SW - 19. kapitola 1/2

Překlad: Marťa
Kor.: Jitka

Chvíli jsem tam jen tak stála, vstřebávajíc náš rozhovor, než jsem si uvědomila, že stojím sama uprostřed mejdanu. Měla bych se vmísit mezi lidi a užívat si mládí a ne, vypadat jako němý samotář.

Zvedla jsem svůj drink ke rtům a vychutnávala si hořkou příchuť grapefruitu na jazyku, jak jsem si prohlížela dav lidí. Podívejme se, byla tam skupinka dobře oblečených zbohatlíků, usrkávajících místní pivo. Dva modely stírající si bílý prášek z nosních dírek a skupinka světáků, kteří koukali do mobilů a psali textovky místo toho, aby se bavili mezi sebou.

Nikoho kolem sebe jsem nepoznávala a Becca s Pennem se museli asi při té prohlídce ztratit, protože se ještě nevrátili.

Když už jsem se vzdávala naděje a zamířila zpátky k barmance (která byla v podstatě placená, aby ke mně byla přátelská), všimla jsem si pár Liamových a Joshových spoluhráčů. Byli to ti kluci, kteří mě na mé devatenácté narozeniny ládovali želé panáky. Když jsem se s jedním z nich střetla pohledem, zamával na mě. Za chvíli už jsem stála mezi dvěma sexy kluky a život byl zase bezva. Znovu jsme se představili, protože jsme na sebe měli jen mlhavé vzpomínky z té noci před několika týdny.

Cole byl gólman týmu LA Stars a vypadal trochu jako zvíře. Na můj vkus měl příliš dlouhé vlasy a vousy, které vypadaly, jakoby si je pěstoval na truc.

Oliver hrál v obraně. Byl vysoký a namakaný tak, že vypadal trochu, jako Hulk.

„Je to moc pěkný dům,“ řekla jsem, než jsem se napila.

„Jo, Penn vždycky pořádá ty nejlepší mejdany,“ řekl Cole.

„Ačkoliv žádný z nich nemůže překonat oslavu tvých narozenin,“ řekl Oliver s přátelským mrknutím.

Zasténala jsem. „Můžeme zapomenout, jak jsem se tehdy opila?“

Oliver se zasmál. „No tvář se ti uzdravila pěkně.“

Skupina se zasmála a já se začala uvolňovat. Byli to opravdu milí kluci.

„Slyšeli jsme, že se dívčí tým ULA přijde brzy podívat na jeden z našich zápasů. Je sice předsezónní, ale bude to dobré utkání,“ uvedl Cole.

To pro mě byla novinka, ale dávalo to smysl. Trenérka Davisová pravděpodobně chtěla, abychom se podívaly, jak profesionální tým spolupracuje.

„To bude legrace.“

„Přišla jsi sama?“ Zeptal se Oliver se zvědavým výrazem.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a snažila se najít Beccu, abych jim jí ukázala. Konečně jsem jí a Penna objevila a uviděla, že mluví se skupinkou na druhé straně místnosti. Taky si mě všimla a zamávala mi.

„Ne, přišla jsem s kamarádkou, Beccou. Je se mnou v týmu.“

„Aha, Pennova holka,“ přikývl Oliver, než se napil piva.

Usmála jsem se jeho komentáři. Becca by ráda věděla, jak o ní tým smýšlí.

„Mluví o ní hodně?“ Zeptala jsem se, abych využila příležitosti.

Oliver se na mě podíval s podivným úsměvem. „O nic víc, než mluví Josh o tobě.“

Ztuhla jsem. Myšlenka na to, že o mě Josh něco říká, byla neuvěřitelně frustrující. „On a já nejsme spolu,“ objasnila jsem a snažila se zakrýt podráždění v mém hlase.

Cole přikývl. „Neboj, víme to. Ten kluk by se měl srovnat a jít dál.“ Povzdechla jsem si a přikývla. Byl čas na změnu tématu. „Odkud jste kluci?“

„Kansas,“ odpověděl Cole, když se mých zad dotknula něčí ruka. Vůně alkoholu mi podráždila chřípí v nose, a když jsem se otočila, uviděla jsem za sebou stát Joshe.

„Všude jsem tě hledal, Kinsley,“ poznamenal Josh s nadávkou.

Cole a kluci rozpačitě přešlápli z nohy na nohu.

„Právě jsem byla na cestě ven, Joshi,“ odpověděla jsem s napjatým úsměvem. Jeho pozornost už začínala být nepříjemná a já si nebyla jistá, kolik toho ještě snesu, než mu odseknu.

Jeho ruka mi přejela po boku, takže si mě mohl přitáhnout blíž. Trhnul mým tělem, až mi vyšplíchlo pití přes okraj sklenice na podlahu.

