Unforgiven - 29. kapitola

Překlad: Peťa

Nedalo se popřít, že se po ní díval. Narazil na Michelle a ta mu prozradila jejich plány na páteční večer, ale když si to uvědomila, rychle se snažila dát zpátečku a pak se uchýlila k tomu, že mu vyhrožovala, aby se od Bailey držel dál. Pěkné vidět, že má jednu kamarádku, která se o ni starala. Neustále ho zastavovali místní, aby si pokecali. Byl na to zvyklý.

Byl na Bailey rozčilený, když mu přes celou ložnici slovně nakopala zadek. Půlku dne byl vytočený a používal ty emoce, aby se po hlavě ponořil do práce. Byl dobrý ve fungování přes trápení. Přesněji řečeno se profesně stal rockovou hvězdou, když se jeho osobní život měnil ve sračky. Prostě se naučil používat práci jako zvládající metodu. Ale tu noc, když se dostal domů, nezůstalo nic, co by ho uklidnilo.

Skoro jel k ní domů, aby si s ní promluvil. Skoro. Nikdy ve svém životě se tak moc nepotýkal s tím, aby si šel z vlastní cesty. Byl tak žalostně v konfliktu, když přišlo na ni – tak moc, že nikdy nedokázal udržet nohy, aby šly po přímé linii. Jednu sekundu ji chtěl tak silně, že byl připravený zapomenout na každou hroznou myšlenku a pocit, které mu prošly hlavou. V další chvíli se něco stalo a chtěl na ni uvolnit svůj vztek. Emocionálně z ní byl naprosto zmatený, ale popravdě byl jedině skutečně šťastný, když se rozhodl na chvíli uložit hněv a bolest a prostě je nechat být. Zdálo se jen, že nedokázal zvládnout tento způsob myšlení.

Bylo to teď o dny později a nechtěl ji jen vidět, musel ji vidět. Neřekla mu vůbec nic špatného, a když oddrmolila svoje slova, každičké bylo pravda. Neměl tušení, co jí teď chce říct, ale něco říct bylo potřeba a byl unavený z toho, že se cítil úzkostně, zatímco čekal, dokud ji nebude moct vidět.

Přecházel přes houfy dek roztažených na středoškolském fotbalovém hřišti. Všichni se připravovali na ohňostrojovou show. Byli jediným městem na světě, které odpalovalo ohňostroje uprostřed června, ale hej, kdo nemiloval ohňostroje. Konečně je našel, jak sedí na velikánské dece s nohama nataženýma před sebou. Sledoval ji, když se z dálky blížil. Všichni kolem ní na ni neustále zírali a nedokázal si představit, jaké to pro ni musí být – ze všech špatných důvodů být vždy v centru pozornosti.

Když k nim přistoupil, podívala se na něj a její rty se oddělily. Michelle se na něj dívala jedovatě a tiše nadávala.

„Potřebuju s tebou mluvit.“ Jen na něj zírala. Vůbec nevypadala, že by měla zájem jít s ním. Dřepl si u jejích nohou, aby se dostal na její úroveň a zkusil to znovu. „Prosím.“

Na chvíli se dívala k Michelle a Michelle naklonila hlavu do strany. Ta rozhodně nebyla na jeho straně. Bailey nakonec přikývla, ale její tvář zůstávala opatrná. Vstal a nabídl jí ruku. Osud tomu chtěl, že ho ze vzdálenosti padesáti stop, nebo trochu větší, zahlédla Veronica a okamžitě na něj křičela a mávala. Neměl vůbec v úmyslu jít se za ní podívat, ale ani nemusel. Během chvil byla u jeho boku a právě tehdy zaregistrovala jeho společnost.

Bailey po jeho boku byla náhle ztuhlá, a když na ni pohlédl, vypadala, jako by byla v pekle.

