AS - 32. kapitola

Překlad: Simča

"Pokud to neulovítea nezabijete, uloví a zabije to pak vás."

-FlanneryO'Connor

LIAM

"Takže, nechte mě si to ujasnit, prostě sem přišel a řekl, že chce zemřít?" Zeptal se Neal, jak Mel a já jsme zírali zezadu na připoutanéhoAvianav jednosměrném zrcadle.

Byl v místnosti menší, než byly pokoje, co jsme měli doma. Nicméně, náš Washingtonský dům, nebyl navržen se stejnými funkcemi. Byl to obyčejný šedý pokoj bez prostoru pro přirozené světlo. Byly tam jedny dveře a skleněný panel, který nám umožnil se dívat dovnitř. Tohle malé vězení, byla jediná bezpečnostní ostraha, do které jsme zainvestovali pro tuto domácnost. Ale stačilo to.

Nepotýkal se s problémy. Seděl tak pohodlně, jak mohl někdo, kdo byl připoután, téměř nahý na židli. Vše, co měl, bylo jeho spodní prádlo, a těsný obvaz kolem čéšky. Ačkoli krev již začínalaprosakovat. Zřejmě se neobtěžoval s lékařem… ale nevypadal, že by byl v bolestech. Což bylo divné vidět, když oba Declan a Nealz něj vymlátili sračky před tím, než tam odtáhli jeho zadek. Jeho ret byl roztrhnut, jeho oko bylo pohmožděné a měl několik řezných ranpo pažích, krku a obličeji.

"Myslí si ještě někdo, že je to šílený?" Neal pokračoval. "Tohle nemůže být poslední krok toho chlapa. Jen tak nezničí vše, na čem celý život pracoval."

"Souhlasím. Je to vyjebaný a to i na něj. Ale všechno projíždím a všechno je skutečný. Jsou to naše opravdový bankovní účty, dokonce i ty, které máme pro obchodní partnery, továrny; chtěl, abychom viděli, že ví všechno. A zbývá nám dvacet dva hodin, než se všechno dostane ven na veřejnost,"

Declanpokračoval v psaní na svém počítači. "Má dokonce i jména a e-maily všech novinářů, kterým chce tyto připravené soubory poslat."

Což dokazuje, že dokonce chtěl řídit svůj vlastní pád.

Podíval jsem se na Mel a našel ji intenzivně zírat na Aviana. Nemohl jsem si pomoci, ale zajímalo mě, jestli přemýšlela o tom, na co jsem myslel já sám. Můžeme se z toho vůbec dostat?Neutekli bychom jenom od našich životů, ale taky bychom si museli změnit tváře. Byli bychom na horní části seznamu

pro FBI, CIA, a každý jiný zatracený zkratky. Byli bychom nejhledanějšími osobami na světě. Jak bychom mohli utéct s Ethanem? Jeho tvář by byla ve světových médií, stejně jako naše. Zmrazili by všechny naše účty a strhli naše operace legální i nelegální. Čím víc jsem přemýšlel o útěku, tím méně pravděpodobná se to zdála být volba. Díky čemu nám zbývaly jen dvě možnosti: zůstat a vyhrát, nebo zůstat a zemřít - protože by nás živý nedostali.

"Měla by sis s ním jít promluvit," řekl jsem jí. Protože kdybych to udělal já, ihned bych vynechal mluvící částa začal bít jeho ksicht.

Otočila se k Nealovi. "Přiveď semMonteho tak rychle, jak jen bude možné, jev rehabilitačním centru."

Přikývl a spěchal ven z místnosti.

"Hned jsem zpátky," řekla Mel nám oběma, jak odcházela.

Co to kurva? Neměli jsme na to čas!

"Jsem jediný, který si uvědomuje tikajících hodin ke konci světa, které právě teď odtikávají?!" zeptal se Declan, jak udeřil rukou do stolu. "Nebudeme to moc hacknout. Měl bych sehnatFedela a říct rodině, aby se s námi setkala? Musíme jednat a získat náskok. "

"Neutečeme," řekl jsem mu, jak se Mel vrátila s lahví whisky, lékárničkou a malým pytlem.

