CM - 4. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: An

YULIA   

                V hlavě mám zmatek, sedím na kraji postele a sleduju, jak se Lucas vysvléká.

                Nejdřív si svleče svetr, pod kterým má upnuté triko, které zvýrazňuje jeho svalnatou hruď. Pak si sundá boty, stáhne kalhoty a černé trenýrky. Nohy jsou stejně silné, jak vypadají v kalhotách, svalnaté a opálené jako jeho obličej. Jeho penis, opět ztopořený, trčí ze světle hnědého ochlupení. Nakonec si sundá tričko a umožní mi tak pohled na jeho vypracované břicho.

                Lucas Kent má tělo sportovce, krásné i přes nekompromisní sílu.

                Když ho pozoruji, zjišťuju, že mám silné nutkání se ho dotknout. Ne abych ho uspokojila, nebo protože se to ode mě čeká, ale protože chci. Chci cítit jeho svaly pod mými prsty, ať už jsou hrubé nebo jemné. Chci mu olíznout krk, přejet mu jazykem přes klíční kost a zjistit, jak jeho teplá kůže chutná.

                Nedává to smysl, ale chci ho. Chci ho i přesto, že jsem unavená z jeho tvrdého stylu, jakým si mě vzal. Vyspala jsem se s ním jen proto, že to byl můj úkol.

                Vyndá nohy z džínů a trenýrek a odkopne je na stranu. Pak přejde ke mně. Ani se nepohnu, když ke mně dojde. Stěží můžu dýchat. Když se dostane vedle mě, zastaví se a přidřepne si. „Lehni si,“ řekne, chytí mě za lýtka a než si stačím uvědomit, co dělá, přitáhne si mě k sobě a zastaví, až když je část mého zadku mimo matraci.

                „Co to-“ začnu větu, ale ignoruje mě. Jednou jeho silnou rukou mě zatlačí do matrace. Spadnu na záda, srdce mi buší a pak to ucítím.

                Jeho teplý dech na mém přirození, když mi roztáhne nohy

                Opět začnu dýchat rychleji, teplo mi prostupuje celým tělem, když mě políbí na okraj mé kundičky. Jeho rty jsou jemné a něžné. Nevyvíjí skoro žádný tlak na můj klitoris, ale z předchozích orgasmů jsem tak citlivá, že i malý dotek mě celou rozechvěje. Vzdychnu, prohnu se a on se lehce zasměje. Ten nízký, mužský zvuk vytvoří vibrace, které mi prostoupí celým tělem.

                „Lucasi, počkej.“ Hlas mám bez dechu, panikařím z potřeby, kterou ve mně vyvolává. Najednou vidím rozmazaně. „Počkej, ne-“

                Znovu mě ignoruje, jazykem mi přejede kolem mé skulinky a pak do ní jazykem zajede. Zapomenu, co jsem chtěla říct. Zapomínám na všechno. Zavřu oči a svět kolem mě zmizí. Kolem je jen tma a pocit jeho jazyka, který ponořuje a zase vytahuje z mé vlhké kundičky. Maso kolem mám zduřelé a tak citlivé, že mám pocit, jako by byl jeho jazyk stejně velký, jako jeho penis. Až na to, že je jemnější a flexibilnější – a když přejde jazykem výš, krouží kolem klitorisu, napnu se a cítím, jak každá část mého těla je jak struna.

                „Lucasi, prosím…“ Slova ze mě vyjdou v žadonícím stenu. Nevím, o co ho žádám, ale on to evidentně ví – protože přiblíží své rty ke klitorisu a přisaje se k němu. Jemně, něžně, používá jen rty, zatímco jazykem mi dráždí jeho spodek. A to stačí. Víc než stačí. Prsty se mi zkroutí, v klitorisu mi tepe, jak ve mně vzrůstá napětí. Znovu se prohnu – a pak ze mě vyjde přidušený pláč, jak mi orgasmus zalije celé tělo. Srdce mi chce vyskočit z hrudi z návalu rozkoše.

