W:VT - 11. kapitola

Překlad: Aileen

Ryder

Ty záda mě zabijí. Hodím do sebe několik léků proti bolesti a sesunu se na pohovku i s notebookem. Právě jsem skončil v práci, a i když je sotva poledne, jsem vyřízenej. Za necelé dva týdny se vracím zpět do Londýna a já nevím, jak se ohledně odchodu mám cítit.

Taky jsem přehodnotil svůj názor, že vyučovat není tak špatné. Jasně, že bych místo toho chtěl dělat něco jiného - nebo vůbec nic - ale jelikož nemám na výběr tak to aspoň vyplní ten volný čas, co mám. A když Cally skutečně naslouchá tomu, co jí říkám, tak mám opravdu dobrý pocit z toho, že jí mohu předat některé mé zkušenosti.

Ale pomyšlení na to, že opustím Scar a to ve chvíli kdy se okolo potuluje její mizerný ex, mě přivádí k šílenství. Rozhodl jsem se zůstat tu, dokud nezmizí.

I když to asi znamená, že budu muset převzít tyto záležitosti do svých rukou.

Položím si hlavu na opěradlo a zavřu oči. Matt mě nutí k tomu, abych tady ve Státech navštívil odborníka, ale doteď se mi podařilo tomu vyhnout, protože nechci, aby věděl, že už za chvíli můžu opět hrát.

Přesto chci vědět, jak na tom jsem a tak jsem si zařídil schůzku s úplně jiným specialistou - takovým, o kterém se Matt nedozví. Skoro si myslím, že podvádím chlapa, což je směšné, když vezmu v potaz, že je to můj život a kariéra.

Prostě potřebuju chvíli klid, zvážit možnosti, než mě dotlačí zpět na hříště.

Za méně než hodinu mám schůzku, takže otevřu laptop a zkontroluji e-maily. Vůbec mě nepřekvapuje ten velký počet přijatých zpráv. Nekontroloval jsem poštu už týdny. Většinou nevydržím ani den bez toho, abych si ho zkontroloval, když to neudělám, je to na zabití.

Kliknu na ten od Joshe.

Čau, kámo,
jsi ta nejvíc nejnedostupnější osoba na světě. Proč aspoň jednou za čas neodpovíš na ten podělanej mobil? Mimochodem chtěl jsem tě jen zkontrolovat a zeptat se jak to jde. Napiš mi nebo zavolej, ať vím, že ještě žiješ. Jinak budu muset přiletět a nakopat ti. Už se ti ozvala?
Budeš v Londýně na Wimbledon? Trocha podpory z mé lóže by se hodila ;)
Josh

Uchechtnu se a podívám se na to, co chce Matt.

Rydere,
nezapomeň, že v pátek máme schůzku u doktora Larkina. Už si to třikrát zrušil, takže bys to mohl aspoň jednou zkusit.
Matt

Zasténám, popadnu telefon a rychle Joshovi odepíšu.

Kámo,
sorry, že jsem se neozýval. Jestli ti to pomůže cítit se líp, tak s tebou mluvím víc než s vlastní matkou. Wimbledon? Seš si jistej, že to zase nepoděláš už v prvním kole? Za to bych klidně i zaplatil. Budu tam. Víš, že ti vždycky budu krýt záda.
A už jsme to vyřešili. Ten chlap byl její ex. Objevil se hned po té, co nás spolu viděl v novinách.
Ryder.

Listuji seznamem kontaktů, dokud nenarazím na Scarlett a pak stisknu volat. Už mi chybí její hlas a rád bych věděl kde je. Vím, že byla v práci už od rána. Možná šla vyzvednout Jakea. Když to přestane vyzvánět, tak jí napíšu.

Já: Chybíš mi.

Ať už za to může nuda, zvědavost nebo starosti, tak zjišťuji, že si googleím Tonyho. Scarlett nechce mou pomoc a já nemůžu jen tak sedět a nechat toho čuráka vyhrát. Vidím paniku v jejích očích pokaždé, když si myslí, že se nedívám. Ale já ji pořád sleduji. Mohl bych na ni zírat hodiny a pořád by to nestačilo. Už tak má dost starostí s Jakeovou nemocí.

Krom jména toho o tom chlapovi moc nevím.  Hádám, že je starý asi jako já, tak začnu s tímto. Ale hned narazím.

Tony Larezzi je zřejmě celkem běžné jméno.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem detektiv, ale tohle to je směšné. A bez pomoci toho moc nezjistím. Najednou si vzpomenu: existuje osoba, která mi může pomoct. Nemůžu uvěřit, že mě to nenapadlo už dřív.

Sáhnu do zadní kapsy a vytáhnu peněženku. Asi je hodně blbý nechávat si vizitku od holky, se kterou jsem byl jen jednou. Upřímně, ani nevím, proč jsem to už dávno nevyhodil, ale momentálně jsem rád, že ji pořád mám.

