Enforce - 54. kapitola

Překlad: Mili

Konce nejsou vždycky jak z pohádky.

Chase

Zaťal jsem pěsti a pak je zase uvolnil, když jsem vcházel do zadní místnosti v restauraci, kde bude probíhat komise. Krev mi vřela v každé žíle, v každé cévě v těle, a domáhala se po odplatě. Stejně tak jako se domáhala toho, abych vytrhl Trace z Nixonových rukou a utekl s ní.

Miluju ji.

A ona to ani neví.

Miluju ji.

A málem jsem ji ztratil a ani mi není dovoleno, abych ji utěšil. Mohl bych jí slíbat pryč bolest, slzy, stud - ne, to všechno dělal můj nejlepší přítel. Nenáviděl jsem ho za to, stejně tak, jako jsem nenáviděl sebe za to, že jsem tam nebyl, když mě nejvíc potřebovala.

Povzdechl jsem si a opřel se o zeď. Phoenix seděl uprostřed místnosti, s prdelí připoutanou ke kovové židli, s rukama pevně svázanýma před sebou. Povolali jsme malou komisi. Říkám malou, protože velká komise už nebyla přes třicet let. Vždycky se tím všechno posralo a my nechtěli žádné drama.

Každá rodina tady měla svého reprezentanta, aby na tom měl každý svůj podíl. Konec konců, nemohli jsme jen tak vymazat jeho existenci, nehledě na to, jak bych chtěl.

Když dovnitř vešli Trace a Nixon, Phoenix se ušklíbl, ale byl to jeho tradiční úšklebek, který říkal 'Ha ha, napálil jsem vás.' Byl falešný, nucený, jako by věděl, že je v prdeli a chce po mně, abych ho nejdřív střelil do tváře a otázky pokládal až potom.

Chtěl jsem mu něco říct, když v tom se Trace natáhla a praštila ho tvrdě do tváře.

Zanadával a spadl na betonovou podlahu.

No, to je vtipný způsob, jak si vynutit ticho v místnosti. Muži, sedící kolem, okamžitě přestali pít víno a jen civěli.

"To je všechno?" Posmíval se Phoenix ze země.

Trace se na něho vrhala znovu, ale Nixon ji vzal za ruku předtím, než mohla nohou zasáhnout Phoenixe do zubů.

Frank si odkašlal. "Mohou všichni členové komise prosím povstat?"

"Komise?" Zeptala se Trace tiše.

Nixon si ji přisunul blíž k sobě.

Musel jsem odvrátit pohled.

"Každá rodina je zastupována jedním člověkem. Je to způsob, jakým zasedáme. Každý ten člověk má svého představitele, který dá svůj hlas."

"Jsi jedním z nich?" Hlas se jí chvěl obavou.

"Naneštěstí ne. Protože jsem jeden z šéfů, tak jsem ze své rodiny vybral někoho jiného."

"Koho?"

Byl jsem to já. Slyšel jsem, jak vyslovil mé jméno a vzhlédl jsem, abych se jí podíval do očí. S ní bych udělal správnou věc; byla to jediná věc v této situaci, kterou bych mohl udělat, kromě toho, že bych ho zabil.

"Chase."

"Oh." Zakývala a zavěsila se do něho. "Tak to je dobré."

"Skvělé," řekl Nixon suše, když se na mě podíval.

Posledních pár minut jsem stál u dveří a pozoroval je.

"Všichni jsou přítomní," oznámil Frank. "Každý představitel komise má právo promluvit jménem své rodiny. Já půjdu poslední s ohledem na předmět zájmu."

Několik chlapů zakývalo hlavami.

"Já jdu první." Faust vystoupil dopředu. Nesnášel jsem toho spratka od té doby, co mi ukradl náklaďák, když mi bylo pět. Byl to mafián z Nicolasi rodiny. "Trace, že?"

Faust byl chladnokrevný zmrd. Přísahám, že když ho bůh stvořil, zapomněl přidat duši. Měl tmavou kůži a hnědé vlasy. Vždycky jsem si myslel, že jeho oči jsou bezduché díry nicoty, jako by byl posedlý.

