Status - 6. kapitola

Překlad: Jilyan

Grace@OplzlýModrýPtáček

#ZavolejMiNevolejMi

Ukázalo se, že vyhnout se minulosti je o dost těžší, když je všude kolem. Podívám se na televizi, a jsem tam. Podívám se na internet a znovu, jsem hvězda dne. Mluví se o mně všude. Můj obličej, můj ubohý náctiletý obličej je ve všech vysílání. Bebe mi píše. Její rodiče-mí rodiče-mi píšou. A i když jim vážně musím zavolat zpátky, nemůžu to udělat. Budou mně chtít uklidit na nějaké bezpečné místo. A to už se stalo, to už jsem udělala. Strávila jsem téměř rok zastrčená na bezpečném místě poté, co jsem se vrátila domů. Nemůžu se vrátit do minulosti. Nemůžu.

Zpravodajské organizace mi taky volají. Vím, co to znamená. Chtějí rozhovory. Chtěli rozhovory i když mi bylo čtrnáct, ale nikdy žádný nedostali a nedostanou ho ani teď.

Velcí chlapci volají, sakra, dokonce Malé dámy volají. Ačkoliv to by mohlo být kvůli Kristiině zpackané svatbě. Nejsem si tím na sto procent jistá.

Ale asi ne. To bude pravděpodobně taky kvůli mé minulosti.

Ale jedna věc, která mně překvapila nejvíc je ta, že Vaughn nevolal.

Proč?

Je tak znechucený tím, co se stalo v mé minulosti? Řekl, že včerejšek byl skvělý. A já si upřímně přeji, abych si mohla vzpomenout. Vzpomínám si na to hraní. Pamatuji si, že tam byl. Pamatuji si, že jsem byla strašně naštvaná. A vím, že jsem odtamtud odešla a pak tam mám mezeru než jsme spolu byli v restauraci. Mluvil o...úplně si nepamatuji. Ale myslím, že to bylo osobní. Pamatuji si, že jsem se za sebe styděla, protože si probojovával cestu zpátky do mé pohádky a já mu podléhala.

Bože, všechno v mém životě je mimo od doby, co do něj vešel Asher. Já jsem mimo. Ten chlap pro mě není dobrý.

Tak proč se tolik starám o to, že nezavolal?

Možná mu došlo, že neodpovím?

Má pravdu, pokud je to to, co si myslí. Neodpovím. Od doby před pár týdny, co můj telefon zmizel a objevil se na druhý den jsem paranoidní. Možná se někdo do mého telefonu naboural? Nevím jak to funguje, mohla bych být odposlouchávána, ne? Kdo ví, kdo může poslouchat na druhém konci.

Ale stejně, uvnitř mě je prázdnota, která potřebuje slyšet jeho hlas. Zhluboka se nadechnu a pozoruji svůj telefon, když vibruje na skleněném stole. Mohla bych mu zavolat.

Ježíši, Grace. Rozhodni se.

Správně. Nezavolám mu. Děje se toho příliš moc najednou. Poslední věc, kterou potřebuji je, aby věci ještě víc zkomplikoval.

„Země volá Grace!“

„Cože?“ Podívám se na Kristi a jejího bratra. Pozorují mně. „Co?“ zopakuji.

„Tvůj telefon?“ řekne Kristi, když ukáže na vibrující přístroj na stole vedle mě. „Přivádí mně to k šílenství. Prostě odpověz.“

Zvednu telefon a podívám se na číslo. „To je Vaughn.“ Usměji se, předtím, než se můžu zastavit.

„Prostě to zvedni,“ řekne Jack. „Je očividné, že s ním chceš mluvit.“

Zavrtím nesouhlasně hlavou. „Nemůžu s ním teď mluvit, lidi. Bude chtít odpovědi. Vy ho neznáte. Nutí mně k věcem, které bych dělat neměla. Dělá mně impulsivní. Je nutič, je panovačný a-“

„A je právě teď v televizi,“ řekne Jack, ukazující na plochou obrazovku za barem na druhé straně pultu. „Podívej se!“

Podívám se. Nemůžu si pomoct. Dokonce vstanu a přejdu blíž, abych mohla slyšet.

