H-SH - 28. kapitola

Překlad: Liv

Chvíli potom, co Kate odešla v pondělí do práce, jí přišla esemeska od Iana.

Ian: Vezmu Shelby na projížďku. Doufám, že naskočí a že s ní nikdo ze skladu nejezdil přes zimu.

Kate: Radši to udělej co nejdřív. Má sněžit. Zase.

Ian: Miluju tě, krásko. Hrozně moc.

To jí přinutilo k úsměvu.

Kate: Taky tě miluju.

Když se o půl páté Kate vracela domů z hodiny pilatesu, obloha ztmavla a začalo pršet. Zapomněla si deštník a ledové kapky padaly na její tvář. Sklonila hlavu, zrychlila krok, ale než se dostala domů, měla vlasy úplně mokré. Šla do koupelny, sundala si mokré oblečení a dala si horkou sprchu. Potom se zabalila do županu, sedla si na pohovku a přes klín si přehodila deku. Zapnula televizi a poslouchala na kanálu 5 meteorologa, který varoval před zimní bouří, která měla přijít. Kate zasténala. Březnové sněhové bouře byly nejhorší: ledové, rozbředlé, těžké a mokré. Déšť se brzy promění ve sníh a meteorologický ústav předpokládal až dvacet centimetrů sněhu a silný vítr.

Kate: Zdá se, že si tu jízdu vybral právě v čas. Doufám, že už Shelby znovu odpočívá ve skladu. Vrať se domů a zahřej mě! Objednáme si něco k jídlu.

Podívala se na zbytek zpráv, a když skončily, zvedla telefon. Ian ještě neodpověděl a ona doufala, že už je na cestě zpátky. Chtěla s ním mluvit o Severní Karolíně. V potravinové spíži se dneska moc nedělo, takže si podstatnou část dne četla o Charlottě. Bála se dát výpověď, ale těšila se na stěhování a plánovala rodičům zavolat tu novinku. Její máma jí popřeje štěstí, a i když bude mít pravděpodobně několik výhrad, nechá si je pro sebe. Její táta na druhé straně, je úplně jiný příběh, ale když mu řekne, že jde s Ianem, pravděpodobně to snese líp, než když mu řekla o skončení práv. Pravděpodobně se jí bude snažit přesvědčit, aby se vrátila k advokacii, když už není odpovědná za potravinovou spíž.

Kate ucítila lehké mravenčení neklidu, když Ian ani v sedm nedorazil. Otevřela v telefonu aplikaci na sledování a klikla na Ianův telefon. Ale místo tečky na mapě dostala slovo Offline. Její čelo se zkrabatilo zmatkem. Byla ta aplikace pokažená? On by si přece nevypnul funkci sledování, ne? Zavolala mu, ale spadla do hlasové schránky.

Kate položila mobil na stůl a šla k oknu. Déšť se změnil ve sníh a dopadal tvrdě na zem, ale takové počasí by v SUV zvládnul. V Shelby, na druhou stranu, asi tolik ne. Teplota klesla a mokré ulice se pod vrstvou sněhu měnily v ledovou plochu. V těchto podmínkách by bylo auto s pohonem zadních kol bezmocné.

Ošívala se, nebyla schopná zůstat na jednom místě a tak chodila kolem bytu, zatímco se hodiny vlekly. V jedenáct jela k němu domů. Silnice byly hrozné, a dalo jí zabrat udržet svůj TrailBlazer na cestě. Když dorazila k němu, šla k hlavnímu vchodu a zazvonila na něj, protože neměla klíč. Stiskla tlačítko na celých patnáct sekund a minutu čekala, než to zkusila znovu. Odpovědí jí bylo ticho.

Nakonec jela zpátky domů.

Noc strávila v křesle u okna a pozorovala sněhové vločky, které prolítaly kolem světla pouliční lampy a její emoce se měnil z frustrace na strach, zmatek a rezignaci. Chtěla házet nádobím, aby slyšela, jak se něco rozbíjí.

Každých dvacet minut klikla na Ianův telefon v aplikaci.

Pokaždé na ní vyskočilo slovo Offline.

I když slíbil, že to neudělá, nakonec odjel bez ní. Neexistovalo žádné jiné logické vysvětlení toho, proč s ní neseděl na pohovce u krbu.

Sledovala, jak se obloha rozjasnila, a vyšlo slunce. V sedm se rozhodla, že znovu zajede do jeho bytu. Snažila se nebrečet, obula si boty a kolem krku dala šálu. Silnice byly pořád na houby a tak jí trvalo dýl, než se dostala do centra. Řídila neopatrně, protože měla mysl plnou důležitějších věcí.

Muž v tmavé mikině a kapuci seděl na lavičce před Ianovou budovou. Nevšímala si ho a šla ke zvonkům, kde vztekle držela tlačítko do Ianova bytu. Na oplátku nedostala nic, žádný hlas, který by se ozval z reproduktoru.

Zatraceně, Iane.

