpověděl, „To bys asi neměl.“

*KONEC*

Znovu se budu opakovat, ale MOC děkuju za podporu a krásné komentáře, holky!

Hodím si nohy na chvilku nahoru, můžu? Ale třeba to zase nevydržím a pustím se do toho hned, uvidím. Před námi je DVOJKA, bože, těším se jak prase na porážku (nebo teda z pohledu toho, kdo to prase sežere :D, doufám, že tady není vegetariánka, kterou to pohorší, ale jsem zase v překládacím rauši, tak mě holt omluvte J ).