Vincent - 55. kapitola

Překlad: Simča

Zachraň mě

Ještě mě nezlomil? Lake byla nakonec schopná, setřást jejich setkání, když jeho slova se skutečně začala vrtat v její mysli. Ještě mě nezlomil! Tato slova ji začala víc a víc děsit, protože věděla, že Vincent pomalu získával moc nad jejím tělem a myslí.

Snažila se soustředit na jiné části jejich setkání. Jo, to že mi splní laskavost! Myšlenka toho, že Luccovi by na ní záleželo, aby jí udělal laskavost, jí doslova vyhodilo mysl spolu s faktem, že jí řekl, aby přišla za ním místo za Dantem. Lucca jí řekl, že jeho dveře vždy budou pro ni otevřené, kdyby to potřebovala, ale nevěděla, jestli někdy nashromáždí dost odvahy, aby tak učinila.

Od zabití člověka k pomoci ti zmizet… ta slova jí znovu byla šeptaná. Dával jí cestu ven a ona to věděla. Lake mohla nechat mafii za sebou a ani se nerozmýšlet.

Stále můžu vidět, že tě ještě nezlomil…

Lake zakřičela, když jí zazvonil mobil, její myšlenky se plně v tomto bodě zlomily.

Rychle popadla telefon, aniž by se podívala na číslo volajícího a roztřeseně promluvila, "Haló?"

"Lake! Moje zlatíčko… moje zlatíčko…" vykřikla její máma do telefonu.

Držela telefon pevněji, strachujíc se o její mámu. "Mami, co se děje? Jsi v pohodě? "

"Ne, to je John. Prostě… " řekla a na okamžik zmlkla. "Mohla bys přijet mě vyzvednout? On odešel a vzal mi klíče. Musím odejít a dostat se do hotelového pokoje, než on… než mě zabije. "Její máma začala být hysterická.

Lake vběhla do šatny, spěchala, aby se oblékla. "Už jdu, mami. Hned jsem tam. "

"Děkuji, zlatíčko. Neříkej to svému otci, Vincentovi, nebo komukoliv. Zabijí ho. Nechci, aby ho zabili. "

Kousla se do rtu, uvažujíc. "Dobře, budu tam."

Ukončila hovor a setkala se s tichem na druhé straně linky.

Lake se oblékla tak rychle, jak jen to šlo do svého malého množství posledního, čistého oblečení, které si vzala do Kentucky. Kdyby se chystala zůstat s Vincentem, musela by opravdu jít ke svému tátovi, aby si vzala nějaké oblečení. Nicméně, to okamžitě zatlačila do zadní části její mysli, jako vždycky, když něco nepodstatného přišlo na její mysl. Posledních pár týdnů bylo skutečně absurdních.

Sešla dolů a podívala se na klíče od Vincenta auta, které byly položeny na stole. Její adrenalin ji nakopával. Co bych měla udělat?

Za prvé, měla štěstí, že tam stále byly. Byl zjevně stále ještě v hotelu, nebo byl venku a s někým se svezl. Chápala, proč její máma nechtěla, aby to někomu řekla, bála se, že by ho zabili. To byl důvod, proč nikdy nikomu neřekla o Johnovi a obávala se, že by zabili i její mámu.

Zírala na klíče od auta, věděla, že Vincent bude zasraně naštvaný, že odešla. Varoval ji, aby to nikdy znovu nedělala, ale zase nad tím přemýšlela.

Stále můžu vidět, že tě ještě nezlomil…

Lake popadla klíče od auta, odhodlaná dokázat, že nehodlá být zlomená.

***

Vincent nebyl schopen strávit den, jak chtěl - v jeho posteli s Lake. Obzvláště s ohledem na to, že jí málem ztratil den předtím.

Nepamatoval si nic poté, co vylezl po schodech a viděl zmrda, jak škrtil z Lake život. Všechno, co předcházelo, bylo černé, dokud neviděl její vyděšený obličej. Když se pomalu k ní přibližoval, dobro v něm bojovalo s jeho zlem.

