W:VT - 14. kapitola

Překlad: Aileen

Ryder

Otevřu dveře. Žaludek se mi stáhne. Jen jeden pohled na toho nemocného bastarda a dělá se mi zle. Ušklíbne se a namyšleně kolem mě projde. Ví přesně, co si o něm myslím a je mu to u prdele.

„Ví, žes mi zavolal?“ zeptá se.

Zúžím oči. Sakra, ví jaká je odpověď. Zabila by mě, kdyby věděla, že jsem se do toho zainteresoval. Nedala mi na vybranou. Sám se toho sráče kvůli ní musím zbavit, protože on sám nikdy nevypadne.

„Kolik za to, že zmizíš?“ zeptám se chladně.

Přejde k mému minibaru a vezme si pivo. Sevřu čelist, když odšroubuje víčko a lokne si. Jeho oči se mi vysmívají. Ten parchant si myslí, že má navrch a to mě nutí chtít mu dát pěstí.

„Proč si myslíš, že mě můžeš vyplatit? Možná chci jen poznat svého syna.“ Zúží oči a já se zasměji. Ten šmejd je tak odporný.

„Protože vím, jaká spodina jsi. Padesát tisíc bude převedeno na tvůj účet a ty pak okamžitě vypadneš z jejich životů a budeš se držet dál.“

Přejde ke mně s otevřeným pivem v ruce. „Možná nechci tvoje peníze,“ protáhne ta slova a nakloní hlavu na stranu. „Možná chci zas vjet hluboko do té jemné, těsné kundičky. Zažils to. Jsem si jistý, že víš, co mám na m-“

Směje se i přesto že ho držím pevně pod krkem. Přišpendlím ho ke zdi a chci z něj vymlátit všechny sračky. Zakleji, pustím ho a zatnu ruce v pěst.

„Máš jen jednu možnost využít téhle nabídky. Padesát tisíc a zmizíš.“

„Bude to vypadat takhle, Rydere Stevensi.“ Jeho chladné oči se střetnou s mými. „Dej mi dvě stě tisíc a já odejdu. Navždy.“

Zasměji se. „Si ze mě děláš kurva prdel. Neexistuje, abych ti dal takovou částku.“

„Oh, já myslím, že dáš.“ Ušklíbne se a navlhčí si rty. Projede si rukou strniště a upraví se opasek. „Podívej, je tu pár věcí, které vím o tvé malé přítelkyni. Věci, o kterých jsem si jist, že by z nich byla policie hluboce zneklidněna. Nemluvě o sociálce.“

Jeho slova mi pošlou mráz po zádech. Nemám důvod, abych věřil těm jeho kecům, ale věřím. Mluví pravdu. Vím, že na ní něco má, ale co mohla udělat tak hrozného, že by tím riskovala ztrátu svého syna?

„Dobře,“ procedím skrz zuby. „Dvě stě tisíc bude zítra na tvém účtu. Ale bůh mi pomoz, jestli ještě někdy znovu uvidím tvůj obličej, tak tě kurva zabiju.“

O krok se přiblíží. Je tak blízko, že můžu cítit jeho cigaretový dech. Má pěst se sevře, jak čekám, až promluví.

„Věř mi, Rydere, když říkám,“ zašeptá, vyhrožujíc mi. „S tím klukem nechci mít vůbec nic společného. Ale zkus se mnou vyjekat a já jí zničím život. Na to se můžeš spolehnout.“

~KONEC 2/3~