„Joshi, vážně, přestaň s tím,“ požádala jsem a položila mu volnou ruku na hrudník, abych ho od sebe odtlačila.

„Kinsley, klid. Jen se bavíme.“ Začal mi tahat za přední díl šatů. Kolem nás procházeli lidé. Vzduch naplnila agresivita a já věděla, že nepřestane.

„Ne, Joshi. Dost.“ Znovu jsem ho odstrčila, tentokrát víc a v jeho hnědých očích se objevila nenávist. Během několika vteřin se jeho chování změnilo.

„Ty jsi taková zkurvená ledová královna, Kinsley,“ vyplivl a nakonec mě od sebe odstrčil. Pití se mi vylilo na šaty, ale nemohla jsem od něj odtrhnout pohled. „Nikdy jsem tě nemiloval, děvko. Jen jsem se ti chtěl dostat do kalhotek…“

Uprostřed věty zasáhla Joshovu čelist Liamova pěst, a já zalapala po dechu a klopýtla dozadu. Liam stál přímo přede mnou a chránil mě před Joshem.

„Takhle, už s ní kurva nikdy nemluv. Slyšíš mě?“ Liam chytil Joshe za košili a táhl ho pryč. Joshův chlapecký zjev byl naprosto zastíněný Liamovou dominancí.

Josh se Liamovi vykroutil a jediným výpadem dopředu udeřil Liama do boku. Byla to jen slabá rána, protože byl příliš opilý na to, aby se Liama sotva dotknul, ale stačilo to na to, aby se dala do pohybu skupina mužů kolem. Přiskakovali do boje a celá scéna byla se všemi těmi údery a sténáním nepřehledná. Šokovaně jsem sledovala ten okamžik, kdy Liam zasadil Joshovi solidní ránu do obličeje, než se k nim kluci dostali a odtrhli je od sebe.

„Nezdržuj se s ní, Wildere,“ řekl Josh, jakmile mi pohlédl do očí. Teď se ty jeho už přímo topily v nenávisti. „Nebude tě milovat. Ona není schopná lásky. Je to bezcitná kurva.“

Joshova slova byla jako ostré, otrávené šípy. Jasně vyjádřil myšlenky, které už mu několik týdnů vířily v hlavě.

„Možná, že by tě milovala, kdybys nebyl příliš zaměstnaný kurvením se za jejími zády, kreténe. Ještě jednou se jí kurva dotkneš, tak si mě nepřej…“

V ten okamžik zasáhl Penn. „Chlapi, dost. Tohle je párty, žádný undergroundový bojový klub. Joshi, vypadni a běž si vyčistit hlavu.“

Cole přistoupil a popadl Joshe zezadu za krk. „Vezmu ho domů. Jdeme, bažante.“ Cole do něj zatlačil a Josh trochu klopýtl, jak se snažil zůstat stát. Jeho tvář byla plná pohrdání a nenávisti, nikdo si nemyslel, že se za to, co řekl, omluví.

„To děcko by se mělo naučit respektu,“ zamumlal Oliver nevrle, když pustil Liama a ustoupil.

Liam byl stále napružený. Zakroutil pažemi a prudce vydechl, když pozoroval, že Joshova hlava míří směrem ke dveřím. Cítila jsem, jak z něj přímo prýští energie. Jen jsem nevěděla, jestli se mám přiblížit nebo utéct. Všechno se seběhlo tak rychle a jediná věc, kterou můj mozek dokázal zpracovat, bylo to, že se za mě Liam postavil. Postavil se mezi mě a Joshe - člena svého týmu.

Pomalu se otočil směrem ke mně. Zkoumal můj výraz, potom sjel očima dolů na mé tělo, aby posoudil škody. Ramena mu poklesla a rozevřel pěsti. Obočí se mu nepatrně uvolnilo a poslední zbytky hněvu polknul.

Chtěla jsem natáhnout ruku a dotknout se ho, abych cítila teplo jeho kůže a zjistila, jestli ho Josh skutečně zasáhl. Byl Liam zraněný?

Udělala jsem maličký krok dopředu ve stejné chvíli, kdy ke mně přiskočila Becca a objala mě, čímž mi zablokovala pohled svými zlatými vlasy a dotčenýma očima.

„Kinsley, jsi v pořádku? Ublížil ti Josh?“ Zeptala se a odtáhla mi ruce do stran, aby si mě mohla prohlédnout.

Mé tělo bylo v pořádku. To jen moje nervy a hrdost utrpěly otřes. Zavrtěla jsem hlavou a najednou jsem si uvědomila, že stojím uprostřed jednoho večírku. Každý člověk v místnosti slyšel Joshe, jak mě nazývá ledovou královnou. Najednou jsem cítila, jak se na mě upírají oči všech přítomných a přála si být někde jinde.

„Becco, můžeme jít pryč?“ Než jsem se nadála, táhla mě z obývacího pokoje.

