PMA - 13. kapitola

Překlad: Tanulka

Děkuji všem za pěkné komentáře a za odměnu posílám něco pro lepší představivost

https://www.youtube.com/watch?v=WGWbH3YmB64

Díky všem za podporu!

Odstrčit ji pryč…

Blake

Tess se mi celý večer zdála nepozorná. Její rodiče nás všechny zpracovávali, aby to byla úžasná večeře. Jako bychom všichni byli zvyklí žít si na vysoké noze a jíst v nejdražších restauracích. Nachytal jsem Tess jak je myšlenkami mimo. V jednu chvíli vypadala vyděšeně a jako by jí bylo špatně. Každou chvíli jsem se snažil dát ruku pod stůl a hladit ji po noze nad kolenem. To jí vrátilo na chvíli do přítomnosti a zašklebila se na mě. Neměl jsem ponětí, co jí přesměrovávalo pozornost, ale asi si jen potřebovala odpočinout. Dnešní večer byl jen o ní a jejím úspěchu.

Po večeři jsme nasedli do Devinova auta a zamířili zpátky domů. Celý týden jsem pro Tess připravoval večírek jako překvapení. Matt, Cam a Cara večírek celý den chystali a jsem si jistý, že bude vše nachystané. Vytáhl jsem telefon a napsal textovku Mattovi, že už jsme na cestě. Za pár minut mi odepsal, že můžeme přijít.

„Proč jedeme tudy, Devine?“ zeptala se Tess, když jsme vjeli na dálnici. „Není to takhle dál?“ „Jo, to je, ale musím si skočit do obchodu a ujistit se, že Pete zavřel,“ odpověděl Devin. Z večeře se všichni museli přemístit do našeho domu, a tak jsme jim museli dát čas, abychom přijeli jako poslední. Proto si Devin vymyslel zastávku v obchodě.

Devin vlastnil obchod s auty a už si začal dělat i dobré jméno. Devin uměl s auty všechno, restaurovat, opravovat, měnit. Miloval auta už od dětství. Dokonce, když jsme byli malí, dával dohromady plastové modely. Byl tak kreativní, že měnil díly mezi jednotlivými modely a vytvářel si vlastní mistrovská díla. Když mu bylo šestnáct, přestal si hrát s modely a začal s opravováním. Když náš otec zemřel, rozhodl se peníze z jeho pojistky investovat a otevřít si obchod. Také si koupil dům, kde jsme oba žili.

Devin neměl žádný problém s utrácením tátových peněz jako já. Já osobně jsem opravdu nic nechtěl, takže jsem peníze používal jen ve prospěch někoho jiného. Devin, nicméně, přijímal peníze s otevřenou náručí. Říkal, že to je to nejmenší co pro nás táta mohl udělat za to, jak se choval. Trvalo jen několik let a Devinův obchod začal slavit úspěch.

Jen nedávno najal Pete jako generálního manažera, aby se mohl více soustředit na obchodní stránku podniku. Vrchol jeho kariéry se stal před rokem, když místní sportovní celebrita z Denver Broncos koupil zrestaurovaný Dodge Carger z roku 1970.

Snad není potřeba dodávat, že od tohoto prodeje, byl Devin neuvěřitelně zaneprázdněn. Byl jsem na něho tak hrdý, že to všechno dokázal i přesto, že náš otec byl takový hajzl.

Poté co jsme udělali dlouhou zastávku u Devinova obchodu, jsme konečně vyrazili na cestu domů. Poslal jsem textovku Mattovi, abych ho ještě jednou informoval, že už jsme za rohem. Zastavili jsme na příjezdové cestě a Devin zaparkoval. Vystoupil jsem z auta a pomohl Tess. Popadl ji za boky, když vyskakovala z auta. Zavřel jsem dveře, vzal Tess do náručí a odnesl ji k předním dveřím. Zachichotala se, když se mi přitiskla k hrudi.

„Jsem na tebe hrdý, holčičko,“ řekl jsem a natáhl se po klice.

Zvedla hlavu a políbila mě na tvář. „Díky, Blaku.“

Prudce jsem otevřel dveře a postavil ji na nohy, všechna světla se rozsvítila a lidé vyskočili ze všech koutů místnosti. „Gratulujeme, Tess!“ Všichni volali a házeli konfety naším směrem.

