Kor.: Evudar
Dva nákupní dni navíc
Alexia
Světla jsou zhasnutý,
když vstupuji do naší ložnice. To mě poser, pokud to nezní báječně -
"naše" ložnice. Nyní, když Jaxson žije s námi v domě Grant, je to
domov. On byl chybějící kousek do naší skládačky. Kráčím k posteli a zapínám
lampu. Všechny tři z mých chlapců jsou tvrdě spící. Zhasínám lampu.
"Kotě."
Já ji opět zapínám a
sednu si na kraj postele.
"Ahoj, ty."
Skloním se a dám mu pusu. Sladký Ježíši, on voní dobře. Dívám se na naše spící
syny. "Nepovedlo se ti je dostat spát v jejich pokoji?"
"Po přečtení Chceš
Žirafu na Vánoce, Veselá promenáda krys, Santa se stěhuje do Miami, Sobi jdou
do útoku, Homer Hroch nenávidí svátky, Dítě, který snědlo ovocný koláč a žilo,
aby o tom řeklo, paní Clausová zachraňuje Vánoce znovu, Elfové milují vaječný
likér, a sto otázek a legračních skutečností, oni se nakonec skáceli
ke spaní. Zachumlal jsem je do deky, a šel jsem do sprchy. A když jsem se
dostal ven…"
Zvednu to, co doufám, že
je sexy, svůdný obočí. "Je zde deset ložnic v tomto domě, a jen polovina z
nich je obsazena."
"To je nápad."
"Dobrej."
"Stýskalo se mi po
tobě mimochodem."
"Nemáte ponětí,
pane Ryane."
"Vyzvednul jsi
je?"
"Ano, a oh moje
peklo, oni jsou rozkošní. Přísahám, oni vyrostli o palec za dva týdny. Ti
majitelé útulku jsou báječní. Nyní jsou školení na nočník, umí se převrátit a
hrát mrtvého."
"Je to vše? Člověk
by si myslel, že poté, co jsi jim dal dost peněz na udržení chodu útulku na
století nebo dvě, že je naučí, aby si po sobě uklidili."
"Nejsi ty Grinch
která ukradl Vánoce?"
"Já jen
říkám."
"Potom přestaň
říkat."
"Omlouvám se, jsem
jen unavená."
"Jsi unavená?"
"Omlouvám se.
Můžeme začít znovu?"
"Prosím."
"Ahoj, miláčku,
Bože chyběl jsi mi. Vypadáš unaveně. Vyzvednul jsi štěňata? Kde jsou?"
"Mnohem lepší. On
se usmívá.
"Štěňata jsou na
chatě se Sam a Laniem."
"Jak bylo v
Londýně?"
"Noční můra, ale
podařilo se nám vyrovnat věci. Sam měla pravdu, ohledně renovace továrny. To je
nerealizovatelný. Měla jsem ji poslouchat."
"Ona je projektový
inženýr."
"Ano, ona je, a ona
se bude muset přesunout tam na chvíli a Lane není příliš šťastný ohledně
toho."
"Ty vypadáš
unaveně, má drahá."
"Jsem vyčerpaná.
Chtěla jsem to zkusit a spát v letadle, ale já jsem skončila v práci."
"Miláčku, musíš
zpomalit."
"Ty víš, že jsem
měla v plánu vzít si týden volna, ale pak se objevila ta Sheffieldská továrna,
a potom ten problém v Hong Kongu."
"Nic není
důležitější než ty a to dítě."
"Já vím." On
se posadí. "Ty jdi a svlíkni se a já ti běžím udělat koupel."
"Ne, ty spi. Já
jsem v pořádku." On vstane z postele, vyzvedne mě a nese mě do koupelny.
"Miluju tě, pane
Ryane."
"Raději bys měla,
paní Grantová." On naplňuje vanu, zatímco já si sundávám oblečení, make-up
a vytahuju si mé vlasy do uzlu. Když jsem hotová, on pořád napouští vanu. On se
otočí-ach můj. Jdeme kempovat?
"Co je s tou
stanovou tyčí, pane Ryane?" On se pohladí jeho rukou dole přes jeho
boxerské slipy. "Máte na mysli… tuto maličkost?" On škádlí.
"Ano. Váš maličký
človíček."
"Mohu se k tobě
přidat?"
"Já nevím, pane
Ryane. Nemyslím si, že je zde dostatek místa pro všechny "tři" z
nás." Vedu svou ruku nahoru a dolů přes maličkou stanovou tyč. On
zanaříká. "To je škoda. Opravdu bych mohl použít koupel."
"Není vše ztraceno.
Udělám místo." Strhnu jeho boxerky a on z nich vyjde ven. Beru ručník a
položím jej na podlahu před něj, a pak si kleknu. Beru jeho ptáka do ruky a
vzhlédnu na něj.
"Bože, já tě
miluju."
"Který muž nemiluje
ženu klečící před ním?"
"Touché."
Obalím svou ruku kolem jeho maličkatýho človíčka.
On zamumlá několik
nesrozumitelných slov, když jeho hlava padá dozadu. Já lížu, saju, a lehce
skousnu, zatímco jemně válím jeho koule.
"Ach bože," on
zasténá, "tak blízko, zlato." Bože, jak miluji tyto dvě slova -
"blízko zlato."
Skoro stejně jako miluji
tyto další dvě slova - "Už budu."
Pokud jde o dávat
Jaxsonovi jeho milované zde "Alexia je jedna líná ptáků-sající
mrcha." Jsou chvíle, že je to pravda.
Ale je tady jedna věc,
nejen že se Seals[1] chtějí dostat dovnitř a
ven, oni toho chtějí dosáhnout bez jakýchkoliv příčinných souvislostí. Čím déle
to trvá, aby svou práci dokončili, tím je větší potenciál pro zranění nebo
příčinné souvislosti. To samé platí i pro kouření ptáků. Čím déle to trvá pro
vás k dosažení cíle - "orgasmu" - tím větší je pravděpodobnost, že
utrpíte zranění.