                Než se stačím vzpamatovat, otočí mě na břicho a ohne přes roh postele. Pak uslyším další zvuk trhající se fólie a o vteřinu později do mě vstoupí, zabodne do mě svůj tvrdý penis. Zalapám po dechu, rukama sevřu povlečení v pěst, když do mě doráží silným a rychlým rytmem. Buší do mě tak moc, že by mě mohl zranit – až na to, že moje tělo si na něj zvyklo. Jediné, co cítím, je potřeba. Jsem jí zaplavená, opilá pocitem, který mi díky němu prostupuje celým tělem. Jak do mě přiráží, tak mě svými tvrdými pohyby tlačí na mé přirození, v jistém rytmu tlačí na můj klitoris, a všechno ve mně exploduje. Vykřiknu jeho jméno, ale on nepřestává.

                Jen mě dál šuká, prsty se mi zarývá do boků, jak ho do mě znovu a znovu vráží.

***

                Když se vzbudím, naše těla jsou propletená a přilepená k sobě potem. Nepamatuju si, že jsem usnula v jeho objetí, ale muselo to tak být, protože teď tu tak ležím. Obklopena jeho mocným tělem.

                Je tma a on spí. Slyším jeho lehký dech a cítím, jak se nadechuje a zase vydechuje, protože mám hlavu položenou na jeho rameni. Mám sucho v puse a plný močový měchýř, takže se snažím vymotat zpod jeho silné paže – která mě k němu okamžitě přitáhne.

                „Kam jdeš?“ Lucasův hlas je chraplavý, ospalý.

                „Do koupelny,“ vysvětlím. „Musím na záchod.“

                Zvedne ruku a sundá mi nohu, kterou měl přehozenou přes má lýtka. „Dobře. Jdi.“ Vyhrabu se zpod něj a posadím se. Z bolesti uvnitř zavřu oči. Nevím, jak dlouho mě podruhé šukal, ale klidně to mohla být hodina nebo víc. Přestala jsem počítat, kolikrát jsme spolu v nekonečné vlně rozkoše dosáhly orgasmu.

                Nohy mám vratké, když se postavím a vnitřní strana stehen mě bolí z toho, jak jsem měla nohy neustále od sebe, aby do mě mohl vstupovat a přirážet tak hluboko, že jsem ho prosila, aby přestal. Nepřestal, samozřejmě. Jen se přesunul, změnil úhel přírazů, aby dosáhl na citlivé místo uvnitř. A já zapomněla na tu bolest, ztracená v nesmírném potěšení jeho silného vybavení.

                Zhluboka vydechnu, přinutím se vrátit zpátky do přítomnosti. Močák mi připomene další mou potřebu. Při cestě do koupelny, kde si ulevím, se třesu. Umyju si ruce, vyčistím zuby a opláchnu si obličej studenou vodou, snažíc se znovu nabýt rovnováhu.

                Všechno je v pohodě, říkám si a zírám do zrcadla na můj bledý obličej. Všechno jde podle plánu. Skvělý sex je bonus, ne problém. No a co, že takhle reaguju na bezcitného cizince? Nic to neznamená. Jen jsme spolu šoustali. Bezvýznamný fyzický akt.

                Až na to, že s ním to není bezvýznamné.

                Ne. Zavřu oči, potlačím hlas uvnitř hlavy a stříknu na obličej víc vody. Asi se snažím smýt všechny pochyby. Mám tu práci a není nic špatného na tom, brát tuhle noc jako jeho součást.

                Není nic špatného na tom, dopřát si potěšení – dokud nenechám, aby to pro mě něco znamenalo.

                Cítím se jen nepatrně sama sebou, když zamířím zpátky do postele, kde na mě Lucas čeká. Jakmile si vedle něj lehnu, přitáhne si mě k sobě, přikryje mě svým tělem a přehodí přes nás peřinu. Vyrazím ze sebe slastný povzdech, když mě teplo jeho těla obklopí. Ten chlap je jako pec, vyzařuje tolik tepla, že okamžitě cítím, jak se rozpouštím. Dokonce zapomenu na vždy přítomný chlad u mě v bytě.