Veronica očima nabrala Bailey a ušklíbla se. „Oh… ty jsi ta holka, kterou jsem vyrazila. Betsy nebo jakkoli se jmenuješ.“

„Jmenuje se Bailey. Poslyš, jsem právě teď tak trochu zaneprázdněný. Možná si můžeme promluvit někdy jindy“-

Veronicy tvář spadla a s naprostým zmatením se dívala mezi něj a Bailey. „Oh… jo, jasně.“ Nebrala náznaky moc dobře. „No, chtěla jsem ti jen říct, že mi je líto, že jsme tuhle v noci museli zkrátit naše rande.“ S krutým zábleskem v očích určeným výhradně Bailey se natáhla k jeho paži. Snažila se Bailey přimět, aby žárlila a protože Bailey neměla tušení, že k žárlivosti není důvod, fungovalo to. „Mrzí mě, že ses necítil dobře. Budeme to prostě muset zkusit znovu nějakou jinou noc.“ Pohladila ho po paži a on se odtáhl.

Bailey se na něj podívala, její oči široké. Neodtrhl od ní pohled, když Veronice odpovídal. „Nemyslím si, Veronico. Promiň, prostě nemám zájem.“ Baileyiny rty se našpulily a její obočí sebou cuklo, než se podívala na jeho hruď. Veronica vedle nich zafuněla, a když na ni pohlédl, nevěřícně zírala zpátky.

„Co? Kvůli ní?“ Ukázala na Bailey vedle něj. „Ty jsi ten, kdo mi řekl, že je trestankyně. Trestankyně!“ Začínala působit scénu, ne že by někdo kolem nich ještě nevěděl, že je trestankyně. Jediný důvod, proč to Veronica nevěděla, byl, že nebyla místní.

„Jak jsem řekl, omlouvám se, ale to se nestane.“ A pak se podíval zpátky na Bailey a ignoroval Veronicu, dokud konečně neodešla. „Opravdu si musíme promluvit.“ Jen přikývla. „Michelle, kradu ji.“

„Pokud ji vrátíš v jednom kuse.“ Vyhrožovala mu svýma očima a byla v tom zatraceně dobrá. Asi tak dobrá jako bývala Jess. Bailey jistě podněcovala zuřivě ochranitelské přátele. Kdysi byl jedním z nich.

„No, jen si budeš muset počkat do zítřka, abys to zjistila, protože si ji nechám na noc.“

„Darrene… Přišla jsem s Michelle. Opravdu bych neměla. Nechci ji nechávat samotnou.“

Tehdy Michelle vstala. „To je v pohodě. Jdi. Budu v pohodě.“ Znovu na něj střílela dýky, ale nakonec si povzdechla. Letmo ji políbil na tvář a ona ho poplácala po rameni. Možná před ním chtěla chránit Bailey, ale nikdy nebyla jeho nepřítelem. Nikdy.

„Bude v pořádku.“ Michelle přikývla a on táhl Bailey s sebou k parkovišti.

„Ty jsi ne“- Mluvila zpoza něj.

Zastavil se a otočil se k ní. Skoro se vřítila do něj. Oči davu je pořád sledovaly, nabírajíc nové přihlížející čím dál se brodili mořem dek. „Ne.“

„Ale tvoje postel byla“- Vypadala pokořeně, že se ptá.

„Přesně tak jako vždycky, když nespím dobře.“ Ujišťoval ji. Chránil její pocity přesně stejně jako vždy, když byli mladí. A byl to kurevsky úžasný pocit.

„Byla jsem k tobě tak krutá onehdy ráno…“

„Ne víc než jsem já k tobě. Dokážu to zvládnout.“

Vzal ji za ruku a znovu vystartoval ke svému autu, přičemž ignoroval oči jako na tenisovém kurtu, které je sledovaly. Když se dostali k jeho autu, znovu se obrátil k ní. Bojoval s tím. Potřeboval něco říct a bylo to tak zatraceně dlouho, co s ní nechal svou obranu dole, že bylo těžké ji prosit. „Nevzdávej se ještě.“ Studoval její oči a pak se rozhodl pokořit se ještě víc. „Jsou chvíle, kdy jsem s tebou, kdy se cítím víc klidný, než jsem byl za tak dlouhou dobu. Nežádám tě o nic víc než o čas. A možná trošku otevřenou mysl.“ Její čelo se nakrčilo zmatením.