Nixon vedle Trace ztuhl, když ten chlap předstoupil.

"Faust Assante, k tvým službám." Zeširoka se usmál a pokynul k Trace. "Tvoji část příběhu, jestli ti to nevadí." Kývnul. "Až budeš připravená, Trace."

"Moji část?" Vyjekla. "Znamená to, že on dostane taky možnost se vyjádřit?" Ukázala třesoucím se prstem na Phoenixe. "Potom, co mi udělal? No, Fauste..." Skoro jeho jméno vyslovila jako nadávku. "... moje část se dá dost dobře shrnout do jednoho slova. Znásilnění. Ten kluk sedící tamhle mě zbil, udělal mi modřiny a snažil se ze mě servat oblečení. Když jsem řekla ne, on řekl ano, když jsem ho odstrkovala, tlačil mě zpátky, takže to je v podstatě moje část. Zabil by mě, kdyby nezasáhl Chase s Nixonem."

"To nevíš." Ve Faustových očích se zablesklo. "Konec konců, jestli to, co máš teď na sobě, je známka toho, co nosíš každý den, tak bych řekl, že dráždíš."

No kurva! Urvu tomu zmrdovi hlavu od těla a použiju ji jako kopačák.

Nixon zatlačil Trace za sebe a předstoupil před Fausta. "To si ze mě musíš dělat prdel, kdo si sakra myslíš, že jsi?"

Faust se ušklíbl. "Konstatuju pouhý fakt. Když si žena o něco říká a není opatrná, no, tak dostane přesně to, co si zaslouží."

Nixon se prudce rozmáchl a praštil Fausta do čelisti, čímž ho poslal k zemi.

Dobrou věc to udělal, protože já se zrovna chystal k tomu samému.

"Někdo další, kdo chce říct Trace, co si zaslouží? Poslužte si." Nixon vztekle vdechoval, jak tam tak stál a čekal, až někdo promluví.

Frank a já jsme si stoupli vedle něho. Zbytek mužů se zvedl na nohy a podívali se na Trace.

Té se začaly třást ruce. Sakra.

Přesunul jsem se za ni a objal jsem ji pažemi, možná k Nixonově nevoli, ale ten byl zrovna zaneprázdněný. A já už jsem toho měl tak akorát, abych stál jen tak opodál a díval se. Moje dívka mě potřebovala a určitě tady nebudu stát jen tak zbůhdarma. Okamžitě se v mé náruči uvolnila.

"Mám něco, co chci říct," začal jsem pomalu.

Každé oko v místnosti se na mě zaměřilo.

"Měl jsem toho hajzla zabít ve chvíli, kdy jsem ho viděl, jak leží na Trace, abych byl upřímný, jediný důvod, proč jsem to neudělal, byl ten, že jsem chránil její čest. Takže jestli někdo z vás chce něco říct, řekněte to teď. Jenom tady ztrácíme čas a upřímně, každý nádech, co ten zmrd vdechne, mě uráží natolik, že mu chci rozdrtit průdušnici."

Zbytek komise si jeden druhému něco zašeptal a pak dohromady odkývli svůj rozsudek.

Dopředu vystoupil jeden muž. "Nepotřebujeme slyšet už nic dalšího. Pane Alfero?"

Frank si stoupl před Phoenixe. "Této rodině jsi ublížil naposledy."

Phoenix se ušklíbl. "O tom vážně pochybuju. Konec konců, je jen otázka času, než přijdou na to, kdo ona je. A až to zjistí, tak nebude nic, co tě zachrání. Ani tvoje moc, ani tvoje peníze nebo tvoje jméno. Přijdou si pro vás všechny. A já se budu smát z pekla."

Nixon podal Frankovi pálku.

Trace v mé náruči ztuhla.

Tvrdě s ní máchl a udeřil Phoenixe do hlavy, čímž ho se zavrčením poslal k zemi.

Frank se otočil, jeho pohled byl klidný. "Tvoje volba, Trace. Je to na tobě."

