AY - 18. kapitola

Překlad: Tanulka

Nestarám se…

Cam

Od Cary mou mysl držely jen dvě věci – alkohol a fyzická námaha. Když jsem měl směnu, tak jsem musel být střízlivý, takže dokud nebyl výjezd, trávil jsem veškerý čas ve výcvikové místnosti. Kopání, běh, box, zvedání činek – nezáleželo mi jak dlouho.

Když jsem měl den volna, byl jsem jako poustevník. Měl jsem strach, že pokud opustím byt, můžu jí někde potkat. Alkohol byl můj největší kamarád a dokonce jsem nemohl ani spát. Pokaždé, když jsem zavřel oči, tak jsem ji uviděl. Poslední tři dny byly jako droga ve špatném filmu. Jen jsem ho nemohl vypnout, ani mu uniknout. V pátek ráno jsem si připadal, jako bych zestárl o deset let.

Po horké sprše jsem se na sebe podíval do zrcadla, sotva jsem toho ubohého, v prdeli muže poznal. Neholil jsem se téměř týden a strniště na bradě bylo už dost dlouhé, tak že se dalo klasifikovat jako plnovous. Tmavé kruhy pod krví podlitýma očima, vypadal jsem jako nějaká zatracená zombie. Směs intenzivního tréningu a nedostatek jídla uvedlo mé tělo do režimu přežití.

Ale bylo mi to jedno. Sral jsem na všechno. Jen jsem přežíval.

Píp…píp

Můj telefon mě hlasitě upozornil na příchozí zprávu. Odemkl jsem ji, aniž bych se podíval na obrazovku.

Nezapomeň, dneska Club Bliss v 21:00 hod. Nemůžu se dočkat, až tě uvidím.

Amber.

Zamračil jsem se nad zprávou. Opravdu se mi chtělo ji vidět? Věděl jsem, že chce se mnou mluvit, a když jsem souhlasil, jak jsem ji viděl na Mattověpárty, bylo vlastně proto, abych ji umlčel. Nikdy jsem opravdu neplánoval se s ní vidět. Celý tenhle zmatek byl kurva její chyba. Všechno, co jsem chtěl udělat, bylo odolat jí – nechat jí ochutnat své vlastní zkurvené medicíny.

Ale od té doby se všechno změnilo.

Před tím, než jsem zaregistroval, co můj mozek dělá, prsty mi sklouzly k telefonu.

Budu tam.

***

Co jsem to kurva udělal?

Přesouval jsem svou váhu z nohy na nohu, byl jsem před klubem Bliss dost nervózní. Dutý pocit v mém žaludku mě vedl k domněnce, jsem byl kurva blázen, že jsem byl tady. Podíval jsem se na hodinky – 20:58 hod – mám dvě minuty na útěk.

Ulice byla posetá těly, která odcházela a přicházela, každé z nich bylo na cestě do nějakého klubu nebo jiného cíle – každé z nich bylo spokojené a usměvavé. Chtěli tu být. Já, nicméně, ne. Bylo jen jedno místo, kde jsem chtěl být a na tom místě jsem nebyl vítán.

Seru na to! Jdu odsud.

Vydal jsem se po ulici k autu. „Opouštíš mě tak brzy?“ Ambeřin povýšený hlas projel vzduchem, když se procházel okolo vchodu do klubu.

Do prdele, příliš pozdě.

Zastavil jsem se a rychle jsem se podíval na hodinky – 21:00 hod. Protočil jsem oči a zhluboka se nadechl, pomalu se k ní otočil.

Neměl jsem sem chodit.

„Do prdele! Přišla jsi,“ zvolal jsem, můj hlas byl ztěžklý sarkasmem. „Myslím, že lidé se mohou změnit.“ Založila si ruce na prsou a zamračila se.

Její blond vlasy měla stažené do jakého si drdolu a červené šaty s hlubokým výstřihem, sotva pokrývající ňadra.