Dalším problémem je
"velikost" operace. Větší operace jsou rizikovější. Větší ptáci jsou
rizikovější. Beru velké riziko tím, že si dávám jeho nadprůměrného ptáka do své
pusy, a čím déle tam bude, tím větší je pravděpodobnost, že se moje uvula[2] natrvalo oddělí. Mám ráda
svůj čípek, a chci, aby to tak zůstalo, takže nasadím velké zbraně. Masíruji
jeho hráz[3], a pak tak jako nenápadný
bombový útočník, já vklouznu mým prstem dolů až k jeho řitnímu otvoru a
zakroužím přes něj několikrát. Potom položím bombu - protlačím do něj špičku.
"Ach, bože,"
on zanaříká a posune se dozadu a dolů na mém prstě, napíchává sám sebe. Ouha!
To je nové území pro mě. Nikdy jsem to neudělala celým prstem - "atomová
bomba."
"Ach Bože. Ach
Bože. Ano, Bože. Prosím, Bože. Nepřestávej, nepřestávej," on opěvuje, když
pumpuje mým prstem a noří se dovnitř a ven z mých úst. On se kolébá dozadu a
vy-vrhává se, a pak se kolébá dopředu a vrhá se do mě tvrdě.
"Svatý peklo ptáků
- sání!" Křičím v mé hlavě, když mé pravé oko slzí. Přeruším misi, opakuji
ji, přeruším misi. Uvula dolů, opakuji, uvula dolů. Dýchací cesty byly
narušeny.
"Bože, Lex, cítím
se táááák kurva dobře." Ne! Snažím se oprostit z jeho penisu, ale on to
nedovoluje. Má mě zabarikádovanou dole a je zde pouze jedna cesta ven. Jestliže
ho jeden prst může dohnat k okraji - dva by ho měli strčit přes.
Mám na to čas tak
akorát. Příště až se zhoupne dopředu, to nastane. On se zhoupne dozadu pak
nahoru a… prst číslo jedna se setkává s prstem číslo dvě.
"Ó můj bože. Ano,
ano… už budu. "Kurva! Do prdele! Kurva!" Mise splněna - Úúúha!
* * *
"Já si myslím, že
ona je vzhůru."
"Ne, to není, ty
ňoumo."
"Nejsem
ňouma."
"Ano jsi." Moje
levé víčko se zvedne.
"Vidíš, říkal jsem
ti, že je vzhůru," říká Chase.
"Dobře, už
jsem."
"Mami, věděla jsi,
že táta prdí ve spánku?" Ptá se JB. Směju se. "Ne, nevěděla. Ale díky
za vypozorování." Chase se plazí po boku svého otce posteli a stahuje z něj
přikrývku.
"Hele, mami. Táta
má nesmírně velký čůrání." Já se směju. "Ano, to má."
"Vypadá to oteklé.
Myslím, že to potřebuje lékařskou záměr. Nebo on možná má hůl v zadku, jako jí
má Babča, a to pak přispívá jeho čůrání naběhnout jako balón."
"Možná, že on má
arašídovou alergii," JB dodává, "čteme o nich on-line, protože
Carriino přítelkyně, Ronny, snědla arašídový oříšek a málem zemřela. Její
dýchací cesty byly zabudovaný."
"Nikdy jsem si
tohle nemyslel," Chase říká, jak pokračuje v jeho inspekci na jeho otcově
ranní erekci. Zavrtěla jsem hlavou. Kluci budou kluci. "Je to
"lékařská péče," a její dýchací cesty byly "sevřený" a
penis tvého otce je v pořádku. Velký, ale v pořádku." Chase se zamračí a
spustí přikrývku. Pak se plazí zpátky po mojí straně postele a klekne si vedle
svého bratra.
"Víš, jaký je dnes
den?" Ptá se mě JB.
"Hmm. Myslím, že je
to sobota."
"Mami," oba
kňučí - našpulí se.
"Cože? To není
sobota?"
"Je sobota,
mami," Chase říká, "ale je to zvláštní sobota."
"Speciální
sobota?"
"Velmi speciální,"
JB dodává. Moje dlaň udělá kontakt s mým čelem, jelikož tomu dodávám dramatické
číslo. "Ach, teď si vzpomínám, že je Štědrý den -předvečer."
"Mááámííííí,"
JB naříká.
"Je to poslední den
práce pro Santovy elfy za rok."
"Néééé," říká
Chase ukňouraný - s našpulenými ústy.
"Ach, už si
vzpomínám. Jak hloupé ode mě." Zavrtěla jsem hlavou, s hereckým cítěním.
"To je den, adoptuj si soba."
"Můžeš to
udělat?" Ptá se mě JB. Chase se zamračí. "Ty jsi doopravdy zapomněla
co je dnes za den?" Usmála jsem se a rozcuchala mu vlasy. "Nikdy bych
nemohla zapomenout na to, co je dnes za den."
"Není to
sobota?" Ptá se Jaxson.
"Tati!" Oba
dva křičí a skáčou nahoru a dolů, a pak vyskočí a plazí se po něm. Ten by se
měl postarat o jeho obrovské čůrání.
"To jsou naše
narozeniny, tati," Chase mu řekne.
"V žádném případě,
kámo. Jste si jisti?
"Tati," oba
zakňučí.
"Myslím si, že vím,
o dvou tříletých, které potřebují k narozeninám šimrání." Oni skáčou
nahoru a dolů, a pak padají do středu postele. Oni sténají a chichotají se jak je
Jaxson a já lechtáme, dokud neprosí o milost.
"Už ne! Už
ne!" oni se hihňají - prosí.
"Myslím si, že vím,
o mamince, která by mohla být použitá pro dobré lechtání," říká Jaxson.