Dům vypadal skvěle. Matt, Cam a Cara dali červené, černé a stříbrné balónky po celé době a nad krbem vysel nápis velkými stříbrnými písmeny „Gratulujeme absolventce“. Brent měl stanoviště v zadní části místnosti a hudba už pořádně bušila. Všichni, kdo měli Tess rádi, tu byli, dokonce i její rodiče. Červené a stříbrné konfety, které padaly všude kolem nás, uvízly Tess ve vlasech. Stála tam omráčená po dobu asi jedné minuty s rukou na puse. 

Její oči bloudily po místnosti, v malém šoku, než konečně vykřikla radostí a skočila do mé náruče.

„Ach. Můj. Bože. To je úžasné!“ Vyjekla mi do ucha. „Kdy jsi měl čas tohle všechno připravit?“ zeptala se se zmateným výrazem v obličeji. Hlavou mi naznačila směrem k rohu, kde všichni stáli a mávali. Tessin úsměv ještě vzrostl. „Děkuji, Blaku. To je opravdu neuvěřitelné!“

„Pro tebe všechno, holčičko,“ zašeptal jsem jí do ucha. „Cokoli.“ Zvedl jsem jí za bradu a políbil jí na čelo, aby se uvolnila. Skákala radostí přes místnost směrem k Palmer, Lexi a Avery.

Sledoval jsem ji, jak se postupně zastavuje po místnosti a všem děkuje, že přišli. Zářila a já jsem od ní nemohl odtrhnout oči, jak se tak pohybovala po místnosti. Když se podívala mým směrem, provokativně se na mě usmála. Byla tak sladká a tak zatraceně sexy ve svých, krátkých fialových šatech, které obepínali její křivky. Byl jsem jí úplně opilý a znovu jsem si musel upravovat kalhoty. Její černé boty na podpatku jí dělali nohy ještě víc bezchybnými a já se v duchu přesvědčovat, že si ji musím nechat na později. Najednou vše, na co jsem mohl myslet, bylo, kdy tenhle večírek bude u konce a nás pohltí zbytek noci.

***

Večírek byl ještě lepší, než bylo plánováno a Tess se zdála uvolněná. Před tím, ať už to způsobilo cokoliv, byla svou myslí úplně mimo. Opravdu bych rád věděl, co ji trápilo. Vše to začalo hned po promoci, kdy vypadala vyděšeně, jakmile nasedla do Devinova auta. Doufal jsem, že jsem neudělal nic, čím bych ji rozrušil. Znám se, obvykle ji dokážu vytočit.

Večírek byl pomalu u konce, seděl jsem na verandě a sledoval Tess, která se loučila s rodiči. Oba objímala a Craig mi zamával, než nastoupili do auta a odjeli.

Když se Tess vracela do domu, nemohl jsem si pomoct, ale zajímalo mě, proč mně Tess chtěla. Myslím si, že dobře vypadám, to jo, nebo tak mi to aspoň bylo řečeno. A z toho, co jsem slyšel, jsem byl dobrý v posteli. Ale to bylo tak všechno, co jsem jí mohl nabídnout. Jak bych jí někdy mohl udělat šťastnou? Časem bude chtít víc než jen horu svalů a dobrej sex – to bylo povrchní hovno a já jsem věděl, že tohle není to, na čem by jí záleželo.

Položil jsem si hlavu do dlaní. Byl jsem schopnej dělat všechno, co chtěla? Byl jsem král ničeho – tohle jsem věděl s jistotou. Řekl jsem tichou modlitbu, že nemám v úmyslu posrat naše přátelství a že se budu snažit udržet vztah s touhle dívkou, kterou jsem potřeboval tak, jak potřebuju dýchat.

Chci-li být upřímný, měl jsem strach být v nějakém vztahu. To je důvod, proč jsem se tomu tolik let vyhýbal. Žádné vztahy, jen sex – to bylo moje motto. Neměl jsem pocit žádných emocí, nikdy jsem nemusel žárlit ani nikoho zranit. Kristy byl první vážný vztah a podívejte se, jak to dopadlo, zbylo mi, kurva, hovno a bez vysvětlení.

A pak tu byl genetický aspekt – Jen Bůh ví, co jsem byl schopen s krví mého táty v mých žilách.

