TB - 6. kapitola

Překlad: Niki

Tak pro mě naštěstí další krátká (pro vás už asi ne, ale zlepší se to!), jinak bych to dneska nestíhala, ještě že jsem si k tomu sedla ráno a teď to po sobě jen pročetla :D 

Každopádně už tu bude za chvilku Travis :-)

„Lháři,“ zamumlala Kacey o půl hodiny později.

„Promiň?“ Jake zvedl hlavu od notebooku a zamžoural. Ten idiot strávil celou dobu letu připojený k internetu v letadle pomocí Wi-Fi, zasílal obchodní e-maily, jako by vycházely z módy.

Mezitím Kacey zkontrolovala každého stinného člověka v letadle a prostudovala diagram před ní jen pro případ, že by musela použít únikovou cestu.

No, vtipkování by bylo na Jakeovi, kdyby letadlo havarovalo. Ona by znala alespoň sedm různých způsobů, jak opustit letadlo, stejně jako nejrychlejší způsob, jak se dostat do každých dveří, zatímco on by pravděpodobně zachraňoval svůj laptop a každý jiný pozemský majetek, co měl.

Možná si ho ve své mysli vybudovala až moc? Jako kamarád byl skvělý. A ano, každý další polibek bledne ve srovnání s tím jeho. Ale kdyby to bylo jinak, kdyby zůstali přáteli, nebo se možná vzali, byl by její život tak nádherný?

Nebo by s ním létala, hlídkujíc, zatímco on by věnoval více pozornosti svému notebooku, než faktu, že ona má velký záchvat paniky?

„Patnáct minut,“ zamumlala si pro sebe, zapomínajíc, že vlastně právě obvinila Jakea ze lži.

„Nejdřív mě obviníš ze lži a teď mi odpočítáváš? Jsi okay, Kace?“

„Fajn.“ Zatnula a skřípala zuby, když ho pozorovala, jak pokrčil rameny a podíval se zpátky do počítače.

Pokušení rozbít mu počítač holýma rukama bylo silné, ale nedocílilo by to ničeho jiného, než že by si poničila nehty, na kterých předtím hodiny pracovala, aby byly perfektní. Ne že by si Jake všiml.

„Je to jen patnáct minut navíc,“ skandovala spíš pro sebe, než na idiota vedle ní.

„Navíc? To není, jako by věci měli být horší, ne? Tím myslím, není to takový, jako že by tam měl být Travis.“ Kacey se najednou cítila o moc lépe.

Jakeův bratr Travis byl prokletím její existence. Zatímco jí Jake naháněl a hrál si s ní, Travis jí nevěnoval vůbec žádnou pozornost. No, to nebyla tak úplně pravda. Když byla opravdu malá, byl neúnavný. A pak najednou přestal. Bylo to prostě jako by neexistovala. A nebyla si jistá, proč jí to tolik vadilo, ale vždycky se kvůli ní zdál být podrážděný, když byla mladistvá. Kacey byla nejlepším přítelem jeho malého bratra. Mohla spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát s ní skutečně mluvil a pokaždé to skončilo tak, že brečela a utíkala pryč, zatímco Travis se jí dál posmíval.

Navenek se chvějíc, Kacey se podařilo být potichu po zbytek letu.

******

Věděl, že byl nepříjemný, ale musel dokončit obchod, a dobře, Kacey si musela uvědomit, že některé věci jsou prostě důležitější. Nebylo to, jako by mu bylo jedno, že vedle něj rychle dýchala úzkostí, ale nemohl prostě všeho nechat, aby se postaral o každou její obavu.

Bože, staral by se o ní celou noc, a měl pár věcí, které potřeboval dokončit. Vzhledem k tomu, že vypadala tak dobře v tom, co měla na sobě, trvalo mu třikrát tak déle, než dodělal jen e-maily, natož dát dohromady věty, které by dávaly smysl jeho kolegům.

Jake ještě nikdy nebyl tak šťastný, že letadlo přistálo. Vytáhl mobil a napsal mámě, že dorazili.

Mobil mu okamžitě zazvonil, sklopil zrak a cítil, jak mu z tváře odtéká krev.

„Do hajzlu.“

„Co? Co je to? Je to babička? Panebože, Jaku, musím ji vidět. Je v pořádku?“ Kacey svírala tu samou paži, kterou skřípla dříve. Půjde na plastickou operaci, aby mu z paže odstranili její otisky prstů.

„Ne, vůbec babička.“ Nechtěl nic víc, než třísknout mobilem do sedadla, nebo ho rozdrtit v ruce, zvládl napjatý úsměv. „Máma nás nemůže vyzvednout. Byla později na nehtech a musela běžet domů věnovat se večeři, takže nás vyzvedne někdo jiný.“

„Oh.“ Kacey pokrčila rameny a sáhla po kabelce.

Oh, Bože. Vzhlédl a vyslal k nebi modlitbu. „Tak jo, um, a táta pomáhá v obchodě s potravinami a babička s největší pravděpodobností spí, takže um, Travis nás přijede vyzvednout.“

Kacey ztuhla. „Tvůj brácha, Travis?“ Lidé se začali šourat do uličky. Možná by tomu mohl utéct. Nebo skočit z letadla a něco si zlomit, takže by ho litovala. Pohlédl na její tvář, nebyl tam ani náznak úsměvu.

„No tak, Kace, to není tak špatný. Travis je vyzrálý muž. Dostaň se přes to.“ Oh wow, to bylo citlivý.

Kacey si to zřejmě myslela taky. Roztáhly se jí nozdry. Procpala se kolem něj, skoro srazila staříka na kolena. Skvělý, možná by Kacey žaloval za napadení.

„Omluvte ji,“ zamumlal Jake, jak se Kacey i nadále pohybovala směrem k východu. Naštěstí to nebyl moc plný let, a tak byla schopná to udělat, aniž by došlo k větší tělesné újmě ostatních cestujících.

Proklínal a popadl jeho příruční zavazadlo, pak ji následoval ven.