"Ne. Ne, já si
nemyslím si, že ano," prosím - špulím pusu. Jejich gang mě lechtá.
"Stop! Počůrám si
moje kalhotky."
"Ne, dokud nebudeš
křičet 'slitování'" říká JB.
"Dobře. Slitování,
milosrdenství, prosím, přestaňte… ale ne."
"Co se děje?"
Ptá se mě Jaxson.
"Příliš
pozdě." Chlapci se hihňají. Já vstávám z postele. "To není legrační,"
řekla jsem a přejdu k nim.
"Je to"
všechno "vaše chyba, že nemohu zadržet svoje čůrání." Jejich smích se
obrací k hysterii. Jaxson zastaví jeho hysterii. "Proč je to moje
vina?" Já mu dávám můj "maminkovský" pohled. A to jeden sakra
"maminkovský" pohled. Ten trumfne "To Obočí" - jakýkoliv
den. On se zamračí - našpulí rty. "Domnívám se, že já jsem byl ten jediný,
kdo to všechno začal." Přikývla jsem, napodobím nafouknutí se a kráčím do
koupelny. Dokončím to, co jsem začala a vstupuji do sprchy.
O pár minut později,
zatímco si oplachuji šampon z mých vlasů, cítím teplé ruce mezi mýma nohama,
pak teplé rty na mém břiše.
Otevřu oči a podívám se,
když on daruje mému břichu ještě jedno vřelý milující letmý políbení.
"Co to děláš?"
"Líbám moje"
holky "dobré ráno."
"Kde jsou
kluci?"
"Lizbet přišla
klepající se. Lester udělal narozeninový skořicový rohlíčky."
"Aha," říkám a
mračím se. "Takže to znamená, že tohle je jediný polibek, který
dostanu?" On se otočí na další sprchovou hlavici v naší pro deset lidí
obrovitánský sprše, a vkročí pod ní. "Pokud si nepospíším s mojí prdelí,
budou pryč." Skončím s mými vlasy a vypnu vodu. Ráda bych se podílela na
některý zábavě v ranní sprše, ale já nemůžu soutěžit s Lesterovými skořicovými
rohlíčky. Ty zatracený lepkavý buchty. Vystoupím ven a začnu se sušit když Jax
vystoupí vedle mě.
"To bylo
rychlé."
"Já
pospíchám," říká, když běží ručníkem přes jeho dlouhé, žhavé (Bože, jak
bych ho ráda olízala do sucha) tělo a vlasy, a potom vejde do šatny. Ani jsem
si nezačala sušit mé (podle Phillipe) nemoderní, příliš dlouhé vlasy, když on
vychází ven, zcela oblečený.
"Dobře, domnívám
se, že vím, kde budeš na příští hodinu nebo tak."
"Jaké jsou tvoje
plány na dnešní ráno?"
"Půjdu zkontrolovat
přípravu na párty, a pak ubytuji štěňata. Stále ještě se je chystáš vzít na
oběd, viď? Takže můžeme skloubit ty věci dohromady? Oni vědí o té párty, ale já
bych chtěla, aby některé věci byly překvapením." On mi dává rychlý letmý
polibek na čelo. "Jo, já jsem se jich zeptal, co chtějí dělat, a oni řekli,
že chtějí jít na místo zvané "Odhoď mě, prosím[4]."
Já se směju. "Je to Chuck E. Cheese."
"To je jedno."
"Myslím si, že
každý dítě má rádo to místo, protože každý rodič ho nenávidí. Nejbližší z nich
je asi hodinu odsud, takže bys to měl raději naplánovat podle toho."
"Přemluvil jsem
Stewarta, Nicka, Marca a Henryho půjdou s námi."
"Ti ubozí
bastardi."
"Nemůže to být tak
špatné. Oni tam podávají pivo ne?"
"Já si myslím, že
ne." On se zamračí. "To přežijeme, nějak." On mi dává další
rychlý polibek. "Uvidíme se tedy později."
"Bav se."
* * *
"Lestře ty jsi
překonal sám sebe. Chlapci to nebudou chtít jíst."
"On na tom pracuje
celé dny," říká Mary.
"Vsadím se, že
dělá. Je to umělecké dílo. To nevypadá jako dort. Vypadá to přesně jako auto
Matchbox vyrobené z Lega.
"Takže si myslíš,
že se jim to bude líbit?"
"Lestře, oni tě
budou milovat. JB to bude chtít rozebrat a postavit z toho něco jiného a Chase
bude chtít s tím jezdit po podlaze."
"Oni nemůžou mít
prostor pro dort po všech těch rohlíčkách, které zhltli," dodává Mary.
"Neboj se, oni si
najdou prostor."
"Ti dodavatelé
jídla jsou zařízeni a já jdu začít s dekorací."
"To zní dobře. Jdu
zkontrolovat štěňata, a pak ti přijdu pomoct."
"Nemůžu uvěřit, že
už jsou jim tři," říká Mary, jak začnou její oči slzet.
"Mary,
neplač."
Ona se kouše do rtu.
"Jsem v pořádku. Jsem v pořádku." Ona se chystá brečet. Dávám jim
oběma obejmutí. "Ještě jednou díky za všechno. Uvidím vás dva
později."
Já opouštím scénu přímo
nouzovým útěkem od Maryinina festivalu-pláče. Jakmile ta žena začne plakat,
nemůže se zastavit. Dívám se ven z okna. Sněžilo po dobu několika hodin, a je
tam stopa nového sněhu. Natáhnu si na sebe nějaké kozačky, popadnu čepici, a
beru si můj kabát. Pak si razím svou cestu do domu pro hosty, nebo jakému rádi
říkáme "Grantova chalupa."
V Grant House, v New
Yorku se cítím jako doma. Je to jediný domov, který jsem vlastnila jiný, než
ten podkrovní byt v Soho, ve kterém nežili generace předků. Žádní duchové nebo
špatné vzpomínky zde nejsou. Chystáme se ho naplnit rodinou, přáteli, láskou a
dobrými vzpomínkami.
Řekla jsem Sam, že tam
chci velký sprchový kout a vanu, pohodlnou domácí kancelář, helikoptérový-polštářek
pro Lanův vrtulník, stáje s jízdárnou, stodolou, velký krytý, venkovní bazén
pro chlapce a domek pro hosty. Našla perfektní zalesněný pozemek v severní
části státu New York, nedaleko od Ryanova panství a postavila nám krásný domov.
Je to nové, ale vypadá jako by už zde byl celá staletí, a doufám, že bude.
Když jsem dorazila do
domku, kráčím k zadním dveřím. Jsem rodina, konec konců. Já zaklepu několikrát
a nedostanu žádnou odpověď, takže s třísknutím otevírám dveře. "Jste
slušní?" Křičím. Slyšela jsem Lanův smích. "Bohužel ano," on
říká, když přijde, sejde se semnou u dveří. Skopnu si své boty pryč a pověsím
si kabát. Pak mu dávám rychlou pusu na tvář a teplé objetí. Lane se dívá z
okna. "To opravdu začíná držet."
"Jo, to opravdu
klesá." Vezme mě za ruku. "Pojď dál a připoj se k legraci."
Vcházím do hlavního obytného prostoru, nebo to, co bylo obývací prostor. To
bylo převzato štěněčím vybavením.
"Koupili jste tohle
všechno? Vypadá to tady jako Štěňata-jsou-z nás."
"Dobré ráno i tobě,
ségra."
"Omlouvám se. Dobré
ráno." Dávám jí polibek na tvář.
"A ne, my jsme
nekupovali tohle všechno. Jules a Marco pomohli." Jules vchází z kuchyně
se štěnětem spícím v… "Je to nosič na dítě?"
"Přeji ti dobré
ráno."
"Omlouvám se."
Přejdu a dám jí obejmutí a polibek a pohladím temeno hlavy štěněte.
"Není to dítě nosič
- to se nazývá čokl vak. Vidíš?" Říká a ukazuje mi díru u dna, kde je malý
krémově - zbarvený ocas prostrčený ven. Zavrtěla jsem hlavou. "Co si
vymyslí dál?"
"Nemáš ani ponětí,
přítelkyně. Já jsem ve špatném podnikání." Rozhlížím se po místnosti a
shlédnu něco. Co to…?
"Je to
kočárek?" Ptám se každýho, kdo se stará mi odpovědět. Sam se směje.
"Samozřejmě, že ne, je to psí kolébka." Zakoulím mýma očima
"Dobře, samozřejmě, že je." Ukážu na domeček na hraní - podobný
konstrukcí. "A tohle je štěněcí palác, správně?"
"Zase špatně,
ségra. To je pejskovo obydlí."
"Svatý
Kriste." Zkusím to ještě jednou. Zvednu něco, co vypadá jako mini
tréninkový nočník. "Štěněcí nočník?" Sam přistoupí a vezme si to ode
mě, a zvedne víko.
"Ubrousky?"
"Ano." Ukáže
na štítek. Čtu to. "Holistické Ohařské Zadnicové ubrousky."
"To je prostě
špatně," řekla jsem a posadila se na pohovku. Jules přemisťuje nyní
probuzené štěně z nosiče a pokládá ho na podlahu vedle jeho bratra, který žvýká
něco, co vypadá jako…
"To jsou
Chucksky?!"
"Starý pár,"
Sam se o to opírá.
"Ty zasraně
nejlepší svého druhu! To je barbarské. A prostě a jednoduše špatné." Sam
obrátí oči v sloup na mě. "Bůh chraň, žvýkání na Chuckskách."
"Je to…
znesvěcení." Ona si povzdechne, a rychle změní téma.
"Když už mluvíme o
zadečkách, jak je na tom tvoje?" Lane se směje.
"Řekla jsi mu
to?"
"Děláš si ze mě
srandu? Samozřejmě, že ano. Nikdy jsi neřekla, abych to nedělala."
"Já bych se
domnívala, že bys měla vědět, že ne."
"Jo, Sam,"
Jules dodává, "co je s tebou?"
"Ty jsi to řekla
Nickovi ne?"
"Dobře, uff."
"Jules,"
vykřiknu - našpulím se.
"Neboj se. Na
rozdíl ode mne, on umí udržet tajemství."
"Komu dalšímu jsi
to řekla?"
"Možná jsem se
zmínila o tom Markovi a Henrymu."
"Možná jsi?"
"Tak jo, udělala
jsem to."
"Takže, jak je na
tom stará vyplněná prdelní dírka?" Ptá se Lane.
"Řekla jsem Lanovi,
že ses cítila trochu "ucpaná", včera." Sam se směje.
"Ty jsi tak, to
není sranda."
"Ale no tak, Lexi,
přestaň se chovat jako 'uvíznutá mrcha,'" Jules vtipkuje.
Všichni se smějí.
"Už jste
skončili?"
"Je mi líto, ségra,
já vím, že je to "bolestivé" téma." Všichni se smějí - znovu.
"Ale no tak
Lexi," Lane říká, "uklidni se a vem to, do zadku, jako chlap."
Oni pokračují v řehtání se mé "bolavé situace."
"Můžete všichni,
prosím přestat? Já nepotřebuji vaše škádlení; Potřebuji vaši podporu a
poradenství. Celá tato zadku - šukající příprava věc, je opravdu
příšerná."
"Pokud se necítíš
pohodlně nebo nejsi ještě připravena, pak to nedělej," říká Jules.
"Nemyslím si, že
budu vůbec někdy připravená na tohle. Ale je to něco, co Jax opravdu chce a já
nehodlám si projít přes tuto řitní - přípravu znovu. Zatraceně, já nenávidím
prdelní kolíky."