Když byl konečně schopen být s ní sám, musel jí cítit. Potřeboval, aby byla kolem něj omotaná a to bylo, když válka v něm začala. Nikdy tahle nešukal za celou svou existenci, potřeboval někoho tak moc v tom okamžiku, kdy jeho obě strany jí chtěly ovládnout. Dobro v něm ji už šukalo, zatímco zlo v něm dostalo konečně šanci si taky zašukat. Po jeho uvolnění, se konečně udržel, aby znovu odstrčit jeho temnou kontrolu. Temnota konečně dostala svoji malou ochutnávku a chtěla víc, zasraně mnohem víc.

Neměl jsem to, kurva dělal.

Byl naštvaný sám na sebe, že se k ní takhle choval, protože věděl, že byla vyděšená, ale on nebyl schopen zastavit. Byl tam zákaz zastavení. Prostě se měl uklidnit a dostat sám sebe pod kontrolu, než se jí dotkl. To je místo, kde jsem to posral.

Lake si zasloužila něco lepšího, než to co udělal. Nezasloužila si být znovu ve svém životě vyděšená. Vincent si ji ani kurva nezasloužil. Věděl, že by ji měl nechat jít a nedávat ji možnost volby opustit ho až ke konci léta. Nicméně, stejně jak jí řekl předchozí večer, jsem pojebanej.

Vincent se zhluboka nadechl, uhlazujíc si vlasy. Opravdu to nebyl den, aby byl mafiánem. Tolik dotazování bylo ohledně včerejší noci a o tom co se stalo. Nevěděl nic víc, než bylo zřejmé, protože Lucca se o tu situaci postaral. Kdy nebo dokonce kdyby přišli na všechny detaily, neměl by to vědět. Vincent byl stále jen voják, bez ohledu na to, kdo byl jeho otec, což byl důvod, proč musel strávit den pracujíc na nových bezpečnostních údajích.

Všechny kódy byly pozměněny a byly dány jen určitým mužům rodiny. Byla také nová stráž v nejvyšším patře, která stála vedle výtahu. Nikdy si tam stráž nevyžadovali, protože to bylo vždy kontrolované. Kromě toho, abyste se dostali do Dantovy kanceláře, museli jste projít dlouhou chodbou pak být vpuštěni do bezpečnostní místnosti s obrazovkami a stráží, a až pak byste se mohli konečně dostat do jeho kanceláři. Nemluvě o tom, že byste byli debilní zmrd, který by vešel do výtahu a jen tak zadal kód. Nicméně, někdo to udělal a podařilo se mu sejmout Alana.

Vincent sklouzl kartou dveřmi, nemohl se dočkat, až znovu uvidí Lake. Nenáviděl, že jí musel opustit kvůli noci předtím, nechtíc aby se jí znovu něco stalo. Kdyby to nebylo kvůli práci a nové stráží, neopustil by jí.

Rychle šel nahoru po schodech, když jí neviděl dole, cítíc déjà vu, když tam nebyla. Kurva, ne, ne, ne! Věděl, že v koupelně už taky nebude.

Vincent zvedl telefon, rychle ji volal. Stejně jako minule, šlo to rovnou do hlasové schránky. Když sešel schody dolů, všiml si, že jeho klíče byly pryč. Bezostyšně ho opustila.

Šel ven ze dveří a na chodbu, kde se zastavil před stráží. "Dívka, světle hnědé vlasy-"

Strážný ho přerušil. "Vysoká a sexy? Jo, tudy dneska odešla. "

Vincent protáhl bradu. "Kdy? Řekla něco? Všimli jste si něčeho? "

"Myslím, že před pár hodinami. Zdálo se mi, že docela pospíchala…"

Vincent už utíkal chodbou směrem k Dantemu kanceláři, modlíc se, aby Sal byl v bezpečnostní místnosti, aby mu pomohl zjistit, kam odešla.

Zatraceně, Lake!