„Do prdele,“ řekne Kristi, když se ke mně připojí. „A je tam Johnny.“

„Prosím,“ řekne Vaughn do kamery. „Potřebujeme vaši pomoc. Grace Kinsella a Kristi Bolton byly dnes ráno zahnány paparazzi z areálu. Potřebujeme vaši pomoc, abychom je našli. Grace je má přítelkyně a teď už víte o její minulosti. Ona je Daisy Bryndle. Její příběh nebyl nikdy povězen a já nebudu ten, kdo ho teď poví, ani většinu z něj nevím. Ale vím, že by mohla být v nebezpečí. Psychopat, který zavraždil její rodiče se vrátil. K tomu, můj kamarád Johnny Blazen má také strach o svou snoubenku Kristi Bolton. Je v šestém měsíci a mají se dnes večer vzít. Potřebujeme vaši pomoc. Musíme najít tyto dvě ženy a vzít je do bezpečí. Prosím, pokud máte nějaké informace, zavolejte na číslo na obrazovce.“

„Myslíš, že je to pravda, Grace?“

Musím se sklonit a opřít si ruce o stůl, abych se stabilizovala. Zpátky? Je zpátky? Mohla by to být vážně pravda? Má mysl běží na plné obrátky. Televize přepne na scénu před hotelem, kde utíkám s Kristi. S třesoucíma se nohama se vrátím ke křeslu a posadím se.

„Myslím, že bys mu měla zavolat,“ řekne Jack. „Vážně, pokud po tobě někdo jde, potřebuješ ochranu. Tenhle resort je obrovský, tady nejsi v bezpečí. Máme strážné u brány, ale všichni ostatní jsou na dovolené. Nikdo tu nebude týdny.“

„Jacku,“ řekne Kristi vážným hlasem, na který u ní nejsem zvyklá. „Nejsme připravené, jasné? Rozmýšlíme si to. A pokud teď půjdeme zpátky, budeme nuceny učinit rozhodnutí. A teď se na to necítíme. Správně, Grace?“

Přikývnu. „Nemůžu. Ještě ne. Musím to zpracovat. A Kristi, vím, že jsem ti právě hodně dlužná, ale mohla bych si půjčit nějaké oblečení? I kdybych si je musela koupit z dárkového obchodu, nebo tak něco? A osprchovat se?“

Věnuje mi její nejlepší našpulený obličej a vezme obě mé ruce do jejích. „Jo, vezmu tě do jednoho z pokojů. Pojď.“

Vezmu svou kabelku a telefon a následuji ji zpátky do resortu. Zachytím záblesk sebe v okně dárkového obchodu a přikrčím se. Vypadám děsně.

„No tak, můžeme prolézt obchody. Zaplatíme jim jindy. Výhoda toho být z dvaceti pěti procent majitel.“

Vezmu si kraťasi, tílko, spodní prádlo, které nevypadá jako mužské a ona si vezme to samé, ale ve velikosti, která se může přizpůsobit jejímu břichu. Jack nám přinese dva klíče k pokojům a pak vyjedeme výtahem o dvě patra nahoru, což je tady nejvyšší patro a ona mně nasměruje k pokoji. „Budu přes chodbu, kdybys něco potřebovala, dobře?“

Zhluboka se nadechnu a vydechnu. „Díky. Tak moc ti děkuji. Je mi tak líto, že jsem ti zničila svatbu. Doufám, že mi odpustíš a pokud chceš, rozhodně řeknu Johnnymu, že to byla moje vina.“

Zavrtí na mně hlavou. „Ne, Grace. Vážně jsi to nebyla ty. Potřebovala jsem ten čas, abych si uspořádala hlavu. Pokud mně miluje, tohle ho nezastaví. Je to jen zaškobrtnutí, to je všechno. Jen malé zaškobrtnutí na cestě. Nepotřebuji muže, který uteče při první známce potíží, víš? Potřebuji takového, který vydrží.“

Hm. Tohle mně vážně nutí přemýšlet. My jsme dnes utekly, ne? Takže technicky, nejsme to my, které utekly při náznaku zaškobrtnutí na cestě? Přiznávám, mé problémy jsou docela unikátní.  Ale Vaughn se mi snažil pomoct a já ho odstrčila.