"To bude v pořádku,
sestřičko."
"Celý tento
rozhovor je prostě… špatně."
"Proč? Všichni jsme
tady dospělí," Jules říká, "kromě toho, šukání zadku není žádný velký
problém, je to 'nová vanilka'."
"Pro peklo. Pokud
je to nová "vanilka," nechci vědět, co je to čokoláda." Jules
zavrtí hlavou.
"Ne, to nechceš
přítelkyně."
"Je to špatné,
protože moje "malá sestra" mi dává rady ohledně šukání do
zadku."
"Lex, koho to
zajímá? Není to tak velký problém, jakým ho děláš, aby byl."
"Neviděla jsi
Jaxsonův penis."
"Dobře, všechno, co
mohu říct, je, že je to kurva fantastický pocit," říká Lane. Všichni mu
dáváme zlý pohled. On zvedne ruce. "Jen říkám."
"Miláčku," Sam
říká, "nepotřebuje tvoje matka pomoc s party dekorací, nebo něčím?"
"Nemyslím si."
Sam zvedne obočí.
"V pořádku. Půjdu
jí pomoct udělat… něco." Políbí Sam na tvář.
"Já kurva propásnu
všechny dobré věci," poznamenává s našpulením, když nás opouští.
"Lex," Sam mi říká, "ty nevíš, jaké máš štěstí." Zavrtěla
jsem zmateně hlavou.
"Ztratila jsem moje
řitní panenství, v mým juniorským ročníku, na nějaké party bratrstva. Byla jsem
opilá z mého zadku a já jsem se ani nedostala k jménu toho chlapa."
Odmlčela se po dobu jedné minuty.
"Na druhou stranu,
možná to byla dobrá věc, že jsem byla opilá… znecitlivění bolesti a všechno
to."
"Opravdu tady
nepomáháš," říká Jules. Jules mě pohladí na mé ruce.
"Poprvé to bude
nepříjemný a bolestivé." Odmlčela se. "Zvláště, než se on dostane
přes "kruh ohně."
Svatý zasraný peklo!
"Je tu "kruh ohně?" Co to sakra je ten ʽkruh ohně?'" Sam souhlasně přikyvuje. "Jo, slyšela jsem tě přítelkyně.
Dokonce zbytečně, já jsem pořád cítila starý "kruh ohně."
"Víš, že Juny
Carter Cash napsala text k té písni? Ne Johnny." Říká Jules. "Jen by
mě zajímalo…?"
"Nepomáháš
tady!" vykřiknu - vychrlím.
"Dobře, já vím
něco, co pomůže. Dovol mi, říct ti o mém prvním šukání do zadku," říká
Jules. Nejsem si jistá, zda to chci slyšet. Kdo sakra já jsem, že si dělám
srandu? Chci vědět. Bože, pomáhej nám všem.
"Dobře,
povídej."
"Steven Sims,"
ona říká. "Byli jsme první rok na právech vysokoškolského studia partneři a šukací
kamarádi. Jednoho dne on mi volá a říká, že "on chce, vzít náš vztah na
novou úroveň."
Okamžitě jsem
zpanikařila a myslela si, že on chce začít chodit se mnou, nebo tak něco.
Myslela jsem si, proč sakra on chce zničit dokonale dobrý vztah. Každopádně
jsem ho neochotně pozvala ke mně do bytu uvažující; alespoň, jsem chtěla dostat
poslední dobré zašukání od něj. Nicméně jsem byla uklidněna a překvapena, když
on vysvětloval, že měl na mysli "šukání do zadku" jako "novou
úroveň."
Oba dva jsme byli řitní
panny. Steven se zmínil několikrát, že on by to rád zkusil. Já, na druhé
straně, bych se mohla udělat kterýmkoliv způsobem. Byla jsem zvědavá, ale byla
jsem spokojená s naším 'neapolským vztahem.'"
Ona se pozastaví, jako
kdyby přemýšlela o starých dobrých dnech před šukáním do zadku. Ona pokračuje.
"O dva týdny
později jsme se setkali v mém bytě, a musím říct, že ten chlap přišel
připravený. On přinesl všechny druhy speciálních lubrikantů a prdel šukajících
kondomů. Ale musím přiznat, že i já, jsem byla nervózní. Byla jsem na tu věc s
prstem, ale je tam velký rozdíl mezi prstem a pérem. On si mě připravil se
spoustou lubrikantu a prstem šukáním, pak do mě vstoupil a všechno bylo v
pořádku až do "kruhu ohně." Sam jí dává soucitný pohled. Bože
všemohoucí, nemůžu to udělat.
Jules pokračuje, ale já
neslyším, co ona říká, protože jsem zůstala přilepená na "kruhu
ohně." Dokud ona říká: "Myslela jsem si, že umřu." Dívám se na
ni v panice. "Počkej! Cože? Omlouvám se, ale byla jsem přilepená na
"kruhu ohně." Ona zavrtěla hlavou.
"Prosím," Žebrám
- kňučím.
"Dobře. Začnu znovu
od "kruhu ohně." On se protlačil přes "kruh ohně." Ona se
podívá na mě.
"Jsi se mnou?"
Já jsem přikývla a ona pokračuje.
"Přes"
kruh" to bylo nepříjemné, ale ne bolestivé. Když byl jeho pták pevně
usazen v mém zadku, on se nepohnul, dával mi čas se přizpůsobit a dýchat. Po
minutě nebo dvou, on začal kňučet, že se on bude pohybovat. Dala jsem mu v
okej, ale řekla jsem mu, aby to vzal pomalu. Takže, on to dělá, a já se začnu k
tomu dostávat - ty víš, spustím to. Bylo to v pořádku, mít ho v zadku, ale to,
co opravdu mě začalo spouštět, byly zvuky a slova, které vyšly z jeho úst.