Vykročila ke mně, ladně hýbajíc boky a červené boty na vysokém podpatku nechutně klapaly.

„Asi sám ďábel mi dneska našeptával, že nesmím přijít pozdě,“ zavrněla mi do ucha. Něžně mě políbila na tvář, záměrně se prsy otřela o mou hruď. Pomalu se odtáhla, a když jsem nijak nereagoval, neporušila náš kontakt. „Jak se má Cara?“ Zeptala se podezíravě. „Je naštvaná, že jsi sem dneska přišel?“

Jen zmínka jejího jména poslala do mé mysli režim paniky. Potřeboval jsem kurva pití a to rychle. Museli jsme změnit téma. Chytil jsem se prvního tématu, které jsem vymyslel, jen aby Amber držela hubu.

„Nestarej se kurva. Neměj kurva péči.“

Vyprodukovala zlý úsměv a bylo to, jako bych se díval na Grinche, který právě vymyslel ďábelský plán. Zavěsila se mi za ruku a táhla mě ke klubu. „No tak, zlato, pojďme dovnitř. Všichni na nás čekají.“

„Co tím myslíš všichni?“ Zeptal jsem se nejistým hlasem.

„Je to můj uvítací večírek, že jsem zpátky.“

Zastavil jsem se, když slovo „večírek“ jí vypadlo z úst. Válcovalo můj krk, cítil jsem se v pasti. „Děláš si ze mě kurva srandu, Amber?“ řekl jsem skrz zuby s nuceným omezením. „Já nechci na nějakou zkurvenou párty.“

„No tak, Came, prosím,“ žadonila, tahajíc mě za paži. „Přišel jsi sem. Nemůžeš zůstat a dát si něco k pití?“ Podívala se na mě s prosebnýma očima. „Navíc, opravdu s tebou musím o něčem mluvit.“

Zavrtěl jsem hlavou, snažíc se ovládnout svůj hněv. Věděla přesně, co dělá a byla v tom kurva dobrá. „Konec, jdeme se napít.“ Zvedl jsem prst k ní.

Vstala na špičky a políbila mě na tvář, svírajíc mi tak ruku pevněji. Tohle fakt uměla a užívala si to.

***

Club Bliss byl jeden z nejprestižnějších klubů v Denveru, kde se stýkaly zlatokopové a bohaté typy DEO. Se svou VIP klientelou a sofistikovaným prostředím, to bylo daleko za mou úrovní pohodlí. Nemluvě o tom, že Amber měla rezervovanou VIP sekci pro svůj malý sebestředný večírek.

„Dobře, Amber.“ Zvedl jsem prázdnou sklenici a zastřásl s ní tam a zpátky před odličejem. „Můj jeden drink je pryč, jdu domů.“ Zvedl jsem se z černé pohovky. „Vítej zpátky v Coloradu,“ řekl jsem věcně a otočil se k odchodu.

„Ne, počkej. Nedostala jsem se k tom, abych ti řekla tu dobrou zprávu,“ prosila mě a popadla za ruku.

„No tak mi řekni,“ řekl jsem a díval se na ni.

Její tělo se o mě opíralo pravou stranou a podívala se na mě. Oči se jí rozšířily očekáváním, než se na mě upřeně podívala, majíc spodní ret mezi zuby.

Co jen má sakra za lubem?

„Tady je moje krásná dcera,“ řekl hrdý mužský hlas za mnou.

„Tatínku!“ Zaječela Amber a vyskočila ze sedadla.

Otec Amber, Troy, se protáhl kolem mě a sevřel svou dceru v obrovském objetí. Hovno! Její otec byl tady. Amber mě sledovala přes rameno, vracejíc mi gesto a já jen nesouhlasně zavrtěl hlavou.

Troy mě nikdy neměl rád, vlastně mě nenáviděl. Když jsme s Amber spolu chodili, dal mi to jasně najevo. Nemohl jsem uvěřit, že Amber vytahovala takové sračky.

