Higher - 6. kapitola

Překlad: Lucka

Ahoj holky, děkuji vám všem za komentáře u minulé kapitoly, bylo jich víc, než je zvykem a jsem za to opravdu ráda. A abyste věděly, že to s těmi komentáři opravdu funguje, nebudu čekat na víkend a posílám kapitolu už teď. Věřím, že si jí užijete a napíšete mi, jak se vám líbila J

Bethany se vypotácela ven z klubu do nočního vzduchu, s rovným dílem vzteku a … ach, Bože, nenáviděla to připustit, ale … vzrušení.

Za sebou slyšela Zachovy těžké kroky a potom ty Keelyiny lehčí. Zrychlila své kroky, zoufale vdechujíce vzduch.

„Kam si kurvamyslíš, že jdeš?“ vyštěkl Zach. Otočila se, aby mu čelila, ale skoro si přála, aby to nedělala.

Takhle blízko, jeho tělo, jeho tvář, ohromoval a oslňoval ji, takřka nebyla schopna mluvit.

„Myslím, že lepší otázka tady je – kdo si kurva myslíš, že jsi, Savagi?“ dožadovala seKeely, která netrpěla žádnými oslabujícími zábranami. „Je to svobodná země. A ona je nezadaná.“

„Ne. Není¨,“ vyštěkl, aniž by dal své oči pryč z Bethany. Bethany na něj zírala zpět. Zuřivost, hlad a hluboké, temné sobectví mu planuly z očí, které se těmi chaotickými emocemi změnily v takřka černé.

„Zachu,“ zachraptěla, potom se zastavila, aby si navlhčila suché rty. „Nemůžeš mě pořád pronásledovat –“

„A ty kurevsky jistě nemůžeš jen tak jít kolem a napadat lidi, víš,“ vyhrkla na něj Keely.

Jeho pohled z Bethany ani jednou nezakolísal. „Věř mi, kdybych toho kreténa napadl, věděl by o tom.“ Hrozba v jeho hlase byla zřejmá.

„Ježíši.“ Keely rozhodila podrážděně rukama.

Zach se k ní otočil čelem, ruce na svých štíhlých bocích, jeho čelist dost pevně zatnutá, že by prorazila beton. „Věřil jsem ti, že se o ni postaráš. Zklamala jsi mě. Od teďka si od tohohle úkolu osvobozená.“

Keely poklesla čelist. „Děláš si ze mě kurva srandu?“

„Počkejte,“ řekla Bethany, když se jí konečně podařilo rozlepit jazyk dost na to, aby spojila slova dohromady. „Jak jsi to myslel, žes jí věřil, že se o mě postará?“

Oba, Keely i Zach na ni zírali. Přes Keelyinu tvář přejela vina, ale Zach zůstal s čelistí pevně zatnutou a tvářil se neomluvně.

Její vnitřnosti explodovaly. „Radši mi někdo odpovězte. A to hned. Plánovala jsi dnešní noc s ním, Keely?“

Její kamarádka zrudla a zavrtěla hlavou. „Ne. Ne tak přesně.“

„Tak potom jak … přesně?“

„Měl se jenom stavit a popřát ti hezké narozeniny. Alespoň takhle jsme se dohodli. Neměla jsem tušení, že se změní ve vraždícího maniaka v okamžiku, kdy se na tebe podívá jiný chlap.“

Zachovi ruce se podél boků zatnuly do pěstí.

„Dělal sakra o hodně víc, než že se jen díval,“ zavrčel tlumeně a nebezpečně.

Keely ustoupila zpět, její oči se doširoka otevřely, když pohledem šlehla zpět k Bethany. „Pojďme zpět dovnitř, Bí.“

„Ne –“

„K čertu, ne,“ vyštěkl Zach. „Jediné místo, kam Bethany půjde, je se mnou domů.“

„Jestli si myslíš, že tě nechám někde poblíž ní –“

„Jdu domů. Sama,“ vložila se do hovoru Bethany. „Keely, zítra si promluvíme.“

„Bethany –“ Zach udělal krok směrem k ní. Ostře se odvrátila. Z taxíku zrovna vystupoval pár, který mířil do klubu.

V okamžiku, kdy pár vystoupil, vrhla se do taxíku a zabouchla za sebou dveře. „Jeďte!“ zakřičela na řidiče.

„Do prdele, počkej!“ Zach se vrhl ke dveřím, ale řidič už se rozjížděl.