Nikdy jsem nic podobného neslyšela. On naříkal na to, že on umřel a dostal se
do nebe a viděl, nebo že se dotkl Boha nebo nějaký druh těchhle sraček. Ale jak
on pokračoval v dotýkání se Boha, moje dírka začala hořet jako peklo. Mohla
jsem cítit, jak se mi moje řiť utáhla a natekla kolem něj. Jeho sténání se
proměnilo ve skandování v milování mě navěky, některé velmi kreativní nabídky
sňatku, a jestli bych si ho nevzala, že on přesto pojmenuje jeho prvorozené,
Jules. Chlapec nebo dívka, na tom nezáleželo. To bude "Jules." Ale
zatímco on pojmenovával jeho dítě po mně, já se začínám roztrhávat. Ne ze
sentimentu, ale z pocitu pálení. Věděla jsem, že to bude nepříjemné, a trochu
děsivé na poprvé, ale svatý peklo; něco se stalo hrozného špatně - pro mě tak
jako tak. Brzy jsem byla tak oteklá, že když se on snažil vytáhnout se zpět,
jeho penis se zasekl. On bědoval a zasténal v čisté extázi orgasmu, když já jsem
zasténala a vykřikla z čistého žijícího pekla."
"Svatá matko
všech," zašeptala jsem. Jules zavrtí hlavou a pokračuje. "Děkuji,
kurva. Nakonec se on udělá a po pár minutách nepochopitelného mumlání, on se
vynoří z jeho post orgasmického kómatu a uvědomuje si, že mé výkřiky nejsou
radostí, ale jsou to výkřiky bolesti. Podívá se dolů na mou díru a prohlašuje,
že "můj zadek má vyrostlou kouli" a "moje tváře zadku jsou jeden
velký obrovský úl."
Křičím na něj aby se
vytáhnul, ale on je přilepený. On je ale celý přilepený k mému zadku. Konečně,
po několika mučivých pokusech, on se osvobodí."
"Ach můj
bože," vydechla jsem. "Speciální" lubrikant." Ona přikývne.
"Křičím na něj aby
přečetl etiketu. Když se řekne "eukalyptus," zakřičím na něj, aby mi
pomohl se obléknout a dostal mě na pohotovost - okamžitě."
"Ty jsi alergická
na eukalyptus?" Ptá se Sam.
"Velmi," Jules
řekne jí.
Dívám se na Jules,
chtějící se smát, ale věděla jsem, že bych měla plakat.
"Steven mě dostane
do nemocnice, a zapíše mě. Ta sestra na příjmu nás požádala, abychom se
posadili, a vzpomínám si jak na ni křičím a nazývám jí sadistickou mrchou a
spousty dalšími věcmi, na které si nemohu vzpomenout.
Od té chvíle ta kopřivka
byla po celých mých nohách a já jsem mohla sotva chodit. Když se moje pokračování
ve vulgarismech stalo nezřetelný, Steven to nemohl vydržet déle. On mě vyzvedl
a spěchal se mnou kolem přijímací přepážky křičící, že "pokud se někdo na
mě hned nepodívá chystá se zažalovat nemocnici."
Zavolali ostrahu a on
pak vytáhl větší zbraně. Řekl, "že se chystá zavolat svého strýce, který
byl v radě, a jeho dědečka, jehož Nadace zafinancovala rozšíření na západ
budovy."
"To myslel
vážně?" Ptá se Sam. Zavrtěla jsem hlavou a podívám se, na Jules.
"Harry Steven
Sims." Ona přikývne. Musím se smát, a Jules se ke mě připojí.
"Pouze ty
Jules," řekla jsem a znovu jsem zavrtěla hlavou.
"Co je?" Ptá
se Sam.
"Steven Sims je
senátor Sims, New Jersey."
"Proč mi jeho jméno
zní povědomě?"
"On a jeho žena se
právě zapojili do Kareniny nadace."
"Ó můj bože. To je
ten "zadek - šukatér Steven."
"Není divu, že ses
pochichtávala, když jsem zmínila jeho jméno." Říkám Jules. "Teď
pokaždé, když ho vidím budu přemýšlet o jeho ptáku uvízlém ve tvé řiti. Ví on,
že my jsme kamarádky?" Ptám se jí.
"Já si myslím, že
ne. Nemluvila jsem s ním roky."
"Dělali jste vy dva
šukání do zadku znova?" Ptá se Sam.
"Ach ano, a
pokaždé, mě požádal, abych si ho vzala, a řekl mi, že se chystá pojmenovat jeho
prvorozené, Jules." Smějeme se.
"Pouze ty,
přítelkyně. Pouze ty.
"Příště až ho
uvidíš," říká Sam, "by ses ho měla zeptat, jestli má dítě se jménem
'Jules'." Smějeme se, dokud… si nepočůrám kalhotky - znovu.
* * *
Po Julesině odhalení, se
cítím lépe ohledně mého nadcházejícího překvapení pro Jaxsona. Jen vědění, že
to nemůže být horší, než Julesino poprvé mi dává sebejistotu. Alespoň doufám,
že to nebude horší. Mohlo by? Samin telefon vyzvání znělku z Psycha.
"Ahoj, Babčo, co se
děje?"
"Dobře. Ano. Ona je
tady. Dobře, dám jí vědět." Ona ukončí hovor.
"To byla Babča, ona
i chlapci jsou asi deset minut od domova. Ona si potřebuje něco zařídit bez
nich, a potřebuje, abys byla "máma."
"Jak ona skončila s
nimi? Jaxson je měl; oni šli do Chuck E. Cheese."
"Ona říkala něco o
Stewartovi a zbytku z nich co potřebují pivo."
"Dobře. Raději si
svůj maminkovský zadek dostanu do větší rychlosti." Jules se postaví.
"Pomůžu ti."
