Enforce - 52. kapitola

Překlad: Mili

Kladiva jsou naši kámoši.

Chase

"Trace?" Vyslovil jsem pomalu její jméno. "Jsi v pořádku? Nixon říkal, že jsi odešla ze třídy... Trace, ty brečíš?"

Zaváhala. Nikdy nezaváhala.

"Ne."

"Ale poslalas 911. Což normálně znamená, že jsi buď naštvaná nebo ti zas někdo nadal do děvek..."

Ztěžka dýchala.

"Trace?"

"Jo?"

Byl s ní. Musel být.

"Jak horko je v Arizoně?" Arizona byla naše přezdívka pro Phoenixe.

"K sežehnutí," odpověděla rychle.

"Kurva." Zavěsil jsem telefon a rychle vysledoval její číslo. Nainstaloval jsem aplikaci Najdi přítele do obou našich mobilů, abych ji mohl sledovat coby pronásledující bodyguard, kterým jsem byl.

Byla na základně.

Poslal jsem nejrychleji, jak jsem mohl, smsku Nixonovi a začal utíkat.

Myslí mi nepřestávaly probíhat obrázky jejích očí. Ublížil by jí Phoenix? Zkusil by něco? Opovážil by se dotknout dívky, která je pod mojí ochranou? V Nixonově moci?

Uběhla celá věčnost, než jsme se s Nixonem potkali a snažili se prolomit dveře.

Mohlo to být jen pět minut, ale bylo to jako pět let - pět let, kdy jsme nevěděli, jestli pořád dýchá, jestli nemá na hlavu mířenou zbraň, jestli se nebojí.

Dveře se s trhnutím otevřely.

Phoenix byl na ní. Byl natlačený na její tělo způsobem, z něhož jsem mu chtěl uříznout koule a nechat ho den nebo dva trpět, potom ho střelit do nohy, abych ho nechal trpět ještě dýl, dokud by nedostal infekci a neumřel.

Nixon zařval a běžel k němu, ale já viděl jenom Trace. Tak dlouho jsem po ní toužil a teď měla skoro úplně servanou košili z těla a sukni bezmála celou pryč. Udělalo se mi špatně. Sotva jsem dokázal k ní přiběhnout těch pár kroků, chtěl jsem se zhroutit na zem a vzlykat jí na hrudi.

Žádná dívka si tohle nezaslouží.

Žádná dívka si o tohle neříká.

A většina dívek se nikdy nevzpamatuje.

Chtěl jsem ji ochránit od všeho zlého, ale místo toho to vypadá, že jsem přišel pozdě. Selhal jsem v její ochraně - selhal jsem ve své povinnosti. Když na tom záleželo nejvíc. Tak. Jsem. Selhal.

"Trace - " Zašeptal jsem, přitáhl si ji do náruče a přikryl ji svým sakem. Její hebké tělo se na mně chvělo; její pokožka byla ledová. Držel jsem ji tak pevně, až mě bolely paže. Jak Nixon mlátil z Phoenixe duši, ona se nořila do mé náruče hlouběji a hloupěji, jako bych byl její všechno.

Jako bych neselhal.

"Kladivo." Nixon se mi podíval do očí.

Kývnul jsem směrem ke skříni. Frank k ní přešel a vytáhl kladivo a několik zipových pásek.

Výhružky pokračovaly, ale k mým uším nedolehly - nic ke mně nedolehlo. Jediné, na co jsem se soustředil, byla ona, a fakt, že už ji nikdy, nikdy, nechci znovu spatřit zraněnou.

Zabil bych pro ni.

Umřel bych pro ni.

Šel bych kvůli ní do vězení.

K čertu, kdyby chtěla letět na měsíc, našel bych způsob, jak ji tam dostat. Udělal bych to. Neselhal bych.

"Měla bys zavřít oči," zašeptal jsem.

Trace zakývala a sklonila tvář do mého hrudníku. Ten byl vlhký od slz. Celé tělo se mi třáslo zlostí.

Jestli Nixon Phoenixe nezabije, udělám to já.

A užiju si každou vteřinu.

Položil jsem bradu na její hlavu a potom, když se každý soustředil na Phoenixův krvavý bordel, krátce jsem ji políbil na čelo.

Teď a tady jsem přísahal.

Nikdy už nebude trpět nebo se strachovat. Postarám se o ni. Budu ten, který pochytá její slzy. I kdyby to mělo znamenat, že se budu dívat, jak je s Nixonem. I kdyby to znamenalo, že budu v pozadí toužit, abych se dostal blíž.

Selhání nebylo možné.

Protože - ochraňuju ty, které miluju.

A ji miluju.

Hrudníkem mi projela ostrá bolest a je to vtipné, protože jsem dokázal myslet jen na to, že... takhle tedy vypadá opravdový strach.