Like - 6. kapitola

Překlad: Jilyan

Grace @OplzlýModrýPtáček

#NěkteříZmrdiJsouBrilantní

Hodím kabelku na stůl u vstupních dveří, skopnu podpatky a zhroutím se na gauč. Vyčerpaná.

Jít ráno do práce pěšky byla zábava a bylo to vzrušující, ale ve skutečnosti budu potřebovat mé auto během dne na schůzky s klienty. Takže všechno to snění o bydlení a pracování ve stejné lokaci byly jen kraviny. Nemůžu jet autobusem na schůzky s klienty. To je směšné. Prostě směšné. Trvalo mi věčnost dostat se dnes do Park Hill a hrozně jsem opozdila, protože jsem zapomněla, že jsem něměla auto. A místo toho, abych šla domů a vzala si auto, trvala jsem na tom, že se bez něj obejdu.

Denver nemá doopravdovou vlakovou soustavu, takže veřejná doprava není taková možnost jako ve větších městech. Takže teď bydlím dva bloky od práce a stejně musím každý den do práce řídit.

Budoucí paní Blazen- která vážně má jméno a to Kristi- byla šílená. Totálně šílená. Celé to její falešné štěstí po telefonu takové bylo. Falešné. Snažila se přinutit do úsměvu i přede mnou, ale při osobním kontaktu můžete vidět, že má teď těžké časy. Je těhotná a proto všechno to utajení kolem svatby a ona je dostatečně daleko, aby všichni věděli, že se nechala zbouchnout Blazenem měsíce před tím, než byl vyřešen rozvod.

Po celou dobu byla na pokraji slz. Všechno, na co jsem se zeptala, od její oblíbené hudby, po to, jaké kytky by preferovala, naplnilo její oči slzami. Nemůžu to říct jistě, ale myslím si, že něco z toho jsou těhotenské hormony a něco z toho vina. Ženy, které spí s ženatými muži, jsou pro mě děvky.

Stejně jako muži, kteří podvádějí.

Vlastně jsem se nepotkala s nechvalně proslulým Johnnym Blazenem, protože tam nežije s Kristi, pořád žije v domě, který sdílel s jeho předchozí manželkou v Cherry Creek. Vlastně doufám, že zvládnu naplánovat svatbu, aniž bych ho musela potkat. Zní jako zmrd a budoucí paní Blazen, která si tak vážně říká, si mohla podle mého názoru najít někoho lepšího.

Alespoň svatba by se měla dát relativně lehce naplánovat. Prchají do Vegas. No, technicky vzato prchají, ale bude to naplánované. Žádná svatba u okýnka pro Kristi a Johnnyho.

Ne, terasa s fontánami v Bellagiu je to, co Kristi chce. A proč potřebuje mně, abych to udělala je matoucí, protože Bellagio má svého vlastního svatebního koordinátra.

Můj telefon zazvoní a já se skrčím. Celý den jsem si vymýšlela výmluvy pro Ashera. Ježíši, ten hlap má ale odvahu. Ale když se podívám na svůj mobil, je to Bebe, takže se usměji a řeknu, „Hola, mrcho. Řekni mi, že můj život je úžasný, ať nezapomenu, jak dlouho jsem makala, abych vyšplhala vzhůru ze spodních příček žebříku.“

„Ááá, ubohé děťátko. Včera večer si chatovala s filmovou hvězdou a dnes se cítí mizerně, protože je její život obyčejný? Prosím. Tvůj život je fantastický. A i když bych si moc chtěla poslechnout o nových párty v klubech, které plánuješ- mimochodem, chci pravidelné pozvánky – chtěla bych trochu víc informací o celé kauze hacknutý Twitter, která se stala. Je to šílené, nebo co?“

„Naprosto šílené,“ řeknu, snažím se předstírat vzrušení. Nechci s ní mluvit o Vaughnovy. Setkat se s ním nebylo vůbec jako v mých snech. Je neodbytný, kontrolující, nabubřelý a nevychovaný.

A dnes dal třicet pět táců na můj účet.