Její poslední letmý pohled na Zacha a Keely jí ukázal jejich užaslé tváře, zatímco taxík uháněl do noci.

Ztratila pojem o čase, jak byl její mozek zavalený tím, co se právě stalo. Zach se předem domluvil s Keely, že dorazí, aby ji viděl na její narozeniny. V tom okamžiku si Bethany nebyla jistá, jestli je víc naštvanější na Zacha nebo na Keely. Nebo že jí srdce vzrušeně tluče do žeber, když si vybaví Zachovu tvář. Jeho oči. Bože, jeho ruce …

Když vystoupila z taxíku u svého bytu, našla tam čekajícího Zacha.

Šok jí na několik vteřin držel v nehybnosti.

Jak se sem k sakru dostal tak rychle?

Výzva netrpělivého taxikáře přitáhla její pozornost zpět k němu, když mu Zach strčil hrst bankovek.

Dech se jí vypařil z plic, kdy se Zach otočil čelem k ní. „Jestli mi tohle uděláš ještě jednou, ohnu si tě přes koleno a po čertech ti naplácám ten tvůj pevný zadek.“

„Ty … Bože, Zachu, jak dlouho bude trvat, než to pochopíš?“

„Jak dlouho bude trvat, než pochopíš, že já nikam neodejdu? Že nejsem připravený nechat jednu otázku a jednu odpověď, aby zastavila to, co se mezi námi děje?“

Jeho vztek nezeslábl. Ve skutečnosti, pokud něco, tak se vystupňoval. Natáhl ruce a popadl ji za paže, trhl s ní směrem dopředu, doku do něj nenarazila.

Nahnal se na ní žár jeho těla, propaloval ji skrz naskrz. Sklonil hlavu, až byla jeho tvář jen kousek od její.

„Nastoupila jsi do taxíku, sama, po kurva kdo ví kolika drincích. A poté co jsi málem nechala jiného chlapa, aby na tebe dal svoje ruce. Řekni mi, proč bych tě neměl někam odtáhnout, abych ti dal lekci?“

„Protože mě nevlastníš,“ vykřikla. „Protože tohle je můj život! Protože to cos mi řekl, je pro mě dostatečně děsivý, abych chtěla přehodnotit, jestli tě ještě někdy znovu nechám blízko mě.“

Zamračil se. „Nechat mě u sebe … co to k čertu říkáš? Že se bojíš o svůj život?“ Pronesl ta slova s šokovaným výdechem. Z tváře mu zmizela barva a vytřeštil oči. „Ty si myslíš, že bych ti někdy úmyslně ublížil?“

Vypadal tak ohromený, až ji polila vlna studu. „Nenechám tě obviňovat mě za to, že obhajuju svoje pocity, Zachu. Skutečnost je taková, že nevím co si myslet. Nedal jsi mi nic a očekáváš ode mě, že ti budu prostě věřit, když ty mi nevěříš dost na to, abys byl ke mně otevřený. Tahle já žít nemůžu.“

Zajel si rukou do vlasů. „Proč nemůžeš věřit, že kdyby to bylo na mně, už bys teď věděla všechno?“

„Oh, nech už toho, už mám dost poslouchání tvých výmluv. A co se týká toho taxíku, jsem velká holka, Zachu. Celou čtvrtku století staráuž víc než,“ nakoukla na telefon, „třicet jedna minut. A jak můžeš vidět, jsem celkem dost schopná na to, abych se dostala domů v jednom kuse.“

„Ať je to jak chce, jsi opilá a já tě pořád chci vidět nahoře doma.“

Vyrazila pryč od něj a šla ke vstupní hale. „Dělej co chceš. Nijak ti to nepomůže.“

„Pomůže mi to ke klidu v duši, když budu vědět, že jsi v bezpečí, Bethany. Řekl jsem ti, že postarat se o tebe je teď moje práce.“

Nemohla zastavit své srdce, aby poskočilo, když zmáčkla tlačítko výtahu. „Jestli mě to má přimět vyměknout a uvnitř roztát, tak máš smůlu. Nevím, jestli to děláš schválně nebo jestli jsi prostě jenom zvyklý mít všechno po svém, že odmítáš vidět nebo uznat cokoliv jiného, ale nepřestáváš dvakrát rozmýšlet, než mi ublížíš. Takže promiň, že se mi nechce věřit každý slovo, který ti vypadne z pusy.“

Dlouhé vteřiny na ni zíral, jeho žhavé rozzuřené oči po ní přejížděly od hlavy až k patě. Potom si povzdychl. „Bejby, varoval jsem tě, že návrat do skutečného světa pro nás bude těžký. A ty neděláš věci jednoduššími, když vystavuješ na obdiv tohle sexy tělo a necháváš ty idioty, aby tě chlípně okukovali. A jestli si myslíš, že budu jen tak nečinně postávat a dívat se na to, tak jsi vážně bláhová.“

Odvrátil se a sledoval, jak se odpočítávají patra.