Proč jsem to udělala?

Pff. Dobře, blbá otázka, Grace.

Kristi se otočí, aby šla do svého pokoje a já jdu do svého. Je to krásné apartmá. Obývací pokoj s výhledem na hory a dvě ložnice lemující obývací pokoj. Zamířím přímo do sprchy a i když mně ta vana doslova volá, stěží se dokážu udržet na nohou ve sprše, aniž bych zkolabovala z vyčerpání.

Kristinina slova se mi ozývají v hlavě. Chce někoho kdo vydrží. Všichni chceme někoho kdo vydrží. Ale co já dělám při první známce potíží? Roztřesu se. Odejdu. Uteču.

Nemůžu si pomoct. Vážně nemůžu. Nejsem dobrá v konfrontacích. Hádala jsem se s Vaughnem od momentu, co jsme se potkali. Doslova, od momentu, co jsme se potkali v baru a on mně nutil do toho martini s příchutí citronového koláče. A to nejsem já. Byla jsem holka, co říká ano tak dlouho, přepnout se na ne holku mně úplně rozhodí.

Proč to ve mně vyvolává? Musí mně nenávidět. Já nikdy nevydržím. On si taky zaslouží někoho kdo vydrží. A možná je to jen má přehnaná představivost, ale myslím, že se mi snažil říct něco důležitého o včerejším večeru. Sakra, proč si nemůžu vzpomenout co se stalo? A proč by mně vůbec chtěl. Jsem naprosto pojebaná.

Rychle se umyji a pak vklouznu do svého nového oblečení a lehnu si na postel. Klimatizace je studená, takže po pár minutách zalezu pod přikrývky a mé oči ztěžknou.

Pach moči a výkalů je všude kolem mě. Ne, řekne má mysl. Ne, Daisy. Ten pach není kolem tebe. To jsi ty.

Zalapám po dechu, když kroky přijdou k dveřím skříně. Jsem spoutaná, mám roubík, ale nemám zakryté oči. Vždy chce, abych ho viděla přicházet. Ležím na boku, líci mám přitisknutou k tomu hroznému koberci a můžu vidět jeho boty skrz škvíru pod dveřmi. Zastaví před mou skříní a pak zachrastí řetěz, když ho oddělává.

Dveře se otevřou a i když jsem zírala do té škvíry celé hodiny, snažila jsem se připravit své oči na světlo, které mně oslepí, když otevře dveře, jsem oslepena.

Musím je zavřít a to on nesnáší, takže mně kopne do žeber. Zanaříkám, protože mně vždy kopne do stejného místa a ty jsou zlomené, vím to.

Skloní se dolů, přímo k mému obličeji a když mluví, počůrám se. „Daisy. Jsi připravená naučit se, jak se chovat jako dáma, mé děvče?“

Má masku, takže nemůžu rozeznat jeho tvář, ale vždycky budu schopná rozpoznat jeho hlas. Nikdy nezapomenu jeho hlas.

Probudím se s křikem a pak jsou na mně ruce a já bojuji, abych se dostala pryč. Je zpátky! Našel mně! Viděl mně v televizi a je zpátky!

„Grace!“ řekne Vaughn, když si mně přitáhne blíž. „Prosím, Grace. Uklidni se. Je to v pořádku, jsem tady. Jsem tady.“

Rozbrečím se. Jen brečím a naříkám, když mně drží. Třesu se a chvěji, ale jeho něžná slova se ke mně skrze to dostanou. „Ššš,“ řekne Vaughn. „Nedostane tě, Grace. Nedostane tě. Nikdy mu nedovolím, aby tě dostal.“