Block - 12. kapitola

Překlad: Jilyan

FilmováHvězda@VaughnAsher

Přetočím se v posteli, pořád ztracený ve snu o Grace. Je v bílých šatech, obklopená blikajícími světly a hraje hudba. Vezmu ji za ruku a přitáhnu si ji ke mně, mé oči připoutané k jejím a pak zcela sevřu dlaněmi její obličej a políbím ji na pusu způsobem, jakým jsem to ještě nikdy neudělal. Tak důkladně. Tak jemně. Tak dlouze.

A ona ho prodlužuje také, jako by tento polibek byl první.

Líbáme se, jako by to bylo poprvé.

Natáhnu se po ní v posteli, nehodlám opustit sen, ale stejně ji chci mít blízko. Ale všechno co dostanu, je prázdné prostěradlo.

Napřímím se. „Grace?“

„Tady,“ zavolá a mé bušící srdce okamžitě zpomalí. Za pár vteřin vyjde z koupelny, češe si vlasy. „Kristi se dnes vdává a ona vyšiluje. Musím jít dolů do šatny a uklidnit ji.“

„Dobře,“ řeknu, přehodím nohy přes okraj postele.

Podívá se dolů na mé ranní stání a ušklíbne se. „Očividně dnes ráno nejsi neviditelný muž.“

„Naprosto viditelný,“ zavtipkuji nazpět. „Musíme si promluvit, Grace. Předtím, než utečeš na tu svatbu. Jenom potřebuji, abys pochopila, že cokoliv to je, jsem tu pro tebe.“

„O čem to mluvíš?“ Ohne se, aby si nazula boty a já zkouknu její zadek. „Jsi tu pro mě proč?“

Vezmu ze židle své kalhoty a obleču si je. „Tvé dětství.“

„Mé dětství?“ zeptá se, její pozornost je okamžitě na mně. „Co s ním?“

Zírám na ni. „Nepamatuješ si?“

„Pamatovat si co? Ježíši, Ashere, na tohle nemám čas. Mám svatbu-“

„Ashere? Proč na mně jdeš defenzivně? Včera jsme si povídali a já se tě zeptal na tvé dětství a ty jsi trvala na tom, že pokud se na to vykašlu, řekneš mi o něm hned jak se probudíme.“

„To jsem neudělala,“ řekne, jde pryč z ložnice.

Následuji ji ven. „To jsi rozhodně udělala. Včera v noci, oslavovali jsme se šampaňským, po tom, co jsme měli ohromující vanilkový sex-“

„No, po šampaňském jsem neskutečně ožralá. Proto jsem začala pít margarity. Měl bys zapomenout na všechno, co jsem řekla, protože jsem dost možně mluvila z cesty.“

„Na to seru.“

Otočí se nad mým slovníkem. „Co prosím?“

„Nasrat. Na to. Měli jsme zkurveně úžasnou noc, Grace. A pak se vzbudíš a řekneš, abych na to zapomenul, kvůli nějaké blbé výmluvě o šampaňském? Na to ti seru.“

Krátce se zasměje. „Můžeš  na to srát, jak chceš, Ashere. Nemám co říct o svém dětství. Bylo perfektní. Mí rodiče byli perfektní.“

„Očividně ne, Grace. Jsou mrtví. Takže něco se stalo a poznamenalo tě to a tvou schopnost zavázat se. Řekla jsi mi to včera v noci.“

Její pusa se šokovaně otevře, jak jsem ji právě dokonale ohromil. „Právě jsem ti to vysvětlila, na nic si nepamatuji a rozhodně vím, že jsem musela být na sračky, pokud jsem ti řekla něco takového. Takže promiň, o svém dětství nemluvím.“

„Pokud bylo tak zasraně perfektní, proč ho tajíš?“

„Netajím ho! Řekla jsem ti na Saint Thomas, byli jsme dokonalá střední třída. A víš ty co?“ Namíří mi ukazováček do obličeje. „Běž do prdele. Zatáhnout do tohoto mé mrtvé rodiče. To je tak drzé.“

Rozejde se ke dveřím a já ji chytnu za zápěstí. „Neodejdeš odsud. Neřekneš jenom, Ups, nepamatuji si minulou noc, a odejdeš si.“

„Sleduj mně,“ vyštěkne nazpět. „A to bolí,“ řekne, škube paží. Pustím její zápěstí, než jí udělám modřinu a ona se vydá ke dveřím.

„Grace, počkej.“

„Nemůžu, Ashere! Musím na zkurvenou svatbu, OK? Víš, jsem tu pracovně. Mám tu práci. Je sakra pracovní den, pro pána krále. Jsem zaneprázdněná.“ A pak otevře dveře a vyjde ven.

