Enforce - 5. kapitola

Překlad: Mili

A je to čím dál tím lepší.

Nixon

Všechno bylo stejný. De Lange, osel, nemohl být víc nadšený z letošního zápisu. Ale já? Byl jsem z toho nervní. Příliš mnoho studentů, tuna ověřování jejich profilů, kopec možné nedokončené práce. Matko boží, prostě mě teď zastřel a dostaň se přes to. Kdybych nebyl tak unavený z toho, že jsem byl vzhůru do čtyř ráno, kdy jsem ověřoval všechny ty profily, tak bych se pravděpodobně bavil nad tím, že si Mo přivlastnila Trace jako mazlíčka.

Například krávu.

Jenže krávy nebyly mazlíčci.

A Trace byla jako bohyně, co najednou obživla. Přece sem nenakráčí zatracený přízrak bohyně, aby mi udělal ze života absolutní zatracený peklo.

Nasadil jsem si na tvář úsměv tak, jak jsem to dělal vždycky a čekal jsem uprostřed místnosti, jak se studenti začali hrnout na uvítací večírek. Ti, kteří mávali, byli řádní studenti. Ti, co pokývali? Ty jsem měl v kapse. A řekněme, že jsem měl v kapse víc, než by pravděpodobně bylo na soukromou školu legální, ale toto byl poslední ročník, který jsme měli.

Musel jsem to udělat správně.

Nejen očistit jméno naší rodiny... ale taky pomstít její smrt. Kdybych měl být úplně upřímný, tak to bylo víc o ní než o mně.

Ale to jsem své rodině nikdy neřekl. Vezmu si to do hrobu, tak jako si tam ona vzala všechnu svoji nevinnost.

V krku mi uvízl dech.

Sakra!

Zavřel jsem oči a stiskl si kořen nosu. Teď ne. Nemůžu ukázat slabinu. Ale jediné, co jsem před sebou viděl, byly velké hnědé oči a široký úsměv. Ten samý  úsměv, který mi věřil, že se všechno zlepší, když už to vypadalo tak špatně.

Moje nejlepší kamarádka.

Byla ode mě odtržená.

Byl jsem tu noc zavřený v krabici... tu noc, kdy zemřela. Otec mě tam strčil, protože jsem zostudil rodinu tím, že mi na zem spadla sklenice. Vyklouzla mi z rukou, nebyla to moje vina, ale podle něho jsem byl líný a neschopný a byla to moje vina. I kdyby mi ta sklenice z rukou nevypadla, i kdybych nebyl v té krabici zavřený, tak nebylo nic, co bych mohl udělat. Ale v mé mysli... jsem se aspoň mohl snažit, že? Bylo to hloupé? Kolik mi bylo? Deset? Pravděpodobně bych zemřel taky.

Ale přinejmenším, možná, asi, bych zemřel s důstojností, protože jsem byl přesvědčený o tom, že kdybych se jí mohl dotknout konečky prstů, můj poslední výdech by bylo její jméno - můj poslední dotek by byla její pokožka. A modlil bych se k bohu, aby zachránil její duši a namísto toho si vzal mou. Konec konců, když jste narozeni do hříchu, nemáte už moc o čem vyjednávat.

V místnosti byl čím dál tím větší hluk, jak sem proudilo víc studentů.

Přišel ke mně Chase s drinkem v ruce, lidé se začali shromažďovat kolem a já jsem vůbec nebyl sám sebou. Chtěl jsem prostě, aby se svět na chvilku zastavil. Na minutu. Potřeboval jsem kurva obří pauzu.

Čas. Vtipné, že lidé nemají ani ponětí, kolik z něho promarní svou vlastní bezvýznamností. Já nepromarnil ani trochu.

Protože nakonec, ona už taky žádný nemá. Tak proč by mělo být fér, abych já mohl marnit čas, když ona neměla vůbec žádný?

Zavřel jsem oči a přinutil se usmát, když mě Chase bouchnul do zad a vyhrožoval, že mi uřízne koule, jestli se nedám dohromady.

Vždycky mě prohlédl.

Stejně jako já jsem prohlédl zase jeho sračky.

"No, to je kurva sexy." Phoenix vedle mě zapískal.

Zvedl jsem hlavu a otevřel oči.

Trace vešla dovnitř a na sobě měla něco, co předpokládám, že patřilo do Monroeninýho štětkovskýho šatníku - ne hororového. Štětkovského.

"Sakra." Udržoval jsem si uštěpačný pošklebek a prohlídl si ji od hlavy k patě. "Snaží se získat pozornost? Poté, co před námi brečela?"

"No," Chasovo obočí se notně pozvedlo. "Povedlo se jí to. Povedlo se jí to kompletně a nemůžu říct, že bych kteréhokoliv z těch chlapů, co čumí, vinil."

"Zírej o něco víc a  osobně ti z ksichtu vydlábnu obě oči," zavrčel jsem, "zatracenou vidličkou."

"Fíha." Zakašlal Tex. "Kapánek víc nárokující?"

"Ne..." Ušklíbl jsem se. "... jenom... unavený."

"Jasně." Chase a Tex se na sebe podívali. "Samou únavou vypadáš tak sexuálně frustrovaný, že jsi pět sekund od toho, aby sis to šel rozdat s židlí."

"Texi..." Zatnul jsem čelist, až dokud nekřupla. "... jdi provokovat někoho jiného, než tě kurva střelím do palce u nohy."

"Nebylo by to poprvý," zamumlal a odešel.

Chase mi položil ruku na rameno. "Nixone, cokoliv se chystáš udělat, tak to nedělej... okej?"

Setřásl jsem jeho ruku a trhnul jsem sebou. "Až budeš šéf? Tak mi můžeš říkat, co mám dělat. Do té doby? Se jdi vycpat."