BM - 30. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

30/ Yulia

Jsem napůl omráčená a celá se třesu, srdce mám někde v stratosféře, když Lucas pomalu vytáhne prst z mého zadku. Jsem tak mimo, že si skoro nevšimnu, že mě odváže, vezme do náruče a vynese mě ven z pokoje. Že jsme ve sprše, si uvědomím, až když na mě dopadnou první kapky vody. Lucas mě zezadu objímá, aby mi zabránil spadnout. Svaly na nohou mám z toho svázání slabé a tělo se mi po několika orgasmech za sebou třese. Lucas mě líbá na krku, zatímco mě drží před sebou, a já ho nechám, položím mu hlavu na rameno a užívám si sprchu.

„Uvolni se, krásko.“ Zaslechnu jeho hlas, když se snažím odtáhnout. Sevře kolem mě ruce a přidrží mě na místě. „Jen se spolu vysprchujeme, to je vše.“

Vím, že bych měla protestovat, odstrčit ho, ale nemám dost sil na to se s ním prát. Možná jsem tu sílu nikdy neměla – protože bojovat s Lucasem znamená bojovat sama se sebou. Nějakou mou zvrhlou stránku přitahuje tenhle krutý, nebezpečný muž, už od začátku.

Když si všimne, že už se nesnažím odtáhnout, tak se Lucas ujistí, že se udržím na nohou a opatrně povolí sevření.

„Nech mě tě umýt,“ zamumlá mi do ucha a natáhne se po sprchovém gelu, a já tam stojím jako poslušné dítě, když mi namydlí celé tělo, umyje mě od hlavy až k patě. Umývá mě všude, dokonce i v místě, kam mi předtím strčil prst, a já zavřu oči, když se poddám jeho něžné péči. Zítra sebou kvůli tomuhle budu opovrhovat, ale dnes večer si chci jeho něžnost užít. Toužím po ní. Dodržel svůj slib, že mi neublíží. Jsem tím stále překvapená. Když mě Lucas svázal, myslela jsem, že mi provede něco hrozného – a když se začal dotýkat mého zadku, byla jsem si tím jistá. Ale kromě toho lehkého pálení při prvotním vstupu, mi jeho prst neublížil a jeho jazyk tam ve mně vyvolával zajímavý pocit. Ta slast byla zvláštní a neznámá, ale neblížilo se to ani trochu bolesti, kterou mi způsoboval Kirill.

Voda se zastaví a já otevřu oči, abych zjistila, že Lucas vypnul sprchu. „Pojď, zlato.“ Vyvede mě ze sprchového kouta a zabalí mě do měkkého ručníku předtím, než se rychle osuší sám. „Pojďme do postele,“ řekne a přejde ke mně. „Vypadáš, že usneš ve stoje.“ Znovu mě zvedne a já neprotestuju, když mě donese do ložnice. Dokonce i po sprše se pořád cítím, že bych spadla. Orgasmy, které mi Lucas dopřál, mě vyčerpaly jak fyzicky, tak psychicky, a já nechci nic jiného, než spát.

Spánek bude můj únik po zbytek noci a zítra můj mučitel odjede. Bude pryč, a pokud mi Rosa řekla správné informace, tak i já. Ta myšlenka mě zaplní radostí, ale když mě Lucas položí na postel a připoutá nám k sobě zápěstí, je to štěstí, co cítím. Dokonce i teď jedna moje část smutní po mých představách – po muži, do kterého jsem se začala zamilovávat předtím, než mi zlomil srdce.

Lucas mě vzbudí uprostřed noci tím, že do mě zezadu vnikne svým velkým penisem. Zasténám a oči se mi překvapením otevřou. Nejsem vlhká jako předtím, ale na tom nezáleží. Mé tělo na něj okamžitě zareaguje, a jakmile začne rytmicky přirážet, zalije můj podbřišek známé teplo. Nejde o žádné něžné milování, snaha udělat z toho něco víc, než to je. Drsná a základní potřeba.

Pořád máme levá zápěstí spoutaná k sobě a pokoj je ponořený ve tmě. Nic nevidím; jen cítím, jak mě drží u sebe, silnou rukou mě přidržuje za hrudník. Buší do mě a já ho nechám, neschopná udělat cokoliv jiného. Dech se mi zrychlí, po těle mi přejede teplá vlna a svaly se mi začnou stahovat.

„Řekni, že jsi moje.“ Lucasův teplý dech mi ovane krk. „Řekni, že mi patříš.“

„Já-“ Intenzita začíná být nezvladatelná. „Jsem tvoje.“

„Ještě jednou.“

„Jsem tvá.“ Zalapám po dechu, když jeho penis dosáhne do mého citlivého místa, což způsobí výbuch tepla. „Jsem tvoje.“

„Ano, jsi.“ Přesune levou ruku na můj poštěváček a s ním i mou ruku. „Jsi moje a nikoho jiného.“

„Ne, nikoho jiného…“ Nevím, co říkám, ale když se mě tam dole jeho prsty dotknou, je mi to jedno. Všechno se zdá tak neskutečné, jako nějaký erotický sen. Cítím, jak mě obklopují Lucasovi svaly, když se ve mně pohybuje, a teplo, které neustále narůstá, všechny mé myšlenky a důvody odsunuje do pozadí. Napůl omráčená vykřiknu, když dosáhnu svého vrcholu a stáhnu svaly kolem jeho penisu. Lucas zasténá také a já ucítím, jak se jeho velké tělo napne a zatřese. Teplo jeho semene mě zaplaví a má kundička se stáhne, vyšle slastný pocit do každého nervového zakončení v mém těle.

S těžkým oddechováním zavřu oči, cítím, jak se Lucasovi zdvihá a zase klesá hruď, když ve mně ochabne. Vím, že bych měla vstát a umýt se, nebo se alespoň natáhnout pro kapesníček, ale na to jsem příliš unavená, příliš vyčerpaná z té rozkoše. Nechci dělat nic jiného, než jen ležet v Lucasově náručí. Stejně jako já vypadá, že se nechce hýbat. Víčka mi ztěžknou, když se nechám unášet myšlenkami. Všechen můj strach a obavy se zdají nereálné, vzdálené od tohoto okamžiku a od nás. V nějaké vzdálené zemi jsme nepřáteli a on je můj věznitel, ale tam už se dávno nenacházím.

Jsem tady, v teplém a bezpečném objetí mého milovaného.

Obalí mě rouška tmy, a když pomalu začínám upadat do říše snů, slyším, jak řekne, „Omlouvám se, Yulie. Nesnášíš mě?“

„Nikdy,“ zašeptám svému vysněnému Lucasovi. „Miluju tě. Jsem tvá.“

A než mě přepadne únava úplně, ucítím, jak mě políbí na spánek a přitiskne si mě k sobě blíž, jako by měl strach, že někam odejdu.