SU - 14. kapitola 1/2

Překlad: Anet
Kor.: An

Díky moc všem za komentáře. Za odměnu posílám aspoň část. Anet

Logan mi pomohl z auta a výtahem jsme jeli do jeho bytu. Už jsem vystřízlivěla a litovala toho, že jsem tolik pila. Cítila jsem se tak malá, když jsem stála vedle Logana. Netušila jsem, jestli je na mě stále naštvaný, ale cítila jsem se jako dítě, které se dostalo do problémů s rodiči.

Logan odemkl dveře do jeho bytu. Rozhlížela jsem se po prostorném obývacím pokoji, kde byly černé kožené gauče, konferenční stolek a otevřená kuchyň. Chtěla jsem vědět, jak si mohl dovolit tak drahé věci.

„Páni, Logane. To je hezký místo.“  Řekla jsem mu a okamžitě šla ke gauči, abych si mohla lehnout.
„Díky“ řekl a rozhlížel se po pokoji, jako by si nebyl jistý sám sebou.
„Vypadá to draze.“ Dodala jsem. „Kolik sis vydělal tím bojováním?“ zeptala jsem se ho sebejistě. Nedokázala jsem si představit, že si vydělá víc než pár tisíc.
„Za ten poslední jsem dostal 250 000,-„ řekl nenuceně.
„250 000 dolarů?“ zeptala jsem se ho šokovaně.
„Jsou v tom velký peníze, Willow.“ Řekl Logan. „Za ten boj, na který teď trénuju, vítěz dostane
1 milion dolarů.“
„Jeden milion dolarů?“ divila jsem se.
„Je to pro tebe bezpečné, Logane?“ zajímala jsem se.
„Relativně“ řekl a dělal špatnou práci, protože jsem se cítila v pohodě.
„No to mě uklidňuje.“ Řekla jsem sarkasticky.
„Pojďme, dostaneme tě do postele.“ Řekl a zvedl mě z gauče. „Můžeš si vzít hlavní pokoj.“

Najednou jsem byla v pokoji s vlastní sprchou. Šla jsem se osprchovat. Použila jsem Loganův šampon a mýdlo. Vdechovala jsem vůni kokosu. Jeden milion je vážně dost peněz, pomyslela jsem si. Vyšla jsem ze sprchy a osušila se. Když jsem vešla zpátky do pokoje, našla jsem tam Loganovo triko a boxerky, které leželi na posteli. Předpokládala jsem, že jsou pro mě, a tak jsem si je vzala.
„Pojď dál“ zavolala jsem na něj, když jsem uslyšela Loganovo klepání.
Vstoupil do pokoje pouze v boxerkách, a já si nemohla pomoct, ale hltala jsem očima jeho svalnaté tělo. Přinesl mi vodu a nějaký prášky na bolest.
„Vezmi si je.“řekl a podal mi je. „ Poděkuješ mi zítra.“
„Díky.“ Řekla jsem a vzala si od něj prášky.
„Omlouvám se za dnešní večer, Willow.“ Řekl Logan a sedl si na postel vedle mě.
„Ano…Vážně nevím, co na to říct, Logane.“ Řekla jsem a podívala se na něho. Jenom jsem chtěla, aby mi vysvětlil, proč se tak bezdůvodně choval.
„Nemusíš říkat nic. Já jsem jenom unavený  bojování s tím, co cítím, Willow.“ Řekl, když se mi zadíval do očí.
„Co tím myslíš?“
„Chci tě,“ řekl pomalu, „nechci to už dál skrývat.“
„Okay?“ řekla jsem. Slyšela jsem, co řekl, ale nebyla si jistá, co tím myslel. Chtěl mě? Chtěl být se mnou?

Bez žádných dalších slov se ke mně Logan naklonil a políbil mě. Mé myšlenky byli rozptýlené, já se v tomhle momentu úplně rozplývala. Byl to moment, na který jsem čekala věčnost. Snila jsem o téhle puse, o Loganových rtech na mých, o tom, jak chutnal. Způsob jak se pohyboval v mých ústech, jak se jeho rty tvrdě tiskly k mým. Představovala jsem si to snad milionkrát, ale realita předčila očekávání. Když mě Logan políbil, zeslábla jsem, cítila jsem se potřebná a cítila jsem touhu, potřebovala jsem mnohem víc než jen polibek.
„Miluju tě.“ Řekl Logan, když se odtáhnul.
Dívala jsem se na něho a nemohla uvěřit tomu, co se děje. Bylo to vše, co jsem kdy chtěla.

Taky tě miluju.“ Řekla jsem.