MTT - 14. kapitola

Překlad: Sabča

Ahoj holky, tak tady máte zase po delší době další pěkně dlouhou kapitolu ☺. Tak si ji užijte! - Sabča

Summer

Po dokonalosti, která byla včera v noci, jsem čekala, že se probudím do několika různých scénářů. Možná ranní sex, snídaně do postele nebo Reidovu usmívající se tvář tyčící se nade mnou. Některý z nich by byl přijatelný. To co mě nenapadalo, když jsem se probudila, byl Reid sedící a zírající do zdi se zamyšleným výrazem ve tváři.

„Dobré ráno,“ řekla jsem, můj hlas byl silný. Podíval se na mě a dal mi mírný úsměv, který nedosahoval k jeho očím.

„Co se děje?“ zeptala jsem se, sedla jsem si vzpřímeně. 

Promul si rukou obličej, usmál se. „Nedělej si starosti, jsem jen hloupý.“

„Řekni mi to.“

„Pojď sem,“ řekl, přisunul si mě blíž k sobě, takže jsem ležela znovu na jeho hrudi.

„Reide,“ řekla jsem, jeho tón, mi říkal, že je to vážné. 

„Chceš slyšet pravdu?“ zeptal se.

„Ne, lži mi, prosím,“ řekla jsem suše, a obrátila jsem oči v sloup.

„Kurva,“ zamumlal.

„Co je špatně?“

„Dobře, řeknu ti to, ale nebudeš mi to házet zpátky do obličeje, za moji upřímnost,“ řekl, zněl zdráhavě.

„Dobře.“

„Myslel jsem, že jsi panna,“ vyhrkl, držel mé tělo na místě, abych se od něj nemohla odtáhnout. 

„Nikdy jsem neřekla, že jsem panna,“ řekla jsem pomalu.

„Já vím, ale ty jsi tak nevinná a mladá, a ty jsi nic neřekla, tak jsem předpokládal...“ 

„Mladá? Myslíš si, že holky v mém věku neměli už sex?“ zeptala jsem se, můj hlas byl nevěřícný. 

„Ne, to ne, jen...“

„Myslíš, že jsem děvka?“ Civěla jsem na něj.

„Proboha to jsem neřekl,“ zavrčel.

„Myslíš, že jsem děvka, protože nejsem v devatenácti letech panna?“ Nemohla jsem tomu uvěřit.

„Kolik ti bylo let, když jsi přišel o panictví?“ zeptala jsem se vysměšně.

„Překrucuješ moje slova, Summer.“ Řekl podrážděně. 

„Takže tobě přijde divné a byl jsi rozrušený z toho, že jsi nebyl můj první?“ 

Zvedl ramena v pokrčení. „Jen jsem si myslel, že jsi, to je všechno, co se snažím říct.“

„A jeskynní muž v tobě, to chtěl, že?“ zaskřípala jsem zuby.

„Summer...“

„No, už mi začíná svítat,“ zanadávala jsem, a vyskočila jsem z postele nahá, a rozhlížela se po mém oblečení. 

„A to je důvod proč nemám vztahy,“ slyšela jsem ho říkat. Okamžitě jsem se otočila a podívala se na něj.

„Promiň, co? Tohle nemusí být vztah, víš,“ řekla jsem mu, zkřížila jsem si ruce na prsou. Jeho pohled sjel na má prsa a zůstal tam.

Najednou se dveře s prásknutím otevřely a vešel Ryan.

Zakřičela jsem.

Zakřičel a pak si položil ruce přes oči. „Ryane,“ slyšela jsem Reida zavrčet.

„Já...ehm...chtěl jsem jen říct, že jsem udělal snídani,“ řekl trhaně, stále tam stál.

„Ryane, můžeš odejít,“ řekla jsem.

„Jo...um...dobře.“ Nakonec odešel a zavřel za sebou dveře. Slyšela jsem jeho hyení smích, jak se rozléhal chodbou.

„Ty nezamykáš dveře?“ zeptala jsem se a zírala jsem.

„Zřejmě ne.“

Ignorovala jsem ho, zabalila si kolem těla deku, vzala jsem si oblečení a šla jsem do koupelny. Dala jsem si rychlou, horkou sprchu, vyčistila si zuby rezervním kartáčkem na zuby ze skříňky a pročesala si vlasy svými prsty, takže nebyly moc uhlazené. Dala jsem si zpět džíny a podprsenku a tričko z minulé noci. Šla jsem do kuchyně, můj obličej zrudl, když jsem viděla Ryana jak tam stál s úsměvem. 

„Nenávidím tě,“ zanadávala jsem, zakroutila jsem hlavou.

„Jestli mě nenávidíš, tak nedostaneš vejce se slaninou,“ řekl pobaveným tónem.

„Chtěla bych vidět, jak se mě pokusíš zastavit.“ Dala jsem mu tvrdý pohled, přičemž jsem si vzala talíř a dala si na něj.

„Takže jsi konečně dala Reidovi kus, co,“ řekl nedbale, napil se z krabice džusu. Vypadalo to, že se moje závislost ujímá. 

„Kus? Říká kdo, že už?“ 

Ryan se zasmál. 

„A jak víš, že jsme to už dávno nedělali?“

„Nechystáš se to jíst?“ zeptala jsem se, namazala jsem chleba s máslem.

„Nechceš tento toast?“ 

„Ne.“

„Proč?“

„Hladová,“ řekla jsem, dala jsem slaninu a vejce na chleba a udělala chutně vypadající sendvič. 