Stála tam a přemýšlela, co dělat dál. Měla by čekat? Kdyby zavolala do recepce budovy a řekla, že o něj má strach, pustili by jí dovnitř? Oči se jí naplnily slzami a ona frustrovaně vydechla a setřela je hřbetem ruky. Ten muž v kapuci jí sledovat a Kate se otočila, aby si nevšiml, že pláče. Pokud se jí zeptá, co je špatně, pravděpodobně by se rozvzlykala. Kate se rozhodla, že pokud se jí Ian brzy neozve, sama zavolá na recepci. A pokud jí pustí dovnitř a ona zjistí, že jsou všechny jeho věci pryč, neví, co si počne.

Na West River Parkway byla kolona, která vedla od Second Street South, kde byl kamenný obloukový most. Bylo chvíli před osmou a nejprve řadu aut sváděla na ranní dopravní špičku. Ale když se dostala blíž, všimla si lidí, kteří stáli u ohraničení mostu, které bylo rozbité, jako by do něj někdo vjel autem. Včera večer tudy nejela, protože zvolila cestu přes Hennepin Avenue.

Za ohraničením byla hráz a pod ní řeka Mississippi. Doprava se tam úplně zastavila a několik zvědavých řidičů, kteří byli frustrování zpožděním, vystoupilo z auta a šli se podívat blíž. Kate si přála, aby tudy nejela. Chtěla jet domů. Možná už tam na ní Ian čeká?

Bouchla do volantu a rozrazila dveře auta. Protlačila se davem, používala lokty, aby se dostala k okraji mostu a doufala, že najde policistu, který rozežene dav a vyčistí cestu, aby mohla jet dál.

Lidi na něco ukazovali a Kate natahovala krk, aby lépe viděla. Podlomily se jí kolena, když viděla modré auto s bílými pruhy, jehož nárazník byl připojen k lanu odtahového vozu, který stál na okraji řeky.

Hlasy okolo ní jí křičely v hlavě, když zachytila útržky rozhovoru.

-          „Náklaďák udělal smyk na ledě a narazil do něj zezadu.“

-          „Prorazil plot a zmizel pod vodou.“

-          „Silniční podmínky byly hrozné. Nikdo neměl vjet na silnici tímhle autem.“

-          „Muselo se to stát rychle a chytit ho nepřipraveného.“

-          „Někdo říkal, že ho našli ve vodě.“

Kate se zaměřila na muže, který udělal tu poslední poznámku, a srdce jí prudce bušilo. Naboural, ale někdo ho našel! Byl zraněný. Proto jí nezavolal.

„Kde? Kde je teď?“ zakřičela Kate a tahala ho za rukáv.

„Pravděpodobně v márnici. Řekl bych, že v tu chvíli už pro něj moc udělat nemohli.“

Z hrdla se jí vydral mučivý výkřik a ona se rozběhla.

Muž za ní křičel. „Slečno? Jste v pořádku?“

Ještě nikdy, za celou tu dobu, co byla na světě, necítila takovou vnitřní bolest. Cítila to všechno fyzicky, její srdce se roztříštilo a už mu nebylo pomoci. Tlukot se zdál nepravidelný a Kate měla pocit, že upadá do šoku. Když se ocitla u svého auta, vklouzla za volant, zavřela dveře a její tělo zachvátily vzlyky.

Ten muž se pletl. Někdo Iana našel. Vzal ho domů a dal mu deku. Zahřál ho a zavolal taxi. Pravděpodobně je teď na cestě k ní domů. Projde dveřmi a řekne, „Mám tě, Katie Dlouhá Nožko! Člověče, to stálo za hovno.“

Venku je -5° a voda je ještě chladnější. Kdyby byl v pořádku, už by zavolal.

Dav se rozptýlil, a když se cítila schopná řídit, bylo už možné projet. Znecitlivěle nastartovala auto a nekontrolovatelně se třásla celou cestu domů. Když došla do bytu, vyčkávavě se rozhlédla a zoufale se modlila, aby našla Iana na gauči s laptopem a šálkem kávy.

Přivítalo jí ticho.

Seděla na gauči, houpala se dopředu a dozadu a projížděla dlaněmi přes ruce, protože se nemohla přestat třást, nemohla se zahřát. Zapnula televizi. Na kanálu 5 o tom byla reportáž a těšně před devátou moderátor oznámil, že našli tělo a oběť byla identifikována jako dvaatřicetiletý Ian Merrick.

Jeho příjmení je Bradshaw. Není to on!

Ale Kate věděla, že je to on. Rozběhla se do koupelny a vyprázdnila obsah svého žaludku, na ústech jí zůstala hořká pachuť žluči. Spláchla a otřela si obličej hřbetem ruky.

Tolik se bála věcí, na kterých se Ian podílel a lidí, kteří ho chtěli najít, že se ani jednou nebála toho, čeho by se bát měla: že to ve skutečnosti nebyl superhrdina a byl smrtelník stejně jako ona, nebo kdokoliv jiný. V Katenině mysli byl Ian neporazitelný. Silnější než život. Ztratit ho při něčem tak obyčejném, jako je autonehoda, byl největší úder. Cítila se prázdná, položila hlavu na podlahu a přála si, aby mohla zmizet. Prostě se rozplynou a odplavat do zapomnění.

Ale plavání jí nutilo myslet na vodu a tehdy si uvědomila, že Ian nezavolal a aplikace ukazovala Offline právě proto, že je jeho telefon pravděpodobně unášen proudem studené a bahnité řeky Mississippi.