Umělecké dílo
Nero seděl na kapotě svého vozu, obklopen stromy a polní
cestou. Slunce už zapadlo a Nero věděl, že by to mělo být každou chvíli.
Dvacet minut trvalo, než reflektory osvítily jeho okolí.
Slyšel, jak se otevřely dveře a zabouchly s hlasitou ránou.
Nero přešel k autu a další zvuk ho pozdravil. Zvuk
zpívající jeho duši. Konečně.
"Připraven, bratře?" Lucca se objevil vedle něj.
Nero se podíval dolů na své ruce a udělal dvě pěsti.
"Nemohu použít své ruce."
"Doufal jsem, že to řekneš." Lucca otevřel zadní
dveře vozu a pak sáhl do zadního sedadla a hodil Nerovi dřevěnou pálku.
Nero zamířil ke kufru a zvuk sílil. Sevřel pálku v ruce.
"Teď, jsem připraven."
Lucca otevřel kufr a Sebastianův pláč kvílel o odpuštění.
Nero popadl Sebastiana za košili a vytáhl ho z kufru, než
ho stlačil na zem.
Nero se podíval do Sebastianových prosebně plačících očí.
Čekal tři týdny na tuto chvíli, plánovali, aby všechno bylo perfektní. Začal se
vypořádat s dětmi ve škole, které dělali Elle ze života peklo, pak těmi, kteří
se jí dotkli. A konečně, ti, kteří jí mučili.
To způsobilo, že každý, kdo kdy ublížil Elle, si začal
posrávat gatě, čekajíc a přemýšlejíc, jestli na ně taky přijde. Sebastian čekal
nejdéle, strachoval se kurva každý den za poslední tři týdny. Tentokrát řekl
Amovi a Vincentovi, že to potřebuje udělat na vlastní pěst.
"Zkurveně jsi mi lhal, Sebastiane."
Sebastian vydíral quarterbacka, aby hodil krabici od mléka
na Elle. Hned poté se cítil za to špatně a to byl důvod, proč mu nabídl, že
jeho tým bude ochraňovat Elle stůl. Přiznal se, když Nero začal své první kolo
odplaty.
Sebastian šel na kolena. "P-P-prosím, n-nee-"
Nero se rozmáchl pálkou, zasahujíc jeho paži. Bylo mu kurva u prdele, jak moc
prosil. Bylo mu fuk, když Elle prosila.
Nero si dal načas, udeřil pálkou proti Sebastiánovu tělu,
aby měl na paměti, každé místo, kde se kdy dotkl Elle. Vzlykající zvuk v
kombinaci se zvuky zlomenin uklidnilo jeho duši.
Nero se sklonil a popadl téměř v bezvědomí Sebastianovu
tvář. Ujistil se, že zlomil každý centimetr jeho těla, ale jeho tváře se
nedotkl.
"Udělal jsem ti, kurva slib, že budeš k nepoznání
a já držím sliby."
Nero si odsunul vlasy z obličeje. Když vstal, podíval se na
Luccu, opřeného o auto a kouřícího cigaretu.
"Konečně se na mě dostane? "
Nero přešel k němu. "Co s ním uděláš, až
s ním skončíš?"
Lucca mávl cigaretou směrem k Sebastianovu tělu.
"Myslel jsem, že bych ho odvezl do nemocnice."
Nero odkráčel zpět k autu, spokojený, že ho přenechal
Luccovi. Nero právě vytvořil umělecké dílo, ale Lucca udělá mistrovské dílo.
Nero se dostal do auta a vytáhl telefon. Teď, když
skoncoval se všemi, kdo někdy ublížili Elle, mohl konečně uplatnit nárok na
odměnu, když si to teď zasloužil.
Nero vyjel na polní cestu, s úsměvem na záblesk světla v
dálce.
***
Elle sledovala Mariu zvednout šaty.
Maria zavrtěla hlavou. "Ne, nelíbí se mi."
Elle se zasmála. "Plánuješ někam jít?"
Nero zavolal a zeptal se, jestli by strávila noc s Marií,
říkal, že vypadala, jakoby potřebovala nějaký holka čas. Elle samozřejmě
souhlasila a řekla rodičům, že bude přes noc u Chloe, protože její otec by
neocenil, kdyby věděl, že zůstane v Nerovém domě. Vzhledem k tomu, že byla
zase školní noc, řekla jim, že měli další projekt - koneckonců, to napoprvé fungovalo dobře.
Maria zvedla další. "Co si o tom myslíš?"
Elle nakrčila nos. "Je to strašně růžové…"
Maria je dala zpět. "Máš pravdu."
Elle zavrtěla hlavou, smála se. Dívala se, jak se Maria
hrabala víc, než se zastavila.
Maria si povzdechla a zamumlala cosi polohlasně, pak šla do
zadní části jejího šatníku a vytáhla bílé šaty.