„Reid je moje dvojče, je tu jen málo čeho si nevšimnu,“ řekl, sledoval jak jsem si vzala sousto.

„Kdo má větší penis?“ zeptala jsem se, chtěla jsem s ním zatřást. Samozřejmě Reid se zrovna rozhodl přijít a zamračil se. „No, jestli to není pan Staromódní,“ zabrblala jsem do mého sendviče. Jako pan Naštvaný, protože zjistil, že jeho žena byla znečistěna před svatební nocí. Ta myšlenka mě rozesmála. Jsem tak legrační.

„Naši ptáci jsou stejně velký,“ odpověděl Ryan se smíchem.

„Myslel sis, že jsem panna?“ zeptala jsem se Ryana.

Zasmál se tvrději. „V žádném případě, s tím jak pohybuješ boky na parketu. Boky nelžou.“ 

Dvakrát jsem zamrkala a pak jsem se pořádně zasmála. Reid zavrtěl hlavou na naše fóry, ale viděla jsem na jeho rtech úsměv, který nemohl zastavit.

„V tomto domě není nic posvátné,“ postěžovala jsem si, ukončila jsem svou snídani. Reid prošel kolem mě, jemně zatahal za pramen mých vlasů, než popadl talíře a dal to nahromadu s jídlem. 

„Jestli si myslíš, že bude stačit omluva, budeš muset přijít na něci dalšího, Reide Knoxi,“ řekla jsem mu, umyla jsem talíře a dala je do myčky. Udělala jsem to samé s několika dalšími talířy a příbory vlevo ve dřezu. Otočila jsem se kolem něj a opřela se o stůl, snědl kousek slaniny s úšklebkem na tváři. 

„Co je s tím úšklebkem?“ zeptala jsem se. Podívala jsem se kolem, když Ryan opustil kuchyň.

„Ty jsi kurevsky žhavá, když jsi naštvaná,“  řekl, a olízl si prsty.

„Jestli se ke mně budeš takhle chovat, tak si na to radši zvykni.“

„Totéž.“

„Jdu domů, uvidíme se později,“ řekla jsem a prošla jsem kolem něj. Než jsem se mohla dostat z jeho dosahu, přitáhl mě zpátky za oka na pásek. Moje záda narazila na jeho hruď, a mé srdce vlálo, když dal moje vlasy na stranu, takže můj krk byl odhalený a zranitelný.

„Omlouvám se. Minulá noc byla perfektní, jo? Nechtěl jsem to zkazit,“ zašeptal, přitulil se k mému  krku. 

„Hmm,“ povzdechla jsem si.

„Odpustíš mi, krásko?“ řekl a jeho strniště mě lechtalo na krku. 

„Předpokládám,“ řekla jsem ne moc elegantně.

„Udělám ti to,“ řekl a pak pokračoval tím, že mi pošeptal do ucha přesně to, co by se mnou dělal.

„Odpuštěno!“ 

Reid se zasmál nad mojí dychtivostí. „Dobře, řiď bezpečně a napiš mi, když se dostaneš domů. Vyzvednu tě před soubojem.“ Sakra, skoro jsem zapomněla, že? 

„Nemáš víru ve svého muže?“ zeptal se nevěřícně.

„Mám. Uvidíme se večer,“ řekla jsem a políbila ho na tvář. Plácl mě po zadku, když jsem prošla kolem něj. 

Muži.

*********

Přišla jsem do domu a našla jsem nešťastně vypadajícího Xandera stojícího v kuchyni s rukama zkříženýma za hlavou.

„Co se děje?“ zeptala jsem se, dala jsem tašku na stůl.

„Nebyla jsi tady, tak jsem neměl žádnou snídani,“ řekl a trucoval.

Pokrčila jsem rty. „Co jsi dělal předtím, než jsem se nastěhovala?“

„No, většinou tady byly holky, co tu přespaly...“

„Ty jsi nechutný!“

„Nebo jsme měli zbytky pizzi, nebo tak něco,“ řekl s pokrčením ramen.

„Dobře, uvařím ti snídani, ale ty umyješ nádobí.“ Bodla jsem do něj prstem a vytáhla nějaké vejce. 

Xander mě obejmul. „Děkuji.“

Mé srdce roztálo. Miluji svého bratříčka. „Nemáš zač.“

„Musím s tebou o něčem mluvit.“ Kvůli váhavosti v jeho hlase jsem se na něj podívala.

„Co je?“

„Přemýšlel jsem, že bych se někdy dostal do ringu,“ řekl.

„Chceš bojovat?“ řekla jsem a pořádně vyslovila každé slovo.

„Jo, nechci abys byla rozrušená, ale jsem docela dobrý bojovník a chci to dělat,“ vysvětlil.

„Dobře. Proč mi to říkáš?“

„Táta říkal, že potřebuju...“ odkašlal si. „Tvůj souhlas.“

Nemohla jsem si pomoct, ale smích vybublal z mých úst. „Táta řekl, že potřebuješ mé svolení?“ řekla jsem přes záchvat smíchu.

„Uděláš to?“ zavrčel Xander, nevypadal pohodlně.

„Bratříčku. Přála bych si, abys nebojoval? Ano. Ale je to tvůj život a budu tu pro tebe bez ohledu na to, co se děje.“

Díval se na mě s měkkostí v očích, což mě nutilo věřit v rčení „všechno se děje z nějakého důvodu.“

„Nápodobně, Summer,“ řekl. Usmála jsem se a otočila jsem se ke sporáku, hodila vejce na pánev.