Ani jednomu z nás nic neřekla, jak zamířila do místnosti a nohou za sebou zavřela dveře.

"Liame-"

"Declane, nebudu se zkurveně opakovat. Neutečeme. Drž hubu. Sedni si a čekej. Chce se nás znovu zbavit a ty ho necháváš, aby vyjebal s tvou hlavou. Teď se soustřeď!" Zakřičel jsem na něj, když se vší upřímností,jsem mluvil k sobě.

Zaměřujíc se na ní, jsem sledoval, jak rozvázala jeho obvaz a odhalila jeho koleno, kost, krev a kůži. Vzala whisky a vylila ji na jeho rány, jeho noha se pohnula, ale nekřičel, nebo dokonce necuknul. Všímajíc si toho,na mě vrhla rychlý pohled, než vzala nový obvaz aomotala jej kolem kolena. Pokud na toto nereagoval, pak mučit z něj informace by nebylo možné. Ve skutečnosti bychom na něm ztráceli ještě více našeho času, zatímco hodinypokračovalyodtikávat.

Když byla hotová, popadla lahvičku ibuprofenu z lékárničky, zaklonila jeho hlavu a štípla ho pod bradu nutíc ho otevřít ústa. Házejíc mu dovnitř prášky, mu do úst vylila whisky, aby polkl.

"Aspoň je člověk," zamumlal jsem si pro sebe, jak zakašlal a vyprskl.

Všichni jsme měli schopnost kontrolovat bolest, ale některé věci byly jen lidskou přirozeností, jako vykašlávání tekutiny, která byla nucena do vašeho hrdla.

Pomalu všechno sbalila.

"Ztrácíš čas," promluvil poprvé od té doby, co se sem dostal.

"Mám všechen čas na světě," odpověděla.

"Lžeš," uchechtl se. "Vidím strach v tvých očích. Přemýšlíš o tom, jak daleko to zvládnete, pokud utečete."

"Překvapil jsi mě, Aviane, to musím uznat. Nikdy jsem si nemyslela, že by ses vzdal tak snadno. "

Zasmál se. Smál se jako šílenec a mě napadlo, jestli Aviela zdědila tu šílenost od něho.

"Nevzdal jsem se, Melody. Já jsem vyhrál." Zašklebil se." Díky tvému manželovi po jeho malém včerejším masakru, jsem to konečně uviděl. Mé jméno je již pošpiněnov očích veřejnosti. A z nějakého důvodu mi to nevadilo tolik, jak jsem si myslel, že bude. Děkuji vám všem za to nádherné zjevení, díky tomu se cítím, jako by břemeno spadlo z mých ramen. Vzali jste mi pryč jedinou věc, o které ​​jsem si myslel, že mi na ní záleželo.Jediná věc, která mě teď může uspokojit, je vědomí, že jsem vás zničil.

"Váš svět je u konce. Udělal jsem to, a nikdy žádná osoba nevystoupá do stejného statusu jako tato rodina. Strávíte zbytek svého života utíkáním jako psi, dokud vás někdo nesloží. Mysleli jste si, že jste

byli nemilosrdní. Mysleli jste si, že jste byli nedotknutelní. Mýlili jste se. Je tu jen jeden. Jsem tu jen já.

Tak mi řekni, jaký je to pocit vědět, že jste byli pod mou nohou celou tu dobu?"

"Nevykrvácej, dokud to neskončí. Jsem si jistá, žeLiamby si tě chtěl užít za svého otce,"odpověděla, jak od něj odstoupila.

"Tik-tak!" Zařval, než jeho šílený smích vypukl ještě jednou. Mel neodpověděla, jak zavřela za sebou dveře.

"Jestli někdy ztratím rozum, máš povolení mě zabít," řekla mi, když upustila pytel na stůl.

"Beru na vědomí," odpověděl jsem a ona podala hodinky Declanovi a mě, než si umístila jedny kolem vlastního zápěstí.