Byl jsem ustrašený, ve vztahu s Tess, že jen z představy toho, že je s jiným člověkem, se mi vařila krev v žilách. Věřil jsem jí a věděl jsem, že když jsme se k sobě zavázali, ona by mě nikdy nepodvedla. Problém byl ten, že jsme se nezavázali. Do prdele, ani jsme o tom nemluvili, co my dva jako děláme! Co když chodila ještě s někým jiným, zatímco byla se mnou?

Představa, že je Tess s jiným chlapem mě rozzuřila a znechutila. Už jsem věděl, že ona byla pro mě. Ona byl můj svět, ale nevěděl jsem, jestli jí to mám říct. Bylo by to o otevření se a připravení se na nevyhnutelný pád…protože jsem věděl, že to nevydrží. Věděl jsem, že byla lepší než já. Poté co by na to přišla, už by se mnou nebyla a zůstal bych sám. Moje srdce by bylo zlomené a žádný čas by ho už neuzdravil.

Dal jsem si hlavu do dlaní, když jsem si uvědomil, že se to všechno zcvrklo na dvě věci, Tess byla ta jediná pravá pro mě, bez ohledu na to, jak se všechno odehrává. A to bez ohledu na to, zda jsme spolu skončili nebo ne, Tess bude vždycky patřit mé srdce a nikdo by nebyl schopný ho od ní dostat pryč.

Když se přiblížila, vstal jsem a pozdravil jí hlubokým polibkem. Bylo mým úkolem, abych ji vyplňoval, dokud to neposeru nebo dokud ona nepřijde k rozumu. Tiše zasténala do mých úst a cítil jsem, jak mi zaškubalo péro. Miloval jsem zvuky, které dělala, byl jsem z nich hotový. Když jsem konečně v polibku polevil, lapala po vzduchu.

„Chci tě, Blaku,“ zašeptala a popadla mou tvrdost přes kalhoty. Nahlas jsem hluboce zavrčel, ale když mě začala hladit, ustoupil jsem od ní. Chtěl jsem ji, ale pěkně v klidu doma a užít si s ní čas. Uvnitř byly ještě tuny lidí čekajících na nás, až se vrátíme a já jsem věděl, že Lexi tady bude brzo, pokud se tam rychle neobjevíme.

„Já vím, holčičko. Ale musíme nejdřív dostat ty lidi z mého domu. Nepotřebuju, aby slyšeli ty zvuky, co jsou vyhrazeny jen pro mé uši,“ řekl jsem a zanechal jí pár polibků na hrdle. „Navíc, pokud začneme teď, víš, že budeme brzy přerušeni. Lex nás nenechá o samotě víc jak pět minut.“ Políbil jsem ji na čelo a vedl ji zpět do domu. Zahihňala se a zastavila se uprostřed kroku, když jí zazvonil telefon. Otočil jsem se, když si ho zrovna vyndávala ze saka, co měla přes šaty, a pokrčila na mě rameny. Kdo jí sakra posílá SMS zprávu? Každý ví, že je tady.

„Kdo ti píše?“ Zeptal jsem se jí, naklonil jsem se a snažil jsem se vidět na její obrazovku. Věděl jsem, že se chovám jako žárlivý přítel, ale nemohl jsem si pomoct. Stáhla ho z mého výhledu a zastrčila si ho zpátky do kapsy. Nezvedla oči, aby se na mě podívala.

„Nikdo důležitý. Pojď, vrátíme se dovnitř.“ Řekla trochu uspěchaně. Popadla mě za ruku a vedla mě zpátky do domu, aniž by se na mě podívala. Proč nechtěla, abych věděl, kdo jí píše? Co to přede mnou skrývá?

V mém žaludku se mi tvořil uzel, když jsem si představoval ji a jiného muže. Než jsem to mohl zastavit, vyhrkl jsem: „Kdo to sakra byl, Tess?“ Ačkoliv jsem se snažil, nedokázal jsem potlačit hněv v mém hlase.

Sledoval jsem její tvář, jak klesla. Pustila mou ruku a udělala krok zpátky. Ten pohled v jejích očích, když se na mě nakonec podívala, mě málem zabil. V její tváři byly vepsány zmatek a bolest, její nádherné oči se zalily slzami. Byl jsem v prdeli. Co, kurva, bylo se mnou špatně?