Potom, co jsem dokončila Xanderovu snídani, převlékla jsem se, uklidila dům a pak se vydala do knihovny. Popadla jsem svoje úkoly, vešla jsem dovnitř a sedla si k mému obvyklému stolu. 

„Jsi zpátky,“ řekl hluboký hlas. Zvedla jsem hlavu a podívala se do očí tajemného chlapa, který v poslední době seděl vedle mě, když jsem tady byla.

„Ty mě sleduješ?“ dráždila jsem ho. Jeho rty se zkřivily, když si sedl naproti mně, stejně jako minule. Vytáhl tlustou učebnici a já ji četla vzhůru nohama.

„Ty studuješ práva?“

„Vinen.“

Zašklebila jsem se. „Vypadá to bolestivě.“

„Věř mi, že je. A co ty?“ zeptal se a ukázal na moji složku.

„Zdravotní sestru do TAFE.“ Naklonil hlavu a usmál se. Vrátila jsem se ke svému úkolu, který jsem chtěla alespoň ze čtvrtiny dnes dokončit. Můj telefon zavibroval a já ho vytáhla z kapsy a viděla jsem, že je to zpráva od Reida. Uvědomila jsem si, že jsem mu nenapsala, že jsem v pořádku doma, tak jsem mu rychle odpověděla, Studuji v knihovně.

„Přítel?“ zeptal se cizinec.

„Ty mi nikdy neřekneš své jméno?“ opáčila jsem.

Drze se zašklebil. „Silas.“

„Těší mě, Silasi, jsem Summer, a ano, byl to můj přítel.“

„Všichni dobří jsou zabraní,“ odpověděl, ale nevypadal zklamaně ani v nejmenším, takže jsem věděla, že mě prostě škádlí. Strávili jsme zbytek času v tichu, dokud nenadešel čas, abych odešla. 

„Ahoj, Silasi,“ řekla jsem, když jsem zvedla svojí složku.

„Ahoj, Summer,“ řekl, aniž by vzhlédl.

V době kdy jsem se dostala domů, jsem měla hodinu, předtím než mě měl vyzvednout Reid. Skočila jsem do sprchy a pak došla do svého pokoje s kapajícími mokrými vlasy. Obalila jsem si ručníkem vlasy, stála jsem v koutě ve svém pokoji a dívala jsem se na můj šatník. Co jsem si chtěla vzít? Spokojila jsem se s párem nízkých jezdeckých džínů a pevný černý svetr. Dala jsem si mé oblíbené vojenské boty, protože jsou pohodlné a ploché a taky vypadají pěkně drsně. Vyfénovala jsem si vlasy a vyžehlila je tak, aby vypadaly úplně rovně. Trochu řasenky, pudr, stíny, a jsem hotová. 

„Summer!“ Zavolal Xander přes dveře.

„Jo, pojď dál.“

Otevřel dveře, vypadal vzrušeně a byl oblečený v džínách a bílém tričku. Jeho vlasy po ramena byly staženy dozadu. „Jsi připravena?“

„Jo,“ řekla jsem, uhladila si vlasy prsty.

„Vypadáš dobře. Reid je na cestě,“ řekl, posunul nohama.

„Jsem ráda, že je někdo vzrušený,“ řekla jsem, když jsem si dala na rty balzám. Popadla jsem telefon a strčila si ho do podprsenky, připravena jít. Reid dorazil o deset minut později, ale nevypadal jako jeho obvyklé já. Vypadal jako Reid, se kterým jsem se setkala poprvé, vypadal neporaženě a napjatě.

„Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se ho, obalila jsem své ruce kolem jeho trupu.

„Jo, jsem trochu nervózní před bojem,“ řekl, což je pochopitelné, myslím. Xander si vzal svoje vlastní auto a já skočila do Reidova.

„Summer,“ řekl ženský hlas ze zadního sedadla. Moje hlava se otočila rychleji než holka z Vymítače, a viděla jsem Jade.

„Co tady děláš?“ zeptala jsem se překvapeně.

„Nikdy předtím jsem nevynechala souboj, myslela sis snad, že vynechám jen proto, že jsi v Reidově životě?“ Řekla s pohledem upřeným na své pěstěné nehty. Zkurvený Reid. Malé varování  by bylo hezké. Reid sklouzl do sedadla řidiče a samozřejmě cítil to napětí, protože vyštěkl, „Dnes ne, dobře.“

Jízda byla tichá a napjatá a já se dívala celou dobu z okna. Je vždycky takový před bojem? Pokud ano, tak raději zůstanu doma a budu se dívat na Catfish. Přijeli jsme na jiné místo, než posledně a vypadalo to, že je tam více lidí. Reid vystoupil z auta a obešel auto k mým dveřím a otevřel je. Byl oblečen v šortkách a mikině s kapucí, což jsem předpokládala, že si vysleče až vejde do ringu.

„Jsi v pohodě?“ zeptala jsem se ho tiše. Jade otevřela svoje dveře a o něčem si brblala.

„Jo, budu v pohodě. Jen...prostě zůstaň se svým bratrem, Ryanem a tvým tátou a zůstaň tam, kde na tebe uvidím, jo?“

„Dobře,“ řekla jsem, svírala jsem bundu a přitáhla si ji pevněji.

„Myslím to vážně, Summer, chci tě ve svém zorném poli.“

„Dobře.“

Šli jsme ke vchodu a muž, který stál u dveří, aby nás pustil, otevřel dveře. Ignorovala jsem pohledy některých žen, které mi daly, když mi Reid položil ruku na záda a vedl mě dovnitř. Když jsem viděla obrovské osmiúhelníkové klece, ztěžka jsem polkla. Tohle místo vypadalo děsivější než to poslední.

Podívala jsem se na Reida, který mě už sledoval, a díval se na moji reakci. Pokusila jsem se o úsměv, ale jsem si jistá, že to vyšlo špíš jako úšklebek než cokoli jiného. Vzal mojí ruku a propletl naše prsty k sobě. Vzala jsem ten komfort. Překvapivě, Jade si stoupla vedle mě a šla vedle mě na druhé straně. 

Zastavila jsem se u mého táty, mého bratra a Ryana stojící ve skupině, mluvili mezi sebou. Reid stiskl moji ruku, když jsme se k nim přiblížili. Táta okamžitě přišel a políbil mě na vršek hlavy a pak odtáhl Reida stranou, což předpokládám, že je kvůli povzbuzující řeči. Další muž přišel nahoru a přistoupil k nim.

„Kdo je to?“ zeptala jsem se Jade.

„Reidův trenér,“ odpověděla. Všimla jsem si jejího pohledu na Xanderovi, což mě naježilo.

„Ani o tom nepřemýšlej,“ řekla jsem zpěvavým hlasem, oči jsem měla stále na Reidovi.

„Řekla bych, že budeš šťastná, alespoň nechám být Reida,“ řekla.

Naklonila jsem hlavu, abych se na ni podívala. „Reid tě vidí jako sestru. A já jsem si jistá, že víš, že Xander je můj bratr.“

A nejsem ochotna se s tebou dělit.

Slyšela jsem nějaký jásot, takže jsem se podívala, co je to za rozruch. Objemný muž oblečený v šortkách stojící na druhé straně od nás, měl kolem sebe malou skupinku.

„Tohle je ten, se kterým bojuje?“ zeptala jsem se pomalu.

„Ano. Daniel „Ďábel“ Lanchester. Je docela roztomilý, hm,“ řekla Jade, šťouchla mě loktem.

„Co je to ta přezdívková věc? Trochu hloupý, ne?“ 

Jade pokrčila rameny. „Nevím, kdo to začal, ale každý jednu má. Možná je bezpečnější nepoužívat skutečné jméno, ne když tyto boje nejsou schválené.“

„Jo, až na to, že znáš jméno toho chlapa,“ řekla jsem a zavrtěla hlavou zmateně.

Jade pokrčila rameny, její pozornost se vrátila ke Xanderovi. Jo, jako by se to stalo. „Oh, podívej. Tvoje skutečná soupeřka je tady. Neviděl její zadek už nějakou dobu,“ řekla sladce, dívala se do davu.

„Co?“ neměla jsem ponětí o čem to bylo.

„Hej, sis, jsi připravena?“ zeptal se Xander, jak si stoupl vedle mě. Dash přišel ke mně a objal mě. 

„Připravena jak kdy můžu být. Ahoj, Dashi.“

„Ahoj. Voníš dobře,“ řekl, znovu se ke mně přitiskl.

„Ahoj, Ry.“

„Ahoj, zlato, stoupneš si vedle mě a nebudeš se hýbat, jo?“ řekl, vypadal vážně. Jeho rty byly sevřené a vypadal neochvějně.

Usmála jsem se. „Reid ti vyhrožoval?“

„Potřebuje se soustředit, takže musíme přispět svým dílem,“ řekl.

„No, neboj se o mě, já nikam nejdu,“ řekla jsem, když jsem zírala do davu. Sklad se vyplnil ještě více lidmi a já začala být trochu více nervózní. Sledovala jsem Reida jak přistoupil a zabalil mě do náruče. 

„Krásko,“ zamumlal, slyšela jsem úsměv v jeho hlase.

„Musíš mít hlavu nahoře, Reide,“ řekl Ryan a třel si zátylek. Reid ostře přikývl a udělal krok zpět, aby si mohl sundat svoji mikinu. Pod tím měl bílé tričko, které dal taky pryč, ukázal svoji holou hruď a tak odešel, jen v páru nízkých šortek. Není divu, že lidé zaplatí tolik peněz, aby sledovaly tyto souboje. Zabalil kolem mě ruce a ještě jednou se na mě usmál.

„Spoustu času později, Summer,“ řekl pobaveně na mé koketní pohledy.

„Těším se na to.“

„Zůstaň-“

„S Ryanem, chápu to. Budu tady, dobře. Jen se soustřeď na boj.“

„To je moje holka,“  řekl uznale a políbil mě předtím, než odešel doprostřed osmiúhelníku. Nějaký muž představil Reida a jeho protivníka, který se setkal se střídavým jásotem a vypískáním. Začala jsem si kroutit ruce, když jsem se dívala jak se oba zahřívají skákáním nahoru a dolů a protahují se.

„Bude v pořádku,“ řekl mi Ryan.

„Summer, přestaň se ošívat,“ řekla Jade. Vypadala klidně a vyrovnaně, na druhou stranu, ona chodila na souboje Reida od té doby, co to začal. Táta a Xander se posunuly ještě blíž, tak blízko že v případě potřeby můžou mluvit s Reidem. Jsem šťastnější, když ho budou povzbudovat poblíž. Viděla jsem, jak se Dash přesunul, jako by věděl co přijde a Ryan měl intenzivní pohled na svém bratrovi. Podívala jsem se zpátky a viděla jsem Reida a Daniela proti sobě, když rozhodčí stál mezi nimi a mluvil na ně. Po několika okamžicích, shodili své rukavice proti sobě a oba udělali krok zpět.

Pak to začalo.