Elle upadla pusa. "To vlastníš?" Šaty byly čistě
bílé, ale z draze vypadající látky. Šlo o to, že Elle šokovalo, jak byly velmi
krátké a těsné.
Maria přistoupila k ní. "Zkus si je."
Elle zavrtěla hlavou. Neexistuje
žádný způsob, jak bych se do nich narvala.
"No tak, Elle. Jen chci vidět, jak na tobě vypadají.
Prosím? "Maria na ní udělala štěněčí oči.
Ach jo. "Dobře,
pokusím se do nich vejít." Vytrhla od ní šaty.
Maria se zasmála a vyšla ze šatny, aby zavřela dveře.
"Ach, nemůžeš mít v těchto šatech kalhotky a ani podprsenku."
Co? Myslela jsem si,
že si je mám jenom zkusit. Elle odhodila šaty, a aby uchlácholila Mariu,
všechno svlékla. Elle strčila nohy do šatů a pak prostrčila ruce do ramínek.
Uhladila šaty dolů a všimla si, že nebyly tak krátké. Dost krátké. Nicméně, Maria by měla
štěstí, kdyby jí zakryly zadek. Elle se divila, jak na celém světě, se jí
podařilo udržet šaty skryté od jejích bratrů.
"Dobře, pojď dál."
Maria otevřela dveře o vteřinu později. "Ach, můj
Bože. Je to perfektní! "
Maria vzala Elle za ruku a pak jí odtáhla k jejímu stolku a
posadil jí na něj.
Elle viděla záblesk v jejích očích. Oh, Bože.
"Co to děláš?"
"Elle, k smrti jsem toužila obléknout dívku.
Nekaz mi zábavu. "
Elle se znovu podívala na Mariiny štěněčí oči. Neexistoval
žádný způsob, jak by mohla říct ne, a jako výsledek, Elle se rozhodla, že bude
Mariina Barbie na hraní v životní velikosti. Seděla na židli, co se zdálo
jako celé hodiny, zatímco Maria jí vlnila vlasy a dělala jí make-up. Když byla
hotová, Maria jí dala nějaké bílé páskové podpatky. Elle pak vstala, aby Maria
mohla vidět její výtvor.
Maria zatleskala, chichotala se. "Bude mě za to
milovat."
"Co?" Kdo
je on?
Maria vzala Elle za ruku a tlačila ji poprvé před zrcadlo –
dávala si pozor, aby se předtím Elle neviděla, aby později mohla ocenit konečný
výtvor.
Elle zalapala po dechu na svůj odraz. Vlasy měla stočené v
téměř chaotických vlnách, čímž to vlasy zvedlo. Její make-up byl dokonalý
s odvážně namalovanými oči a růžovým leskem na rty. Maria nemohla odolat. A šaty.
Když to teď poprvé viděla, výstřih odhalil vrcholky ňader,
které je pěkně pozvedly silnými pásky. Elle teď pochopila, proč se pod šaty nic
nenosí, když byly jako druhá kůže. I když materiál nebyl vidět, mohli byste
vidět obrysy a cokoliv pod nimi. Elle nikdy neměla ani pocit, že bude vypadat
tak krásné v celém svém životě.
"Vypadáš nádherně, Elle," pochválila Maria.
"Díky tobě a za tvůj čas, který jsi s tím
strávila. No, dost času jdi nad tím strá- "
"Počkej, kolik je hodin?" Maria se podívala na
hodiny. "Jedenáct čtyřicet pět!" Maria popadla Elle za ruku a táhla
ji doprostřed její ložnice. "Počkej tady." Pak Maria zmizela.
Um, jo…
***
Nero otevřel dveře jeho ložnice. "Co to sakra,
Mario?"
"Promiň, Nero. Potřebovala jsem ji na něco,
"Maria se ho snažila uklidnit.
"Říkal jsem ti, abys jí na třicet minut zabavila,
kurva, ne celý večer. Jen jsme jí řekli, že ji tu chceš, tak jí sem kurva
dostaň. "
Maria obrátila oči v sloup. "Jo, jo, jo. Dobře, můžeš
mi poděkovat později. "
"Za co? Že si mi jí kurva ukradla? "
Maria se začala smát: "No dobře, já odcházím s Luccou.
Elle je v mém pokoji. " Maria začala odcházet. "Jo, nezlob se na mě
za ty šaty. Nikdy jsem je vlastně na sobě neměla. "
Co?

Děkuji :)
OdpovědětVymazatĎakujem za kapitolku :)
OdpovědětVymazatMoc děkuju za skvělou kapitolu.
OdpovědětVymazatĎakujem 😀
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazatĎakujem 😅
OdpovědětVymazatMoc děkuji. 😘😘😘
OdpovědětVymazatděkuji :)
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazat