SW - 22. kapitola 1/2

Překlad: Marťa
Kor.: Jitka

Měli jsme s Liamem plány, které jsme ale nemohli během týdne uskutečnit. Protože já jsem trénovala dopoledne a on trénoval až do pozdního odpoledne. A do toho všeho to vypadalo, jako by měl pořád nějakou schůzku nebo poskytoval rozhovor. Ve středu jsme se sešli na večeři, a i když jsme si spolu povídali každý večer po telefonu, jakmile nastal pátek večer, nemohla jsem už ovládnout své vzrušení z toho, že Liama uvidím.

Becca a já jsme strávily odpoledne nakupováním a hledáním dokonalých šatů na tu akci, která se točila kolem fotbalu. Konala se v noblesním hotelu v centru města a Liam mě varoval, že se budou této události účastnit různí agenti, média, celebrity a prominenti. V podstatě lidé, se kterými jsem neměla nic společného, takže kdyby všechno ostatní selhalo, mohly jsme se s Beccou protlačit davem ven a odjet.

Už jsme prohledaly celý obchoďák, když jsme konečně našly šaty, které se na naše postavy dokonale hodily. Moje hedvábné mini šaty mi padly jako ulité a byly naprosto vhodné pro dvacetiletou ženu. Výstřih mi končil pod klíční kostí, ale vyvážily ho dlouhé průsvitné rukávy pošité zlatými flitry, které vytvářely na šatech krásný vzor. Lem šatů měl téměř neslušnou délku, ale proto, že byly šaty volné, umožnily mi předvést své dlouhé nohy, aniž by si někdo myslel, že jsem si přivydělávala na ulici jako lehká žena.

Vlasy jsem si na krku stočila do volného uzlu, takže vynikla má opálená pokožka.

„Začínám být trochu nervózní,“ prohlásila Becca, když dokončila svůj make-up. Zapínala jsem si zrovna tenké řemínky svých vysokých bot v tělové barvě kolem kotníků, když jsem se ní podívala. Měla na sobě krátké, těsné, bílé třpytivé šaty, které jí naprosto dokonale obepínaly tělo. Spárovala je s fuchsiovými botami. Vlasy si nechala jako vždy rovné, ale hodně výrazně si nalíčila oči.

„Ne. Ne. Pokud začneš být nervózní, pak budu i já. Vypadáš skvěle.“ Vstala jsem a uviděla svůj odraz v zrcadle za jejím. Pomohla mi s líčením, takže moje modré oči teď zářily. Cítila jsem se dobře.

Odložila štěteček na oční stíny a začala zkoumat svůj vzhled. Mrkala jedním okem, pak druhým a potom se usmívala a různě se natáčela. Dobře, už vypadala, že je hotová, takže jsem nakráčela do koupelny, postříkala obě parfémem a vytlačila jí ven.

„Přestaň na sebe mrkat, psychouši. Bude to zábava. Sejdeme se tam s klukama. Budou nám držet nápoje, vmísíme se mezi celebrity a pak půjdeme domu,“ snažila jsem se jí uklidnit při cestě do hotelu.

Nechtěla jsem to připustit, ale byla jsem ráda, že na sebe Becca vzala roli „Nervózní Nelly“, protože mě to nutilo věřit, že se nám večer vydaří.

„Ach můj bože, jestli je tam Amy půjdu si s ní promluvit.“

„Amy?“ Zeptala jsem se, jak jsme se vydaly směrem k hotelu. Poehlerová alias moje nejlepší kamarádka. Drž krok, Kinsley.“

Zazvonil mi mobil a já musela nechat Beccu, aby ho vzala a hovor přijala, protože jsem řídila.

„U telefonu Kinsleyina sekretářka, právě řídí… jsme na cestě... v tomto provozu asi dvacet minut…dobře, řeknu jí, že… ach můj bože, to ne. Prase. Neřeknu jí, že… (smích)… jo, ozveme se, až dorazíme.“

Becca ukončila hovor a strčila můj telefon zpátky do malé přihrádky.

„To byl tvůj přítel. Nemůže se dočkat, až tě uvidí a chce, abychom mu zavolaly, jakmile tam přijedeme. S Pennem nás vyzvednou.“

Přikývla jsem. „Co ještě říkal?“

„Budeš se ho muset zeptat. Vy jste lidi prasata.“

Zasmála jsem se a začala jsem cítit, jak mi z ramen ustupuje napětí. Myslím, že i Becca se cítila lépe. Zesílily jsme muziku a zbytek cesty k hotelu jsme si zpívaly.

