SU - 11. kapitola

Překlad: Anet
Kor.: An

Ahoj, tak jsme v půlce knihy! Vůbec nikdy bych neřekla, že zvládnu tak dlouho překládat. Všem moc děkuju za krásný komentáře, vždy potěší. Mějte se hezky, Anet.

Šla jsem na pizzu s Veronikou, ale po Loganovi nebyla nikde žádná známka. Né, že by se někdy objevil někde na čas. Po dvaceti minutách seznamování s dalšími nováčky se otevřely dveře a každá holka se na něj otočila.
„Kdo je to?“ ptala se zrzka Sarah.
„Logan, kamarád Willow.“ řekla jí a ostatním holkám Veronica.
Měl na sobě koženou bundu a úzké modré džíny, které ukazovaly jeho vybouleninu. Cítila jsem se nepříjemně, když jsem věděla, že by mohl mít kteroukoliv holku z místnosti, kterou by chtěl. Rozhlídnul se a šel k nám.
„Ahoj, jsem Veronica!“ řekla Veronica a vstala ze židle, aby se mohli lépe poznat. Vypnula svoji hruď a předváděla mu svůj dekolt, ale Logan si ji nevšímal. Jeho oči byly na mně.
 „Jsem spolubydlící tvojí kamarádky Willow.“
„Ohh, ahoj.“ Řekl a potřásl si s ní rukou, mohla jsem říct, že jeho oči si jí nevšímaly a neměly o ní zájem. Oddechla jsem si. „Jo…S Willow jsme staří kamarádi.“ Řekl Logan s drzým úsměvem, když se na mě podíval.
Začervenala jsem se, ale byla jsem ráda, že mě neviděl. Veronica přistrčila židli mezi nás dvě, aby si Logan mohl sednout. Ostatní holky se ho koketně ptaly na otázky.
„MMA bojovník?“ Veronica vykřikla. „To je tak cool, musíš být vážně silný.“ Sáhla na jeho ruku, aby cítila jeho svaly, zatímco se dívala, na ostatní holky u stolu.
Logan pokrčil rameny s nezájmem nad ženskou pozorností a já si vzpomněla, proč jsem ho tu nechtěla.
„Omluvte mě.“ řekla jsem a šla do koupelny.
Omyla jsem se vodou, jak jsem se zkoušela zklidnit. Proč se chovám tak nespolečensky? Nenávidím to na sobě. Jediný čas, kdy můžu být sama sebou je, když jsem sama s Loganem. Povzdechla jsem si a upravila si oční linku.
Když jsem vyšla z koupelny, Logan na mě čekal.
„Jsi v pohodě?“ ptal se.
„Jo…Jsem v pořádku, proč?“ lhala jsem.
„Vypadala jsi předtím trochu bledě.“ Řekl Logan.
„Znáš mě. Nejsem moc dobrá ve společenských situacích.“ řekla jsem mu a zčásti to byla pravda.
„Ani já ne.“ smál se, „Musím se vrátit Willow, mám ještě trénink a některé věci na zařízení s bytem.“ Řekl mi. Nevěděla jsem, jestli je to pravda nebo chce jenom odejít.
„Dobře, jaký je byt vlastně?“ ptala jsem se a doufala, že mě pozve.
„Je hezký Willow. Budeš se muset brzy přijít podívat.“ Řekl a objal mě. „Uvidíme se brzo.“
Objala jsem ho zpátky a vdechovala vůni jeho bundy a kolínské. Nikdy ho nenechám jít.
„Ano…Uvidíme se.“ řekla jsem.

Vrátila jsem se zpátky ke stolu.
„Panebože Willow.“ řekla Veronica, jakmile jsem si sedla.
„Ano?“ ptala jsem se a byla zvědavá, co řekne.
„Logan je do tebe totálně zblázněný!“ vykřikla.
„Totálně!“ Sarah, ta zrzka se přidala. Ostatní holky přikývly v souhlasu.
„Opravdu?“ zeptala jsem se. Jestli je to pravda, tak proč se mi pořád tak vyhýbá?
„Nemohl z tebe spustit oči celou dobu, co byl tady.“ řekla Veronica.

Červenala jsem se, když jsem o tom přemýšlela. Možná mě chtěl, ale to nic neznamenalo, protože Logan bral tu nevlastní sourozeneckou věc příliš vážně, a taky si myslel, že ho přeměním do monstra. Kéž bych jim mohla říct pravdu, ale věděla jsem, že by to nepochopily  - nikdo to nechápe.