Třicet pět táců. To je víc, než kolik si vydělám za rok a on to právě dal na můj bankovní účet a na mou Starbucks kartu. Mohla bych s tím vydláždit chodník před domem-

„Země volá Grace? Jsi tam pořád?“

„Promiň, myslím, že jsem na vteřinu ztratila spojení. Vážně nevím, jak se ta záležitost s hackováním stala. Nemluvila jsem s ním, nebo něco, takže“-

„Děje se něco?“ řekne Bebe. Jak jsem si mohla myslet, že ji oblbnu? „Měla bys z toho skákat nadšením nahoru a dolů. Mrcho, tweetovala sis s Vaughnem Asherem, mužem, kterého jsi roky stalkovala na internetu. A ty nešílíš!“

„Já vím!“ odpovím, snažím se znít co nejvíc nadšeně. „Ale dnes to bylo na nic. Můj první den v nové práci a dostanu vysoce důležitého klienta, který mně rozesmutnil v tolika různých ohledech, že to nemůžu vysvětlit. A ani o tom nemůžu mluvit, protože jsem musela podepsat Dohodu o mlčenlivosti, abych s ním mohla pracovat.“

„Oh, Ježíši. Dohoda o mlčenlivosti, to zní zkurveně důležitě.“

„Jo.“ A plně mi to připomnělo Ashera a to, co nabízí. Jak se mi podařilo za dvacet tři let ani nevyslovit spojení Dohoda o mlčenlivosti nahlas a teď jsem byla požádána podepsat dvě za jeden týden?

Alespoň ta jedna, kvůli práci je přijatelná.

„-posloucháš mně?“

„Ne, promiň, má mysl se zatoulala. Cože?“

„Steve a já jedeme tento víkend na hory, chceš jet taky?“

„Nemůžu, musím pracovat na téhle nové akci. Bude se konat za dva týdny a já jsem už druhý plánovač, takže mám co dělat.“

Sežere mi to, ale pravdou je, že budoucí paní Blazen má téměř všechno připravené. Nebudu muset na této akci tak moc pracovat. Ale myšlenka na to, že bych byla páté kolo u vozu na Bebiině zábavném výletu do hor je příliš. To nemůžu udělat.

Povídáme si ještě pár dalších minut. Většinu doby mi Bebe nadává za to, že jsem odjela z ostrova a neřekla jí a já souhlasím, to bylo na nic. Nezasloužím si se ani obhajovat, protože to byla kravina. A pak jsme se udobřily a rozloučily se.

Položím svůj telefon na konferenční stolek a zavřu oči, ale dřív než to můžu udělat, zazvoní zvonek. „Ježíši, to nemůžu dostat ani chvilku?“ vytáhnu se na nohy a jdu ke dveřím, kde zmáčknu interkom. „Ano?“

„Donáška pro“- Je pauza, když chlápek něco čte. „Paní Neviditelný M? Jste to vy? Je tu napsáno byt čtyři, ale“-

„To jsem já.“ Těžce povzdechnu a zmáčknu odemykání dveří. Otevřu dveře a stojím tam, čekám na doručovatele, protože jestli se posadím, mohla bych usnout. Slyším ho, jak vybíhá schody, funí, jako kdyby byl bez dechu, a pak vejde do mého zorného pole a usměje se na mně. „Je to těžké!“ Jde po krátké chodbě k mému bytu a zastaví na prahu a strčí přede mě krásnou papírovou, mašlí ovázanou krabici. Vezmu ji, zavrčím z té tíhy, pak ji položím ke dveřím. Prohledám svou kabelku, abych našla pár dolarů drobných, které jsem dnes nepotřebovala na zaplacení kávy a podám mu je. Usměje se, mírně se ukloní a otočí se na patě.

Zavřu dveře a klesnu na podlahu vedle krabice. „Co je sakra zase tohle?“

Můj telefon zazvoní přes místnost na konferenčním stolku, takže vstanu a vezmu ho.

Budu ti volat za třicet sekund, zvedni to.

Pan Panovačný je zpátky. Ignorovala jsem jeho předchozí zprávy. Myslím, ne vážně, poslechla jsem si je a vztekala se kvůli nim. Ale nezavolala jsem zpátky, jak požadoval. Ale když telefon o třicet sekund později zazvoní, stisknu Přijmout hovor. „Ano,“ řeknu úsečně.

