H-SH - 26. kapitola

Překlad: Liv

Kate seděla u svého stolu a psala si seznam úkolů.

„Můžeš udělat pohovor s klientem?“ zeptala se Helena. „Je tady gentleman, který se po tobě ptá. Říká, že ho poslal kamarád.“

„Samozřejmě.“

Zvedla papíry a vešla do místnosti, kde dělaly pohovory s novými klienty. Bylo to sotva větší, než šatní skříň, ale alespoň měli soukromí.

Čekal tam na ní mladý muž. Měl na sobě flanelovou košili, džíny, pracovní boty a starý kabát.

Zářivě se usmála. Noví klienti byli většinou nesví a Kate chtěla, aby se cítil příjemně. „Ahoj, jsem Kate Wattsová.“

„Zach Nielsen,“ řekl a potřásl si rukou s Kate.

„Prosím, posaď se.“

Kate prošla vstupní dotazník. Zach měl dvacet sedm let, bydlel se zdravotně postiženou matkou a staral se o svého mladšího bratra. Rodina v současné době dostala stravenky na jídlo, ale na konci měsíce je to málo.

„Můj bratr má patnáct let,“ řekl Zach. „Máma nestíhá. Roste moc rychle. Pracuju na částečný úvazek ve skladu a snažím se dostat smlouvu na plný úvazek. Řekli mi tam, že možná příští měsíc.“

„Bude to v pořádku,“ řekla Kate. „Můžu pomoct.“

Kate si všimla, že se uvolnil a v křesle si udělal větší pohodlí. „Máš občanku?“

Jeho úsměv zakolísal. „Ano, ale nemám jí sebou.“

„Nedělej si s tím starosti,“ řekla Kate konejšivě. „Jen jí příště přines, jo?“

„Dobře.“

Když byl pohovor hotový, Kate pomohla Zachovi naplnit krabici jídlem, kterého bylo dost na tři dny pro každého člena rodiny.

„Přijď příští měsíc a znovu tu krabici naplníme.“

„Děkuju,“ řekl.

Když byla hotová se Zachem, začala psát další seznam, kam značila věci, které bude muset stihnout, než s Ianem odjede. Zrušit podnájem a dát výpověď u správní rady byly dvě nejdůležitější věci. I když zmínil, že si Kate nemusí dělat starosti se zaměstnáním, věděla, že by nebyla šťastná, kdyby nenašla jiný smysl života.

Helenin hlas přerušil její myšlenky. „Země volá Kate. Už jsem tvé jméno řekla třikrát.“

„Promiň,“ řekla Kate. „Myslela jsem na Iana.“

„Kdyby to byl můj přítel, už bych nic nedodělala. Prostě bych seděla, zírala do zdi a myslela na něj.“

„Heleno Sadowski, posloucháš se vůbec?“

„No co, je to pravda.“

Kate přešla místnost a sedla si na kraj Helenina stolu. „Ian se asi bude muset kvůli jednoho klienta přestěhovat. Zeptal se, jestli půjdu s ním.“

„Kdybych byla v tvé situaci, trvalo by mi přibližně čtyři vteřiny, než bych se rozhodla.“

„Požádal tě někdy Bert, aby sis vybrala? Následovat ho někam, nebo udělat něco, co jsi neměla v úmyslu?“

„Když jsme se vzali, chtěl se přestěhovat do Kalifornie. Myslela jsem, že je to ten nejblbější nápad na světě: Byli jsme mladí, oba čerstvě po střední. Měli jsme tady rodinu. Co nám mohla dát Kalifornie, kromě trochu sluníčka? Potom se narodily děti a Bert přestal mluvit o stěhování. Až o hodně později, potom, co se vytratilo kouzlo rodičovství, jsme si uvědomila, že mu to sebralo kousek z jeho jiskry. Jednou jsem se ho zeptala, jestli byl nešťastný, protože jsme se nepřestěhovali a on řekl, že ne. Ale věděla jsem, že Kalifornie by pro něj byla dobrodružstvím a kdo by něco takového nechtěl? Kdybych se mohla vrátit do minulosti a prožít to znovu, neměli bychom teď tenhle rozhovor, protože život v Minnesotě by pro mě byla jen vzdálená vzpomínka.“

„Mám pocit, že tady odvádíme tak dobrou práci. Jako bychom se do toho konečně dostaly.“ Potravinová spíš byla ve skvělé kondici a ne jen kvůli Ianovy pomoci. Dary vzrostly, a konečně uspokojovaly všechny potřeby svých klientů. Zdálo se, že všechno konečně šlape a Kate uvažovala, jestli ty těžké chvíle nebyly jen zkouška. „Asi bojuju s tou myšlenkou, že vzdávám něco, kvůli čemu už jsem vzdala právnickou kariéru.“

„Můžeš pracovat celý zbytek života, a když si teď od něčeho uděláš pauzu, neznamená to, že k tomu už nebudeš mít tolik vášně. Udělala jsi tady fantastickou práci, Kate. Ten pokrok, který jsi udělala, nezmizí jen proto, že tady nebudeš. Lidem se bude pomáhat, i když tady nebudeš. Ale láska. Láska není zaručena. Láska tady pro tebe bude, i když celý svůj život budeš pracovat pro firmu, která ti jako sbohem dá krásné zlaté pero. Vždycky si vyber lásku. Vždycky si vyber dobrodružství. Nikdy toho nebudeš litovat.“

Když ten večer přišel Ian domů, čekala ho u dveří. „Až půjdeš, půjdu s tebou.“

„Opravdu?“ Ta úleva v jeho hlase se nadala popřít.

„Miluju tě. Nedovedu si představit, že tě budu sledovat odcházet beze mě.“

„Taky tě miluju, Kate. Tak moc.“

„To je dobře,“ řekla a usmívala se. „Hádám, že se stěhujeme do Severní Karolíny.“