MMM - 8. kapitola

Překlad: Marta

Matt

Je kolem sedmé hodiny večer, když mi zazvoní telefon. Nanáším tetování na klienta u Reedů, takže nemůžu odpovědět. Přijde Friday a ukáže k mé kapse. „Chceš, abych ho vyndala?“ ptá se.

Zvedám pistoli a stavím se tak, že se může dostat do mojí kapsy. „Prosím,“ říkám.

„Buď opatrný nebo bude Paul žárlit,“ škádlí mě, když loví v mé kapse.

Paul odfrkne. Snaží se dostat jí do jeho kapsy tak dlouho, jak si můžu vzpomenout. „Myslím, že je už zelený závistí,“ říkám nahlas.

„Pokud je zelená nová červená,“ nadhazuje zpátky. Vytáhne můj telefon a dá si ho k uchu. Neměli jsme telefony dlouho, protože jsme si to jednoduše nemohli dovolit. Ale minulé Vánoce nám všem Emilin táta koupil nové, protože má víc peněž než Bůh a nic lepšího s nimi na práci. Říkal, že jsme měli moc těžké bez nich udržet krok. Ale já myslím, že to byl spíše Emily nápad než jeho.

„Mattův telefon,“ pípne. „Ahoj, Sethe,“ říká, nakrčí obličej. „Jo, je tady, vydrž.“ Stiskne tlačítko reproduktoru na telefonu.

„Co je, Sethe?“ ptám se.

„Matte?“ ptá se Seth a zní trochu udýchaně.

„Co se děje?“ ptám se. Pokládám pistoli a začínám si sundávat rukavice.

„Mluvil jsi dneska s tetou Sky?“ ptá se.

„Ne,“ odpovídám, chlupy na zadní straně krku mi okamžitě vstávají. „Proč?“

„Dneska byl první den, kdy měla vyzvednout holky a prostě jít domů, a nikdo tu není. Začíná být pozdě, to je všechno.“

„Nemluvil jsem s ní,“ říkám. „Chceš, abych přišel?“ Jsem už téměř na cestě ke dveřím a Pete přebírá mého klienta.

„Zavolej, když nás budeš potřebovat,“ říká Paul k mým zádům. Jako by mi to musel připomínat. S pohledem přes rameno na něj mávnu a přikývne.

„Volal jsi jí na telefon?“ ptám se.

„Jo, jde to rovnou do hlasové schránky. A zprávy, které jsem poslal, říkají doručeno, ale nepřečteno.“

„Pravděpodobně má vybitou baterku, Sethe,“ říkám. Vůbec si nedělám starosti. No, možná trochu.

„Měla mi zavolat a říct, kde je,“ mumlá a dovedu si představit, jak si tahá vlasy frustrací.

„Pravděpodobně si myslela, že nebudeš ještě doma,“ říkám. „Jsem na cestě dělat ti společnost. „Máš chuť na pizzu?“ Dospívající kluci vždycky mají chuť na pizzu.

*****

Zastavím se opravdu rychle u Ricka, abych nějakou objednal a vzal jim sebou. Když se dostávám k bytu, vidím Sky vykládat dívky z auta u předního vchodu. V rukách má tašky a tašky s věcmi.

„Potřebuješ pomoct?“ ptám se.

Vzhlédne a odfoukne si vlasy z obličeje. „Matte,“ říká, ale milý úsměv jí tahá za koutky rtů a je to dost, aby mi to vyrazilo dech. Má přítele, debile. Nedělej si žádné naděje. „Co tady děláš?“

Usmívám se, protože to je tak, jak se cítím uvnitř. „Seth mi volal, když vyšiloval, že nejste doma,“ přiznávám.

Poklesne jí obličej. „Oh,“ říká. Zamračí se. „Proč by to dělal?“

Pokrčím rameny. „Měl strach.“

Zabouchne dveře od auta, i když je tam ještě víc tašek.

Podívám se přes okýnko. „Nech mě ti s tím pomoct.“

Vrtí hlavou. „Přijdu a vezmu je později,“ říká. „Zřejmě potom, co uklidním Setha.“  Podívá se na mě kajícně. Zvedá tašky. „Šli jsme nakupovat.“

„To můžu říct,“ říkám. Ukážu k Mellie a skrčím se. Vyleze mi na záda a pevně se drží. Vstávám a točím se s ní dokola, jakoby to byla moje neteř. Mellie křičí a píská. Stále mám v jedné ruce pizzu, takže jí položím na horní část auta.

„Já taky,“ křičí Joey, přilepená k mé noze.