„To je jeden z Pennových pokojů,“ řekla Becca, když otevřela jedny ze dveří na chodbě. Nebylo tam moc dekorací, ale postel vypadala pohodlně a na jedné stěně byla panoramatická fotografie Los Angeles.

„Díky. Jen jsem potřebovala být chvilku v klidu.“ Seděla jsem na okraji postele a přejížděla si rukama nahoru a dolů po pažích.

Becca seděla vedle mě a opatrně hledala na mém těle otlaky z Joshových rukou. „Nemůžu uvěřit, že něco takového řekl. Ale byl opilý Kinsley, nic z toho tak opravdu nemyslel.“

Zvedla jsem ruku, abych jí zarazila. „Na tom nezáleží. Ať si Josh trhne. Jako kamarád byl zábavný, ale jako přítel byl naprosto příšerný.“

„A hnusně opilý,“ dodala Becca.

Přikývla jsem a povzdechla si. „Vypadám, jako troska? Měly bychom snížit naše ztráty a odejít?“

Becčina tvář poklesla. Zastrčila si za ucho pramínek blond vlasů a svraštila obočí. „Zatím ne. Vážně, Josh je pryč a nikdo jiný tě obtěžovat nebude.“

„Já vím, ale každý slyšel, co říkal. Bylo tam tolik lidí.“

Sevřela ústa do tenké linky a její hnědé oči se na mě zamračily. „Ty by ses neměla cítit trapně, že je Josh kretén. Nikdo tě nebude soudit. Kromě toho, jsou pravděpodobně příliš zaměstnaní mluvením o tom, jak roztomilí jsme já a Penn. Téma milostného trojúhelníku Liam, Josh a Kinsley proběhlo tak před dvaceti minutami.“

Nemohla jsem si pomoct, ale musela jsem se zasmát. Doufala jsem, že má pravdu, ale pořád jsem se mračila a přemýšlela o tom, co během několika minut vyplulo na povrch. Pro někoho, kdo nesnáší, že by měl svůj osobní život propírat na veřejnosti, to bylo asi tak zlé, jak to jen šlo. Sto cizinců, kteří se dívají, jak mě slovně napadl můj bývalý přítel a pak se o mě ještě perou dva muži. Později to možná bude znít romanticky, ale teď mi běhala po zádech husí kůže. Cítila jsem se, jako vystavená a nemohla jsem neslyšet bzučení rozhovorů o dnešní večírkové rvačce.

Zasténala jsem a sklouzla z postele, abych prověřila škody. Moje jasně modré oči na mě v zrcadle zíraly, když jsem se snažila dát trochu dohromady. Mohlo to být horší, řekla jsem si. Liam vyvázl relativně bez úhony a Josh byl pořád stejný vůl. Nic nového pod sluncem.

Becca se postavila vedle mě a objala mě kolem ramen.

„Jsem ráda, že jsem si natočila vlasy. Pořád vypadají dobře,“ pochválila se ve snaze přivést mě na jiné myšlenky.

Usmála jsem se na ní do zrcadla. „Pojďme ho zničit do bazénu. Předtím venku nikdo nebyl a takhle můžeme zůstat na večírku bez toho, abychom poslouchaly drby.“

Becca se zašklebila, pak se otočila a vzala ze stojanu dva ručníky.

„Jdeme na to!“

Propletené pažemi jsme opustily pokoj pro hosty. Lidé mohli mluvit, jak chtěli, ale já jsem neměla v úmyslu nechat si zničit noc. Když jsme vešly do obývacího pokoje, byla jsem překvapená, že se párty začala zmenšovat. Bylo tam stále ještě několik lidí, ale barmanka sklízela vybavení a hudba už nebyla napojená do reproduktorů.

„Není ještě na ukončení dost brzy?“ Zeptala jsem se Beccy. Liama jsem nikde neviděla, ale cítila jsem, jak se mi vlasy na zátylku zježily, takže byl ještě někde v domě.

Becca pokrčila rameny a my se vydaly směrem k bazénu. Jak jsem doufala, venku nikdo nebyl. Pohled z domu bazén vůbec nevystihoval. Ve skutečnosti se skládal ze tří samostatných bazénů, z nichž každý měl jinou hloubku a tvar. U zadní části domu, kde jsme teď stály, byl zapuštěný dlouhý bazén. Nalevo byla řada schodů, které vedly k mnohem většímu bazénu, ve tvaru fazole. Dokola ho lemovaly palmy, aby nebyl z domu ani odjinud vidět.

Šly jsme po schodech a dál po nich pokračovaly po svahu dolů kolem okraje bazénu. Ty nás dovedly k vířivce, která byla téměř ve stejné rovině s pláží, takže stačil jediný krok a stáli jste na teplém písku. Byl to opravdu nádherný dům.