                „Kdy odjíždíš?“ Zeptám se jemně, když si mě poskládá víc pohodlně. Položím si hlavu na jeho rameno a chytnu ho za druhou ruku, kterou má položenou přes můj pas. Tohle od něj potřebuju vědět. Dlužím to Obenkovi za moje selhání. Když čekám na Lucasovu odpověď, něco ve mně se sevře.

                Záchvat emoce – nemůžu litovat toho, že odejde.

                To by nedávalo smysl.

                Lucas se mi přitiskne k uchu. „Ráno,“ zašeptá a zuby mi stiskne ušní lalůček. Jeho teplý dech mě zašimrá. „Za několik hodin odsud musím vypadnout.“

                „Oh.“ Ignoruju ten náhlý pocit smutku, a rychle v hlavě počítám. Podle digitálních hodin na mém stolku je něco po čtvrté ráno. Kdyby musel odejít kolem šesté, pak musí jejich letadlo odlétat kolem osmé nebo deváté. Obenko nemá dost času na to, aby uskutečnil své plány proti Esguerrovi.

                „Nemůžeš zůstat déle?“ Otočím se čelem k Lucasovi a navlhčím si rty. Je to otázka, na kterou by se zeptala žena, kdyby měla pro muže slabost, takže myslím, že to nezní podezřele.

                Lehce se zasměje. „Ne, krásko, nemůžu. Měla bys být ráda za to“ – jeho ruka mi sklouzne z pasu dolů na mou kundičku-„jak rozbolavělá teď jsi.“

                Polknu. Vzpomínám si, jak jsem ke konci našeho sex maratonu prosila o slitování, vnitřek musím mít z toho šoustání zcela odřený. Neuvěřitelné, když se mě mezi nohama dotknou jeho velké, silné ruce, vzpomenu si na poslední orgasmus.

                „Jsem rozbolavělá,“ zašeptám. Doufám, že přestane, ale zároveň to i nechci.

                K mé úlevě a také zklamání vrátí svou ruku zpátky na můj pas, i když cítím, jak mě jeho ztvrdlý penis tlačí do zadku. Ten chlap je sexuální mašina, nezastavitelný. Podle záznamů, které jsem dostala, mu je třicet čtyři. Většina mužů po pubertě nechce sex třikrát za noc. Jednou, možná dvakrát. Ale třikrát? Neměla by ho vzrušit tak malá provokace.

                Zajímalo by mě, jak je to dlouho, co měl Lucas Kent naposledy ženu.

                „Máš v plánu se někdy brzy vrátit?“ zeptám se a odsunu tu myšlenku pryč. Je to směšné, ale pomyšlení na to, že je s jinou ženou – že je uspokojuje jako mě – mi svírá hruď.

                „Nevím,“ řekne a vklíní mi svůj penis mezi půlky. „Možná někdy.“

                „Chápu.“ Hledím do tmy, bojuju s jednou svojí částí, která chce křičet jako dítě, kterému vzali oblíbenou hračku. Tohle není skutečné, nic z toho není skutečné. I kdybych byla skutečná tlumočnice, pořád bych nebyla víc, než jednorázovka. Ale já nejsem bezstarostná, v pohodě holka, kterou předstírám. Nespala jsem s ním jen tak pro zábavu; udělala jsem to, abych z něj dostala informace – a teď ji mám. Musím ji Obenkovi okamžitě předat.

                Jakmile se Lucasův dech zklidní, protože usne, opatrně se natáhnu pro mobil. Leží na nočním stolku jen pár centimetrů ode mě. Snažím se na něj dosáhnout, aniž bych vyrušila Lucase, který mě pořád drží u sebe. Ignoruju stoupající bolest v hrudi, naťukám Obenkovi kódovanou zprávu, že je Kent se mnou a kdy se asi chystají odletět.

                Jestli se můj šéf chystá zaútočit na Esguerru, teď je vhodná doba. Alespoň jeden z jeho bodyguardů je mimo.

                Jakmile je zpráva odeslaná, vymažu ji a telefon vrátím zpátky na noční stolek. Pak zavřu oči, natlačím se víc na Lucasovo tělo a uvolním se.

                Můj úkol je hotov, více či méně.