Mám poslat esemesku či e-mail nebo zavolat?

Textovka i email jsou dost neosobní a telefonátu s ní se děsím. Pravděpodobně je to jediná žena na světě, ze které mám husí kůži.

Nakonec se rozhodnu, že e-mail je nejbezpečnější.

Anno,
normálně bych řekl ahoj, ale vím, jak jsi málomluvná.
Potřeboval bych laskavost. Jednu mou kamarádku obtěžuje její ex a chtěl bych o něm zjistit nějaké informace. Jenže netuším, kde mám vůbec začít. Doufal jsem, že bys mi mohla poradit.
Snad to pro tebe není tak neobvyklé.
Ryder.

Odpověď přijde téměř okamžitě a navíc ve stejnou chvíli, kdy mi přijde esemes od Scarlett. Sáhnu po telefonu a zasáhne mě vlna vinny, jak čtu zprávu.

Scar: Moc mi chybíš xx

Tři slovíčka a já se cítím jako svině.

Co to sakra dělám? Nemám právo zasahovat jí do života. Požádala mě, ať se od toho držím dál a to je to co bych měl dělat. Tak proč to nemůžu nechat být? Přesvědčuji sám sebe, že to dělám jen proto, abych se ujistil, že jak ona tak i Jake jsou v bezpečí, ale vím, že si to jen nalhávám.

Je to taky o tom, abych se jí znovu naučil důvěřovat. Nesnáším, že jistá část mě se takto cítí. Ale realita je taková, že už mi jednou lhala - jak si můžu být jistý, že to znovu neudělá? Proč je tak tvrdohlavá a nechce pomoct? Je skálopevně přesvědčená, že policie nemůže nic udělat. Jediná věc, která mě napadá je, že na ní něco má. Něco velkého.

Povzdechnu si a promnu si oči. Věřím jí. Nebo… ne?

Znovu mi pípne email. Skoro bych zapomněl, že Anna čeká na odpověď.

Rydere,
musím říct, že jsem v šoku z toho, že si mě kontaktoval.
Samozřejmě to myslím v dobrém. Ráda bych ti pomohla, ale znáš reportéry, neuděláme nic, aniž bychom nedostali něco na oplátku. Tady je má dohoda: Najdu informace o tom chlapovi a ty mi poskytneš exkluzivní rozhovor. A nemluvím tady o pitomým jednostránkovým rozhovoru. Chci tvou duši odhalující titulní stránku. Dohodnuto?
Mimochodem, jak se má tvůj zadek? ;)
Anna

Ušklíbnu se. Zvážím své možnosti. Matt mě zabije, když s ní budu mluvit, aniž bych to nejdřív neprokonzultoval s ním s ohledem na to, že se bude moct ptát na cokoli.

Nemyslím si, že můžu ignorovat svou zvědavost ohledně Tonyho a hlavně toho, co má na Scar.

Anno,
Jsme dohodnuti. Vše, co o tom chlapovi vím, je jeho jméno. Tony Larezzi. Ani si nejsem jistý, zda je to jeho skutečné jméno. Pokud to pomůže, tak má sedmiletého syna jménem Jake Calera.
Vracím se do Londýna za dva týdny. Takže můžeme rozhovor udělat, až se vrátím nebo po telefonu. Dej mi vědět.
Ryder

Znovu mi okamžitě odepíše.

Rydere,
Dobře, uvidím, co se s tím dá dělat. Ale nic neslibuji. Teda pokud o něm nezískáš víc informací jako číslo sociálního pojištění nebo řidičáku? A pokud jde o to interview, počkám, až se vrátíš.
Je to dobrá výmluva pro to, abych tě zase osobně viděla ;)
Anna.

Jsem si jistý, že se mnou flirtuje, ale ignoruji to. Doufám, že neočekává to co minule. Bože, co když sex bude jednou z těch "podmínek"? Zasténám, vstanu a snažím se ignorovat tu díru ve svém žaludku.

Proč mám pocit, že tohle neskončí dobře?

***

Sedím v čekárně, čekajíc na přijetí. Mám sebou dva snímky rentgenů: jeden z doby hned po nehodě a aktuální snímek. Momentálně můžu na židli sedět úplně normálně a bolest se neustále objevuje, jenom když se namáhám. A já nevím, zda je to dobře nebo špatně. Čím rychleji se hojím, tím víc jsem pod tlakem ohledně rozhodnutí týkajícího se mé budoucnosti.

Vzhlédnu, když uslyším své jméno. Žena okolo čtyřiceti se na mě usmívá. Vlasy má stažené do drdolu ale pár kadeří jí padá do jejích přátelských zelených očí. Oplatím jí úsměv, stoupnu si a následuji ji do ordinace.

