POS - 12. kapitola

Překlad: Nemedi

Cole

DOSTÁVÁ SE MI pod kůži. Myslím na Eden od minuty, kdy jsem ji nechal se spravenou baterií a tekoucí vodou. Myslel jsem na to, jak tam je úplně sama, o možnosti, že by se mohl zastavit Jason, aby ji zkontroloval, zejména po tom, co mu Jordan řekne, co se stalo. A to mě žere. Nerad přiznávám jak moc mě štve pomyšlení na to, že by měl být v jejím domě, že by měl být blízko ní. Vlastně, jakýkoli muž.

Ačkoli nechci mít ty propletence, ačkoli nechci žádné pocity, určitým způsobem mám pocit, že Eden je už teď moje. Nebo aspoň že by měla být. A co je moje, toho se nikdo nedotkne. Nebo aspoň pokud se o to pokusí, tak o tom nebude moct pár dní mluvit, než se uzdraví.

Nedává to samozřejmě žádný smysl. Nemám na ni žádný nárok. Žádné právo se ani zajímat. Ale je to tak. Bože na nebi, jak moc se zajímám!

To je důvod proč, ačkoli bych neměl, neměl bych se starat, neměl bych se do toho plést, neměl bych dělat věcí horší – jsem poslal email mému zmocněnci a požádal ho, aby mi poslal co nejdříve bezesmluvní telefon. Ať už je to jakkoli nevhodné, chci aby měla způsob, jakým mě zastihne. A jenom mě.