MMM - 6. kapitola

Překlad: Marta

Matt

Probudím se druhý den ráno s vědomím, že se musím omluvit Paulovi. Ulítnul jsem a nemůžu to prostě nechat být. Čekám na to, až se probudí. Většinou jde do tetovacího salónu dřív než já, ale dveře jeho pokoje jsou pořád zavřené. Tenhle týden nemá Hayley, jeho pěti-letou dceru. Je s Kelly, její mámou. Někdy s ní spí, když nemusí vstávat. Vstává se sluncem, a ačkoliv je kurevsky rozkošné slyšet její žvatlání, muž potřebuje někdy spát. Pracujeme v obchodě opravdu dlouho, takže ne vždy odděláme jen osm hodin.

Vypadá to, že Paul dohání ztracený čas.

Logan žije s Emily, Pete žije s Reagan a Sam se vracel autobusem včera pozdě večer na univerzitu, takže jsme teď v bytě jen  Paul a já. Byt je tak tichý. Někdy příliš tichý. Jsem zvyklý na řvaní televize, protože Logan neví, že jí zapnul příliš nahlas – je hluchý – a na Sama a Petea, dvojčata, kteří se na sebe vrhají i přes nábytek. Teď jsme to jen já a Paul, dva staří chlapi a spousta klidu. Nemyslím si, že se mi to líbí.

Slyším otvírat se Paulovo dveře a pak rozmazanou čmouhu, jak jde na záchod. Jsme chlapi, nemusíme za sebou zavírat dveře, když tu nejsou žádné holky. Pak přichází do kuchyně, jeho blonďaté vlasy trčí sto různými směry a škrábe se na břiše, jeho flanelové pyžamové kalhoty ukazují tetování jména Kelly. Jsem s ním dobře obeznámený, protože jsem mu ho dělal. A je to zatraceně dobrý tetování, když si to musím říct. Já nemám nikde žádné ženské jméno a jsem si jistý, že nikdy nebudu.

„Dobré ráno,“ mumlá Paul, nalévající si hrnek kávy.

„Dobré ráno,“ odpovídám. Otevírám noviny a zírám na ně, ale nemůžu vidět slova na stránce. Můžu cítit Paulovu potřebu vylít mi misku cereálií na hlavu. Sakra, zasloužím si to.

„Omlouvám se za minulou noc,“ zamumlám.

Nepodívá se od svých cereálií. „Nedělej si s tím starosti.“

„Byl jsem osel.“

„Měl jsem držet jazyk za zuby.“

„Měl jsem s tebou souhlasit. Měl jsi pravdu. Není to pryč.“

Mluví s plnou pusou jídla. „Kdyby to bylo za tebou, nebyl by ses choval, jako by tě ten čurák praštil do břicha.“

„Jo.“

 „Co na něm viděla?“ ptá se.

„Neumíral?“ hádám.

Nakonec se na mě podívá. „Neomluvitelné.“

Ne, není tu žádná omluva pro podvádění.

„A měl jsi pravdu o mě a Kelly.“  Pokračuje v jídle, nedívá se na mě.

„Nechci v tom mít pravdu.“

„Smůla. Nevěděl jsem, že víte, že to pořád děláme.“

Zavrtím hlavou. „Nikdo to neví, jen já.“

„Doufám, že to není příliš zřejmé.“ Zašklebí se.

„Ne, viděl jsem vás spolu, když byl Logan v nemocnici. Způsob, jakým se na tebe dívá…“ Podívám se mu do obličeje. „A způsob, jak se díváš ty na ní.“

Nakonec zvedne pohled. „Prostě spolu padneme do postele. To je všechno.“ Pokrčí rameny. Vypadá opravdu nesvůj a obvykle takhle o Paulovi nesmýšlím. „Je to jednoduché. A pohodlné.“

Nevěděl bych, co to jako je. Usměju se pro sebe.

„Co?“ zeptá se.

„Mluvíš o sexu s Kelly, jako když to je tvoje noha vklouzávající do staré boty.“

Popotáhne.

„Ale stejně jako staré boty, bývalka může být pohodlná, ale selže, když potřebuješ podporu.“

„Cink, cink, cink,“ vykřikne, jako kdyby zvonil zvonem ve vzduchu.

„Co?“ nemám ponětí, o čem mluví.

„Řekl jsem ti někdy, proč jsme se rozešli?“

Nikdy neříkal, ale mám dost dobrou představu. Každopádně vrtím hlavou.

„Nechtěla vás kluky.“

„Cože?“ Teď tohle byla poslední věc, kterou jsem čekal.

„Byla těhotná s Haley a mě bylo téměř dvacet jedna. Máma a táta byli pryč a ona vás nechtěla. Chtěl jsem si ji vzít. Ale nechtěla mou rodinu.“

„Dala ti na výběr?“

Vstává a praští svou miskou do dřezu příliš tvrdě. „Tady nebyla zkurvená volba. Vy kluci jste byli můj život a já jsem byl všechno, co jste měli. Žádná volba.“

Paul vstoupil do otcovství způsobem, jakým někteří nastoupí na vysokou nebo do práce po škole. Dal tomu vše, co měl. Jsme jen rok od sebe, ale nikdy jsem nemusel udělat, to co on. Vzdal se všeho, dokonce i svého šťastně až do smrti, pro nás. Bože. Teď se cítím hrozně. Zničili jsme jeho život.

„Nemohl jsem si je vybrat bez vás,“ říká. „Kde jsem byl slabý, vy jste byli silní. A kde jsem byl silný, vy jste byli slabí.“ Má pravdu. Vzájemně jsme doplňovali jeden druhého.

„Vzdal ses plného úvazku s Haley kvůli nám.“ Teď jsem naštvaný.

„Jsem táta Haley, a vždy budu. Mám jí polovinu času a funguje to pro nás dva dobře.“

Funguje. Opravdu funguje.

„A co teď, když jsou všichni z domu?“

„Co s tím?“

„Teď, když je o každého postaráno, proč se nepostaráš sám o sebe? Jdi získat svůj skutečný život. Ty a Kelly pořád patříte k sobě. Proč to neudělat trvalým?“

Vrtí hlavou. „Nemiluju ji.“

„Ale- “

„Mám ji rád. Jsme přátelé. Ale to je vše.“ Pokrčí rameny. „A někoho vídá. Začíná to být pěkně vážné.“

„Kdy to bylo naposledy, kdy jste…?“

Zakření se. „Včera.“

Převrátím oči. „Tak to nemůže být moc vážné s tím druhým chlapem.“

„Jen ten fakt, že je tu druhý chlap, znamená, že to není vážné se mnou.“  Zhluboka si oddechne. „A nemiluju ji. To je věc, kterou jsem si jistý. Protože pomyšlení, že žena, kterou miluju, spí s jiným chlapem, by mě uvnitř rozervalo, ale tak to není. Je s tím něco špatně.“

„Ok.“ Nevím, co dalšího mu říct.

„Takže, ohledně April,“ říká.

„Nechci mluvit o April.“

Zírá na mě. „Smůla.“

Tohle je Paul. To je to, co dělá. „Co tím myslíš?“

„Bude se vdávat, chlape. Je čas se přes ní dostat.“

Rozhodím ruce. „Snažím se.“

„Měl bys jít na svatbu. Dostat to všechno ze svého systému. Vzít sebou žhavou kočku.“

„Kam mám jít, abych jednu sehnal?“

Kouká na mě, jako bych byl šílený. „Vole, doprovod můžeš najít kdekoliv.“

Možná hledám na špatných místech.