RFY - 6. kapitola

Překlad: Tynare

Ahoj holky, moc děkuju za komentáře. Jsem ráda, že se Vám překlad líbí :) 

Brody 6

Probudil jsem se, když vůně slaniny napadla můj nos a můj žaludek okamžitě odpověděl hlasitým zavrčením.

“Je mrtvý?” Zašeptal malý hlásek.

Pootevřel jsem oči a uviděl Lucy a Piper sedět na lavičce u krbu a zírat na mě.

“Ne, to není. Právě se pohnul,” zašeptala Lucy směrem k Piper.

“Jeho nosní dírky se hejbou,” odpověděla Piper a udělala znechucený obličej.

Nemohl jsem se udržet a začal se Pipernému komentáři smát nahlas.

“Holky, pojďte sem!” Zašeptala Kacie přísně. “Vy jste ho vzbudily?”

Lucy si položila dlaně kolem pusy a otočila se tváří na matku. “Ujišťovaly jsme se, že není mrtvý.” Zašeptala nepříliš tiše.

Znovu jsem se zasmál, když pospíchaly zpátky do kuchyně. Přetočil jsem se na břicho a opřel se o lokty směrem ke Kacie.

“Omlouvám se, klidně ještě spi. Uklidním je.” Omluvila se. Vypadala ještě roztomileji než včera v noci, pokud to vůbec bylo možné. Měla na sobě malé černé kalhoty, které vzadu měly nápis PINK a její zadek vypadal fenomenálně, a k tomu tričko Minessota Twins (baseballový tým). Je taky sportovní fanynka? Ta holka se právě stávala lepší a lepší.

“To je v pořádku. Opravdu. Kolik je hodin?” Zeptal jsem se, promnul si oči a podíval se po telefonu.

“Sedm třicet. Dělám snídani. Máš hlad?” Ptala se mě a otírala si ruce do utěrky.

“Umírám hlady.”

“Chceš mi pomoci nakrájet nějaké ovoce?” Řekla nesměle a kousala se do rtu.

Můžu ho potom sníst přímo z tebe?

“Jasně, za chvíli tam budu, dej mi chvilku, abych se probral.”

To byla lež. Nepotřeboval jsem se probudit. Byl jsem vzhůru, ale kdybych právě teď vstal, s největší pravděpodobností bych nás oba uvedl do rozpaků.

“Dobře, všichni ostatní musí taky brzy přijít dolů. Půjdu radši vařit.” Znovu se na mě usmála a vrátila se zpátky k míchání něčeho na pultě.

Ležel jsem ještě chvíli a přál si, aby nikdo nesešel dolů. Nemohl jsem přesně říct proč, ale byl jsem rád, když jsem s ní mohl být sám. Včera jsme si povídali dlouho do noci. Neměla ponětí, kdo jsem a vypadala, že jí zajímám. Chtěl jsem ji poznat trochu víc.

Vstal jsem a složil deky, které mi pozdě v noci Kacie podala a položil je na podlahu vedle krbu.

“Dobré ráno, všichni!” Hlaholila Ashley hlasitě, když dorazila do kuchyně.

“Dobré ráno, Ashley.” Slyšel jsem, jak ji Kacie pozdravila zpátky.

“Ahoj, fešáku.” Zavrkala Ashley nechutně, při vcházení do obývacího pokoje. Studoval jsem její tvář, když přišla blíž. Kdo na sobě měl tunu make-upu už tak brzy po ránu? Vypadala, jako by ji do obličeje udeřila ožralá duha.

“Dobré ráno,” odpověděl jsem jí zdvořile.

Šla za mnou a táhla svoji dlaní po mé ruce a přes rameno.

“Možná, že se dneska spolu můžeme podívat na ten film?”

“No, možná,” odpověděl jsem jí a snažil se být slušný.

Byl jsem zvyklý, že se na mě holky vrhají a dávají mi telefonní čísla a občas i klíče od pokojů, nikde jsem je ale nevyužil. Nebyl to můj styl a kvůli Ashley to rozhodně měnit nebudu. Koutkem oka jsem chytil, že nás Kacie sleduje a začala se zubit, když mi Ashley znovu dělala návrh. Kacie věděla, že jsem noc předtím lhal Ashley o tom, že mám přítelkyni a totálně si užívala mé kroucení. Ashley se otočila, aby se podívala ze dveří obývacího pokoje a já střelil oslnivým pohledem po Kacie a zavrtěl hlavou. Pohodila hlavou a tiše se zasmála.

