H-SH - 39. kapitola

Překlad: Liv

Z letiště si vzala taxi a požádala řidiče, aby jí vysadil tři bloky od domu. Kate nevěděla, jestli jí pořád sledují, ale sotva zvládla myšlenku na to, že někdo pozoruje každý její krok.

Potom, co si dala horkou koupel, vlezla do postele s telefonem, který jí dal Ian. Klikla na bezejmennou modrou ikonku aplikace a vybrala Ianův telefon. Ukázala se Phillipova adresa a Kate uvažovala, jestli je Ian s nimi, nebo jestli je dole v domě pro hosty a přemýšlí o ní tak, jako ona přemýšlí o něm.

Tu noc usnula s telefonem v ruce. A druhý den ráno, první myšlenka po probuzení byla jásavá Je naživu a druhá Tak moc mi chybí.

Při cestě do práce byl každý muž v obleku agent FBI; všichni ostatní byli hackeři.

To odpoledne si Kate zarezervovala letenku do Iandiany a ujistila se, že Heleně nevadí pracovat sama. Její rodiče – hlavně její matka – si zaslouží vědět pravdu o Ianovi, ale Kate se rozhodla, že je to druh zprávy, která by měla být řečena osobně.

„Je mi to líto,“ řekla Kate. „Moje máma chce vidět, že jsem v pořádku. Byla tady tak dlouho, a mám pocit, že teď bych měla jet já za ní.“

„Samozřejmě,“ řekla Helena. „Kdy odjíždíš?“

„V pátek, až zavřeme. Budu zpátky v pondělí večer.“

Helena objala Kate. „Jsi v pořádku? Dneska jsi byla potichu.“

„Je mi dobře. Jenom přemýšlím o hodně věcech a včera jsem moc dobře nespala.“

Dalších několik dnů Kate přepnula na autopilota, podobně jako potom, co Ian umřel. Ale když se ráno sprchovala, nemohla přestat myslet na to, jak se sprchovali vždycky spolu. Když si objednávala večeři, automaticky volila jídlo, které by chtěl i Ian. Absence jeho ruky, která by držela tu její, způsobovala bolest. Spánek na boku, bez jeho objetí, jí dělal smutnou.

Mohla bys všechny tyhle věci dělat zase s ním, pomyslela si. Protože je naživu.

Ve čtvrtek přes zavírací dobou reagovala na e-maily, když k jejímu stolu přišel Zach Nielsen. Nebylo neobvyklé, že by za Kate chodili klienti potom, co naplnili krabici jídlem, aby jí řekli, co všechno pro ně udělala. Kate na Zacha často myslela a doufala, že se jeho mladšímu bratrovi daří dobře a má co jíst.

„Ahoj,“ řekl.

„Ahoj, Zachu. Jak to jde?“

Posadil se na okraj jejího stolu. „Daří se jim skvěle. Já už pracuju ve skladu na plný úvazek. Možná příští měsíc nebudu potřebovat pomoc. Myslím, že z výplaty budu moct koupit dost jídla pro všechny.“

I když se cítila dost sklesle, přinutila se k úsměvu. „To je úžasné.“

„Jak se vede tobě?“ zeptal se. „Snad ti nevadí, že to říkám, ale minule jsi vypadala, nevím, asi smutně?“

Nesnášela, že si všiml jejího stavu minule a pochybovala, že byl jediný. Kate si nebyla jistá, jestli teď vypadá o něco líp, protože když se naposledy dobře vyspala, bylo to s Ianem v domě pro hosty Susan a Phillipa. Její postel bez něj byla velká a prázdná, takže celé hodiny ležela vzhůru a myslela na něj.

„Procházela jsem velmi těžkým obdobím. Je mi líto, že jsme vypadala neprofesionálně.“ Cítila teplo na tváři, sklonila hlavu a začala organizovat papíry na stole na hromádku.

„Ne, to je v pohodě. Jen jsem uvažoval, jestli už je to lepší.“

Když vzhlédla, aby mu odpověděla, všimla si, že má oči trochu červené a je unavený.

A jeho vlasy byly po stranách delší.

Kdy poprvé přišel, ptal se přímo po ní a řekl, že ho posílal kamarád. Ale nikdy se o tom kamarádovi nezmínil.

Držela jeho pohled do doby, než se její oči naplnily slzami a potom se podívala stranou. „Zatím ne. Ale možná jednoho dne. Doufám.“ Vytáhla papírový kapesník z krabičky na stole a otřela si oči. „Máš sebou občanku, Zachu?“

Sundal jednu ruku z krabice s potravinami a poklepal kapsu, její oči sledovaly jeho pohyb. Z rukávu Zachovi košile vykoukla ortéza. Byl to stejný typ ortézy, kterou používal Ian, když jeho zápěstí začalo bolet z toho, že moc dlouho klepal do klávesnice. „Nechal jsem jí doma. Promiň.“

„To v pořádku,“ řekla. „Jen se ujisti, že jí příště přineseš.“

„Přinesu.“ Vstal a zvedl krabici v náručí o něco výš. „Uvidíme se příští měsíc. Ledaže už bych nepotřeboval přijít.“

„Měj se.“

„Díky. Ty taky.“

Když odešel, šla ke kartotéce a vytáhla Zachovu složku. Zavolala na telefonní číslo, které jí dal při vstupním pohovoru, ale neexistovalo. Když zadala jeho adresu do google map, nic se neukázalo.

Řekla si, že je paranoidní. Hodně lidí má unavené a červené oči. Hodně mužů si nechává narůst vlasy. Pro někoho, kdo pracuje ve skladu, je určitě normální, že nosí ortézu. Nový klienti si jí často vyžádají podle jména. Lidi u sebe nenosí občanky pořád a párkrát klient zfalšuje své osobní údaje.

Ale hacker by chránil svou identitu za každou cenu.

Zejména ten, jehož jediný důvod k návštěvě potravinové spíže je ten, aby jí nachytal při lži.