Pomalu se vypáčila z mého objetí a přiblížila se k Phoenixovu odpadlému tělu. Praštila ho botou mezi nohy. Ten parchant byl už v limbu, ale až se probudí, bude mít pekelný kotel srandy.

"Bude žít," zašeptala a otočila se k Nixonovi. "Pamatuješ, co jsi řekl o celé té věci s narafičením něčeho na něj?"

Nixon zakýval jednou na ni a jednou na mě. "Hotovo."

Skvělý. Takže prakticky budu muset já něco narafičit na Phoenixe. Prostě úžasný. Přesně, na co jsem čekal.

Otevřel jsem jí svou náruč. Trace do ní vešla a položila hlavu na můj hrudník. Nemohl jsem kontrolovat bušení svého srdce. Cítil jsem se líp, když byla takhle v mém objetí, dobře jsem věděl, že udělám, co můžu, abych ji ochránil před celým světem. "Měla jsi mě nechat, ať ho zabiju," zašeptal jsem.

"Promiň, že jsem ti pokazila zábavu," zamumlala.

Povzdechl jsem si. "Ne zábavu. Ale potěšení."

***

Zavolal jsem Deana De Lange. Musel dovalit svou prdel do restaurace, a to rychle. Čekali jsme s tím hovorem, dokud se každý nevyjádřil s tím, co k věci chce říct.

Nenáviděl jsem toho chlapa.

K sakru, mám takový pocit, že on sám sebe nenávidí taky. Můj pocit zhoršovalo i to, že jsem věděl, do jakých sraček tlačí Phoenixe. Udělal z něho monstrum.

Dean De Lange vešel a zanadával. "Phoenixi, co jsi to udělal?"

"Jo," vysmíval se Nixon. "Co jsi to udělal?"

Phoenix, který se probudil pár minut předtím, než dorazil jeho otec, se ušklíbl. Krev mu obarvila zuby, do kterých jsme ho opakovaně mlátili. "Myslíš, že mě můžeš umlčet?" Zasmál se. "Otče, hádej, kdo je tvoje malá Tracey? Měl bys to vědět, konec konců, zabil jsi její rodiče."

"Cože?" De Lange zbledl a zíral na svého syna. "O čem to sakra mluvíš?"

"Je konec. Nejsem hloupej." Odplivl Phoenix. "Ty jsi to zařídil. Vím všechno a teď to ví i oni."

"Já jsem ne - " Odmítal jeho otec, ale jeho slova byla umlčena výstřelem ze zbraně.

Rozběhl jsem se k němu, mysl mi běžela sto kilometrů v hodině. Kdo stiskl spoušť? Když jsem se otočil, viděl jsem Franka, jak drží ve vzduchu zbraň. No kurva.

"Je konec," řekl Frank chraptivě.

Phoenix se smál ze svého místa na podlaze, s krví stékající mu po bradě. "Ach, zdaleka není konec... máte vůbec představu, co jste právě udělal?"

"Zabil jsem muže, který zavraždil mého syna!" Zařval Frank.

"Lhal jsem." Zakřenil se Phoenix. "A teď se to nikdy nedozvíte. Mimochodem, gratuluju k zabití jediného člověka, který mi stál v cestě stát se šéfem. Právě jste mi vykoupil svobodu."

"Hovno ti vykoupil!" Nixon vykročil vpřed, ale Frank ho rukou zastavil.

"Válka se blíží," řekl Faust z rohu. Věděl to, já jsem to věděl, všichni jsme to věděli, a všichni jsme toho byli svědky.

Krev mi ztuhla v žilách. Bojovali jsme tak tvrdě, abychom ochránili Trace před De Langem - k čertu, i před její vlastní rodinou.

Nikdy mě nanapadlo, že ji budeme muset ochraňovat taky před nimi.

Před původními.

Kteří udržovali pořádek.

Představil jsem si Texova otce. No do prdele, to bude zlý.

Ale co bude ještě horší? Jestli rodina Nicolasi zachytí závan našeho pádu, našich nesnází, protože mají zálusk na to, aby řídili svět už od doby, co je naše rodina vykopla ze země. Kurva.