Najednou se na něj chtěla obořit zpátky. „A co když se mi to líbí, Zachu. Když se na mě dívají další muži?“

Strnul, ty pronikavé oči se zabodávaly přímo do ní. „Jsi si jistá, že se chceš vydat po týhle cestě, Broskvičko?“ popichoval ji jemně.

„Neříkej mi takhle.“

Pozvedl obočí. „Chceš mě zastavit? Tak sem pojď a přinuť mě.“

Opravdu pokročila, než si uvědomila jeho trik. Chtěl dotek. Věděl, že by mu to dalo výhodu. Jeden jeho dotyk a vyměkla by v jeho rukách. Zpevnila kolena a hleděla na něj. „Dobrý pokus.“

Jeho úsměv byl naplněný čistě mužskou sebedůvěrou a vytrvalým odhodláním. „Hraju, abych vyhrál. Nikdy na to nezapomeň.“

Výtah dorazil. Vstoupila dovnitř a zadržela dech, když vešel za ní. Přála si, aby se jí netřásly ruce, když stiskla tlačítko jejího patra a sevřela svojí malou kabelku, vyhýbajíce se očnímu kontaktu.

Opřel se o protější stěnu a nespustil z ní oči. Jeho vůně ji obklopovala, napadala její smysly, zlomyslně jí připomínala hlad, drápající se jí skrz břicho.

„Broskvičko,“ zamumlal tlumeným hlasem. V jeho hlase stále vibroval vztek, ale hned vedle byl cítit temný, hříšný sex. Čirý, smrtící Zach Savage, odhodlaný získat co chtěl. „Přestaň mě odstrkovat.“

„Ne. Nemůžu tohle dělat.“

„Dělat co?“

„Jít proti svému přesvědčení. Věřit, že se to otočí a věci budou dobré. Tohle jsem dělala s Chrisem. Odmítám to dělat znovu.“

Pevně sevřel čelist. „Já nejsem zkurvenejChris, Bethany. Jestli tohle říkáš, aby ses mě zbavila, doporučuju ti, abys s tím přestala, když jsi přede mnou.“

Roztřeseně vydechla. Výtah se otevřel a Bethany pospíchala ke svým dveřím. Zasunula klíč, otevřela dveře a otočila se k němu. „Teď jsem doma, můžeš odejít.“

Přimhouřil oči. „Já neodcházím.“

„Ano, odcházíš. Mám narozeninové rande s mým vibrátorem a nenechám tě, abys nás rozdělil.“

Jeho oči dramaticky potemněly. Pevně sevřel čelist a hluboce se nadechl. „Nemůžu jít. Byl jsem bez tebe týden. Kurevsky mě to dohání k šílenství. Jsi rozčílená, a jsi rozhodnutá přimět mě trpět. Beru to. Ale já neodcházím. Ne dokud mi neřekneš, že máš to srdce a dáš mi hodinu tvého času.“

Dívat se na něj tak bolelo, že se zprudka odvrátila. Jeho tiché zavrčení a její rozpálená pokožka jí napověděla, že jeho pohled našel jeho oblíbenou část jejího těla – její zadek. Ta magnetická přitažlivost jeho pohledu hrozila, že se vrátí zpět.

Ohlédla se přes rameno a poslala mu křehký úsměv.

„Zůstaň nebo odejdi. Mně je to jedno. Ale nepřerušuj mě,“ řekla tak suverénně, jak se ještě nikdy necítila.

Každý krok, který udělala, se jí třásly nohy potřebou změnit směr. Chtěla k němu běžet, cítit jeho objetí, ošukat ho. Ale neudělala to.

Vstoupila do ložnice a zastavila se. Zhluboka se nadechla, zabořila nohy do koberce a bojovala s křičící touhou podrobit se jeho vůli.