„Otevřenou mysl na co?“ Zněla podezíravě.

Přitáhl si ji vedle sebe a otočil ji tváří k autu. Neposunul se k jejímu tělu, ale sevřel a držel jí ruce na boku auta, když se naklonil k jejímu uchu. „Otevřenou mysl to jen chvíli nechat běžet. Vzdát se očekávání a předpokladů.“ Byl tvrdý a vzrušený, když mluvil a zatímco jeho slova nebyla úplně o tom, nechystal se popřít, že část toho, co chtěl, byla velmi sexuální. Chtěl, aby cítila, jak vzrušený je a než měl šanci si racionálně vysvětlit, že parkoviště pravděpodobně není nejlepším místem, aby jí to ukázal, přitiskl jí slabiny ke spodní části zad a ona spustila čelo na okénko na straně řidiče. „Pracujeme tak tvrdě proti sobě. Jsem tím bojem unavený. Je to vyčerpávající a nevyvolává to dobré pocity. Ne jako tohle.“ Jemně ji kousl do strany krku a šlehl přes kůži jazykem.

V nebi za nimi začal explodovat první z ohňostrojů. Líbal ji na krku a čekal na odpověď. „Okay.“ Znovu se k ní přitiskl a ona zanaříkala. Natáhl se kolem ní k jejím prsům, zatímco vklouzl rukou pod nízko padnoucí výstřih jejího trička. Zvedl její prsa nahoru nad podprsenku a tiskl a ohmatával jemnou a pružnou kůži.

„Bože, chci je ochutnat.“ Spustil volnou ruku dolů po jejím boku k jejímu pasu. Přitáhl si její boky k sobě, přičemž si zpřístupnil prostor vpředu, dostatečný akorát na jeho ruku. Přes džíny vzal do dlaně její pohlaví a ona zalapala po dechu. „A víc než je, tohle.“ Stiskl ji přes džíny a ona se tiskla zadkem k jeho slabinám a byl na řadě on, aby zasténal. „Pojeď se mnou domů.“ Jeho hlas byl zadýchaný a byl vyděšený, co řekne. Přikývla a on si povzdechl.

„Ano.“      

Byli ticho, když řídil a nechával si ruce pro sebe, ačkoli se mu prsty kroutily, aby se jí znovu dotkly. V tu chvíli nebyla žádná zášť, žádná bolest, žádná vina, jen potřeba. Chystal se dát si s ní volnost dělat věci, na které pravděpodobně neměl žádné právo a které ona neměla žádnou povinnost dovolit. Dost dobře to možná byla chyba a předpokládal, že ano, ale jako peklo doufal, že ne. Prostě to musel zjistit.

Rychle pustil Macy ven a Bailey stála u kuchyňského ostrůvku, zatímco vypadala nervózně. Taky byl nervózní, ale byl tak zatraceně vzrušený, že mu to bylo jedno. Šla za ním do jeho pokoje a on si svlíkl tričko. Její oči cestovaly po délce jeho trupu a začaly se jí chvět rty. Když k ní přistoupil, při jeho prvním doteku vyskočila. Odloupl jí tričko nahoru a přes hlavu a natáhl se dozadu, aby jí rozepnul podprsenku. Myslel si, že její prsa jsou možná trošku větší než před šesti lety a teď když před ním stála nahoře bez, si tím byl jistý. Miloval novou plnost právě tolik, jako předtím miloval její malé kozy.

Zíral na ni, a když se jí konečně dotkl, přestal úplně vidět, do čeho se to dostává, kým je, co udělala. Jen se ponořil do toho, co dělal a zbytek nechal zmizet do pozadí. Její kůže byla teplá a jemná jako hedvábí. Její bradavky byly pevné světle růžové vrcholky proti světlé kůži. Když vsál tu tvrdou hrudku mezi rty, vykřikla a on ji zády vedl ke své posteli, s hlavou pořád sklopenou u její hrudi. Pustil ji na dost dlouho, aby ji dostal na svou postel a pak byl na ní a vtáhl do úst druhou bradavku.