Jásot byl tak hlasitý, že jsem ucukla a snažila se to zablokovat. Jak jsem zahlédla Reidův výraz, mohla jsem říct, že byl ve své zóně. Jeho tvář byla prázdná, jeho oči byly tvrdé, vypočítavé. Zřejmě ho to nezastavilo, aby se podíval na místo, kde jsem stála, i když jen na vteřinu. Ryan zaklel, když to viděl a udělal krok blíž směrem ke mně a stál přímo za mnou. Vím, že nechtěl aby se Reid bál, i když myslím, že to bylo kvůli jejich reakci. Prošla jsem minulým bojem sama a v páru jehlovým podpatků a zvládla jsem to v pořádku.

Ztracená v myšlenkách, jsem ani nevěnovala pozornost boji a náhlý jásot přitáhl moji pozornost. Reid dal úder do Danielovi hlavy a otočila jsem se na Ryana. Ryan mě chytil za obě ramena a otočil mě zpátky, takže jsem znovu sledovala boj. Reid a jeho soupeř se teď objímaly nebo to alespoň tak vypadalo. Reid silou uděřil kolenem a dal několik dalších úderů. Jak dlouho to bude přesně? Když Daniel kopl Reida do žaludku, sáhla jsem po Ryanově ruce a zaryla své nehty do jeho dlaně. Ryan mě přitáhl blíž a dal mi ruku na rameno.

Dívala jsem se kolem po dobu několika sekund, pozorovala lidi, jak fandí, křičí a skákají nahoru a dolů. Všichni jsou tak nadšení, že se jim rozproudil krevní oběh, když všechno co chci udělat já, je plakat. Podívala jsem zpátky právě včas, abych viděla Reida vzít ho na zem, a slyšela jsem Ryana říct něco o sejmutí. Reid se nad ním rozkročil prakticky nad jeho tváří. Když jsem viděla krev proudící z úst druhého muže, začalo mi být trochu nevolno. Čelila jsem Ryanovy, už jsem se nechtěla dívat.

„Je to téměř u konce,“ řekl Ryan, položil mi ruce na ramena.

No, díky bohu za to.

Bylo to o třicet minut později, když se povzbuzování obrátilo k řevu a volali na Reida jako na vítěze. Můj táta vyběhl k Reidovi a kontroloval jeho případná zranění. Ryan mě přivedl blíž, když Reid opouštěl osmiúhelník. Nutila jsem mé nohy pohybovat se, dívala jsem se na každý jeho krok, dokud na mě nedosáhl. Zvedla jsem ruku k jeho tváři a zamračila jsem se na jeho zraněné obočí. Pár kapek krve odkapávalo, ale kromě toho nevypadal nijak potlučeně. Jeho hruď se pohybovala s jeho hlubokým dýcháním a položila jsem ruku na jeho srdce.

„Ahoj,“ řekla jsem.

Jeho rty zaškubaly. „Ahoj, krásko.“

„Vezmeme tě k doktorovi.“

„Není třeba, jsem v pořádku.“

„Tvoje obočí!“

„Budeš zdravotní sestra, můžeš to zašít,“ řekl s úsměvem. Voněl jako pot smíchaný s jeho kořeněnou kolínskou. Překvapivě, nevoní vůbec špatně.

„Stále pracuji na teorii!“ Řekla jsem, můj hlas byl o něco výš. V žádném případě bych to nemohla zašít.

Reid se zasmál při pohledu na můj obličej.

„Reide!“ slyšela jsem tátu zavolat. „Doktor ti to zašije.“

„Kdo je tvůj doktor?“ zeptala jsem se a rozhlédla se.

Zamračil se, chudák musel být v bolestech. „Ne tenhle. Doktory máme najaté k boji. Proč nejdeš čekat s Ryanem a sejdeme se venku?“ 

„Pěkný boj, Reide,“ řekla Jade, přišla k nám.

Reid přikývl. „Skoro tam.“

„Skoro tam,“ zašeptala zpátky, hluboce vydechla.

„Jdu za doktorem, aby mě dal dohromady,“ řekl Reid a políbil mě na hlavu. Dal Jade nerozluštitelný pohled, když odcházel. Jade se zamračila, oči měla na Reidovi.

„Co se děje?“ zeptala jsem se jí, něco věděla.

„Nic,“ řekla krátce. „Pojď, jdeme.“

„Summer! Pojďme!“ zavolal Xander. Sledovala jsem skupinku venku, přemýšlela jsem, co se to právě sakra stalo. 

„Jdeš se mnou domů?“ zeptal se Xander.

„Ne, počkám na Reida s Jade,“ řekla jsem.

„Ryane, počkáš tu s nimi?“ zeptal se ho Xander.

„Samozřejmě,“ odpověděl Ryan, zamračení se objevilo na jeho hezké tváři.

„Dobře, uvidíme se potom doma,“ řekl a políbil mě na tvář. „Dávej na ni pozor. Drahocenný poklad je přímo tady,“ řekl Xander předtím, než přešel ke svému autu.

Viděla jsem tátu s úsměvem, vypadal pyšně. Obrátila jsem oči.

„Tati, přijď zítra na večeři,“ řekla jsem, když se přišel rozloučit. 

„Co vaříš?“ Zeptal se a oči se mu rozšířili se zájmem.

„Cokoliv chceš,“ odpověděla jsem s úsměvem.

„Znáš mě, vždy chci maso a brambory.“

„Tak maso a brambory.“

„Uvidíme se zítra, holčičko,“ řekl a přitáhl mě do teplého objetí. Otočila jsem se a viděla jsem Jade, jak nás pozoruje, s melancholickým výrazem na tváři. 