"Siciliáni přichází." Zasmál se Phoenix ze země.

"Bůh nám všem pomáhej." Zanadával jsem a vytlačil Trace z místnosti. Nedokázal jsem přemýšlel, nedokázal jsem reagovat, nedokázal jsem cítit.

Byli jsme v prdeli.

A nebyl žádný způsob, žádná kurva šance, že z toho vyjdeme živí.

Ani já, ani Trace jsme celou cestou do kampusu nepromluvili.

Což se jisto jistě nestane Phoenixovi, až se stane novým šéfem.

Protože kvůli tomu, co udělal Frank, jsme už nad Phoenixem neměli žádnou kontrolu; jeho rodné právo mu předurčilo, že se stane hlavou rodiny, a Frank mu to zatraceně zrovna předal.

Trace konečně promluvila, když jsme se dostali do pokoje. "Válka? A Siciliáni?"

Zanadával jsem a snažil jsem se přijít na nějaký způsob, kterým ji vysvětlím celou tu věc, aby zněla méně děsivěji, než ve skutečnosti je. "Naše rodina - máme na starosti udržovat mír už přes sto let, Trace. Tvůj dědeček právě chladnokrevně zastřelil šéfa gangu De Lange, kdo k čertu ví, co se teď bude dít s Phoenixem? Buď ho budeme muset zabít nebo si koupit jeho mlčení. Nemůžeš jen tak kolem sebe střílet lidi."

"Jo, to chápu. Ale jste přece mafie? Tak - "

Pečlivě jsem vybíral slova a pročísl si rukou vlasy, sevřel jejich konečky v ruce a trochu za ně zatahal. "Trace, poslouchej, asi tomu nerozumíš. Nechceš tady mít Siciliány. Sakra, já je nechci dokonce ani na Sicílii. Jestli přijdou, a jestli zjistí všechno, co se tady děje. Kurva!" Kopl jsem frustrovaně do postele, taky bych do ni střelil, kdyby mi to k něčemu bylo.

"Ale oni to nezjistí. Kdo by jim to řekl?"

Myslela to vážně? "Trace, viděla jsi všechny ty muže tam? Uvědomuješ si, jak jsou zoufalí po penězích nebo se dostat na správnou stranu někoho z původních? Nemůžeš ovládat lidi a jakože je peklo pode mnou, tak je nemůžeš odradit od toho, aby si sami vybrali."

"Co to znamená pro... pro všechny z nás?" Zeptala se a otupěle si sedla na postel.

"Znamená to, že jim musíme čelit. Spolu," odpověděl Nixon ode dveří. Jedno oko se mu zbarvovalo do tmavě modré barvy a po bradě mu tekla krev.

"Co se stalo?"

Nixon zakroutil hlavou a zarazil se. "Nedělej si kvůli tomu starosti. Zabal si věci, odcházíme."

"Odcházíme?"

Ignoroval Trace a podíval se přímo na mě. "Najdeš tašku?"

"Počkej moment!" Trace vyhodila ruce do vzduchu. "Nemůžeš po mně jen tak chtít, abych odešla!"

"Trace..." Nixon si stiskl kořen nosu. "... tvůj děda a já jsme se rozhodli, že budeš ve větším bezpečí, když budeš celou dobu se mnou. Nemůžu se ti vkrádat do pokoje hodinu co hodinu bez toho, aniž by si lidi všimli. Není to bezpečné."

"Takže mám být vězněm v domě svého dědy?"

"Samozřejmě, že ne." Usmál se Nixon. "Budeš vězněm v mém."

Odfrkl jsem si dřív, než jsem to mohl zastavit.

"Co to bylo?" Vyštěkl na mě Nixon.

Parchante. Opravdu máš čas na to, aby sis hrál na domácnost, pitomče?

"Vzduch." Zakašlal jsem. "Našel jsem tašku." Podal jsem Nixonovi malý vak a zasalutoval Trace. "Miluju tě, Trace. Budu na tebe čekat u Nixona. Myslím, že bude nejlepší, když si budem válet šunky všichni pospolu."

"Okej." Propustila mě zamáváním.

Takže tak.