Neexistoval způsob, že by se vzdala. Zachovi by to nakonec došlo. Byla slepá, pokud šlo o Chrisovu orientaci. A pro Zacha ze sebe udělala v Marakéši blázna. Dala mu svojí lásku, ale on jí to odhodil zpátky. Rád ji šukal. Ale nemiloval ji. Nikdy by ji nemiloval.

Jeho srdce patřilo ženě, dlouho mrtvé a pohřbené, a ona se k čertu určitě nechystala soutěžit s duchem téhle ženy … a mrtvé ženy … o které stále nic nevěděla.

Její ruka se zatřásla, zaváhala. Ústa se jí stočila do úsměvu.

Jsou to její narozeniny.

A má nějaké potřeby, zatraceně. Popírala touhy svého těla už dost dlouho. Se vzteklým škubnutím si strhla šaty a nechala je spadnout na podlahu, kalhotky a podprsenka bez ramínek  je rychle následovaly.

Šperky si nechala a nahá se posadila na svou postel. Sáhla vedle sebe a vytáhla zásuvku nočního stolku. Králíček, kterého jí Keely dala, což se jí zdálo jako věčnost, byl stále zabalený v krabičce. Otevřela ji a zapnula ho. Tlumené bzučení jí rozechvělo nervová zakončení.

Srdce jí začalo tlouct. Žár jí proudil pod kůží, rozšiřoval se v ní, jak uvnitř rostlo její vzrušení.

Vklouzla na postel a opřela se o její čelo. Její bradavky byly stažené do tvrdých hrotů, prsa měla ztěžklá a bolavá, jak skrze ni běsnila touha. Náramky jí zacinkaly, jak sklouzla rukou dolů po svém těle směrem k tomu těsnému, potřebnému místu, které pulzovalo svou neustálou žádostivostí, mezi jejíma nohama.

S první dotekem se těžce nadechla.

Byla mokrá. Bože, byla tak mokrá. A horká. A mučivě dychtivá po té jedné věci, které se nechtěla poddat.

Dveře, které opustila pootevřené, se pomalu začaly rozevírat.

Zach stál na prahu, ty žhnoucí vášnivé oči byly zaměřené na ni se silou a žárem laserového paprsku.

Ztuhla, její prsty pouhý palec od klitorisu. Těžce oddechovala, když udělal další krom do místnosti.

„Kvůli mně nepřestávej.“

„Jdi pryč,“ její hlas byl ochraptělý. „Nechci obecenstvo.“

Jeho smích byl tichý a posměšný. „Ale ano, chceš. Schválně jsi nechala otevřené dveře. Věděla jsi, že uslyším všechno, co tady budeš dělat.“ Pohledem se přesunul z její tváře k prsům, přes břicho, k lesknoucímu se vzrušení mezi jejíma nohama. „Ve skutečnosti jsi s tím počítala. Nebo ne? Zvlhla jsi tou myšlenkou?

„Ne.“

Jeho nádhernými ústy zaškubal napjatý úsměv. „Lhářko.“

Její klitoris se zvětšil a pulzoval pod jeho horečnatým zkoumáním. Pootevřel ústa a jazykem si přejel po spodním rtu. „Bože, jak moc mě chceš trestat, Bethahy?“

Pomalu sklouzla dvěma prsty po obou stranách klitorisu, to citlivé místečko řvalo po pozornosti. „Hodně, hodně moc.“

Jeho drsný smích se odrazil v pokoji. „Dobře, tohle je extrémně účinný.“ Postoupil hlouběji do místnosti a kopnutím zavřel dveře. Ruce podél svých boků zatnuté v pěst. Jeho pohled nikdy neopustil její a dech byl každou vteřinou drsnější.

Vidět ta muka v jeho očích uklidnilo její pošramocené srdce. Být svědkem toho, jak moc ji chtěl, uspokojilo její zbitou ženskou obranu. Za tak dlouho, jak ZacharyhoSavage znala, sex byl její jedinou účinnou zbraní. Burácela v ní potřeba zasáhnout ho tam, kde to nejvíce bolelo.

Svůj pohled nechala na jeho a prsty klouzala rychleji po obou stranách svého klitorisu. Ten pohyb byl tak intenzivně příjemný, že zasténala. Místností se rozlehlo jeho syrové zaúpění, ale nehnul se z místa uprostřed ložnice, kde zůstal stát. Volnou rukou uchopila své ňadro, tiskla ho a mazlila se s ním, jak ji svírala touha.