"Vnikneme do Avianovykanceláře a nabourám se do jeho počítače," řekla.

"Jak budeš vědět z jakého počítače je tenhle program?" Zeptal se jí Declan.

Zavrtěla hlavou. "Nevím. Ty a Monte budete hackovat všechnytyhle novináře. Stejně jako když ses snažil přede mnou schovat mou matku. Dokonce, i když dojde čas, chci, aby nebyli schopni k přístupu k jakýmkoli z těchto informací. "

"Proč na to nehodíte virus? V případě, že otevřou nějaký z těchto souborů, zničí to jejich pevný disk, "navrhl jsem a oba ztuhli.

"A to je důvod, proč jsi zasraný šéf!" Zatleskal Declan.

Mel se přesunula vedle něj a podívala se na obrazovku.

"Nemáme čas ho vybudovat úplně od začátku, máš už nějaký v systému?" Zeptala se.

"Popravdě, mám-" Usmál se. Nicméně, jak kliknul na složku, celý jeho systém se vypnul.

"Co se to kurva právě stalo?!" Křikl jsem na něj, cítil jsem, jak jsem měl srdce až v krku, jak ho Mel odtlačila z cesty a resetovala vše jen proto, aby se hodiny hned objevily. Vymkly se kontrole, dokud se nakonec nezastavily.

"K čertu!" Vykřikla Mel, popadla lékárničku a hodila ji na zrcadlo.

Nemohl jsem ani promluvit. Co bylo kdysi dvacet dva hodin, bylo nyní jen jedenáct. Jedenáct zasraných hodin.

"Zkusili jste hodit něco na můj program? Tik-tak. Neříkal jsem vám, že se tím sníží čas na polovinu? Tvoje matka založila tento program. Alespoňbyla k něčemu dobrá." Zasmál se Avian.

Nemohljsem se zastavit, jak jsem sebral své boxery. Vtrhl jsem se do místnosti a odkopl dveře. Jak jsem ho popadl za límec, udeřil jsemho do tváře.

"Ty debilní hajzle!"

Udeřil jsem ho a jeho lícní kosti praskaly pod silou mého úderu.

"Jestli si myslíš, že takhle prohraju, mýlíš se!"

Udeřil jsem ho do nosu, užívajíc si, jak byl cítit zlomeně na dvou místech.

"Liame," Mel zavolala za mnou.

Uchopujíc ho za krk, zatímco moje druhá pěst visela ve vzduchu, jsem řekl: "Měl by ses začít modlit, starý muži."

Usmál se a krev v jeho ústech se vylévala jak vodopád spolu s několika zuby. "Nebojím se smrti. Nebojím se odhalení. Nemáte zde žádnou kontrolu. Tik tak."

"Liame," Mel znovu zavolala.

Pustil jsem ho a kopl do jeho hrudi s takovou silou, že on a židle spadli dozadu.

Opět vycházejíc jsem sundal boxeryz mých kloubů.

"Co se to kurva stalo?" Zařval Neal, když vstoupil do místnosti a jeho oči se zaměřily nahodiny.

TlačilMonteho do místnosti, který byl oblečený v šortkách a tričku. Jeho levá noha byla pryč a měl pravou obvázanou. Díky bohu, že měl ještě ruce.

"Informoval tě?" Zeptal jsem se.

"Myslel jsem, že jsme měli kolem dvaceti hodin?" Zeptal se.

"Pokud se pokusíš poškodit nebo změnit program, sníží to čas na polovinu. Takže pokud to nemůžeme zrušit, pak se zaměřna nabourávání do počítačů novinářů. Nastav virus a znič všechny

příchozí emaily, spolu se vším, co má v plánu poslat,"řekla mu Mel, jak jsme běželi kolem něja po schodech.

Ani jeden z nás nepromluvil. Šli jsme rovnou k jejím zbraním v její šatně.

"Liame, zavolejCoraline," řekla Mel a já ztuhl, když jsem nandával zásobník.

"Ne," řekl jsem jí. Věděl jsem, co to znamená, a nehodlal jsem to přijmout.

