SW - 9. kapitola 2/2

Překlad: Marťa
Kor.: Jitka

Odhodila jsem deku a rozběhla se chodbou, kde jsem vtrhla do Becčina pokoje. „No tak, hni sebou,“ dožadovala jsem se. Seděla u stolu a procházela svůj Facebook.

„Co? Kde? Právě jsme přišly domů.“

„Pojďme si udělat silový trénink. Dneska jsme ho moc neudělaly.“

Becca zasténala, ale vstala a zavřela laptop. „Jsi podivínská posilovací seržantka.“

„Nechceš mít při zkouškách šanci?“

„Ano, ale taky bych se opravdu nechtěla zbytek dne hýbat,“ zasmála se Becca.

„Odpočineš si, až budeš mrtvá, Becco!“

Skončily jsme s tvrdou prací, připlazily se na gauč a zbytek dne se nepohnuly. Navzdory tomu, co říkala trenérka a Liam, šance, že si mě vyberou do olympijského týmu, byla mizivá. Prozkoumávaly všechny vysoké školy a každý profesionální tým v zemi, a z nich pak vybírali ty nejlepší hráče a pozvou si je ke zkouškám. Mým úkolem teď bylo hrát co nejlépe jsem mohla na ULA a doufat, že mě za devět měsíců vyzvou.

Byly to perfektní rozptýlení od myšlenek na Liama, které se mi, jako lasičky, snažily dostat do vědomí.

***

„On tě včera na tréninku úplně ignoroval?“ Zeptala se Becca.

 „Ani se nepodíval mým směrem. Myslím, že se mnou skončil,“ odpověděla jsem, když Becca zamířila v úterý ráno k autu.

„Ujišťuju tě, že to není pravda. On jen schválně dělá... Možná bys měla udělat něco, aby tě nemohl ignorovat.“

„A co? Mám na něj na tréninku zaútočit?“ Smála jsem se.

„Ne. Něco jemnějšího, než tohle.“ Zamyslela se. „Dnes bude horko... Myslím, že by bylo přijatelné, abys cvičila ve sportovní podprsence.“

Zavrčela jsem. „Jo, to je opravdu jemné. Možná jsi mi to měla říct, než jsem si, dnes ráno, vzala tu neonově růžovou.“

Becca zajásala a prakticky poskakovala na místě. „To je ještě lepší! Udělám to taky, aby si nemyslel, že to děláš schválně.“

„To je jedno. Uvidíme se na tréninku.“

Becca zasténala. „Fajn, ale to, co chci říct je, že pokud chceš, aby tě přestal ignorovat, musíš mu to ztížit.“

„To zní tak... vypočítavě. Nemluvě o tom, že bych se na něj během tréninku neměla soustředit.“

„Na hřišti není holka, která by se na něj nesoustředila. V poslední době tě stíhala jedna rána za druhou, zasloužíš si trochu zábavy. Trochu Liamem naplněné zábavy.“

Zasmála jsem se, zaparkovala a snažila se představit, že ho za pár minut uvidím.

„Operace Brandi Chastain oficiálně začala,“ prohlásila Becca.

„Proč ona?“

„Pamatuješ si, když vstřelila gól v zápase o titul Světového poháru a pak utíkala přes hřiště a roztrhla si tričko?“

„Takže... ty chceš, abych si roztrhla tričko?“

„To by bylo super, ale myslím, že by si lidi mysleli, že jsi na drogách. Lepší bude, když se budeš chovat, jako normální člověk.

První hodina tréninku probíhala, jako obvykle. To, že jsme se nerozdělily podle pozic, bylo nešťastné ze dvou důvodů. Zaprvé, Liam mě mohl mnohem jednodušeji ignorovat, když jsme byli ve velké skupině. A zadruhé, Becca mi každých pět minut říkala do ucha, abych si sundala tričko. Opravdu na mě měla špatný vliv. Měla bych naše přátelství přehodnotit.

„Tak jo, vážně. Je horko, jako v pekle, a kdybychom nedělaly tohle cvičení, sundala bych si tričko,“ řekla Becca.

Měly jsme pětiminutovou přestávku na doplnění tekutin a to byl ideální čas na sundání našich triček, kdybychom chtěly uskutečnit Operaci BC.

„Nemůžeš zrušit Operaci BC nebo budu celou dobu myslet na Spartaka.“ Řekla Becca nakřáple a já riskovala pohled Liamovým směrem. Stál stranou a mluvil s trenérkou a Tarou. Od rána se mým směrem ani nepodíval a já už jsem byla z toho unavená. Stačil by od něj jediný pohled, abych tu „operaci“ odpískala, ale nebavilo mě, jak mě ignoroval. Nemluvě o tom, že ve svém lehkém šedém tričku a šortkách, vypadal ještě víc sexy. Nohy měl opálené a já se na něj chtěla vrhnout pokaždé, když jsem se podívala tam, kde stál.