Když jsme přijely, zastavila jsem před hotelem, aby nám obsluha mohla zaparkovat auto. Obě jsme zalapaly po dechu, když jsme zastavily na místě. Byla jsem v Hotelu San Louise už dřív, jednou nebo dvakrát na pozdní snídani s rodiči. Ale teď, když byl celý osvětlený, tak ten pohled na něj bral dech. Hotel byl postavený v roce 1920.

Jeho průčelí bylo bílé s krásnými světly, pod kterými stála obsluha. Nechala jsem klíče v autě, aby ho mohli zaparkovat. Becca napsala klukům hned, jak jsme přijížděly ke vchodu. Proto jsem nebyla překvapená, že na nás Penn a Liam už čekali před hotelovými dveřmi.

Můj kluk vypadal moc dobře v kontrastu s hotelem. Cítila jsem se jako bych vstoupila do scény z Velkého Gatsbyho.

Zastavila jsem se, abych si Liama prohlédla od hlavy k patě, obdivujíc jeho černý oblek od Armaniho, který mu dokonale seděl. Vynechal kravatu a horní dva knoflíčky u košile měl rozepnuté. Jeho obvykle nepoddajné vlasy měl sčesané dozadu, takže vynikla jeho drsná tvář. Chtěla jsem ho popadnout za klopy saka a přitáhnout si ho k polibku, ale stále jsme byli od sebe daleko.

Ve chvíli, kdy Liam a Penn přistoupili blíž k nám, aby nás pozdravili, jsem měla co dělat, abych se nezačala smát. Jazyky jim prakticky visely z pusy. Byl dobrý pocit vědět, že já, Kinsley Bryantová, devatenáctiletý fotbalový bažant, jsem dokázala dostat Liama Wildera na kolena… tedy skoro.

Natáhl ruku, chytil tu mojí a pomalu mě otočil dokola. Hvízdl nízko a sexy, jakmile uviděl zadní část mých šatů.

„Kinsely, myslím, že sis zapomněla sako v autě,“ škádlil mě, když jsem dokončila rotaci.

Pokrčila jsem nevinně rameny a vdechla jeho kolínskou. Měl na sobě svou osobitou vůni a já se jí nechala zahalit, když se nade mnou sklonil, aby z mých úst ukradl cudný polibek. Než se odtáhl, zašeptal: „Vypadáš tak krásně.“

Snažila jsem se usmát a zapamatovat si ten magický okamžik, než nás pohltí dav lidí.

„Děkuji ti,“ řekla jsem a poplácala ho dlaní po klopě saka. Pod jemným materiálem jsem cítila jeho pevný hrudník.

„Měl jsem tě varovat, ale v hale jsou novináři.“

„Co?“

Liam se usmál. „Červený koberec. Budou chtít pár našich fotek předtím, než se vydáme dovnitř.“

Dostala jsem nervový záchvat. Woah, počkat. Byla jsem na to připravená? Trenérka Davisová a Liamovi sponzoři o mém vztahu s Liamem již věděli, ale co se stane, až se to dostane do médií?“

„Tak co budeme dělat?“ Zeptala jsem se a vzhlédla k němu, abych se pokusila rozluštit, co si myslí.

„Byl bych raději, kdybych tě mohl držet za ruku, ale přece jen bude bezpečnější, když půjdu s Pennem a ty s Beccou přijdete po nás.“

Natáhla jsem se a políbila ho na tvář. „Děkuji.“ Věděla jsem, že se mě snažil co nejlépe ochránit před médii.

Vysvětlil plán Pennovi a Becce, a pak jsme se rozdělili. Viděla jsem fotografy přes matné sklo a nervy jsem měla napnuté k prasknutí. Naposledy se na mě usmál, než vešel s Pennem dovnitř. Snažila jsem se poslouchat paparazzi, ale skrz dveře to nešlo. O několik okamžiků později, když Penn a Liam přešli koberec, se přední dveře znovu otevřely, takže mohli vstoupit další. S Beccou jsme se zhluboka nadechly, když nám personál držel dveře.

V okamžiku, když jsme překročily práh a vešly do hotelové haly, nás oslepil výbuch blesků z fotoaparátů. Zorganizovali to tak, aby hosté soukromých událostí mohli proudit po červeném koberci. Fotografové byli na jedné straně červeného lana a podél zadní části koberce byla stěna s logy různých značek.