"Vezmu štěňata ven
a pak se vrátím a pomůžu," Sam dodává. Jules a já si oblékáme naše kabáty
a boty a kráčíme do hlavní budovy. Ona si pročistí krk. "Lex… to bude
bolet jako čert, protože Jaxson je nadprůměrný, jak to nazýváš. Ale potom to
bude snazší v průběhu času." Ježíši Kriste. Proč mi tohle ona musela říct?
"Jen se ujisti, že
on používá kondom a spoustu lubrikantu. A když se on zatlačí dovnitř, uvolni se
a vystrč se." To mě poser. Copak ona neví, kdy přestat?
"Dobře," říkám
nyní s "nulovou" sebejistotou.
"Já spojuji
dohromady před a po šukání zadku péči nářadí." Já zastavím. "Jules,
vím, že si myslíš, že pomáháš, ale prosím tě, drž hubu." Ona se chichotá a
zvedá její ruce. "Hele, jen říkám."
Jaxson
Sedím u ohně se svou
dívkou (dívkami) a sleduji naše syny hrající si s nejnovějšími členy naší
rodiny. Drahý Bože, jak miluji své syny. Oni jsou celý Ryanové, pokud jde o
vzhled - dva další bohové mezi muži.
Dobře, tak tohle to je
trošku ctižádostivý - dobře, hodně. Ale já už si umím představit stovky
zlomených srdcí, které oni způsobí v jejich budoucnosti.
Ale na druhou stranu,
oni zdědili mozek své matky, a zdědí Grantovo jmění. To mě poser; tam bude
tisíce zlomených srdcí a tisíce jejich otců klepající nám na dveře.
Čím víc o tom přemýšlím,
tím víc si přeji, aby oni mohli zůstat tříletý - a to navždy. A do prdele ještě
tvrději - a co jejich sestra, moje dcera? Svatý hovno, Broskvička bude mini
Alexia. Nikdy jí nenechám jít na rande - nikdy.
V její budoucnosti
nebude rande nikdy hrát roli.
Svatý peklo, já ji nikdy
nechám odejít z domu. Nezačíná tu být tepleji? Možná bych se měl přemístit od
ohně. Potřebuji drink - trojitý.
"Cítíš se v
pořádku? Jsi zpocený," říká Lex.
Otřel jsem si mojí rukou
čelo.
"Jsem v pohodě, to
jen všechno to vzrušení." Lex mi dává její "Jo, jasně, a já jsem
Panna Marie" pohled. Blbost. Opravdu bych mohl využít další drink, ale už
jsem měl tři dvojité a Lex má nějaké překvapení pro mě později.
Modlím se, ke všem
svatým (dobře, tak se modlím k bohům sexu), že je to něco společného s ní
strháváním jejího oblečení a opětovným stisknutím mého obrovskýho ptáka.
Chlapci křičí a smějí se
pokaždé když je Lane lechtá a škádlí je. To mě přivádí zpět ke všem těm
myšlenkách být tátou.
Dále pak přemýšlím o mé
druhé dceři - Miině dceři. Jak bude ona vypadat? Co ona zdědí ode mě a co ona
zdědí od své matky?
Budu ji milovat
bezpodmínečně, jako miluji své syny, ale musím přiznat, že se modlím k Bohu
každý den, aby nebyla jako její matka.
To mě poser. Teď jsem
přemýšlel o Mie a mít ji v mém životě a jaký dopad to bude mít na mou rodinu.
Upřímně řečeno, ona mě
děsí těma sračkama na mě, a ona překročila hranici, když začala vyhrožovat mojí
rodině. Dobře, to stačí. Nedovolím, komukoliv aby opustil tento dům - nikdy.
Svatý peklo, udělal jsem
správnou věc? Měl jsem nechat Lex, moji nenarozenou dceru, a chlapce jít?
Posral jsem to zase? Udělal? Neudělal? Jsem sobecký, slabý a nedokonalý muž.
Jen jsem to nemohl udělat.
Zabíjelo mě to představovat
si jí a toho slušného doktora, Calvina Lucase. Já vím, že ona není a nikdy
nemilovala toho chlapa, ale on je zamilovaný do ní. Jak by nemohl být?
Ona je… každýho chlapa
zasraný mokrý a suchý sen. A on je zasraný srdce - zachraňující hrdina, který
nemá tu hubatou holku, kterou mám já.
Svatý zasraný peklo!
Nemohu ji ztratit. Nemůžu žít bez svých synů. Nedokážu ani říct jí, nebo jim,
jak moc pro mě znamenají. Jak moc oni změnili můj život k lepšímu. Nick přijde
s jeho kamerou.
"Mám pár skvělých
záběrů." Nick je náš domácí fotograf.
"Jsem si jistý, že
máš," řekl jsem mu.
"Jsi v pořádku,
člověče? Vypadáš, jako bys měl vrhnout." Lex zvedne hlavu z mého ramene.
"Chystáš se zvracet?"
Chase slyší náš rozhovor
a odběhne a popadne jeho novou hru - lékařské náčiní, a pak přichází mě
zkontrolovat. Podá náčiní jeho mámě.
"Podrž to,"
řekne jí, jak leze na mě a klekne si na můj klín, zatraceně skoro přibíjející
mě do koulí. Posouvám se když on dává hřbet jeho ruky na moje čelo.
"Nemáš pocit, jako
bys teplotoval, ale já se raději ujistím." On dostane teploměr na hraní z
jeho batohu. "Otevřít." Já to udělám. A on ho vrazí pod můj jazyk.
Podívám se na Lex.
"Nedívej se na mě.
Babča a Stewart jim dali ty sestavy."
"Možná, to je jen
virus, nebo možná jsi snědl příliš mnoho narozeninového dortu. Myslím si, že ty
potřebuješ hovínko." Vytáhne teploměr a podívá se na něj.
"Jsem v pořádku,
Dr. Chasey." On zavrtí hlavou. "Ty neteplotuješ, ale nevypadáš dobře.