„Otevři tu krabici.“

„Oh,“ řeknu s náznakem zklamání. „To je od tebe?“

Zavrčí. „Od koho sis myslela, že to je?“

„Dělám si srandu, ty žárlivý idiote.“

„Prostě otevři tu krabici.“

Jdu zpátky k balíčku a rozvážu mašli. „Líbí se mi to dárkové balení,“ řeknu, když tahám za saténovou stuhu.

„Je růžová?“ zeptá se Vaughn, zní vážně.

„Jo, velmi zářící růžová. Je to pěkné.“ Povzdechne, jako by ho to dělalo šťastným a můj žaludek se zkroutí. Na všechny jeho pravěké tendence je vlastně někdy okouzlující. Zvednu víko od krabice a oddělám bílý hedvábný papír, ani neočekávám nic specifického, protože váha krabice byla znamením, že se nejedná o spodní prádlo, nebo cukroví. „Co je to?“ zeptám se, zírám na stoh papírů. „Nejsme skutečně manželé, @paneneviditelný, takže vím, že to nejsou rozvodové papíry.“

„Ne, řekla jsi, že se nikdy nevdáš- což je znepokojující, abych byl upřímný, ale tohle je konverzace na někdy jindy. Prostě je rozdělej.“

Vezmu první těžkou hladkou složku a přečtu si logo. „Front Range Fosters (charita podporující pěstouni). Nechápu to.“

 „Je to charita, co na tom nechápeš?“

„Ne, myslím, proč jsi mi dárkově zabalil složku s informacemi o této společnosti?“ Vezmu složku pod ní. „Nebo Denver Foster Kid Alliance Scholarship Fund? (fond dávající peníze na školné dětem v pěstounské péči) “

„Protože jsem ti chtěl dát na výběr.“

„Na výběr čeho, Ashere? Prostě jdi k věci, nemám ponětí, o čem to mluvíš.“

„Dárcovství. Řekla jsi, že ty peníze nechceš, pravděpodobně bys s nimi udělala něco hloupého, takže jsem se rozhodl přesměrovat tvůj vztek správným směrem. Takže jednu vyber a já ty peníze pošlu charitě, kterou vybereš.“

Spolknu slzy, zatímco se dívám na všechny charity v balíčku. Všechny jsou pro osiřelé děti, dokud se nedostanu k poslední pro Colorado Sibling Fund a pak skoro nemůžu dýchat. „Jak?“ zeptám se ho tak klidně, jak jen dokážu. „Jak jsi přišel na tyto charity?“

„Co je větší hřích? Stalking, nebo hackování?“

„Ashere,“ zavrčím.

„Fajn, možná jsem nakouknul na tvé dary charitativním organizacím za posledních pět let.“

Zavřu oči a vydechnu, klid se vrací. „OK,“ řeknu, beru si ještě moment, abych se sebrala. „No, to bylo od tebe velmi hezké. Chtěla bych je tedy rozdělit a každé dát stejnou částku.“

„Usmívám se, Grace. Právě se zeširoka usmívám.“ Taky to zní upřímně, jako kdyby byl malý kluk dávající dospělému něco, co vzešlo z jeho srdce. A možná poprvé od doby, co jsem ho poznala, mluví za své srdce a ne za své péro.

Taky se usměji, ale neřeknu mu to.

„OK, takže jsme pořád domluvení na tom Twitterovém sexu za hodinu. Poslal jsem dárek v krabici“-

Zkontroluji krabici a samozřejmě, je tu další dárkově zabalená krabice, se stejnou pěknou mašlí.

„-ale tu otevřeš, až potom, co skončíme. Buď online jako @paníneviditelná v osm. A buď nahá.“

Linka zmlkne předtím, než můžu vůbec odpovědět. Jsem trochu ohromená. Docela mně ohromil. Je uchvacující a kontrolující a panovačný. Ale zároveň má ten svůj šarm. A je velmi sebevědomý. Jako že řídí věci. Jako že se o věci stará. Dělá všechno dobré. A musím přiznat, vzal si ty peníze zpátky laskavě a způsobil, že se zároveň cítím důležitě.

Byl to brilantní tah a najednou je tento den vzrušující. Tak jako měl původně být.

To udělal Vaughn.

Filmová hvězda, se kterou si tajně tweetuji, mi rozjasnila den a nemá to nic společného s nemravným sexem, který s ním chci mít.

Vaughn Asher může být, jenom možná, slušný chlap.