Usmála jsem se a snažila se vypadat normálně, ale cítila jsem, že vypadám spíš napjatě a falešně. Usmívala jsem se nebo jsem jen měla široce otevřenou pusu? Becca mi stiskla ruku a já ji stiskla zpět, když jsme procházely po červeném koberci. Jakmile jsme stouply na připravenou značku, publicista trval na tom, abychom se otočily a nechaly se vyfotit. S dalšími záblesky jsme se postavily k sobě.

„Kinsley účastníte se dnes akce sólo?“ Zeptal se reportér a ve chvíli, kdy otázka zazněla, se všichni ostatní připojili a jeden po druhém vyžadovali odpovědi.

„Kinsley jaký model dnes na sobě máte? – Vídáte se s někým? – Víte, proč Liam skončil s dobrovolnictvím v ULA? – Máte v plánu zveřejnit svůj vztah s Liamem?“

Pořád jsem držela na tváři falešný úsměv jako bych neslyšela jediné slovo. Dokonce i přesto, že se mi hlava točila, tak jakmile jsem uviděla, že nám dal pořadatel palec nahoru. Už jsem táhla Beccu z koberce co nejrychleji pryč. Viděla jsem, že u vchodu do sálu na nás čeká Liam s Pennem. Čím dříve se dostaneme z dosahu médií, tím lépe. V okamžiku, kdy se moje podpatky znovu dotkly elegantní mramorové podlahy a já jsem si už myslela, že jsem z toho venku, jsem za sebou uslyšela podvědomý pronikavý hlas. Zpočátku jsem tomu nemohla uvěřit, ale když jsem se otočila, uviděla jsem před novináři pózovat Taru s pohledným chlapíkem, kterého jsem neznala.

„Mám na sobě Versace a tyto boty jsou Louboutin, samozřejmě,“ odpověděla na jednu z otázek novinářů, současně si načechrávala vlasy a zaujala perfektní pózu.

„Právě tu prošly vaše spoluhráčky. Chystáte se jít na akci s nimi?“ Zeptal se reportér a ukázal směrem k nám.

Tařin pohled následoval směr jeho prstu, a když se naše oči střetly, žaludek mi udělal kotrmelec. Neměla by mít taková privilegia. A taky tady nebyl žádný způsob, jak zjistit, co dalšího se chystá vypustit z úst.

„Ve skutečnosti už nejsme spoluhráčky,“ objasnila situaci, hned jak se otočila zpátky ke kamerám.

Tato poznámka vedla k výbuchu paparazziů, kteří na ní chrlili další příval otázek. Zůstala jsem s Beccou stát a svírala jsem jí přitom nervózně ruku. Becca na mě vrhla prosebný pohled, zatímco mě Liam začal táhnout ke vchodu do sálu. Nechtěla jsem být součástí jejího představení, ale musela jsem slyšet, co odpoví.

„Vlastně jsem odešla z ULA z několika zajímavých důvodů. Měla jsem problém s určitou osobou v týmu. Byla tam taky tuna šťavnatých dramat, ale teď musím jít, chlapci! Možná, že vám ten příběh dopovím někdy jindy!“

Čelist mi cukala, když jsem poslouchala, jak zasela a nechala klíčit semeno mého blížícího se zániku. Právě teď vypustila podrobnosti našeho příběhu, ale ona a já budeme muset brzy pročistit vzduch. Obě jsme na sebe měly příliš mnoho munice a já věděla, že jen čeká, až ji bude moci použít ke svému prospěchu. Liam mi stiskl ruku a střelil po mě omluvným zamračením. Ovinula jsem mu ruku kolem paže, aby věděl, že nejsem naštvaná… prostě jen ohromená. Když jsem se oblékala, nepočítala jsem s tím, že se tu Tara ukáže. Kdybych to věděla, strčila bych si do šatů kapsu na placatku. Nebo možná Glock.

Červený koberec nás vedl směrem ke dvojitým dveřím, kde osoba z PR kontrolovala lidi na seznamu a při příchodu je vítala. Když se podívala na Liama, usmála se a rychle nám mávla dovnitř.

Srdeční tep mi začal zpomalovat, jakmile jsme byli uvnitř majestátního sálu. Tady jsme byli jen další hosté na párty.

Organizátoři na akci nešetřili. Celá výzdoba byla laděná do černé, zlaté a bílé. Černé koktejlové stoly byly umístěné po celé místnosti. Stěny byly zdobené černozlatými tapetami. Na každém stole byly bílé orchideje a taneční parket byl pokrytý černými balónky. Ulevilo jsem mi, že to nebyl ten typ události se zasedacím pořádkem.