Těžce oddechovala a on poslouchal zvuky jejího vzrušení, jak přes kůži přejížděl jazykem. Jemně ji sevřel svými zuby a v hrdle se jí zachytilo naříkání. Neměl tušení, proč se mu líbí ji kousat a jemně jí oždibovat kůži, ale miloval náhlé napětí, které jí proběhlo tělem kdykoli, kdy to udělal. Ještě víc miloval uvolnění a zasténání, které vydala, když uvolnil svou čelist.

Její boky se pod ním lehce svíjely a on se natáhl, aby jí rozepnul knoflík a rozepnul zip. Drsně jí strčil ruku za pás kalhotek a v sekundě, kdy zvládl dostat prsty mezi její promočené rozpálené pysky, hluboko do ní ponořil prostředníček. Tentokrát to nebylo zanaříkání nebo výkřik. Vyjekla při tom vpádu a on pustil její bradavku, aby sledoval její tvář. Nejdřív si myslel, že jí ublížil a určitě byla kolem jeho prstu dost těsná, aby si myslel, že je to možné, ale její výraz nebyl ani v nejmenším bolestný. Byl zoufalý. Tlačila se na jeho prst a nořila ho tak mnohem dál do jejího tepla. Jestli kdy byla žena, která ho mohla donutit se udělat jen tím, že se jí dotýkal, byla to ona.

Použil svou volnou ruku, aby jí začal stahovat kalhoty přes boky, ale odmítl vytáhnout prst z její kundičky. Zvedla boky a použila vlastní ruce, aby se vykroutila z džínů, a když jí je sundal, zíral na ni. Pravděpodobně si myslela, že přišel o rozum a možná že jo. Zíral na svůj prst pohřbený po kloub hluboko v ní a ona sledovala jeho. Její pohlaví se lesklo, když kolem něj prosakovala její vlhkost a dokonce i jeho prst vypadal obrovský proti jejím malým bledým pyskům. Vytáhl z ní svůj prst, přičemž sledoval, jak se vynořuje kluzká vlhkostí pokrytá kůže a když se do ní začal tlačit i dalším prstem, zaryla paty do pokrývek a zasténala.

Roztahoval ji, jak se tlačil dovnitř a pěsti se jí zkroutily na pokrývkách u jejích boků. Pohled na její tělo pomalu pojímající jeho prsty ho donutil nemyslet na nic jiného kromě toho, jak se do jejího těla noří jeho péro. To jistě jako peklo nebyla nová fantazie, ale to, že konečně viděl její tělo pojmout tloušťku jeho prstů, mu poskytlo úplně novou perspektivu a nechalo ho to omráčeného naprostou potřebou po ní. Znovu se z ní jemně vytáhl a pak se vtlačil dovnitř ještě jednou. Byla tak kluzká vzrušením a svaly břicha se jí chvěly, když začal přirážet. Ponořil se dovnitř a vytáhl se ven, když naříkala a svíjela se, a když se naklonil k jejímu pohlaví, znehybněla, zamrzlá jako socha.

Použil volnou ruku, aby oddělil pysky jejího pohlaví. Vnitřní pysky její kundičky byly roztažené kolem něj a olízl ji od vrchu jeho prstů ke kápi jejího klitorisu. Odtlačil ji špičkou jazyka a jemně zatlačil na ztuhlý uzlík nervů. Pozvedla se proti jeho ústům a on se proti horké kluzké kůži usmál. Šlehal jazykem, lízal ji, sál a omýval, dokud se její tělo nechvělo a netřáslo od hlavy k patě a pak sál tvrdě, tahal uzlíček do svých úst. Explodovala kolem něj. Celé její tělo se napjalo a pak se svíjelo, jak se orgasmus propracovával jejím tělem.