"Dobře, pak to udělám sama," řekla, vytáhla telefon.

"Mel, dostaneme se z toho -"

"Víš to jistě?" Vyštěkla na mě, když vstala. "Protože já ne. Takhle to dopadnout nemělo! Naplánovali jsme každou zasranou kravinu, kterou by ten kretén mohl udělat! Všechno, ale ne tohle! Máme jedenáct hodin, Liame- "

"Myslíš, že to nevím? Viděl jsem ty zkurvený hodiny, Melody. Byl jsem tam, ale musí existovat způsob, jak se z toho dostat. Nepřijmu, že je chytřejší než my! Budeme bojovat, nebo zemřeme. Myslel jsem, že to je kód, podle kterého žijeme! "

"Byl, dokud jsme neměli syna!" Křičela na mě, jak její obličej zčervenal a celé její tělo se otřásalo. "Nevíš, jak těžké bylo vyrůstat s jedním rodičem. Ty jsi je měl oba, ale Ethan nebude mít nic a nikoho. Bude muset strávit zbytek svého života v úkrytu a studu. Omluv mě na okamžik za to, že se vypořádávám s mými zatracenými lidskými emocemi, jež si tak moc usiloval, abych cítila. Omluv mě, že se zkouším zamyslet, jestli jít ven bojovat stojí za to vzdát se šance utéct s tebou a naším synem! Dej mizatracený okamžik, Liame! "

Odtlačila mě z cesty již vytáčejíc číslo.

"Coraline,Coraline-drž hubu a poslouchej mě, sakra." Otřela si slzu z oka. "Chci, abys ty, Evelyn a Ethan byli všichni sbaleni a připraveni odejít v příští hodině. Jinx tam brzy bude -ne, jen vezmi dost na dlouhý let, ale ne moc, abyste se zatěžovali. Utíkáte. Nemám dostatek času na vysvětlování, prostě to udělej a ujisti se, že vás nikdo nezastaví. Můžu ho na chvíli slyšet?"

Moje hlava klesla, když jsem uslyšel její hlas se zlomit, když se musel dostat k telefonu. Dřepl jsem si a sklonil pistoli, když mluvila.

"Opravdu tě budeme muset naučit, jak říct ´máma,´"zamumlala do telefonu.

Musel znovu říct ´tata´ a já byl na něj tak pyšný. Pokaždé, když jsem to slyšel, byl jsem překvapen a šťastný. Co když to nikdy znovu neuslyším?

Útěk. Máme ještě čas k útěku. Byli bychom už dávno duchové, když by se to pustilo do médii.

"Tata."

Mel přitiskla telefon k mému uchu. Podíval jsem se na ni, ale ona se na mě nedívala.

"Buď v bezpečí, Ethane. Brzy s tebou budeme, slibuju,"řekl jsem mu.

"Tataaaaa." Zasmál se nechápajíc.

Rozloučila se a zavěsila, než přišla ke mně a začalanabíjet zbraně v ruce, zatímco si dala náhradní zásobníky za záda.

"Chceš utéct?" Zeptal jsem se jí vážně. "Protože pokud ano, uteču. Uteču právě teď a strávím zbytek svého života s tebou a naším synem v nějaké jeskyni, jestli to je to, co chceš."

Přitiskla hlavu k mé a na malý okamžik jsme mlčeli, protože to bylo všechno, co jsme pro tu chvíli potřebovali.

"Takhle nevyhraje.Nepůjdeme do vězení,"zašeptala.

A tak bylo rozhodnuto. Budeme bojovat. A pokud to nezastavíme, zemřeme; buď policií, když přijde, nebo pomocí vlastních rukou.

***

Ahoj holky,

vím, že tenhle konec je příšerný, ale na překlad v příštích dnech nebude prostě čas. Nemusíte se ale bát, o víkendu totiž máknu a v neděli bych mohla být schopná poslat všechny zbylé kapitoly a tím pádem budeme mít konec. Takže se máte aspoň na co těšit. :)

Simča