Nabírám také Joey a točím je v kruhu obě.

Sky se směje. „Myslím, že tě mají rády,“ říká tiše. V její tváři je pohled touhy.

Šťouchám obě dvě. „Jo, mají mě rády.“ Obě křičí, když je zase točím dokola. „Myslím to opravdu,“ dobírám si jí. „Co tady není k milování?“zvedám k ní obočí, žertuji s ní, jako se ženou, o kterou bych mohl mít zájem. Ale nebyla tu taková už dlouho.

Její obličej se zbarví a je tak zatraceně pěkná. Ale nic neříká. Ačkoliv její oči cestují od vršku mé hlavy až ke špičkám u nohou, na některých místech zůstávají déle než na jiných. Je to zájem, co vidím jejích očí? Olízne si rty a podívá se pryč.

„Opatrně,“ varuji ji tiše.

Vrtí hlavou, jako kdyby chtěla, abych mlčel. Tak to udělám. Pro teď.

Následuji ji do budovy s holčičkami stále přilepenými na mě, protože je pořád držím, a pizzou. Holčičky pořád křičí, když s nimi procházím dveřmi do bytu.

„Podívej, co jsem našel,“ říkám nahlas, jak vstupuji do kuchyně. Seth se otočí, na tváři tvrdý výraz a začíná otevírat pusu. Dovedu si představit, co vyjde ven, takže ho přeruším. „Tvoje teta Sky byla tak milá, že tohle odpoledne vzala dívky nakupovat,“ říkám. Setkám se s jeho očima a dávám mu jemné varování, aby držel pusu zavřenou.

Zírá na mě a nakloní se kolem mě, aby Sky řekl, „Mohla jsi zavolat, abych si nedělal starosti.“

„Nemyslela jsem si, že už budeš doma.“ Podívá se na hodinky. „Nechtěla jsem, aby ses bál, Sethe,“ říká. Je upřímná. A ví, že mu přidělala starosti zbytečně. „Omlouvám se kvůli tomu,“ říká tiše.

Dávám pohled Sethovi, který si povzdychne. Jde k ní a zabalí ji v divném objetí, jaké jsem ho viděl dávat jeho mámě stokrát. Zvedne ji trochu ze země. „Dělal jsem si starosti taky o tebe,“ vysvětluje.

Usměje se a je to krásné. „Díky,“ říká. „Taky můj telefon je vybitý. Ujistím se, že ode dneška budu mít v autě nabíječku. Nejsem zvyklá mít jí sebou.“ Začne pokládat tašky. „Vzala jsem holčičky nakupovat nějaké nové oblečení,“ říká. Podívá se na Setha. „Doufám, že je to v pořádku.“

Vypadá trochu mrzutě. „Učitelka o jejich oblečení mlela týdny.

„Holky,“ zavolá Sky. „Pojďte a ukažte Sethovi, co máte, zatímco já vyložím zbytek.“

Seth se na mě podívá a pak dolů na množství tašek, které jsou roztroušené po celém místě. „Je toho víc?“ ptá se.

Zakřením se a přejedu si rukou po tváři. Viděl jsem všechny ty blbosti, které byly vzadu v autě. „Mnohem víc,“ říkám. Sky jde ke dveřím, takže trhnu palcem jejím směrem. „Jdu pomoct tvé tetě,“ prohlásím.

Zakření se na mě. „Pomoct? To je to, jak se tomu teď říká?“

Sky je už téměř venku ze dveří a opravdu chci jít s ní. „Má přítele,“ říkám.

Zavrtí hlavou. „Už ne. Včera jí dal kopačky. Nebylo to pěkné.“

Takže nemá přítele? Moje srdce poskočí. Zatraceně. „Brečela hodně?“

Zavrtí hlavou. „Ale proběhla divná diskuze o orgasmech, jeho přirození, a že je sobecký v posteli.“ Otřese se. „Mnohem víc, než jsem chtěl slyšet.“

„Taky mnohem víc, než bys měl opakovat,“ upozorňuji ho.

Sevře mi rameno. „Potřebuješ všechnu pomoc, kterou můžeš dostat, chlape,“ říká a stiskne mě. Zašklebí se.

Dám mu pohlavek, který Joey a Mellie nemůžou vidět a následuji Sky do chodby. Pořád čeká na výtah, takže k ní doběhnu a zastavím trošku udýchaný. Nejsem si jistý, jestli můj nedostatek vzduchu je proto, že se mi kurevsky ulevilo, že je nezadaná nebo kvůli rychlému běhu, ale domnívám se, že je to to první. A jsem s tím v pohodě.