Během jejího uvolnění ji lízal pomalu, jak se svaly jejího břicha kroutily. Obkresloval její pysky jazykem, líbal její kundičku, tak jako by to dělal u jejích úst. Oční víčka se jí zachvěla a on sledoval, jak se znovu uvolnila. Když si sedl mezi její nohy, jednou rukou jí třel stehno a druhou ji hladil po břiše. Její ruce teď byly za její hlavou a znovu se zdála být nervózní. Pohladil ji dolů k pahorku jejího pohlaví a jemně ji hladil, aniž by oddělil její pysky.

Když vstal z postele, předpokládala, že očekává, že mu oplatí laskavost, ale to nebyl jeho záměr, a když si sedla a natáhla se po pásu jeho džínů, znehybnil jí ruce svýma. „Prosím ne.“ Vypadala omráčeně, možná i zraněně. Neměl tušení, proč na to není připravený. Byl chlap, byl vždy připravený a Bůh ví, že jeho tělo bylo víc než ochotné, ale prostě nebyl… připravený. „Půjdu si dát sprchu. Za pár minut budu zpátky.“

Její oči ho sledovaly, když šel do koupelny a věděl, že jestli nic jiného je zmatená. Zíral na svoje péro, jakmile byl ve sprše. Byl tak mučivě tvrdý a lék na to byl ve druhém pokoji a chtěl být s ním. Místo toho si hladil ptáka a představoval si, že je to její dotek, její pusa, její potřeba, která je potěšit ho a se zaťatými zuby a potlačeným stenem se udělal.

Když se vrátil do postele, vlezl si vedle ní a vtáhl si ji do náruče, než měla vůbec šanci se přetočit a vidět ho. Na moment znehybněla, než se v jeho náruči uvolnila. Políbil ji na krk a zíral jí přes rameno na její jemnou ručku natáhnutou na posteli před ní. Všiml si jejích rukou už dřív. Byly tak malé a její prsty tak elegantní a půvabné ve srovnání s těmi jeho. Věděl, jak vypadají nejmenší detaily jejího těla vyjma těch, kterým byl právě představen.

Roky ji sledoval tak zblízka a věděl, že vystrkuje malíček, když zvedá sklenici ke rtům. Taky věděl, že je bezmocná to zastavit a smáli se její neschopnosti kontrolovat prsty, když dřív držela šálek. Věděl, že je lechtivá a to samotné místečko, které ji nejvíc posílalo do spirály smíchu, které by pravděpodobně skončilo tím, že by se počůrala, bylo přímo u jeho ruky pod její paží.

Mohl vidět jizvu na boku jejího krku, kterou získala, když ji Jess zaháčila rybářskou návnadou a pamatoval si ten den tak jasně. Z krku jí kapala krev, ale pořád se smáli jako idioti až do toho bodu, že měli v očích slzy. On byl tím, kdo jí uvolnil háček z kůže, když mu její ruce svíraly boky pasu. To jistě ztěžovalo soustředění. Každý palec z ní byl pro něj vzpomínkou a byly to opravdu dobré vzpomínky – takové, kolem kterých si budujete život.

Dotkl se jizvy a ona vyklenula krk. Prsty jí obkresloval rameno a po paži k její ruce. Jeho větší prsty se obtočily kolem jejích štíhlých ženských a stiskl jí ruku, vytáhl jí ji k hrudi a zpevnil na ní svůj stisk. Vůně jejího šamponu bylo to, do čeho usnul, ale trhnul sebou v začátku, kdy se slyšel, jak jí říká, že ji miluje. Na chvíli si myslel, že to možná řekl nahlas, ale dýchala vedle něj rovnoměrně, a když se naklonil, měla zavřené oči, hruď se jí pomalu zvedala a klesala a její rty byly jen trošku oddělené.

Znovu zavřel oči, uvelebil se vedle jejího teplého těla a představil si to. Že ji miluje.