„Posaďte se, Rydere.“

„Dík, že jste mě přijala,“ řeknu a sednu se do jednoho z těch obrovských, mahagonových, kožených křesel, která stojí naproti jejímu stolu. Výzdoba je nudná a potřebovalo by to tu přemalovat, ale fotky, hádám, že její rodiny, které visí na stěnách, tomu dodávají domácí atmosféru. Což mi připomíná: musím zavolat mámě.

„Žádný problém.“ Posadí se a začne zkoumat snímky. „Jak vám je?“

„Je to mnohem lepší. Když se namáhám, tak přijde taková tupá bolest. A pokud bych seděl ve stejné pozici hodně dlouho, tak by to bylo dost bolestivé, ale jinak se cítím fajn.“

Anonymita téhle situace mě přiměje být zcela upřímným. Kdybych zašel za Mattovým lékařem, tak bych předstíral, jak trpím nesnesitelnou bolestí.

„Dobře, dobře,“ zamumlá a přitom se dál soustředí na rentgeny. „Ta pauza pomohla k úplnému uzdravení. Přímo tady můžete vidět, kde se svaly zpřetrhaly, ale také vidím velké zlepšení i u vašich starých zranění.“

„Takže?“ zeptám se nervózně. Polknu, jak čekám na její odpověď.

„Myslím si, že až se vrátíte zpět do Británie, měl byste zajít ke svému vlastnímu lékaři. Ale dle mého názoru neexistuje žádný důvod pro to, abyste nezačal aspoň s nějakým lehkým tréninkem, tedy pokud chcete.“ Podívá se mi zpříma do očí. „Mohl byste se vrátit do hry právě na US Open, jestliže vše půjde podle plánu.“

Její slova mě zasáhnou a mně je najednou špatně.

Jestliže vše půjde podle plánu?

Já už ani nevím, co mám v plánu.

Takhle bych se neměl cítit, když mi řekla tyhle novinky. Když už nic jiného, tak mi to dává větší perspektivu pro to, co bych chtěl v budoucnu, tak je to, ale že bych věděl, co chci, tak to říct nemůžu. Vstanu a natáhnu ruku. Vezme ji a pevně ji sevře v té své.

„Bylo mi potěšením se s vámi setkat, pane Stevensi. Doufám, že se brzy vrátíte do hry.“

„Díky a vážím si toho, že jste si na mě udělala čas.“

***

Na telefonu zmáčknu ignorovat a hodím ho na zem. Rozvaluji se v hotelu na gauči, snažíc se zpracovat novinky. Takže jsem skoro v pořádku a už brzy mohu hrát. Mobil mi opět zazvoní, takže ho tentokrát vypnu úplně. Mám tam od Matta sedm zmeškaných hovorů. Co by asi tak mohlo být tak důležitého?

Upravím si pozici a zapnu televizi. Laptop leží na stolku přímo naproti mně. Natáhnu se pro něj, zvědavý jestli mi nepřišel nějaký e-mail.

Je tu jeden od Anny.

Rydere,
Toho chlapa nechtěj naštvat. Tony Larezzi, narozen 8. 3. 1987. Právě byl podmínečně propuštěn z vězení za držení drog. Má policejní záznam dlouhý jak telefonní seznam a má kontakty na hodné zlé chlapi. Mírně řečeno, ten chlap je špatná zpráva. Ale jako vždy u těchto případů je jen otázkou času, než ten chlap na dobro zmizí z našich životů.
Stojí ti ta ženská za to? Myslím tím, se mnou by sis mohl užívat bez jakéhokoli dramatu ;)
Anna

Odpovím, ignorujíc její nabídku. Poslední věc, kterou potřebuji ve svém životě, je další žena. Mám dost starostí jen s jednou.

Můžeš mi o tom chlapovi sehnat víc detailů? Adresu? Telefonní číslo? Nebo něco takového?

Zatímco čekám na odpověď, hledám jeho i jeho kriminální historii na Googleu.

Bingo. Obrázky a zprávy z novin se objeví po celé obrazovce. Na těch fotkách vypadá mnohem drsněji, než když jsem ho viděl na prahu Scarlettina domu, ale určitě je to ten samý chlap. Zobrazí se mi upozornění na příchozí mail. Rozkliknu ho a přečtu si Anninu odezvu.

Jistě. Adresa:číslo bytu 505 na rohu ulic Sedmé a St. Parkensona. Telefon: 555 404 3433. Chceš i jeho číslo pojištění? Jo, jsem až tak dobrá ;)
Neudělej nic stupidního. Ten chlap si nehraje. Jak už jsem řekla, před pár týdny vyšel z vězení. Zavolej mi, až se vrátíš do Londýna. Opravdu se těším, až tě zase uvidím.
Anna xx

Dlouho zírám na jeho adresu. Nevím, zda mám ctít Scarlettino přání a nechat to být, nebo se zapojit. Zadám jeho adresu do GPS a zjistím, že to od hotelu není ani dvacet minut. Proboha, někdo musí něco udělat. Ten chlap potřebuje lekci.

Seru na to. Beru věci do vlastních rukou.