„Radši ať jsem pozvaný,“ řekl Ryan, opřel se o své auto. Vítr mu foukal vlasy do tváře.

„Samozřejmě, že jsi. Jade, můžeš přijít taky,“ řekla jsem jí. Ona není tak špatná konec konců, když potlačí svoje melodramata. Jade na to pozvání vypadala překvapeně, sakra, jsem taky překvapena.

Podívala jsem se od mého telefonu, když jsem viděla Reida jít směrem k nám. Jeho kroky byly uspěchané a viděla jsem, že jeho pěsti byly sevřené. Co se sakra stalo? Přišpendlil mě svým pohledem, teď byl natolik blízko, že jsem viděla jeho oči. Změkly když se na mě podíval. „Pojďme domů, krásko.“

„Co se stalo?“ zeptala jsem se. 

„Nic,“ zalhal. Vím, že lže, protože vypadal daleko od nic a neudržoval oční kontakt. 

„Co. To. Kurva?“ zavrčela jsem, když jsme si všimla, že má růžové skvrny od rtěnky na krku. Měl na sobě znovu mikinu, ale stejně to zcela nezakrylo. Ignorovala jsem Reida, mé srdce se roztříštilo a došla jsem k Ryanovu autu, dostala se na sedadlo spolujezdce. Nejdu domů s tím hajzlem. 

„Summer...“ zavolal Reid, šel za mnou k autu. Zamrkla jsem dveře. Ryan vystrčil hlavu na straně řidiče, vypadal zmateně.

„Vezměš mě domů?“ zeptala jsem se ho, můj hlas se zlomil. Ryan okamžitě skočil do auta a zavřel dveře, stiskl tlačítko na centrální zamknutí, takže se Reid nemohl dostat dovnitř. 

„Co je špatně?“ zeptal se, vypadal pořád zmateně.

„Co je špatně?“ zopakovala jsem, znělo to trochu hystericky.

„Uklidni se, Summer,“ požadoval Ryan.

Reid stál u okna a zaklepal na něj. „Otevři dveře, Summer,“ znělo to trochu šíleně.

„Reid má kurevskou rtěnku po celém krku!“ Řekla jsem Ryanovi, otočila se k Reidovi zády, abych ho nemohla vidět. 

„Reid by tě nikdy nepodvedl,“ řekl Ryan sebevědomě, snažil se mě uklidnit.

„Jo, takže nějaká děvka spadla na jeho krk?“ slyšela jsem Jade a Reida mluvit k sobě navzájem vzrušeným tónem. 

„Proč se ho prostě nezeptáš? Jsem si jistý, že to vysvětlí.“

„Odvezeš mě nebo si mám zavolat taxíka?“ zeptala jsem se ho, můj hlas byl tichý. 

„Kurva,“ zaklel. Dostal se ven z auta a něco tiše řekl Reidovi. Reid odtlačil Ryana z cesty a skočil na sedadlo řidiče.

„Do hajzlu, Summer, nikoho jsem nepolíbil,“ řekl, hněv a starost blikala v jeho očích.

„Jsem si jistá, že to mluví samo za sebe,“ řekla jsem a dívala jsem se přímo před sebe.

„Summer, podívej. Chtěla mě, zkusila to. Řekl jsem jí, že jsem s tebou a že je to vážné.“

„Zdá se to být pro tebe častým jevem, ne? Holky na tebe skáčou, zatímco ty zůstáváš nevinná oběť,“ zaprskala jsem.

Promnul si rukama tvář ve frustraci.

„Kdo to byl?“ zeptala jsem se ho přes zaťaté zuby.

„Doktorka. Je to taková moje ex. S ní jsem se rozešel těsně po Reecově smrti,“ řekl. Jeho hlas byl tichý a smutný, ale teď jsem se nemohla zabývat jeho bolestí a mojí pravdou.

„Takže, se ti nepodařilo zmínit, že doktorka je tvoje ex, jako opravdová ex,“ řekla jsem, zmatená a zraněná.

„Neviděl jsem ji na žádném z těchto bojů už dlouhou dobu. To je první, na kterém byla od doby, když zemřel Reece. Nečekal jsem, že tady bude,“ vysvětlil, jeho pohled uzamčen s mým. „Podívej, mám spoustu závaží v mém životě. Nechci tě vším tím svinstvem vyděsit. Chci, abys byla šťastná, Summer a nemusela se starat o tohle drama v mém životě. Jsi hodná holka, nepotřebuješ být kolem těchto mých hoven. Chtěl jsem tě od toho oddělit. Takže ano, vynechal jsme pár věcí,“ přiznal.

„Proč jste se rozešli?“

Odkašlal si. „Reece zemřel, když byla jako doktorka u boje.“

A nemohla ho zachránit. Vyčítal jí to?

„To nebyla její vina,“ řekla jsem tiše.

„Vím to. Jen jsem ji potom odstrčil. Nebyli jsme si souzeni tak jako tak.“

„Jak to víš?“

„Nikdy jsem k ní necítil ani čtvrtinu toho, co cítím k tobě. Tato intenzivní, všestravující potřeba být kolem tebe po celou dobu a chránit tě. Nemůžu na tebe přestat myslet, i když spím sním o tobě. Nikdy jsem nic takového neměl.“

Dívala jsem se z okna, chtěla jsem si odpočinout od konverzace a zjistila jsem, že Ryan a Jade odjeli v Reidově autě. Ani jsem neslyšela, že auto odjíždí.

„Proč je pořád tam?“ zeptala jsem se a ukázala na sklad.