Následuji ji. „Jenom na vteřinu počkej. Kolik si toho z včerejší noci pamatuješ?“

Stiskne tlačítko výtahu a poklepe nohou. Pořád má na sobě ty modré šaty a za denního světla, s učesanými vlasy a make upem smytím z obličeje vážně vypadá jako žena jdoucí do práce. „Nic,“ vypálí, než se vůbec může nad tou otázkou zamyslet.

„To ani není možné. Řekni mi poslední věc, kterou si pamatuješ.“

„Večeři, v restauraci. Potom, co jsi mně vyhrál v pokeru.“

Kurva. To si ze mě děláte srandu. „Byl to baccarat. A já vím, že si pamatuješ víc než to. Šli jsme sem nahoru, dali jsme si tu večeři. Pamatuješ? Nejedli jsme v restauraci. Šli jsme sem, pak jsi mi seděla na klíně-“

„A pak jsem ti řekla o svém dětství? O tom vážně pochybuji, Ashere. Nemluvím o tom. Příliš to bolí. Přišla jsem o své rodiče a pak jsem se přes to přenesla.“ Otočí se, aby se mi při této části podívala do obličeje. „Nemluvím o tom. Takže pokud se mně snažíš nachytat a přinutit mně myslet si, že jsem ti slíbila, že ti o tom řeknu, tak to se nestane.“

Jen na ni zírám. Tohle je noční můra. Tohle je vážně noční můra. Kde mám vůbec začít s vysvětlováním? Tolik jsme toho probrali a ona si na to teď nepamatuje? „Já už vím, co se stalo, Grace. Řekl jsem ti to včera v noci, Felicity našla nějaké zapečetěné věci v tvých mladistvých záznamech-“

Dá mi facku. „Špehuješ mně!“ Dá mi další facku, tvrdší. „Jak se kurva opovažuješ mně špehovat! Je jedna věc dát mi peníze, abych je věnovala na charitu, nebo dobít mi mou Starbucks kartu dostatkem peněz, abych si mohla kupovat kávu pět let. Ale doopravdy nechat tu dívku hrabat se v mých zapečetěných záznamech! Zašel jsi moc daleko, kámo.“

Výtah cinkne a dveře se otevřou. Díky Bohu, je prázdný. Grace vběhne dovnitř a pak se otočí, snaží se mi zablokovat cestu, abych se k ní připojil. „Ani náhodou,“ řekne, paže natažené směrem ke dveřím, snaží se mi zabránit ve vstupu. „Musím jít do práce a ty tam za mnou nepůjdeš.“

Protlačím se kolem ní a pak ji vezmu za ruku, než může vyběhnout z výtahu. „Pusť mně,“ řekne. „Nebo budu křičet.“

Dveře se zavřou a já ji pustím, zatímco klesáme. „Ne, tentokrát tě nenechám utéct, Grace. Teď jsi má a já mám za tebe zodpovědnost. Promluvíme a svatba tvé kamarádky může počkat.“

„Je to moje práce, Ashere-“

„Přestaň mi tak sakra říkat. Je to urážlivé a ty to víš.“

„Oh, teď ti musím říkat Pane i na veřejnosti?“

Přejedu si dlaní přes obličej a zhluboka vydechnu. „Podívej, pojďme začít tento den od znova, dobře? Včerejší noc byla perfektní, je škoda to zkazit. O tvém dětství si můžeme promluvit později.“

„Nebudeme mluvit o ničem, Ashere. Vlastně, myslím že mně tahle zamilovanost do filmové hvězdy přešla. Už se neuvidíme.“

„Cože? Jsi šílená. Tak vím, co s ti stalo. To je toho. Jen si o tom promluvme. Vím, že tě pustili a obvinění byla stažena.“

Čelist jí doslova spadne.

„Grace, řekl jsem ti, že o tom vím.“

„Co víš?“ zavrčí. „Co si myslíš, že víš?“

„Vím, že cokoliv se stalo, ty jsi je nezabila.“ Celá zbledne a mně je skoro špatně z pohledu na ni, jak to zpracovává. „Grace, mohla by ses uklidnit? Je to v pořádku, vím, že musí být dobré vysvětlení pro všechno, co se stalo. Tak mi ho řekni.“

Dveře se s cinknutím otevřou a my uvidíme dav lidí čekající na výtah. Grace vyjde ven, zastaví se a podívá se doprava a doleva. „Nechtěla jsem do haly.“

„Nezmáčkli jsme knoflík, vzalo nás to sem samo.“ Jemně ji vezmu za paži a vedu ji směrem od davu. Nemám na sobě košili a okamžitě toho zalituji. Lituji toho, že jsem sem dolů vůbec šel, protože mně lidé začínají poznávat. „Grace, pojď se mnou. Novináři jsou pravděpodobně kolem. Nechci abys-“

„Pane Ashere!“ ozve se křik z haly.