Ty potřebuješ hovínko." JB přijde s jeho štěnětem v…
"Co to zas…"
Podívám se na Chase, a on už má jeho prst venku a je připravený, dát mi prstem
tu věc hanby. Co jsem si myslel, když jsem ho to naučil, že? Je zřejmé, že jsem
nepřemýšlel.
"Co je tohle
zastrašeně, za věc?"
JB obrátí oči v sloup na
mě. "Nemohl jsi přijít na nic lepšího než "zastrašeně."
"On nemůže myslet,
JB. On má hovínko."
"Pro lásku boží. Já
nemám hovínko. A co k… nebesům je tohle za věc, kterou máš na sobě?"
"Je to čokl váček,
tati," říká a dává mi "co to, tati" pohled.
"Cože?"
"Nepochopíš
to," Lex mi říká.
"Zkontroloval jsi
jeho hlavu?" JB se ho ptá.
"Jo, on
neteplotuje." JB zavrtí hlavou. "Podíval ses na jeho jazyk?"
"Ne. To je dobrý
nápad, brácho." Brácho?
"Tati, vyplázni
jazyk."
"Chase, cítím se
fajn - vážně." Chase se podívá JBho. JB přikývne.
"Přestaň být
tvrdohlavý, chlapče. Otevři pusu a vyplázni jazyk. Teď!" Chlapče? Teď! Co
to sakra je?
"Jsi hluchý,
chlapče? Nebo nerozumíš anglicky?" JB dodává.
"Myslím, že jsme
četli příliš mnoho pirátských příběhů," říká Lex.
"Nejsem hluchý.
Nejsem chlapec - já jsem tvůj táta. A já rozumím a mluvím anglicky dobře. A já
nemám rád tvůj postoj."
"Dobře, že si teď
rozumíme," Chase říká, "vyplázni tvůj jazyk." Lex se směje.
"Já bych vystrčila můj jazyk. Nebo oni tě zatáhnou do koupelny a budou tě
sledovat, jak kadíš, zatímco budeš hlavní bod programu."
"Ach, k
pláči."
"Není třeba plakat,
tati," říká JB, "my bysme ti dali nálepku 'vzchop se'."
"Jo," vzchop
se "tati." Lex se chechtá. Nálepka? Co to sakra je? Vzdávám se a
vypláznu můj jazyk a moji lékařští syni (Hej, nová reality show) mu dávají
důkladnou kontrolu. Chase se na něj dívá. "Hmm… Hmm… Vidím," říká. Co
to sakra on vidí?
"Co si o tom
myslíš, brácho?"
JB přistoupí blíž,
dávající pozor, aby rozdrtil toho ubohého psa o v tom stupidním vaku.
"Můžeš se trošku
předklonit?" Zeptal se mě. Já to udělám a on se podívá. "Hmm…
vidím." Co oni sakra vidí? Nechám můj jazyk venku a požádám je o jejich
diagnózu.
"Fo fi myflííte,
doktofi?"
"No," řekl
Chase, "tvůj jazyk vypadá v pořádku. Mohly by to být tvoje mandle, ale
nemáme správné vybavení. Potřebujeme na to ty chirurgické soupravy." Dal
jsem můj jazyk zpět do úst. "Oni mají chirurgické soupravy?"
"Mají soupravy pro všechno," říká Lex.
"Jaká je vaše
diagnóza, doktore JB?"
"Myslím, že by ses
měl vykakat. Pak, pokud se budeš cítit lépe, to je tvoje odpověď, kámo."
Přichází Lizbet.
"V kolik hodin vy
dva odcházíte?" Děkuji, kurva. Je tu Boží babička. Nedovolte, někomu říkat
ti něco jiného. Lex se podívá na hodinky. "Řekla jsem Leemu, že se sejdeme
před domem v osm."
"Rozumím. Jaxsone,
mohu ti doplnit tvůj drink?" Ano! Ano, Bože ano.
"Ne, děkuji,
Lizbet."
"Babčo, co si
myslíš o jméně Higgins pro mého psa?" JB se jí zeptá.
"Znala jsem kdysi
Higginse a já ho měla ráda. Myslím si, že Higgins bude vyhovovat," ona
odpoví.
"Higgins?"
Stewart dodává, jak se k nám připojí. "Ano, já si ho dobře pamatuji. Milý
chlápek byl Higgins. Co se s ním stalo, Lizbet?"
"Já nevím. Zdá se
mi, že si ho vybavuji, jak se vrací do Afriky. Botswana, myslím si."
"Ano, myslím si, že
máš pravdu. Byl to docela dobrodruh - vždy z jednoho kontinentu, pak na další.
To je Higgins." Stewart nám dává mrknutí.
"Higgins to
je," JB oznamuje.
"Vynikající volba,
chlapče." Chase vyskočí z mého klína.
"Já nemám jméno pro
mé štěně, ještě."
"Vymyslíš
něco," Stewart mu řekne. Marco se k nám připojí.
"Dobře,
narozeninoví kluci. Henry a já máme všechno připravené, pro pyžamovou část této
párty. Tak, dejte vaší mámě a tátovi pusu a pojďme skočit do vany."
"Slyšel jsi to,
Higginsi?" Říká JB: "Je čas pro naši koupel."
[1] (*pozn. překlad.Navy
SEALs - vojenský útvar zvláštních sil Námořnictva Spojených států amerických)
[2] (*pozn.překl.
Uvula=Uzávěra vytváří se mezi zadní částí jazyka a uvulou (čípkem)
[3] (*pozn.překl. holky, už
to víte z prvního dílu, o co se jedná, tudíž nemusím překládat a vysvětlovat -
tak dobře pro ty co přeskakují první díly = perineum=místo mezi konečníkem a
šourkem)

děkuji...
OdpovědětVymazatDěkuju za kapitolu
OdpovědětVymazatDěkuji za kapitolu
OdpovědětVymazatDíky pekne Katka C.
OdpovědětVymazat