„Co to sakra s tebou je, Blaku?“ zašeptala jako ozvěna v mé hlavě. Bolest v jejím hlase mě protínala jako nůž. Moje mysl byla přetížena a nemohl jsem se zbavit obrazů, jak jí hladí, líbá a dotýká se jí jiný muž. Moje zkurvená hlava mi říkala, že se stalo to nevyhnutelné, že si našla někoho lepšího. Že si našla někoho jiného, kdo jí může dát všechny ty věci, které jsem nemohl já, nebo které jsem si myslel, že nejsem schopen dát.

Připadal jsem si jako vítr, který byl po své práci vyřazen nebo jako blázen, který věřil domněnce, že by mohl mít Tess. Cítil jsem se zraněný za všechny svý zasraný emoce, kterým jsem se snažil celý život vyhnout. Moje obranné mechanismy vše převzaly a já jsem měl náhle potřebu dát ránu jako první, než odejde, zraní mě a já se nebudu moci bránit.

„Zapomeň na to, Tess. Není to jako bychom byli spolu nebo tak něco,“ vyplivl jsem křížíc si ruce na hrudi. Jakmile jedovatá slova vyšla z mých úst, okamžitě jsem litoval toho, co jsem řekl.

Moje odhodlání, jak zmírnit vlnu bolesti se odrazilo v její tváři a já jsem viděl její velké oči, jak se zalívaly slzami. Do prdele! Možná, že jsem se mýlil! Vše co jsem chtěl, bylo být s ní a teď jsem tady a tlačím jí pryč. Všechno jsem posral s tou jednou osobou, se kterou jsem chtěl v životě být. Chtěl jsem ji, i když jsem do prdele věděl, že pro ni nejsem dost dobrý. 

Neřekla nic, jen se na mě se smutkem a nedůvěrou v očích podívala. To mě ničilo, věděl jsem, že jsem neměl žádné odůvodnění pro to, co jsem právě udělal, ale udělal jsem to. Byl jsem impulzivní, dělal jsem ukvapené závěry – řídící se tím, kdo první ublíží, zachrání sám sebe.

To byl jen další důvod, proč nikdy nebudu pro ni dost dobrý. Ona si zaslouží někoho mnohem lepšího než mě. Moje hlava na mě křičela, skonči před tím, než jí ublížíš tak, že už to nepůjde zpravit. Moje srdce však zrazovalo racionální uvažování. Bylo to sobecké, ale nebyl jsem ještě připravený nechat ji jít. Každý kousek hněvu a boje, který jsem měl v sobě, zmizel. Moje srdce vyhrálo boj s mou myslí a já jsem se právě chystal padnout na kolena a prosit ji o odpuštění, když předními dveřmi vpadla ven Lexi.

„Co vy dva tady děláte, tak sami?“ Řekla s úsměvem, když klopýtala k nám. Bylo zřejmé, že dneska už měla dost koktejlů. Podívala se na Tess a uviděla zadržované slzy v jejích očích. Lexiin úsměv zmizel a otočila hlavu ke mně. Probodla mě pohledem a řekla: „Co jsi jí sakra udělal? Tak mi pomoz, Blaku Bentley, vykastruju tě, jestli jí zlomíš srdce.“

„Lex, to je v pořádku,“ promluvila konečně Tess. „Blake je prostě…Blake.“ Usmála se se sladkým úsměvem na mě. „Víš, odhání lidi od sebe, když jsou moc blízko pravdě. Naštěstí pro mě, nejsme spolu a já se tedy nemusím starat o tyhle sračky.“ Narovnala se a snažila se vyvolat dojem, že je v pořádku. „No tak, pojďme dovnitř a dejme si něco k pití. Je tam určitě pořádný panák s mým jménem.“

Tess si setřela slzu, která jí stékala po tváři a prošla kolem mě do domu. Nechtěl jsem ji nechat odejít naštvanou, ale nemohl jsem se pohnout. Jen jsem tam stál, když ona následovala Lexx do domu a zabouchla za sebou dveře. Pozoroval jsem tu jedinou věc v mém životě, jedinou věc, na které mi v mém životě záleželo, jak odchází.

Posadil jsem se na schodech verandy. Naklonil jsem se a odpočíval s lokty na kolenou, držíc si hlavu v dlaních. Co to sakra bylo? Dnešní večer byl dokonalý a já jsem to královsky posral. Byl jsem tak zmatený. Hlava se mi točila, když jsem si v hlavě přehrával posledních pět minut, snažíc se pochopit, co jsem to udělal. Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc zmatený jsem byl.