Skousla si ret a tím ohromně nádherným mužem, který na ni zíral, zavibrovalo další zaúpění, byl ochrnutý chtíčem.

Navlhčila si ukazováček a kroužila s ním přes horkou, ztvrdlou bradavku. Dech se jí zachvěl, její potřeba rostla do astronomických rozměrů. Cítila, jak se v ní tvoří orgasmus a vklouzla jedním prstem dovnitř svého vlhkého a roztouženého pohlaví. Kluzká štěrbinka se kolem jejího prstu okamžitě sevřela. Rozkoš se jí rozpínala podél páteře, kroutila ve v ní tak, že vyklenula záda nad postel. Ale to ještě nebylo dost. Vklouzla dovnitř dalším prstem a zadusila v sobě výkřik, jak se orgasmus hrnul blíže.

„Bethany … Ježíši, Bethany. Podívej se na sebe, jsi tak mokrá. Tak kurevsky těsná.“ Rukou sevřel stan v jeho kalhotách a syčivě vydechl. „Bože!“

Zmáčkla si bradavku mezi palcem a ukazováčkem. Ach Bože. Ach … Bože! Boky se jí prudce vzedmuly z postele, prsty se rychle nořila dovnitř a ven. Rozhodila nohy více do široka a šukala si prsty zoufalými výpady.

„Kurva … Broskvičko.“

Její ruka na vteřinu znehybněla. „Neříkej mi tak,“ zachraptěla, jak bolest a rozkoš ztuhla do pevného uzlu pod její hrudní kostí.

Sevřel pěsti po stranách svého těla a nozdry se mu rozšířily. Otevřel ústa a zoufale popadal dech. „Dělej to, bejby. Prosím, nepřestávej.“

Ve skutečnosti tohle pobídnutí nepotřebovala. Nemohla přestat. Nebyla by toho schopná, ani kdyby na tom závisel její život. Pohodila hlavou zpět, ale oči nechala na něm. „Nemáš si to tak užívat.“ S roztřesenou rukou popadla králíčka, věděla, že je blízko, tak moc blízko.

„Jsou to kurevský muka. Tím si buď jistá, Bethany. Ale vidím, jak moc to potřebuješ. A já chci, aby ses udělala, než z toho ztratím hlavu. Udělej se, Broskvičko. Udělej se beze mě uvnitř sebe. Zabije mě to, ale zůstanu stát právě tady.“

To byl ten problém. Nenáviděla, že nebyl právě v tenhle okamžik uvnitř ní. Ale měl pravdu, potřebovala to víc, než potřebovala další nadechnutí. A v tom to bylo rozdílné, téměř sadistické potěšení ženoucí se skrze ni při vědomí, že jí byl tak moc vydaný na milost.

Natavila králíčka proti klitorisu a vykřikla, když skrze ni vystřelila rozkoš.

Zach se stiskl a vydal bolestné zasténání. Klopýtl dopředu a poklesl na kolena. Chytil se okraje postele a sledoval ji, jeho intenzivní šedé oči byly přilepené na ní, jakoby byla jediná skutečná věc v jeho vesmíru. Tvrdě polknul, jak vlnila boky, místností se odrazilo další tlumené zasténání.

Skrz vlny extáze, které se skrze ni přelévaly, ho slyšela polohlasně mumlat kurva, kurva, kurva. Vykřikla, jak do ní narazila další vlna slasti. Roztáhla nohy více do široka a zabořila své dva prsty do svého zmáčeného žáru.

Místností se ozvalo tvrdší a temnější mučivé „Kurva!“ Zvuk Zacha, ztrácejícího se na podlaze v její ložnici, ji přehoupl přes okraj. Křičela v orgasmu, volnou rukou svírala prostěradlo, hledala pevný bod, jiný než ten, po kterém ve skutečnosti toužila. Vytryskl z ní tekutý žár, zmáčel její pohlaví a vsakoval se do postele. Její pokožku pokryl pot, jak skrze ni burácela zuřivá rozkoš.

O minuty později se zhroutila zpět do polštářů, vyčerpaná. Když se jí podařilo otevřít svá ztěžklá víčka, neviděla ho. Ale věděla, že tam je. Slyšela jeho drsné dýchání.

„Ježíši, Bethany,“ řekl polohlasně, ale ona to přesto zachytila. Byla na něj natolik naladěná, než aby to neslyšela.

„Co mi to kurva děláš?“