„Uch, dobře. Jdu do toho,“ zašeptala jsem, hodila láhev s vodou do tašky a stáhla si tričko. Na nebi nebyl jediný mráček a bylo tepleji, než obvykle. Nikdo by mi nevyčítal, kdybych se chtěla zbavit i další vrstvy... nebo ano?

Položila jsem triko na fotbalovou tašku a narovnala se v zádech. Becca se prudce zachichotala a já na ní zasyčela, aby byla zticha. Pro jistotu ten plán ještě zničí.

„On tě sleduje a mračí se.“

„Mračí?“ Zasténala jsem. Co je to s ním a tím jeho mračením. Vždycky, když kolem mě potká, tak se mračí.

„Jo, mračí se hodně rozzlobeně. Bože, on je tak sexy. Nejsem si jistá, že bude tenhle plán fungovat, ale aspoň se na tebe dívá.“

„Roztomilá sportovní podprsenka, Kinsley,“ řekla Emily, když k nám přišla. Skryla jsem pusu za svou ruku a snažila se zakrýt svůj smích kašlem.

„Díky, Emily,“ konečně jsem se sebrala. To, že bychom Emily řekly o Operaci BC, bylo naprosto vyloučené. Měla mnohem lepší morální kompas, než Becca a já, a já si byla jistá, že by s naší logikou nesouhlasila.

Trenérka Davisová zapískala na píšťalku, aby nás přiměla upřít pozornost k místu, kde stála s Liamem a Tarou. „Dobře, holky! Seřaďte se na okraji a vytvořte týmy pro krátké zápasy.“

Liam se stále ještě mračil a teď se k němu připojila i Tara. Oh, dobře, nasrala jsem všechny. Hurá.

Spěchala jsem se seřadit a skončila jsem na konci postranní čáry s rukama v bok a čekala, až si mě trenérka zavolá.

„Opravdu si myslíš, že je to vhodné?“ Zeptal se Liam zpoza mě tak tiše, že ho dívka vedle mě neslyšela.

Zněl, jako kretén a jeho otázka mě naštvala tak, až jsem se k němu otočila s přimhouřenýma očima. „O čem to mluvíš? Celou dobu cvičím ve sportovní podprsence.“

Liam se ušklíbl. „Támhle na kraji hřiště stojí paparazzi s obrovskými objektivy, které právě teď míří na tebe a nedostatek tvého oblečení.“

Protočila jsem oči a ani se nepodívala směrem, kde jsem věděla, že paparazzi jsou. Byli tam každý den a já na ně už zapomněla. Koneckonců, byli tu jen kvůli Liamovi.

„Ne. Jsou namířené na tebe. Nebyli by tady, kdybys tady nebyl ty.“

„Na tom nezáleží. Obleč si svoje tričko, Kinsley.“

Ano, technicky byl můj trenér, ale v tuhle chvíli se mnou mluvil, jako Liam, ne trenér Wilder, a tak jsem se rozhodla vyzkoušet své limity.

„Víš, myslím, že budu ve sportovní podprsence cvičit zbytek týdne.“ Protáhla jsem ruce nad hlavu a ani on nemohl zabránit, aby mu oči, na zlomek vteřiny, nesjely dolů na můj hrudník. Ha! Počkat, chtěla jsem být taková holka? Používat své tělo, abych upoutala jeho pozornost? Neměla jsem na výběr. Byl to jediný způsob, jak získat jeho pozornost a abych ho naštvala. To je to, co udělám. Velmi dospělé. Já vím.

***

„Děláš si srandu? To je VELKÉ znamení!“ Zajásala Becca, když jsme byly později samy v mém pokoji.

„Připomeň mi, proč souhlasím s tvými radami? Mohly by mě svést na scestí.“

Becca zavrtěla hlavou. „Ujišťuji tě, že to se nestane. V reálu jsem ještě vztah neměla, ale přečetla jsem hodně Cosmo a kdysi jsem si dělala tunu těch kvízů o lásce.“

„Wow... to, ale NENÍ moc uklidňující.“

Becca se rozesmála a uvedla příklad. „Poslouchej, včera s tebou ani nemluvil. Dnes na tebe jaksi křičel. Zítra... to je ve hvězdách. Právě teď bys mi měla poděkovat.“

Seděla tam a zírala na mě, když jsem přecházela po pokoji a zvedala špinavé prádlo.

„Cože? Co chceš?“ Ptala jsem se.

Bez ohledu na cokoli, jsem se zasmála. „Poděkuju ti, až na mě bude čekat v posteli, až se budu vracet z tréninku.“

Becca zasténala. „Ach můj bože, chci na tu show lístky.“