„Je tam ještě jeden boj.“

No, to vysvětluje proč jsou všechna auta stále na parkovišti. 

„Můžeš mě vzít domů, prosím?“ Podívala jsem se na něj a viděla jsem, že je jeho obočí pěkně zašité. Můj pohled klesl k jeho krku, kde se pokoušel odstranit rtěnku pryč, ale stále tam zůstaly šmouhy. 

„Dobře. Byla jsi v pohodě během boje?“ Mohla jsem říct, že našlapoval velmi opatrně, snažil se mě nenaštvat.

„Ryan na mě dával pozor,“ je všechno, co jsem řekla. Dívala jsem se na jeho klouby na volantu, byly červené a oteklé.

„Půjdeš se mnou domů?“ zeptal se a zněl nejistě.

„Myslím, že půjdu domů,“ odpověděla jsem a posunula se ve svém sedadle.

„Víš, že musím být blízko tebe po boji,“ řekl prosebným hlasem.

„Proč nezůstaneš u mě?“ nabídla jsem.

Vydechl úlevou a dvakrát kývl. „Dobře.“ Položil mi ruku na stehno, rozprostřel své dlouhé prsty.

„Stavím se k sobě a vezmu si nějaké oblečení,“ řekl.

„Jsi si jistý, že můžeš řídit?“ zeptala jsem se. Jsem si jistá, že jsem viděla, že dostal několik kopů do žaludku. 

„Jsem v pořádku.“

Když jsme dojeli k jeho bytu, Reid zaparkoval a běžel dovnitř pro nějaké oblečení, když jsem počkala v autě. Bubnovala jsem prsty na mém stehně, přemýšlela jsem na vším, co jsem se dnes večer dozvěděla. Neočekávala jsem, že Reid neměl minulost, bez jeho vlastních problémů, ale tohle už je trochu směšné. Jedna otázka je ale v mé mysli.

Co jiného přede mnou Reid Knox skrývá?

A záleží na tom? Tak dlouho jak je na mě hodný a věrný, můžu přijmout jakékoli jeho zavazadla v jeho cestě? Reid vstoupil do auta a vytáhl mě od mých myšlenek. 

„Jsi v pořádku?“ zeptal se s rukou na klíči.

„Jsem v pořádku,“ řekla jsem trochu rychle.

„Dobře.“ Otočil klíčem a nastartoval motor. Přejel rukou po své jizvě, vypadal jako by chtěl něco říct. 

„Potřebuji vědět, že jsi se mnou, bez ohledu na to, co se děje. Vím, že to někdy poseru, ale vždycky se budu snaži to spravit. Nikdy ti neublížím záměrně, Summer. Jenom potřebuju vědět, že neutečeš. Nemůžeš utéct,“ řekl a viděla jsem jak mu poskočil ohryzek, když polkl.

„Kam bych utíkala?“ 

Jeho oči zatěkaly k mým, než odpověděl. „Víš, co myslím. Pokud se staně něco, co nebudeš moct  zvládnout, budeš chtít utéct z mé postele, ode mě.“ 

„Reide-“

„Jen potřebuji vědět, že to chceš stejně jako já,“ řekl. A to je otázka, na kterou jsem se ptala sama sebe. 

Zřejmě mi trvalo příliš dlouho, než jsem odpověděla.

„Aha,“ řekl zdrceně.

„Reide-“

Udělal odmítavý zvuk v krku a udržoval oči na silnici.

„Budeš mě poslouchat? Nebo budeš blbec?“ vyštěkla jsem, ztrácela jsem trpělivost.

Neodpověděl, zatnul čelist.

„Chci tě. Ale musíš mě pustit víc dovnitř. Myslíš, že se mi líbí zjišťovat všechny tyhle sračky od jiných lidí? Nebo vidět na tvým krku rtěnku? Jak by ses cítil, kdyby se tato situace obrátila? Kdybych byla chycena s mým ex, o kterém jsi ani nevěděl, že existuje?“

Ignorovala jsem zavrčení, které uniklo z jeho úst a pokračovala jsem, „Přesně můj názor.“

„Řekni mi něco o tvých ex,“ požadoval.

„No, jsou jen dva. Chodila jsem s Liamem pár měsíců, byl to můj první přítel. Pak jsem randila s Quinnem asi rok. Rozešli jsme se měsíc předtím, než jsem se přestěhovala sem.“

„Se kterým jsi přišla o panenství?“ zeptal se směle, podíval se mým směrem.

„Quinn a on je jediný kluk, se kterým jsem spala kromě tebe.“

„Nejsem kluk, krásko,“ zabručel.

„Muž,“ opravila jsem se, obrátila jsem oči v sloup.

„Kde najdu toho Quinna?“ zeptal se podezřele klidným tónem.

„Reide,“ řekla jsem a snažila se nesmát, ale selhala jsem.

„Co je?“ pokrčil širokými rameny.

„Takže, tohle je poprvé, co se budeme milovat po boji,“ řekla jsem chraptivě, abych změnila téma.

„Kdo říká, že to je to, co budeme dneska dělat?“ zeptal se, hrál si na zdrženlivého.

Dramaticky jsem si povzdechla. „Myslela jsem, že vyléčím mého muže, který vyhrál svůj souboj, když adrenalin prochází přes jeho tělo...“ přestala jsem.

Reid se široce zašklebil, ukázal své rovné bílé zuby. „Dávej pozor na to, co si přeješ, krásko.“

„Proč? Protože bych to mohla získat?“ zamrkala jsem na něj svými řasami.

„Jen doufám, že to zvládneš,“ škádlil mě, rty měl zkřivené do úsměvu.