“Jak to vypadá s počasím?” Zeptal se Fred, když vešel do obývacího pokoje.

“Dobré ráno, Frede. Nevím, ještě jsem televizi nezapnul,” odpověděl jsem a potřásl mu rukou.

“Dobře, podívejme se tedy.” Fred popadl dálkové ovládání a zapnul ranní zprávy.

“Ano, Bobe, z nebe padají trakaře a nevypadá to, že by jen tak přestaly. Lidi, pokud jste na dnes měli nějaké plány, raději je zrušte. Očekáváme silné deště. V některých oblastech prší až jeden palec za hodinu (pozn. asi 25 mm). Připravte se na masivní záplavy a výpadky proudu po celé zemi….”

Fred zmáčkl ovladač a vypnul televizi v polovině zpráv o počasí, upustil dálkové ovládání na gauč a podrážděně se posunul. Podíval se směrem k Sophii a mé oči ho sledovaly. Chudák Sophia. Věděl jsem, že moje máma by se taky bála. Zpanikařila, držela si náhrdelník a zírala na Freda. Vstal z pohovky, přešel k ní a objal ji kolem ramen.

“Je to dobrý, neboj se. Pytle s pískem udrží vodu ze zálivu a tys z nějakého důvodu koupila náhradní generátor. Není to nic nového, co bychom neznali.” Podívala se a usmála se na něj, její tvář byla uvolněnější.

Šel jsem za Kacie do kuchyně, stála na špičkách a snažila se pro něco natáhnout v lednici.

“Potřebuješ pomoct?”

“Ach!” Vykřikla a otočila se. Zády narazila do poličky v lednici.

“Páni! Je mi to líto, nechtěl jsem tě vyděsit. Jsi v pohodě?”

“Jo, jsem. Promiň. Moje mysl se někam zatoulala.”

Doufám, že někam, kde je zábava.” Mrkl jsem na ni hravě. “S čím ti můžu pomoci?”

“Znáš můj mozek, bylo to přerovnávání skříně a třídění špinavého prádla podle barev.” Usmála se na mě. “Ehmmm…chceš nakrájet nějaké jahody?”

“Jo, sem s nimi.” Popadl jsem prkénko a mísu jahod a pustil se do práce.

“Kacie, řekl ti Fred o sprše v naší koupelně?” Zeptala se Sophie.

“Sprše?” Vytáhla Kacie obočí a podívala se zmateně na mámu.

“Nic hrozného. Myslím si, že je rozbité těsnění, ale neteče žádná voda, takže ji nikdo nemůže používat, dokud nebude opravená. Dostanu se k tomu dneska odpoledne,” řekl Fred a přešel si nalít šálek kávy.

“Ach, doprčič. Pokud dnes budu smrdět, bude to Fredova chyba.” Dobírala si ho Kacie a šťouchla ho loktem, jak šel kolem.

Diskrétně jsem zíral na Kacie, když pokračovala v rozhovoru s matkou a Fredem. Zjistil jsem, že za posledních osmnáct hodin to dělám velmi často, ale nemohl jsem si pomoci. Byla okouzlující, každá maličkost na ní. Od jejích zářivých zelených očí, k roztomilému nosu, který trochu pokrčila, vždy když se usmála. Když jsme spolu včera mluvili, snažil jsem se soustředit na to, co říká, ale pořád jsem se nechával unášet a ztrácet v jejích rysech. Před čtyřiadvaceti hodinami jsem nevěděl, že tahle holka existuje. Teď jsem o ní chtěl vědět každý detail, včetně velikosti jejích bot.

“Mmmmmmm, miluju jahody. Jsou tak sladké a šťavnaté.” Mrkla na mě Ashley, natáhla se a vzala si pár plodů do pusy.

Zdvořile jsem se usmál a zjišťoval, že těžko skrývám, že mi leze na nervy. Ačkoliv tato odbočka do Cranberry Inn nebyla plánovaná, byla překvapivě úžasná, tedy  kromě Ashley. Byla trnem v mé patě a přál bych si ho odstranit. Neměl jsem moc času než odejdu a ona nebyl tím, s kým jsem ho chtěl strávit.

V tu chvíli se Kacie kočičí šikovností vklínila mezi mě a Ashley a položil litinovou pánev plné mazlavých, lahodně vypadající skořicových rolek na pult. Vzala ode mě prkénko a shrnula jahody do mísy. Když se na mě podívala koutkem oka, její oči zářily a já jsem věděl co dělá.

Zachraňuje mě před Ashley, mimo jiné.