Potřeboval jsem pivo a to rychle. Vstal jsem a šel do domu. Dveře se pomalu otevřely. Doufal jsem, že to byla Tess. Rychle jsem se otočil. Zaplavilo mě zklamání, když jsem uviděl Shana jak vychází ze dveří. Alespoň měl v ruce dvě piva, a tak nebudu muset Tess čelit ještě pár minut. „Hej, kámo, myslel jsem si, že budeš potřebovat pivo,“ řekl Shane, přicházejíc se studenou sklenicí piva ke mně.

„Díky, chlape.“

„Co se sakra stalo? Tess a Lexi jsou pěkně vytočené a říkají něco jako ‚kuřata před ptáky nebo zasraný Blake‘ nebo nějaký podobný kraviny,“ zvedl ke mně obočí. 

„Ty vole, vypadala kurva naštvaně, když přišla, to ti nebudu lhát.“

Trochu jsem se zasmál při pomyšlení na Tess a Lexx nadávajíc na mé jméno, když si připíjeli. Představoval jsem si ji naštvanou – pořád mi brala dech.

„Nevím, vole, já jsem kurva zmatený, když se jedná o ni. Nevím, co mám dělat.“ Popíjel jsem z piva a uvažoval o mé situaci, než jsem řekl. „Dostala textovku, a když jsem se jí zeptal, kdo to byl, tak mi to neřekla. Vyděsila se, člověče. Šíleně jsem se naštval. Myslel jsem si, že to byl nějaký chlap. Vyštěkl jsem na ni a pak jí řekl, že jsme spolu stejně nebyli tak jako doopravdy, takže to vlastně nevadí, kdo jí tu zprávu poslal.“

„Ty vole, to bylo docela drsný, nemyslíš?“ zeptal se mě nevěřícně.

„Cítil jsem se jako hovno, jakmile jsem jí to řekl. Posral jsem celou věc, dřív než se začala.“ Přejel jsem se rukou ve vlasech. „Nevím, proč se divím. Nepatřím k ní. Je to, kurva, anděl z nebe a já jsem zatracený ďábel, stahující ji do hlubokého pekla. Už o ni nebudu bojovat, Shane, má to tak být. Vím to.“ Vypil jsem zbytek piva a práskl sklenicí do zdi. 

„To je to, co udělám.“

„Tak proč to prostě neskončíš? Zastav její mučení a všechno jí to řekni,“ navrhl Shane. Nakláněl se k domu a prohlížel si mě očima bez soucitu.

„Jo, rád bych to udělal, chlape. Opravdu, udělal bych to. Ale problém je, že nemůžu.“ Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl. „Potřebuju ji. Jsem k ní přitahován způsobem, který nemůžu vysvětlit. Bojím se jako peklo, protože mám všechny tyhle pochybnosti – Myslím si, znám se.“

Řekl jsem to, jako by to všechno vysvětlovalo. Když nepromluvil, pokračoval jsem. 

„Já vím, že si zaslouží víc, ale nemohu ji nechat jít.“ Měl jsem pocit, že jsem byl pěkný osel, když si tu vylévám srdce zrovna Shaneovi, který o Tess stál. Ale ona byla moje, ne jeho. Možná, podle toho co jsem řekl, bych ji měl nechat samotnou.

„Zní to, jako že jsi dost v prdeli, Blaku. Nikdy jsem neviděl nikoho, aby to takhle posral s holkou ještě před…no kromě případu, kdy tě Kristy kopla do zadku,“ zasténal a odstoupil od domu. Díval se na mě asi minutu, než se otočil k odchodu do domu. Když otevřel dveře, podíval se na mě a zvažovat svá další slova.

„Vážně, chlape – říkám ti to, protože jsem tvůj kámoš a kámoši si navzájem říkají pravdu. Ty si ji nezasloužíš. Ona je mimo tvou ligu, Bentley,“ řekl hlasem, tak studeným, jako bylo pivo v mém krku.

„Poslední věc v jejím životě, kterou, kurva, nepotřebuje, jsi ty. Zvlášť po tom, co jí udělal Jared. Měl bys přestat dřív, než ji ublížíš…předtím, než si ublížíš.“