Podívám se k výtahům, ale žádný není volný. „Grace, zůstaň blízko, zlato. Dostaneme se z toho.“

Vytrhne se z mého sevření a otočí se, aby na mně znovu ukázala. Trochu se odtáhnu, v obavě, že by mně mohla znovu začít fackovat. „Nikam s tebou nejdu ty slídile! Nemáš žádné právo hrabat se v mém osobním životě. Žádné. Jsem zděšená a znechucená, že bys klesl tak hluboko. Zabít je? Myslíš, že jsem je zabila? Jdi do hajzlu! Prostě jdi do hajzlu!“

Začne brečet a pak k nám doběhnou paparazzi. Foťáky blikají a otázky jsou křičeny.

„Pane Ashere, co si bude vaše těhotná přítelkyně myslet o tomto vývoji?“

„Vaughne, tady! Dejte nám prohlášení o včerejší noci!“

Křičí jeden přes druhého. Popadnu Grace a protáhnu ji davem. „Pojď! Vezmeme si před hotelem taxík a vypadneme odsud.“ Celou cestu se mnou bojuje, ale tentokrát ji držím pevně. Možná jsem jí udělal modřinu, ale pokud ji pustím pohltí nás a kdo ví, jak těžce by jí mohli ublížit, pokud by se to stalo.

„Vaughne!“ zakřičí. „Zastav. Musím jít do práce!“

Zasraná práce. Jak si sakra může myslet, že dnes prostě půjde zpátky do práce? Ježíši, jako by zapomněla na všechno, co se včera v noci stalo. Dotáhnu ji do hlavní haly, zamířím rovnou ke dveřím, když nás obklopí další skupina paparazziů.

„Grace! Grace!“ Začnou volat a tady vím, že to bude ošklivé.

„Nezastavuj, Grace. Prostě pořád jsi. Neříkej ani slovo.“

„Cože?“ zakřičí na mně. „Co se děje?“

„Je pravda, že jste zabila své rodiče, Grace?“

Okamžitě se zastaví. Prostě vypne. Ta otázka je jako facka a všechno, co v tem moment vidím, když si uvědomí, že její tajemství je prozrazené, ne jenom mně, ale celému světu, je čistá panika.

Vidím mou sestru Sam, tak křehkou v šestnácti letech, když média také přišla na její tajemství. Ale Sam měla nás. Sam měla našeho otce, mocného Adama Ashera. Sam měla podporu profesionálů, kteří věděli, jak se s tím vypořádat. A Samino tajemství nebylo nikdy prozrazeno.

Ale Grace…

Vidím, jak se jí život mění před očima. Možná dokonce ničí.

Vidím ponížení a strach a smutek.

„Proč jste je zabila, Grace? Zabila jste i svého bratra? Udělali něco?“ Novináři jsou vytrvalý. Nikdy se nezastaví. Jakmile ucítí krev, zaměří ji, jako žraloci.

Vypne, takže ji vezmu do náruče a protlačím si cestu davem, mířím k parkovišti. Blesky pořád blikají-tolik fotek, to je jediné na co můžu myslet. Nechci si ani představit zítřejší titulky. Bude ve všech zprávách. Její soukromý život bude pryč, roztříštěn, tak jak musel být, když byla teenager.

Historie se opakuje.

„Neboj se, Grace,“ zašeptám jí do ucha. „Všechno zvládnu. Mám právníky a tým PR pracovníků, kteří to vyřeší za nás.“

Začne kopat, divoce se kroutit v mém sevření, čímž ztratím své sevření a musím ji položit na zem, než mi spadne.

„Jdi ode mě, Ashere!“ zakřičí. „Jen mně nech kurva na pokoji. Slyšíš mně? Zmrde! Deset let jsem žila pěkný tichý život a pár týdnů s tebou mi ho celý převrátilo. Sakra, nenávidím tě!“

„Grace!“ ozve se hlas z parkoviště. „Grace! Tady!“

Grace se otočí, pátrá po zdroji hlasu. A pak vyběhne směrem k bílému Mercedesu SUV.

Novináři ji následují a najednou je prostor kolem mě prázdný.

Grace nasedne do auta a to odjede.

Je pryč.

Znovu.