Věděl, že něco bylo strašně špatně. Prostě to věděl, stejně jako vždy když šlo o ní. Vincent to už tentokrát nemohl zvládnout. Do sova ho pokaždé zabíjela, když udělala něco takového.

Proč mi to kurva dělá? Šlo to do té míry, že věřil, že si to užívala.

***

Lake klouby zabušila na přední dveře její mámy. Něco, jí nepřišlo správné, ale neměla zrovna čas se o to starat, bála se, že by se John mohl brzy vrátit.

Když její máma otevřela dveře, Lake si zakryla ústa, když uviděla její poblázněný vzhled. Do prdele.

"Mami, jsi-"

"Ano, ano, pospěš si. Pojď dál. "Její máma ji rychle chytila za ruku, táhla jí za sebou a zamkla dveře. "Moje tašky jsou nahoře."

Pokračovala v chůzi za svou mámou nahoru po schodech, jak jí držela za paži dost pevně. Její máma se zdála být trochu divoká a její vnitřnosti na ni křičely, že něco bylo špatně.

Když ji její máma vedla chodbou ke staré ložnici, a ne do ložnice její mámy, byla zmatená. "Tvoje ložnice je jiným směrem."

"Spala jsem v posilovně." Její matka položila ruku na kliku dveří.

Lake byla strčena dovnitř její mámou, když otevřela dveře a tvrdá facka přes její obličej jí donutila spadnout na podlahu.

"Ty malá děvko, socko." John plivl na její tělo.

Lake se cítila z úderu omámená, jak se podívala na svou mámu, která měla slzy v očích. "Mami, utíkej!" Pak začala kopat do Johna, když se ji pokusil chytit.

Podařilo se mu ji dát facku tvrdě přes stejnou tvář znovu. "Zasraný, hloupý kus hovna, tvá matka tě nemiluje." Chytil ji za vlasy a táhl ji po podlaze. "Nestůj tam; otevři podkroví, děvko!" Zněl bez dechu.

Pam začala plakat, když vytáhla řetězec a začala otevírat schody.

Lake se s ním snažila bojovat, jak jí slzy stékaly po tvářích. Úspěšně ho unavila, ale Pam se připojila, pomáhala mu ji vytáhnout po rozležených schodech.

"Mami, proč to děláš?" Vykřikla Lake a doufala, že její matka přijde k rozumu. Ti dva se dočista zbláznili, od doby co je naposledy viděla.

"Je mi to líto, zlato. Přinutil mě, abych tě sem zavolala. Nemohu mu uklízet a vařit správně. "

"Dostaň se tam kurva nahoru!" Vykřikl John bez dechu.

Lake začala rychle lézt nahoru po schodech, když ji udeřil hlavou o jeden ze schodů. Zabije jí, pokud se odtamtud nedostane. John nebyl natolik fit, aby vylezl po schodech, a kdyby se mohla dostat pryč, mohla by tehdy, až získá svou energii zpět.

John na ni křičel, když šla nahoru po schodech, "já tě zasraně vlastním ty socko! Jsi moje, ty zasraná děvko! "

Její noha téměř uvízla, když za ní složily schody zpátky.

Položila se tam na zem, plakala, když slyšela, jak něco položili na zem, zamykajíc jí tam.

Mami, proč bys mi to dělala? Otočila se do klubíčka. Jsem tvoje dcera. Jsem tvoje maso a krev! Vzlykala tak tvrdě, že pod ní byla loužička smáčejíc podlahu.

Lake si přála, aby to byl jen sen, zoufale si přála, aby byla doma. Přesto, domov, který jí přejel myslí, nebyl domov, kde se cítila nejvíce doma několik let. Místo toho, tátův dům byl nahrazen Vincentovým.

Plakala ještě víc, její skutečné pocity konečně přicházely na světlo. Slibuji, že nikdy znovu od tebe neuteču. Prosím, zachraň mě. Skutečnost, že se modlila k Vincentovi, aby ji zachránil, místo k Bohu, ukázalo její city, které byly pravdivé.

S tiskem zavřela oči, čímž další proud stékal po tvářích. Miluji tě, Vincente.