Ambeřiny oči se opět posunuly za mně a já jsem si otřel čelo. Ani jsem nechtěl vědět, kdo to za mnou byl.

„Cože, Cam? Neřekneš ani čau svému starému kamarádovi?“

Zhluboka jsem se nadechl, při zvuku jeho hlasu jsem stiskl oči k sobě a otočil se na patě, abych mu čelil. „Čau, tati,“ řekl jsem, natahujíc k němu ruku. Pohlédl na ni dolů a přitáhl si mě do trapného objetí. MitchellGreer nebyl laskavý člověk. Aspoň ne ke mně. Byl to dobrý táta, vzhledem k tomu, že většinu času zastával jen jednoho z rodičů – vždy tam pro mé sestry a mě byl, aby nás podpořil, bez ohledu na to, co jsme chtěli dělat.

„Co tu děláš?“ Zeptal jsem se ho, když mě pustil.

„Copak Amber ti neřekla dobrou zprávu?“ řekl, když mě obešel. Stál vedle Amber a přehodil jí ruku kolem ramen, jako by byli nejlepší přátelé.

„Ne, ale ocenil bych, kdyby to už někdo udělal,“ řekl jsem, když jsem se podíval na Amber.

Cítil jsem, jak Troy upřel na mě oči a já jsem přesunul svůj pohled k němu. „Ahoj, Troyi, rád tě zase vidím,“ lhal jsem, když jsem mu podával ruku.

Na sekundu zaváhal. „Já tebe taky, synu. Slyšel jsem, že jsi hasič, blahopřeju.“ Sevřel moji ruku pevně, jako by mě tím ocenil.

Přikývl jsem na něj a pak vrátil svou pozornost na Amber. „Tak o co jde?“

Zeptal jsem se a těkal očima mezi všemi třemi hledajíc odpověď.

„Dobře,“ začal můj otec. „Amber je teď vrchní ředitel pro marketing GTA.“

Adrenalin mě píchal v hrudi a ústa jsem měl dokořán. Nevěděl jsem, co na to říct. Podíval jsem se na Amber, moje oči hledaly vysvobození z utopení se v téhle informaci.

Potřeboval jsem další zasraný pití.

„Tohle byla ta pracovní nabídka, kterou jsi dostala?“ Zeptal jsem se jí.

„Jo, není to skvělé? Slyšela jsem, že tvůj táta hledá někoho pro vedení svého marketingového oddělení, tak jsem mu zavolala.“ Skrze mě stoupal žár a můj tep se zrychlil. Ani jsem si nevšiml, že můj táta a Troy mi dali prostor. „Musíme si promluvit Amber. Hned.“ Popadl jsem ji za ruku a odvedl ji pryč z VIP prostoru. „Proč jsi mi sakra neřekla, že pracuješ pro mého otce?“ vynadal jsem jí.

„Myslela jsem, že by bylo zábavné tě překvapit,“ řekla a dala ruku pryč z mého sevření.

„Proč bys to k sakru taky dělala, viď?“ Prakticky jsem na ni křičel.

„Doufala jsem, myslela jsem si, že bys mohl být nadšený.“ Přejela si kůži snažíc se zmírnit bolest z mého sevření a sklonila hlavu.

„Ježíši, Amber, víš, jak bláznivě to zní?“ Prudce zvedla hlavu a podívala se na mě. „Chováš se, jako bychom byli stále spolu. Dobře, blýská se novinka, princezno…ty jsi se mnou rozešla před čtyřmi lety, kurva, pamatuješ? Odjela jsi do Kalifornie a jsem si zatraceně jistý, že mě jsi sebou nevzala.“

„Jo, ale jsem zpátky.“ Její tvář změkla, když udělala krok směrem ke mně. „Chci být s tebou, Came.“ Sjížděla svůdně svým dokonale vyleštěným červeným nehtem po mé hrudi a ovinula ruku kolem mého krku.

„A ty víš, že já vždycky dostanu to, co chci.“