„Ach, já to zvládnu,“ usmívala jsem se, naklonila jsem se a běžela jsem rukou po jeho stehně. 

Zavrtěl na mě hlavou a když zaparkoval na trávě před mým domem, cítila jsem očekávání. Pošel kolem auta a otevřel mi dveře a já vystoupila a podívala se na jeho hezký obličej. Trochu potlučený, ale pořád hezký. Usmála jsem se a dala moji ruku do jeho. Zavřel dveře od auta a zamkl ho pouhým stiskem jednoho tlačítka. Ruku v ruce jsme šli ke dveřím. Předtím, než jsme došli ke dveřím, dveře se otevřely a Xander se na nás usmíval, když nás uviděl. 

„Zajímalo mě, co se sakra s vámi stalo, když přišel jen Ryan,“ řekl a ustoupil, abychom mohli vejít.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se Reida, jakmile jsme byli uvnitř.

„Jo, je mi dobře,“ odpověděl, poplácal Xandera po zádech.

Zatáhla jsem Reida k mému pokoji. „Dobrou noc, brácho!“ zavolala jsem.

„Dobrou. Jdu ven,“ řekl.

Otočila jsem se. „Kam jdeš?“ Jen se drze usmál a odešel. Zamkl za sebou dveře.

„Přestaň se kvůli němu znervózňovat,“ řekl Reid, hladil můj zadek jeho velkou rukou.

„Neznervózňuju se,“ zalhala jsem.

„Jdu se osprchovat,“ řekl a sundal si mikinu. Nenechala jse si ujít, jak sebou škubl, a vím, že je v bolestech, bez ohledu na to, jak moc se to snažil popřít.

„Chceš jít se mnou?“ zeptal se hlubokým tichým hlasem.

„Jsi si jistý, že můžeš?“ zeptala jsem se.

Pohlédl dolů na svoji tvrdost. „Myslím, že ano.“

„Myslím, jsi si jistý, že nejsi moc v bolestech?“

„Budu, pokud se o to nepostaráš,“ řekl a potlačil úsměv. Stáhl si tričko, pak jeho šortky a stál přede mnou a vypadal jako mírně potlučený řecký bůh.

Povzdechla jsem si, když jsem se dívala na jeho tělo.

Nejvíc sexy věc, kterou jsme kdy viděla. Kdo věděl, že taková dokonalost existuje v reálném životě? V knihách, možná. Nebo ve filmech? Ale v reálném životě?

„Budeš na mě zírat celý den nebo budeš nahá a připojíš se ke mně?“

Kousla jsem se do rtu a začala jsem se svlékat. Snažila jsem se to udělat pomalu a sexy, ale nakonec jsem si musela lehnout na postel a stáhnout si džíny. Když jsem byla úplně nahá, Reid došel ke mně, ohnul se v pase a sevřel mé boky a hodil si mě přes rameno.

„Dávej pozor, Reide!“ řekla jsem prosebně.

„Jsem v pořádku, Summer,“ řekl, nesl mě do koupelny. Jo, to je.

Položil mě na nohy, jeho vzrušení se třelo o mé tělo, jak mě pustil. Zapnul sprchu, a prvně testoval teplotu vody, než mě zvedl. Zaténala jsem, když teplá voda zasáhla mé tělo a v jeho očích byl slibný pohled. Vstala jsem na špičky a pomalu ho políbila, smyslně ho dráždila. Jazykem vjel do mých úst, prohloubil polibek, jak se jeho ruce potulovaly po mém těle. Když jeho palec dráždil moji bradavku, moje tělo sebou trhlo v potěšení.

„Chci tě,“ zavrčel, táhl svá ústa po mých. 

„Máš mě.“

Zvedl mě do vzduchu a já okamžitě zabalila nohy kolem něj. „Jsi si jistý, že jsi v pořádku?“ 

„Nic mě nezastaví v tom, abych si tě vzal. Chci tě tak moc,“ řekl, předtím, než jeho ústa znovu byly na mých.

„Pak si mě vem,“ zalapala jsem po dechu, odtáhl svá ústa a přesunul je k mému ušnímu lalůčku, okusoval ho. Posunul svoji ruku mezi nás a jemně mě hladil. Udělal chraplavý zvuk v krku, když ucítil, jak jsem pro něj připravená.

Když se do mě zasunul jedním pevným tahem, a zaklení proniklo z mých úst a skvělé potěšení mě strhlo. Moje záda narážela proti kachličkám s každým tahem jeho těla. Jeho rty se vrátili k mým, jeho jazyk napodoboval každý tah. Klouzala jsem prsty přes jeho mokré vlasy, zatáhla za ně, jak moje tělo vybuchlo vlnami rozkoše.  Kňučení uniklo z mých rtů, když sklonil hlavu, vzal moji bradavku do úst a sál ji, zvyšovalo to můj orgasmus. Jemně mě kousal, než se odtáhl zpět a naše oči se spojily. Dívala jsem se na jeho tvář až ke konci, výraz extáze mě dostal. 

Reid se vytáhl a políbil mě něžně svými měkkými rty a ukazoval mi, jak moc mu na mě záleží. Dokončili jsme naši sprchu, navzájem jsme se umyly. Vypnul vodu a dostal se ven první, vzal ručník do dlaní a držel ho pro mě. Vyšla jsem ven a on mě do něj zabalil a políbil mě na nos. Dívala jsem se na mého muže a spokojeně si povzdechla, když mě vysušoval ručníkem. 

Nejlepší. Sprcha. Vůbec.